Parkování

U nádraží musí být parkoviště. Pořádné parkoviště. Na první pohled by se zdálo, že když někdo má auto, použije jej pro celou cestu. A ti co používají veřejnou dopravu, tak ji použiji pro cestu ode dveří domu až k cíly cesty. Ale není tomu tak.

Zvyšující se komfort cestování vlakem zvyšuje počet aut a vytváří tlak na parkování u nádraží. V menší míře se to samé dá říci o cyklistech. Bez pořádného parkování to nejde.

Placené parkoviště u Dolního nádraží je plné. Slušný obrat aut má i bezplatné parkování K+R. Stojany na kola jsou rovněž obsazeny. Podobná situace je v Židenicích. Již vloni na spojení cesty autem a vlakem vsadil žlutý RegioJet a pro své zákazníky zprovoznil žluté parkování v Židenicích. Byl jsem překvapen, když v sobotu v sedm ráno to parkoviště bylo zaplněno. Dnes parkování u židenického nádraží obstarává hlavně střecha nedaleké sámošky.
I u dalších mých webových projektů týkajících se cestování vlakem, vidím z Google analýz, že jedním z nejčastěji pokládaných dotazů do G-vyhledávače patří parkování u nádraží, a to nejen u těch brněnských.

Kolik lidí jede dnes na brněnské nádraží autem, protože veřejná doprava nejezdí na Dolní tak často, a kolik lidí naopak jede tím autem, protože lze u Dolního nádraží zaparkovat, nelze z dat zjistit.

Napojení na cyklotrasu

Dolní nádraží je takřka perfektně napojeno na páteřní cyklotrasu. A i bez jakékoliv veřejné osvěty, bez směrovek a cedulí si cestu na Dolní našlo mnoho cyklistů. Nebo jdou do práce pěšky, většinou do Spielberk Office Centra a v jeho okolí.  

Obrázek vlevo: Pohled z cyklostezky u řeky Svratky na Dolní nádraží, kam je to jen kousek. Na louce již rostou první sportoviště.

Dvě hlavní nádraží

Někteří „centristé“ si uvědomovali malou kapacitu stávajícího nádraží a přišli s „kompromisní“ myšlenkou na dvě hlavní nádraží. Na jedno by třeba jezdily všechny rychlíky a osobáky v relaci Česká Třebová – Břeclav, plus Vyškov, na druhé zbytek nebo jinak. Plus to nějak připravit na vysokorychlostní vlaky. S podobnou úvahou přišlo v květnu 2016 dokonce i hnutí ANO.

Myšlenka na dvě „hlavní“ nádraží byla samozřejmě také zvažována. Ale při výpočtech přestupních vazeb se ukázalo, že takové řešení není dobré, že cestujícím výrazně prodlužuje čas cestování. Proto nebylo dále ve Studii proveditelnosti rozebírána. 

Mimochodem, současný stav, kdy funguje provizorní Dolní a částečně Horní nádraží je právě takový stav dvou „hlavních“ nádraží. Přesto tu máme Židenice, kde všechny projíždějící vlaky zastavují, aby byly zachovány přestupní vazby v dobrém čase.
V praxi tak máme odpověď na myšlenku dvou „hlavních“ nádraží. Nefungovalo by to.

Rovná a bezpeční nástupiště

Půl roku a už jsem zapomněl, že nástupiště mohu být nízká, zakřivená a mezi hranou nástupiště a schůdky vozu nebezpečná mezera (Mind the gap). Jako brňák si opravdu vychutnávám, ty pořádná nástupiště. Vysoké, že do nízkopodlažních vlaků nastupujeme skutečně bezbariérově. Široké, že se tu netísním s dalšími lidmi. Rovná a přehledná. Doufám, že toto mnoha lidem otevřelo oči a ukázalo, že i v Brně můžeme mít pořádné nástupiště, i když je to zatím jen provizorní.

Možná jste si všimli, že i přes délku provizorních nástupišť na Dolním to některým vlaků nestačí? I v jízdních řádech se u posledních vozů objevuje upozornění, že vůz či vozy jsou mimo nástupiště v Brně. Nové brněnské nádraží proto bude mít ještě delší nástupiště. Jaké upozornění se bude objevovat, až tyto dlouhé vlaky budou stavět opět na Horním nádraží, nechci radši ani vidět.

Stavědlo číslo 5

Na jaře se zvlnily mediální vlny kolem horním brněnském nádraží. Zjistilo se totiž, že se mají zbourat dvě cihlové stavby – stavědla. To jsou takové dvoupatrové domky, odkud byly ovládány výhybky. Na demolici byly všechna povolení, úřad památkové péče s tím souhlasil. Nakonec se takřka za pět minut dvanáct podařilo stavědla zachránit (?). Protože se jedná o drobné stavby, úpravy se tím moc nezdrží, prodraží se jen o jednotky miliónů, protože plánované kabelové trasy musejí jinudy.

A co bude se Stavědly? To nikdo neví. Vytlučená okna a dveře byly utěsněny dřevěnými deskami. V domcích není elektřina, plyn, voda ani kanalizace. Objekty podléhají památkové péči. Přístup k nim není, protože koleje a z druhé strany svah. Využití je tedy více jak problematické, do ukončení provozu vlaků takřka žádné.

Stavědla ukázala úskalí oprav / úprav / modernizací historických objektů, které ztratila svoji funkci, ale novou nemohou získat. Teď jsem se zrovna díval v televizi, že ve Zlíně zamítli výstavbu nové nemocnice s tím, že nejspíše budou postupně modernizovat stávající areál. Zatím je stojí roční opravy, zachovávající provoz ve starých objektech, stovku miliónů korun. Vzpomněl jsem si na brněnské nádraží.

Jako pěst oko

Zatímco záchrana (?) stavědel došla pozornosti veřejnosti, takřka bez ohlasu vyrostla mezi poštou a Malou Ameriku nová budova. Zde bude řízení provozu Horního nádraží. Několikapatrová bílá budova je v panoramatu Brna jako pěst na oko. Při pohledu z Petrova výrazně narušuje urbanistický celek. Ale chceme-li zachovat provoz na Horním ještě pár let, než vyroste nové brněnské nádraží, nelze jinak.
Podobně jsou staré viadukty opatřeny „koryty“ pro kabelové trasy. Není to sice tak brutální zásah, jako když byl vloni Pražský viadukt (vedle Mosilany) nastříkán betonem. Veškerá historická hodnota viaduktu šla vniveč.

Židenice

Židenické nádraží prožívá své hvězdné dny. Nikdy v dějinách tudy necestovalo tolik lidí, jak je tomu dnes. Současně je to nádraží, které má jen malinkou čekárnu. Dokonce bych řekl, že drží světový primát ne-poměru počtu cestujících a maličkosti čekárny a dvou pokladen.

Ale ukazuje se, že to nevadí. Že doba velkých čekáren, dlouhého čekání na přípoj je, naštěstí za námi. Přijít na nádraží, a hned odjet.
Mimochodem na ulici Nádražní, někde tam, kde je dnes KFC, bývalo kino. Celý den tam dokola dávali filmy a právě sem, chodili za zábavou lidé čekající na vlak.

Nové rychlíkové zastávky

Prvním byl žlutý RegioJet, když již vloni začal se svými rychlíky stavit na dvou místech Brna: na Horním a v Židenicích. Kvůli opravám a zachování návaznosti spojů staví dnes v Židenicích všechny rychlíky. A spousta cestujících toho využívá.

Minulý rok, když jsem v neděli v podvečer viděl, kolik studentů s kufry na kolečkách vychází z Horního nádraží a pak na šalinu jedničku směr Krpole, nebo 12ku říkal jsem, škoda že ty rychlíky od Ostravy a od Šumperka nepokračují až do Krpole. Rok se sešel s rokem, a oba rychlíky vycházejí a končí v Krpoli. A své zákazníky si i rychlíková zastávka Krpole našla..

Hlavní nádraží by nemělo být konečnou, kdy všechny lidi z vlaku vyženeme, ať přestoupí na něco jiného. Je to podobně hloupé, jako kdybychom dojeli třeba šalinou osmičkou z Bohunic a u Nádraží by šalina skončila, všichni cestující by si vystoupili a šalina by se vracela zpátky.
Konečná má být na konci, kdy počet cestujících klesá k nule. Zatímco v centra, kdy jsou šaliny a vlaky plné, mají plynule pokračovat do dalších zastávek a město spojovat se svým okolím.

Kéž by se i po obnovení provozu na Horním nádraží zachovali Židenice jako rychlíková zastávka.

Ani zde samozřejmě nevíme, kolik cestujících využívá Židenice pro přestup, že je to pro ně výhodné obecně, nebo je využít musí, protože jim spoj nejedou na Horní nádraží. K tomu souběžná oprava Zábrdovické ulice, což část lidí mohlo odradit od využívání Židenického nádraží.

Nákladní vlaky

Nové brněnské nádraží, postavené, na místě dnešního Dolního nádraží, bude mít souběh osobní a nákladní dopravy v jedné stopě. Středem nového hlavního nádraží proto povedou dvě koleje určené jen pro průjezd nákladních vlaků. U těch kolejí nebudou nástupiště. To přináší dvě obavy: hluk a kapacita tratí.

Odpověď vidíme a slyšíme v Židenicích. Středem židenického nádraží dnes vede kolej používaná jen pro náklady. Koleje nejsou ještě svařované, takže to na spoji kolejnic vždy pod ocelovým kolem zaduní. A vadí to?
Na upraveném Dolním nádraží projíždějí nákladní vlaky kolem nástupišť, ale tady jsou kolejnice již svařované. Jak moc velký je to hlukový problém?

Na novém brněnském nádraží budou kolejnice svařované, nákladní vlaky nebudou jezdit kolem hrany nástupiště a pro omezení hluku budou průjezdné koleje pro náklady odděleny protihlukovým krytem. Bude to nějaký průhledný tunel nebo jen nízké zaoblené těsně o kolejnic, které hluk otočí zpět.

Nákladní železniční dopravci se obávají, že kvůli souběhu a křížení nákladních a osobních vlaků z různých směrů, budou dostávat jejich nákladní vlaky zpoždění, protože budou pouštět osobní vlaky. Kapacitní výpočty ve Studii proveditelnosti to nepotvrdily, a to ani při podstatném zvětšení objemu železniční dopravy.
A podívejme se na dnešní stav, kdy k takovému souběhu osobní a nákladní dopravy dochází. Navíc se tu kříží nákladní a osobní průtah Modřice – Dolní nádraží – Židenice – Maloměřice se směrem od Vyškova – Židenice – Krpole a se směrem Horní nádraží – Židenice – Blansko. Pak ještě křížení regionální dopravy od Krpole přes Židenice do Modřic a největší přesmyk Šlapanice – Židenice – Horní nádraží.
Vyvolává to problémy?

Objem osobní i nákladní železniční dopravy poroste. A je to dobře. Brno bude propojeno s Vyškovem a Ostravou dvoukolejnou tratí, přibude Vysokorychlostní železnice od Prahy a Vranovic. Regionální vlaky budou jezdit po 15´ či častěji.
Proto nedílnou součásti modernizace železničního uzlu Brno je proto podstatné zvětšení kapacity. V úseku Židenice – Dolní nádraží na 4 koleje. Tedy dvojnásobek současného stavu.
Pokud to kapacitně vyhovuje dnes, zvládne to po modernizaci i více jak dvojnásobný nárůst počtu vlaků.

Cestovní časy

Vracím se odpoledne z Prahy a chci si ještě zastavit na Nových Sadech ve výdejně e-shopu pro nějaké oblečení. Blížíme se do Židenic a vím, že mi ze stejného perónu, kam přijíždíme, pojede za dvě minuty vlak na Horní nádraží. Mohu přestoupit nebo pokračovat na Dolní.

• Pokud se rozhodnu vystoupit, dojedu na Horní a pak přestup na šalinu na Nové Sady a zbytek cestu do výdejny dojdu pěšky.
• Pokud se rozhodnu pro pokračování na Dolní, přestup na BUS a pak opět šalina a pěšky. Tedy o přestup navíc a ani nevím, v kolik mi to jede.

Při představě, že ukončím svoji cestu z Prahy na zakřiveném Horním nádraží, radši volím cestu na Dolní. Zde přestupuji na autobus číslo 61, který mne, oproti plánu, zavezl až na Soukenickou. Autobus pokračuje až k Bohunické nemocnici.
Výdejnu mám za rohem. Ušetřil jsem čas, ačkoliv jsem jel na Dolní, které je od Nových Sadů dál.

Tato moje zkušenost dobře ilustruje otázku cestovních časů. Pro většinu obyvatel Brna bude nové hlavní nádraží dál od jejích domovů. A cesta na nádraží jim potrvá déle. Rozhodující ale je celkový čas, který strávíme cestováním.
Velmi dobře to ukázala Studie proveditelnosti z listopadu 2017. Cesta vlakem ze Židenic přes Dolní směr Modřice je kratší a o několik minut rychlejší. Čas, který ztratíte cestou z „centra“ na nové brněnské nádraží je kompenzován časem uspořeným cestou vlakem.
Všimněte si, rychlíky zastavují jak na Dolním, tak v Židenicích. Dříve v Brně jen na jednom nádraží, teď na dvou. Cestovní doba se ale neprodloužila.
Pokud, v těchto měsících, jedete regionální vlaky linky S3 takřka pokaždé čekáme před vjezdem na Židenice nebo na nádraží v Židenicích. Máme nějakou minutku čas.

Náhradní autobusová doprava

Jsem rozpolcen, jestli chválit nebo kritizovat. Nikdy jsem tak často necestoval vlakem jako teď. A buď jsem měl štěstí nebo to byl dobrý záměr, pokaždé, když jsem se vracel přes Dolní, tak řidiči přistavili autobus hned, jak viděli přichát lidi od rychlíku. A my mohli pohodlně pokračovat na rozjezd.

Naopak tvrdou a nesmlouvavou kritiku si zaslouží odjezdy autobusů od Horního nádraží k Dolnímu. Někdy jedou po 5 minutách, ale mezi třetí a čtvrtou odpolední jedou po 15 minutách! Totéž před třetí hodinou. V době vrcholící dopravní špičky. To je naprosto šílené.

A aby toho nebylo málo, zažil jsem toto: pátek odpoledne, u Horního už čeká na autobus hodně lidí. Tak si říkám, za chvíli to pojede. 5 minut a nic. Divné. Vytahuji mobil a dívám se nevěřícně na dopravní situaci. Autobus má podle jízdního řádu přijet za 5 minut a už má 6 minut zpoždění. Pán vedle mne si již bere taxík.

Já jsem měl čas, tak jsem se rozhodl jít pěšky a po cestě pořídit nějaký fotky mizejícího náspu vedle Vaňkovky. Představte si, já byl na Dolním nádraží dříve, než ten opožděný autobus! Z něho se vyvalil dav lidí s kufry a běželi na RailJet směr Praha, který jel na čas a už stál na peróně. Naštěstí strojvedouce počkal.

Druhý den jsem psal stížnost na Dopravní podnik, že něco takového je nepřijatelné. Zvláště, když na Nových Sadech čekají záložní autobusy. Spojení nového brněnského nádraží je kritickým bodem přijetí tohoto velkého projektu brňáky. A je to nadmíru citlivá otázka.

Samostatnou kapitolou je náhradní autobusové doprava z ulice Uhelná. Jinak, než-li jako naprostá katastrofa, se to označit nedá.

Daleko, pro neznalého velmi kompikovaná cesta. Žádné zázemí, žádný přístřešek. A aby toho nebylo málo, tak hned v sousedství probíhaly stavební práce na záchraně železničního viaduktu Hybešova. Prach a smrad.

Uzel u hlavního nádraží

Zlepšila se dopravní situace před hlavním nádražím? Ubylo lidí? Poznali jste ten rozdíl?

Většina lidí by řekla, že si ani nevšimla, že horní nádraží jede na 40 % výkonu.

Tak za půl roku máme na tom našem „báječném“ uzlu zpět ty desítky tisíc lidí denně. Těšíte se? Já ne.

Jak daleko je Dolní nádraží

„Rostou tam akorát kopřivy, o které se někdo šeredně spálí“ napsal pan architekt Myslivec. Další debatující píší o Dolním nádraží že „… leží na konci světa“ popřípadě, že Dolní „Nádraží kdesi v pr…“. O blízkosti řeky pak, že Dolní nádraží je v „bažinách a močálech.“

Chápu, že někomu, kdo žije v Bystrci, či v Pisárkách připadá, že Komárov je kdesi na konci světa. Asi takový čtenář nikdy nebyl třeba v Olympii. Kdo ví, co si myslí komárčané, když čtou v diskuzích od „seveřanů“, že oni na jihu, za Dolním nádražím, jsou až za koncem světa.

Dolní nádraží je na území Brna-střed. A tento fakt více jak co symbolizuje, jak současné drážní těleso rozřezává naše město. Nejen v průchodnosti územím, ale i v myslích brňáků. Když se o této části města takto vyjadřují.

Na plochách Brna-střed samozřejmě nejsou bažiny, močály, dokonce ani kopřivy. A to nejen kvůli suchu. Hned příští týden mohou přijít velké přívalové deště a území bude pod vodou. Nestalo by se to v dějinách poprvé. Ale ani kelty, slovany, koželužníky a textiláky to neodradilo, aby zde zakládali vesnice, dílny a první kapitalisty, aby sem investovali své peníze do fabrik. Všechno v zátopovém území.  Polovina Brna je v zátopové oblasti, celé Staré Brno, Zábrdovice (to postihlo dokonce i zemětřesení). Kdyby se naši předkové báli záplav, nebylo by ani naše výstaviště. Uvědomujete si, že výstaviště se stavělo v době, kdy ještě nebyla brněnská přehradě, která by případnou povodeň zastavila?

Jak daleko je ale nádraží? Dolní jsem mnohokrát již dříve navštívil, viděl jsem plány. Ale až teď si uvědomuji, jak blízko je, jak relativně málo místa máme. Projděte si to někdy od Vaňkovky pěšky, od křižovatky Zvonařka – Opuštěná. Po cestě jedno placené parkoviště, pak malé K+R, nová Čekárna města Brna a už jsme v zatáčce u Dolního nádraží. Tam, kde je právě dnes Čekárna, tam už bude první kolej a první nástupiště. Současné peróny Dolního nádraží jsou zhruba v polovině šířky nového brněnského nádraží. Když půjdete po ulici Trnitá a překračujete výjezd ze Zvonařky, tak tady už povede příjezdová cesta a šalina z Plotní.

Nástupiště, odbavovací hala, zastávky veřejné dopravy před nádražím a už jsme takřka na ulici Opuštěná. Ono toho místa za tak moc není.

Co se současným nádražím

Proběhla zprávy, že současný nájemce Horního nádraží chce / musí investovat do oprava budovy nějaké milióny, jak se zavázal ve smlouvě o pronájmu. Minulý týden jsem proto navštívil Horní nádraží před rekonstrukci. A byl to moc smutný pohled. Pátek, čtyři hodiny odpoledne, na nádraží dvě soupravy, několik holubů. Uvnitř prázdná hala, šedé stěny čekající už čtyřicet roků na vymalování. Zavřené stánky s občerstvením. Na zemi uprostřed haly seděla partička trampů čekající na vlak k táboráku, co má se konat naposled.

Pamatuji si, jak jsem se tady, jako malý kluk, proplétal mezi lešenářskými trubkami, když zde naposledy malovali.

Přeji, aby staré, ale krásné Horní nádraží, již brzo našlo svůj nový význam pro město Brno. Aby se osvobodilo ze sevření kolejišť, které jej obepínají ze všech stran a nadechlo se k novému životu.