Nejnovější články
Město Brno po mnoha letech příprav staví velký koncertní sál filharmonie, mezi ulicemi Veselou a Besední. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se odkryla jedna z největších a zřejmě i posledních nedotčených archeologických lokalit přímo v centru Brna. Od podzimu 2024 zde soustavně probíhá výzkum, který se pomalu chýlí ke konci. Dokončen má být na jaře 2026.
Kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.
V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.
Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.
Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.
Nová víceúčelová hala vzadu na výstavišti ponese název T-Mobile ARENA a bude označena logem „T“. Partnerství s operátorem na dobu dvou let s opcí na další rok přinese špičkovou infrastrukturu, která zajistí konektivitu, bezpečný provoz a podporu digitálních služeb a výhod pro zákazníky společnosti T-Mobile. ARENA pro 13 tisíc lidí uvítá první návštěvníky na podzim 2026.
Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.
Štítky
Nejčtenější články
Brněnská podzemka ve variantě severo-jižního kolejového diametru je vizí kolejového spojení Brna s okolními městy a obcemi. Vlakový diametr by měl na severu navazovat na železniční trať od Tišnova. Za Řečkovicemi se odpojí od současné železnice a má pokračovat podél ulice Hradecké na Šumavskou, k SONO Centru, a dále již v tunelu pod Moravské náměstí, pod Nové Sady a pod nové brněnské hlavní nádraží. Za nádražím pak vychází na povrch a pokračuje jako chrlická trať.
Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.
Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.
Co ostatní zajímá?
Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.
Skladiště bylo postavena v letech 1894–1897 jako třípatrové železniční skladiště v pozdně historizujícím stylu. Název Malá Amerika se vžil proto, že zde bylo skladováno zboží dovážené loděmi ze zámoří do Hamburku. Původně měla budova i pilovité rampy pro snadný příjezd vozů. Budova je příkladem pozdního historismu: neomítnuté cihlové zdivo, věžičky, ozdobné prvky fasády.
Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.
Co ostatní komentují?
Mapa – vyber si příspěvek
Mapa ulic, náměstí a míst
Rubrika: Nové nádraží
Analýzy, studie, plány a historie modernizace železničního uzlu Brno
Kdy se už konečně začne stavět nové brněnské nádraží? Pohledem běžného občana to totiž vypadá, že celý projekt spí. Právě proto proběhl v novém infocentru prezentační den Správy železnic na téma železničního uzlu Brno. V tomto brněnském informačním centru budou probíhat přednášky a debaty s občany o aktuálním stavu prací. K vidění je zde také model nové jižní čtvrti s nádražím.
Jak bude vypadat nové brněnské hlavní nádraží, víme už nějakou dobu, ale představit si, jak se celá lokalita promění, je těžké. Proto vznikl virtuální model Virtuplex, který pomáhá architektům a urbanistům při přípravě projektu. Nyní má každý z nás možnost zažít na vlastní kůži hlavní nádraží – model je na výstavišti pro veřejnosti. Máme odkaz na rezervační systém.
Koncem října 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty finální verzi Studie proveditelnosti. Cílem studie je navrhnout a popsat možné varianty řešení brněnského železničního uzlu, které splňují zadané požadavky. To znamená především vyřešení kapacitních problémů současného brněnského uzlu a složitého vedení tratí přes Brno. Dále také nedostatečnou kapacitu hlavního nádraží, které nevyhovuje ani počtem nástupišť, ani jejich délkou.
Přestože je brněnské hlavní nádraží průjezdné, ústí do něj sedm tratí – ale jen dvě ze severu. Pro podstatnou část vlaků je tedy nádražím čelním, což vytváří další problémy. Malá kapacita na příjezdových kolejích a malá kapacita samotného nádraží. Co s tím? Stručný úvod do Studie proveditelnosti z podzimu 2017
Rubrika: Stavíme Brno
Přehled toho, co se v Brně staví a plánuje se postavit.
Město Brno po mnoha letech příprav staví velký koncertní sál filharmonie, mezi ulicemi Veselou a Besední. Díky stavbě Janáčkova kulturního centra se odkryla jedna z největších a zřejmě i posledních nedotčených archeologických lokalit přímo v centru Brna. Od podzimu 2024 zde soustavně probíhá výzkum, který se pomalu chýlí ke konci. Dokončen má být na jaře 2026.
Společně s brněnským nádražím byl v letech 1838-1839 vybudován i viadukt, po kterém přijížděly vlaky do Brna od jihu z Vídně. Tato velkolepá stavba se hned stala jednou z dominant Brna a zhruba půl století dokreslovala panorama Nových Sadů. Viadukt se skládal ze tří na sebe navazujících částí. První část tvořil most přes řeku Svratku o pěti obloucích se světlostí 9,5 m. Vlastní viadukt se skládal ze 72 polí se světlostí přes sedm metrů s cihelnými eliptickými klenbami, a poslední část tvořil most o třech polích se světlostí 9,5 m. Z této stavby můžeme v současné době spatřit pouze nepatrný zlomek.
Nová víceúčelová hala vzadu na výstavišti ponese název T-Mobile ARENA a bude označena logem „T“. Partnerství s operátorem na dobu dvou let s opcí na další rok přinese špičkovou infrastrukturu, která zajistí konektivitu, bezpečný provoz a podporu digitálních služeb a výhod pro zákazníky společnosti T-Mobile. ARENA pro 13 tisíc lidí uvítá první návštěvníky na podzim 2026.
Rubrika: Veřejná doprava
Veřejná doprava v Brně a v jeho okolí.
V hale nového královopolského nádraží právě probíhá výstava věnovaná českému kosmickému průmyslu. Návštěvníci se zde mohou seznámit s příběhem první české sondy, připomenout si úspěchy našeho prvního kosmonauta a nahlédnout i do současných příprav na další mise do vesmíru. Výstava také představuje, jak Správa železnic využívá technologie založené na satelitních systémech ke zvyšování bezpečnosti na železnici.
Jedná se již o třetí nádraží v Brně-Králově Poli – to dosavadní zde stálo 70 let. Současná budova je příliš velká a má nevyhovující přístup na nástupiště. V podzemí nádraží se navíc nacházel kryt určený pro řízení provozu vlaků v případě války. Nové nádraží bude moderní, uživatelsky přívětivé a bezbariérové.
Cestující na nádraží v Brně-Králově Poli už mohou využívat novou odbavovací halu. K dispozici je pokladna ČD, placené toalety, místa k sezení a několik drobných obchodů. Hala slouží nejen cestujícím směřujícím na vlak, ale i těm, kteří využívají navazující uzel MHD u nádraží. Vznikla v rámci modernizace celého králopolského nádraží a přilehlých tratí. Nový je také orientační systém a odjezdové tabule. Nádraží je plně bezbariérové.
Rubrika: Vysokorychlotní tratě
Vysokorychlostní tratě v Brně a jeho okolí Brna
Kam se z Brna bez přestupu po vysokorychlostní trati dostaneme? Pro mnoho Brňanů je kvalitní železniční spojení otázkou modernizace trati přes Vyškov a především rychlejšího spojení do Prahy. Nové tratě však umožní vedení přímých vlaků z Brna i tam, kam buď ještě nikdy nejezdily, nebo v minulosti jen krátce — například přímý vlak z Brna až do Karlových Varů.
Úsek vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Rakvicemi získal dnes od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Díky tomu je nyní definována poloha železnice v krajině, může začít výkup pozemků, pokračovat projektová příprava, soutěžit zhotovitele a archeologové se mohou pustit do vykopávek.
Na provoz vlaků bude dohlížet zabezpečovač ETCS, v Kojetíně a Chropyni se postaví nové nádražní budovy, nástupiště i podchody. Práce potrvají do konce roku 2028. Trať se stane součástí sítě českých vysokorychlostních železnic. Celkovou modernizací projde 17 km trati. Po dokončení prací vlaky zrychlí ze 100 km/h na dvojnásobek. K vyšší bezpečnosti přispěje vedle instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS také zrušení všech 14 přejezdů.
