Pozvánka: Až do 12. února 2026 je v brněnském Urban centru na Mečové ulici k vidění výstava ► VRT // ŽUB: Rychlovlaky v Brně. Návštěvníci se zde mohou dozvědět více o plánované přestavbě brněnského železničního uzlu, o novém hlavním nádraží, o nových stanicích Brno-Černovice a Brno-Vídeňská i o nové podobě nádraží Brno-Židenice a okolí ulice Klíny. Výstava se také věnuje otázce, proč jsou vysokorychlostní tratě důležité pro české regiony.

Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.

Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Porovnání počtu cestujících na brněnských nádražích v roce 2015 a ve střednědobém i dlouhodobém horizontu kolem roku 2050 podle zvažovaných variant modernizace železničního uzlu Brno, vycházející ze Studie proveditelnosti z roku 2017.

Matěj Hollan píše: "A to jakože opravdu strašně moc, protože dopravně-ekonomicky stojí řešení napojení odsunu nádraží na MHD ve studii proveditelnosti na imaginárních trolejbusech virtuální trolejbusovou linkou s absurdně krátkými jízdními dobami zcela v rozporu s realitou. Při vědomí toho, že to nikdy nebude a byt nemůže, je výhledem jen opravdový nefalšovaný a trvalý kolaps."

Nová čtvrť Trnitá tvoří jižní část širšího centra města a zahrnuje rozsáhlou plochu o výměře téměř 140 ha. Budou zde byty, firmy, obchody a služby. Kolem řeky Svratky vzniknou rekreační plochy a městské parky. Bydlet zde bude až 15 tisíc Brňanů a dalších 20 tisíc zde bude pracovat. Středem povede nová městská třída - bulvár - spojující šalinou nové brněnské hlavní nádraží. V budoucnu pod povrchem pojede podzemka.

Město Brno po mnoha letech příprav staví velký koncertní sál filharmonie, mezi ulicemi Veselou a Besední. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se odkryla jedna z největších a zřejmě i posledních nedotčených archeologických lokalit přímo v centru Brna. Od podzimu 2024 zde soustavně probíhá výzkum, který se pomalu chýlí ke konci. Dokončen má být na jaře 2026.

Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.

Nové nádraží Brno-Černovice bude umístěno na mostě nad ulicí Olomoucká. Od Židenic bude zaústěna trať od Blanska a od Tišnova, z východu pak koleje od Vyškova a Šlapanic. Výjezd na nové Brněnské hlavní nádraží bude sedmikolejný. Součástí nádraží bude přestupní uzel na tramvaje, trolejbusy, městské i regionální autobusy. Díky tomu se zastávka Černovice stane druhým nejdůležitějším nádražím v Brně.

V neděli 14. prosince 2025 dochází k celostátní změně jízdních řádů. Přehled novinek a plánů pro regionální i dálkovou dopravu v Brně a v Jihomoravském kraji. Počet cestujících ve vlacích roste, vinařská turistika podporuje regionální dopravu a je snažší nákup jízdenek na Vysočinu. Z Jižní Moravy přímými vlaky do šesti hlavních měst. Více míst do Prahy.

V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Pozvánka: Až do 12. února 2026 je v brněnském Urban centru na Mečové ulici k vidění výstava ► VRT // ŽUB: Rychlovlaky v Brně. Návštěvníci se zde mohou dozvědět více o plánované přestavbě brněnského železničního uzlu, o novém hlavním nádraží, o nových stanicích Brno-Černovice a Brno-Vídeňská i o nové podobě nádraží Brno-Židenice a okolí ulice Klíny. Výstava se také věnuje otázce, proč jsou vysokorychlostní tratě důležité pro české regiony.

Kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.

Úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Díky tomu je nyní definována poloha železnice v krajině, může začít výkup pozemků, pokračovat projektová příprava, soutěžit zhotovitele a archeologové se mohou pustit do vykopávek.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.