Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.

Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.

Kancelář architekta města Brna uspořádala v roce 2025 urbanisticko-krajinářskou soutěž na novou podobu území potoka Ponávky a Zamilovaného hájku. Cílem je vytvořit příjemné prostředí pro odpočinek. Fotky zaplaveného Zamilce, vizualizace nové podoby Ponávky a historie mlýnů.

Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.

Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.

V září 2025 magistrát města Brna znovu oživil myšlenku sjednocení všech městských úředníků pod jednu střechu. Na Benešově ulici by měla vzniknout kancelářská budova, kde budou soustředěny všechny městské úřady.

Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.

Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.

Výstava studentských prací se věnuje zastávkám brněnské podzemky označované jako tzv. severojižní kolejový diametr ve vlakové variantě a jeho vlivu na městskou infrastrukturu. Projekty ukazují nejen možnou podobu zastávek, ale i proměnu veřejných prostranství a vztah mezi dopravou a městem.

Úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Díky tomu je nyní definována poloha železnice v krajině, může začít výkup pozemků, pokračovat projektová příprava, soutěžit zhotovitele a archeologové se mohou pustit do vykopávek.

Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.