Bezprostřední blízkost centra Brna, na druhou stranu velké průmyslové areály, které ztratily svoji původní funkci. Urbanistická roztříštěnost zástavby je pro Křenku bohužel charakteristická. Jak k ní přišla?

Protože jsem několik roků pracoval ve strojírnách za řekou Svitavou, mám ulici Křenovu prochozenou. Pamatuji si, když se tu v novém miléniu začaly stavět první nové domy, ulice a její okolí se začala měnit. Křenka mi tak trochu přirostla k srdci. Jsem proto zvědavý, jaká bude budoucnost této lokality, protože dnešní stav je stále neutěšený. K tomu je potřeba pochopit i minulost, genia loci této oblasti, její historický vývoj. Odpovědi jsem dostal na komentované procházce ulicí Křenová, kterou pro veřejnost na sobotu 23. října připravilo Technické muzeum Brno. Průvodcem byl PhDr. Aleš Vyskočil, Ph.D. z Akademie věd ČR. Mimo jiné spoluautor publikace Křenová – příběh brněnské ulice. 

Procházka začala před Schrott barem, což je slušný podnik na samém začátku Křenové využívající v interiéru předměty z industriální minulosti této oblasti. Podnik rozhodně stojí za návštěvu, třeba i kvůli probíhajícím výstavám. Poněkud ponurou vstupní částí se nenechte odradit a račte vstoupit. Právě tady se otevřelo první historické okénko. Čelní stěna Schrott baru je původní, v zadní části bývala slévárna. Dům odpovídá typické zástavbě z konce 18. století, kterou tvoří jedno či dvoupatrové objekty, do ulice směřují čelní stěnou. V zázemí bývaly buď zahrady, nebo řemeslné dílny. Vyšší domy se začaly stavět až v 19. století.

Křenová – spojnice se světem

Vchod z ulice Křenová do jednoho z domů
Různorodé stavební styly na Křenové ulici

Obce v okolí Brna měly především zemědělský charakter a zajišťovaly jídlo pro obyvatele uvnitř hradeb. Svým charakterem bylo ale několik obcí výjimkou. A tou byla i obec Křenová, která zajišťovala řemeslnou výrobu a první před-industriální provozy (např. koželužny).

Ulice Křenová, původně Olomoucká, bývala v minulosti hlavní spojnicí Brna na Olomouc a dál do Slezska. Teprve později došlo k přenesení názvu Křenová na dnešní ulici a Olomoucká začíná až za mostem přes řeku Svitavu. Cesta byla významná jak pro obchodníky, tak pro armádu. Jednalo se o jednu ze tří císařských cest vedených přes Brno. To znamenalo, že císař předepisoval nejen šířku cesty, ale i minimální požadavky na její povrch. Přispíval rovněž na její rozvoj a údržbu. Původní císařská cesta vedla kvůli řece na náspu nad okolím. Takový terén by dnes Křence hádal málokdo. Oblast od ulice Vlhká byla položena níže, než jak ji známe dnes. Řeka Svitava dokonce vytvářela v těchto místech tvar písmene U a tekla po obou stranách císařské cesty. Takové řešení bylo zvoleno kvůli možnosti rozlivu řeky do okolí.

Voda, kam se podíváš

Ulice Křenová v Brně
Kdybychom zde stáli před dvě stě lety, žádné domy bychom zde neviděli. „Šalina by jezdila“ po vyvýšeném náspu císařské cesty a po obou stranách cesty by tekla Svitava. Ta by se na jaře a po deštích rozlévala do okolí.
Ulice Křenová v Brně
Roh ulice Křenová a Masná: v těchto místech mezi řekou a ulici Masná bývaly městská jatka. V budoucnu zde, po ulici Masná, povede šalina k novému brněnskému nádraží. Za zády mám hospodu na růžku, dříve U měděné pánve.

Rozvoj a zástavba kolem dnešní ulice Křenová byl přímo závislý na regulacích vodních toků. Dnešní koryto řeky Svitavy bývalo v minulosti mnohem blíže k Brnu, různě se vlnilo. Po ulici Vlhká vedl společný tok Ponávky a Svitavského náhonu. Od Brna přicházel Svratecký náhon. Regulace Svitavy do dnešního koryta proběhla až v polovině 19. století.

Po regulaci řeky a zvýšení terénu nastal bouřlivý stavební rozvoj směrem k řece Svitavě. První šalina tudy projela roku 1901. Nesloužila pro přivážení dělníků do brněnských fabrik (byla by pro ně moc drahá), ale pro zásobování městských jatek. Ty stávaly mezi dnešní ulicí Masná a řekou Svitavou. Městská jatka z toho důvodu, že město mělo zájem na jejich hygienické kontrole. Teprve později se městská jatka přesunuly z oblasti Křenová na jih, za ulici Hladíkova k Černovickému nábřeží. Jejich objekty stojí dodnes a slouží společnosti Brněnské komunikace a. s.

Okolí kostela

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a tak řečené Kostelní náměstí, jehož název nebyl nikdy oficiálně vyhlášen.

Ulice Křenová v Brně v říjnu 2021

Vlevo od kostela původně škola pro chlapce, dnes základní a mateřská škola Křenka. Vedle stojící přízemní bar Tik-Tak je jedním z původních domů na této ulici. Na druhé straně Kostelního náměstí měla stávat dívčí škola. Dnes zde sídlí Úřad práce.

Ulice Křenová v Brně

Zajímavý byl stavební vývoj kolem dnešního kostela Neposkrvněného početí Panny Marie. Původně zde u ulice Vlhká, na území pozdějšího areálu Mosilany, stával špitál sv. Štěpána. Polovina špitálu se změnila na chorobinec, což bývalo něco jako LDN pro chudé. Z druhé poloviny se stala textilní manufaktura. Chorobinec byl později stržen a v roce 1914 byl na jeho místě vysvěcen kostel na Kostelním náměstí v reakci na rostoucí počet obyvatel. Po jeho obou stranách měly vzniknout školy. Vznikla ale jen škola pro chlapce. Přes náměstí měla stávat stejná škola pro dívky. To se nestalo a dnes zde sídlí Úřad práce. Vedle špitálu se pak nacházel malý civilní lazaret. Císař reformátor Josef II. se rozhodl, že tento lazaret promění na nemocnici. Ale když při osobní návštěvě zjistil, že tu pro nemocnici není dost místa, rozhodl o výstavbě městské nemocnice jinde. A tak vznikla nemocnice U svaté Anny. Pro vojenský lazaret vybral jiné místo, na dnešní ulici Lazaretní v Zábrdovicích. Rovněž na pozemku a v budovách zabavených císařem církvi.

O proměně brownfieldu Mosilana se právě jedná. Co jsem měl možnost si tento areál již dříve projít, stojí zde mnoho zajímavých budov, bohužel některé ve špatném stavu. Areál Mosilany končí s železničním viaduktem a není průchozí. Což je velká škoda. Mnozí Brňáci si dokonce myslí, že areál je pro veřejnost uzavřen – odrazuje je vrátnice. Uvnitř bych zmínil za návštěvu hospodu Gril Club Pálenice, kde jsme měli dokonce jeden z vánočních večírků. Sídlí v přízemním žlutém baráku. No a pak určitě modelové kolejiště klubu železničních nadšenců. To sídlí v jedné z červených budov, úplně nahoře pod střechou. Bez výtahu. Prošlapané schody a na stěnách fotky historických vlaků a lokomotiv.

Otisk průmyslové výroby

Gymnázium na ulici Křenová v Brně

Vlevo gymnázium, vpravo pak jeden z vizuálně nejzajímavějších domů na ulici Křenová. Z pohledu historie či urbanismu zcela „obyčejný“ bytový dům.

Tíživým tématem oblasti Křenová se stala nejednotná urbanistická vize, jak by toto předměstí (původně obec) mělo vypadat. Společnou řeč těžce hledali i tři různí majitelé tohoto území. A tak zatímco jeden chtěl výrobní prostory, druhý obytné domy s pravidelnou pravoúhlou sítí. Toho se podařilo docílit jen někde, navíc v průběhu rozvoje průmyslu se malé firmy rozrostly a narušily i plánovanou síť ulic. Třeba na místě dnešního gymnázia na Křenové stával cukrovar. Ale protože místo bylo zvoleno hodně nešťastně, již zakrátko zde naštěstí vyrostla škola. Další domy, byť s honosným průčelím, byly účelem obyčejné pavlačáky. Kde v malých bytech žilo až tři sta lidí v jednom domě.

Kam zajít –  tehdy a dnes

Schrott na začátku ulice Křenová

Stylový bar Schrott na začátku ulice Křenová.

Křenová byla významnou zastávkou pro cizince směřující za hradby města. Císařská cesta vedla k městské bráně, kterou jako jedinou mohli do města vstupovat Židé. Z toho důvodu vznikl u silnice zájezdní hostinec Nový svět, v němž přespávali židovští obchodníci směřující do Brna. Z velkého hostince nic nezbylo. I pozdější restaurace London pub vzala za své. Funkci pomyslné vstupní brány do města plní Křenová částečně i dnes. Hospody i restaurace zde najdete, co tu žalostně chybělo, ale už nechybí, jsou kavárny. I to se mění.
Já mám osobně radost z toho, že hospoda U měděné pánve, kam jsme občas chodili z práce na meníčko je opět otevřena. Byť pod novým názvem a zřejmě i majitelem – Pivnice Masný růžek.

Závěr

Zderadův sloup

Zakončení komentované procházky bylo u Zderadova sloupu. Ten stojí stále na stejném místě, jen tok řeky Svitavy se v průběhu staletí mění. A jaký měl význam a proč byl postaven? Neví se. Vše ostatní jsou jen pověsti. 

Výsledkem složitého vývoje je dnešní Křenová jako směsice jednopatrových obytných domů z 19. století, velkých činžovních domů z 20. století a současné architektury z přelomu milénia. Tomu odpovídá i směsice lidí z různých sociálních a etnických skupin. Od těch nejchudších, kteří se pohybují v okolí Armády spásy, až po majetné, kteří obývají zrenovované či nově postavené domy. Některé přestavby původních domů projdou bez zájmu veřejnosti, jinde rekonstrukce či novostavba vzbudí vlnu emocí. Za posledních deset patnáct let, co přes Křenku chodím, je ten posun znát. Vize města Brna a nově připravovaný územní plán slibují další rozvoj oblasti Křenová. Těším se, s jakými ambicemi Kancelář architekta města Brna, Magistrát města Brna, investoři, a další přijdou a jakým způsobem se urbanistické změny v náladě místa, rezidentů i návštěvníků projeví.

Doporučená literatura: VYSKOČIL ALEŠ, SVITÁK ZBYNĚK: Křenová příběh brněnské ulice. Vydal Archív města Brna, 2018. ISBN 978-80-86736-59-4.

Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže.  Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji. Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com