Studie proveditelnosti 2017 - VRT ve variantě Řeka

Pohled od Dolního nádraží, kde by mělo vyrůst nové nádraží ve variantě Řeka na město Brno. Za stromy řeka Svratka

Cílem Studie proveditelnosti 2017 je popsat varianty Železničního uzlu Brno a polohy nového hlavního brněnského nádraží. A pomoci občanům a jejich politikům vybrat tu nejlepší variantu. Přestože je výstavba Vysokorychlostních tratí u nás teprve ve fází plánování, a s jejich výstavbou se počítá až po vyřešení brněnského železničního uzlu, již dnes je nutné rezervovat území a nově budovanou stavby připravovat pro pozdější zavedení Rychlých spojení.
Proto jsou i Rychlá spojení součásti Studie proveditelnosti 2017.

Kudy budou do Brna přivedeny Vysokorychlostní vlaky, pokud se rozhodneme pro variantu Řeka? Pro nové hlavní nádraží za Vaňkovkou a Zvonařkou, na místě dnešního Dolního nádraží, dál od historického jádra Brna? Jedná se o můj výběr toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího. Pokud názor, dotaz, využijte (i anonymně) formulář na konci stránky.

Pokud začátek, pokračujte na Úvodní stránku Studie proveditelnosti 2017.

Tři směry, tři Rychlá spojení

Tady, na této ploše by mělo vyrůst nové brněnské nádraží. Pohled od jihu na sever, vpravo Komárov, vlevo Brno

Vysokorychlostní tratě jsou zcela nové tratě určené pro osobní rychlíkovou dopravu. Jejich hlavním smyslem je uvolnit přeplněné tratě v okolí velkých měst. Odvést rychlou dálkovou dopravu na samostatnou Vysokorychlostní železnici a stávající tratě uvolnit pro hustou regionální osobní dopravu. Vysokorychlostní tratě bych připodobnil k Dálnici.

V Brně se budou stýkat tři tratě Rychlých spojení, které budou mít ve variantě řešení Řeka společné nádraží s ostatními vlaky a to na povrchu. Na místě dnešního Dolního nádraží. Na rozdíl od zapojení Vysokorychlostních vlaků ve variantě Petrov, kdy VRT budou mít svoji stanici v podzemní části nového brněnského hlavního nádraží poblíž centra.

Vysokorychlostní trať od Prahy i Vranovic (Vídně / Bratislavy) bude zaústěna z jihu. Rychlé spojení od Přerova a Vyškova ze severu nového nádraží. Počítá se s tím, že polovina rychlíků od Prahy bude pokračovat v úvrati do Vídně / Bratislavy a druhá polovina z Brna na Vyškov a Ostravu bez úvratě. To znamená, pokud pojedete z Prahy do Vyškova (Ostravy) a sednete si v Praze po směru jízdy pojedete, sedíte stále po směru jízdy. Pokud ale budete cestovat z Prahy přes Brno do Vídně, v Brně se změní směr jízdy vlaků.

Schéma brněnského uzlu ve variantě nádraží Řeka. Vysokorychlostní trať od Prahy povede ze severu podél dálnice D1 – vyznačeno tmavě zeleně. VRT od jihu, od Břeclavi, pak vedle stávajcí tratě od Vranovic. Rychlé spojení na Vyškov a Ostravu je zapojeno do nádraží od severu – červená trať v pravém dolním rohu. Mapa je natočena, sever je vpravo. Zdroj: B_01_02_01_02_ZM50_VAR A,Aa

VRT Praha – Brno je novostavba pro rychlost min. 250 km/h.
VRT Brno – Vranovice a a modernizace úseku na Břeclav na min. 250 km/h. Jedná se o výstavbu zcela nové dvoukolejné trati mezi Brnem, Modřicemi a Vranovicemi. Trať ze stanice Modřice směřuje západně od stávající trati na Břeclav, a je zaústěna do nové výhybny Popice v mezistaničním úseku Šakvice – Vranovice. Kromě zvýšení rychlosti tato trať zvyšuje kapacitu na přetíženém úseku Šakvice – Brno.
Modernizace na dvě koleje úseku Brno – Vyškov – Přerov na 200 km/h. Tato železnice bude stavěna jako první již v příštích letech a bude předbíhat před stavbou nového brněnského nádraží. Kapacita současného brněnského uzlu však nedovoluje plné využít této nové trati a toužebně očekávané regionální vlaky od Vyškova buď nebudou vůbec, nebo budou ukončeny na okraji Brna – Šlapanice, Slatina. Což je blbý. Dodávám.

V případě nulové varianty, nazývané varianta Bez projektu se s Vysokorychlostními tratěmi přes Brno nepočítá. Rychlá spojení Berlín – Jihlava – Vídeň / Ostrava se našemu městu zcela vyhnou.

Vysokorychlostní trať od Prahy

Až po Veverské Knínice je vedení Vysokorychlostní železnice Praha – Brno stejné bez ohledu na zvolenou variantu polohy nového brněnského nádraží. Ve variantě Řeka je zvolena jižní trasa, kolem dálnice D1. VRT tedy vede pod Knínicemi, jižně od Masarykova okruhu, kolem Popůvek, pod Starým Lískovcem do Brna od jihu.
(B-01-01, textová část str. 137)

Přivedení Vysokorychlostní železnice od Prahy ve variantě Řeka si vyžádá tyto tunely:

Tunel Veverské Knínice dl. 700 m
Tunel „Kývalka“ dl. 4900 m
Tunel Bosonohy dl. 1095 m
Tunel Ostopovice dl. 230 m a
Tunel Starý Lískovec dl. 120 m

Od 190 až do km 197 vedena v úzkém společném koridoru s D1 a elektrickým vedením VVN. V oblasti obce Veverské Knínice se nachází, první, asi 700 metrů dlouhý částečně ražený a částečně hloubený tunel Veverské Knínice. Ten přispěje k ochraně obyvatel před hlukem z provozu na železnici. Traťová rychlost v úseku Veverské Knínice – Brno hl.n. je od 160 do 300 km/h.

Trasa Vysokorychlostní železnice ve variantě Řeka. Trasa vede kolem dálnice, pod Masarykovým okruhem, jižně od Starého Lískovce, souběžně s dálnici D1

Severojižní hřeben Brněnské vrchoviny protíná trasa druhého, 4.900 m dlouhého raženého tunelu Kývalka. Tunel je koncipován jako dva samostatné jednokolejné tubusy. Úvodní úseky budou hloubené a geologické poměry dotčené lokality jsou pro stavbu tunelů příznivé.

Příčný řez jednokolejným tunelem „Kývalka“ raženým v prostředí hornin, v = 350 km/h. Dva vedle sebe.

Hned za portálem tunelu Kývalka dojde ke zmenšení osových vzdáleností kolejí na standardní traťovou. V km 203,4 se niveleta tratě srovná s niveletou dálnice D1 a v těsném souběhu podél dálnice projde obcí Popůvky. Na kontaktu se zástavbou obce bude muset dojít k demolici některých domů v těsné blízkosti dálnice.

Trať je pak dále vedena v souběhu s dálnicí. Na rozdíl od ní ale vytrvale klesá směrem k Brnu. Proto je možné úsek km 205 – km 206 zanořit do třetího tunelu – Bosonohy (1.095 m). Ten zajistí spolehlivou ochranu zástavby obce Troubsko před hlukem. Návrh předpokládá realizaci tunelu v otevřené stavební jámě.

Příčný řez dvoukolejným hloubeným tunelem „Bosonohy“, Rychlost vlaků 250 km/h.

V oblasti Ostopovic trasa VRT projde pod stávající tratí (čtvrtý tunel 230 m) ze směru Střelice, která bude částečně přeložena. Pak se nivelety obou tratí vyrovnají. Koleje stávající tratě od Střelic projdou pod dálnicí D1.

Trasa Vysokorychlostní železnice bude dále klesat, aby se v místě křížení s dálnicí D1 vytvořil prostor pro vybudování krátkého shora hloubeného pátého tunelu Starý Lískovec. Tunel (120 m) musí být vybudován při zachování alespoň částečného provozu na dálnici.

Trasa Vysokorychlostní železnice ve variantě nového brněnského nádraží Řeka. Trasa VRT vede kolem dálnice D1.

Dvě koleje VRT od Prahy přicházejí do Brna pod mostem ulice Vídeňská. Po mimoúrovňovém vykřížení s kolejemi trati Břeclav-Brno v prostoru ulice Sokolova vedou koleje již na nové hlavního nádraží Řeka, které bude v souvislosti s výstavbou VRT rozšířeno o další nástupiště a koleje.

(Mapy B_01_02_02_19_ZM10_VRT_VAR A)

Vysokorychlostní trať od Vranovic

Druhá větev, vysokorychlostní trať od Vranovic přichází do Brna od jihu podél v souběhu s tratí Břeclav-Brno a to vlevo při jízdě do Brna.

Rychlé spojení na Vyškov – Přerov

Třetí větev, zatím plánováno jen jako modernizovaná klasická dvoukolejná trať z Brna na Vyškov a Přerov povede ze severního zhlaví nového brněnského nádraží varianty Řeka. V delším čase, po roce 2050, se i na Ostravu plánuje samostatná Vysokorychlostní železnice.

Výstup trati Rychlého spojení z Brna na Vyškov a Přerov přes Černovice. Varianta nádraží Řeka. B_01_02_02_03_ZM10_cast 1_VAR A,Aa

Vysokorychlostní tratě ve variantě Řeka jsou v souladu se současným územním plánem města Brna, i se Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Pro VRT železnici jsou rezervovány pozemky. Obce s ní počítají.

Návrat na obsah Studie proveditelnosti 2017 zde.