Boskovická spojka

Co je v Boskovicích za problém

Výstavba tzv. Boskovické spojky je dlouhodobým záměrem Jihomoravského kraje, která má vyřešit nepříznivou dopravní situaci Boskovicka. Toto velké spádové území nemá žádné přímé železniční spojení s Brnem či Blanskem a silniční doprava je silně závislá na dopravní situaci na přetížené silnici I/43.

Hlavním přestupním uzlem celého regionu je nyní železniční stanice Skalice nad Svitavou. Ta je však
bokem od centra regionu, kterými jsou Boskovice. Pro většinu cestujících je proto přestup ve Skalici
zbytečným zdražením, místo toho, aby jeli přímo do Blanska a Brna.

Železniční stanice Skalice nad Svitavou nemá ani potřebnou kapacitu, aby se stala klíčovým přestupním uzlem IDS JMK. Nezajišťuje ani plně bezbariérový přístup k vlakům.

Pokud by nebyla Boskovická spojka vybudována, byla by nutná vzhledem k rostoucí intenzitě vlaků na trati Brno – Česká Třebová (Praha) podstatná přestavba stanice s cílem vytvoření možnosti přestupů mezi vlaky linek S2 a S21 bez rušení průjezdy vlaků linek Ex3, R19 (v tomto případě se zastavením) a vlaků nákladní dopravy po hlavních staničních kolejích. Dále by bylo třeba zajistit bezbariérový
přístup ke kolejím na straně výpravní budovy. Bez tohoto opatření by se uzel Skalice nad Svitavou stal při rostoucí dálkové osobní a nákladní dopravě nefunkčním – již v současnosti jsou některé přípoje zajišťovány za cenu nedodržení řádných přestupních dob a v případě i menších zpoždění dochází k rozvázání přípojů.

Historie příprav stavby

S přípravou tzv. „Boskovické spojky“ se započalo již v roce 2003, kdy byla vypracována vyhledávací studie, která posuzovala 5 variant řešení. Objednatelem této studie byl Jihomoravský kraj.
Dalším krokem bylo zařazení koridoru pro trasu železnice a přeložky silnice II/374 do Územního plánu obce Lhota Rapotina, který byl pořizován v letech 2005/2006. Plán byl veřejně projednán a schválen zastupitelstvem obce Lhota Rapotina v říjnu roku 2006. Územní plán byl obcí Lhota Rapotina bez připomínek schválen v lednu 2010.
V letech 2011 a posléze 2016 pak byly pořizovány „Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje“, ve kterých byl na základě předchozích stupňů přípravy vymezen koridor pro stavbu Boskovické spojky. Zásady byly s veřejností projednány v roce 2016 v Blansku a ve vztahu k Boskovické spojce nebyly vzneseny žádné připomínky.

Projednávané varianty

Pak už následovala „Studie proveditelnosti“, která navrhla 4 možná řešení. Jednotlivé varianty a jejich
ekonomická náročnost vyšly takto:

• Varianta 1: stav bez projektu, tj. pouze technická obnova současného stavu bez jiných přínosů. Cenová náročnost této varianty je 600 mil Kč.
• Varianta 2: stav, kdy je trať elektrifikována ve stávající stopě, vlak z Boskovic provede tzv.
  úvrať ve Skalici nad Svitavou a odsud jede do Brna. Jízdní doba by se tím nezkrátila, zůstala by minimálně na stávající úrovni. Pro tuto variantu by bylo nezbytně nutné přestavět stanici Skalice nad Svitavou, která je v dnešním stavu (absence více nástupišť, konfigurace kolejiště,
  zabezpečovací zařízení atd.) přetížena a takovýto manévr neumožňuje. Cena této varianty
  začíná na 1 mld Kč.
• Varianta 3: byla vybrána jako optimální z hlediska nákladů i přínosů. Je podrobněji popsánav dalším textu. Obsahuje plnou elektrifikaci, novostavbu tratě v délce 3,3 km. Přinese, mimo jiné, výrazné zkrácení jízdních dob mezi Brnem, Blanskem a Boskovicemi. V Boskovicích bude vybudován přestupní uzel na vlak, který tímto způsobem zajistí dopravní obslužnost celého okolí. Náklady této varianty 1,8 mld Kč.
• Varianta 4: stav, kdy by se realizovala elektrifikovaná novostavba Boskovické spojky v délce 7,7 km, přeložka části I. žel. koridoru mezi Doubravicí nad Svitavou a Skalicí nad Svitavou a mimoúrovňové křížení. Tato varianta by přinesla největší zkrácení jízdních dob, její cena ale byla vyčíslena na takřka 5 mld Kč.

Základní technické parametry stavby:

• elektrifikace celého úseku stavby
• výstavba novostavby 1,2 km trati
• zvýšení traťové rychlosti, max. rychlost 95 km/hod. (oproti 50 km/h v současnosti)
• modernizace železniční stanice Boskovice
• výstavba nové železniční zastávky Lhota Rapotina
• odstranění přestupů, vlak bude mít přímé spojení s Brnem
• předpokládané náklady cca 1,8 mld. Kč

Stavba jako taková začíná v železniční stanici Šebetov (severně od Boskovic), kde se bude jednat pouze o pokládku nových kabelů mezi touto zastávkou a Boskovicemi. Kolejové úpravy budou začínat až v samotné železniční stanici Boskovice, která projde zásadní rekonstrukcí.
Stanice se stane koncovým bodem pro vlaky linky S21. Zřízení parkovacích míst není součástí stavby Boskovické spojky, jejich zřizováním se zabývá město Boskovice. Ve stanici Boskovice budou vybudovány 2 nová nástupiště s celkem třemi nástupištními hranami (dvě hrany o délce 170 m pro vlaky směr Brno, jedna hrana o délce 40 m pro motoráky směr Šebetov (Velké Opatovice). Nástupiště budou bezbariérová. Přechod mezi nástupišti je řešen podchodem. Na nástupištích budou zřízeny přístřešky. Stanice Boskovice bude elektrifikována, aby až sem mohly zajíždět moderní nízkopodlažní elektrické jednotky.

V drážním km 30,6 pak bude začínat největší objekt celé stavby – novostavba drážního tělesa v celkové délce 1,2km (tzv. úsek Odbočka Bělá – Odbočka Lhota Rapotina). Novostavba drážního tělesa bude procházet katastrem obce Lhota Rapotina. Na této odbočce se vybuduje nová železniční zastávka Lhota Rapotina. Těleso této stavby je v některých místech poměrně vysoké, až 6 metrů nad
okolním terénem. Je to dáno tím, že svah tvoří protipovodňovou ochranu části obce a za druhé skutečností, že obec Lhota Rapotina si přála mimoúrovňové křížení železniční trati a komunikace z důvodu silné nákladní dopravy z blízkého kamenolomu.

Budou zrušeny i tři současné přejezdy na trati, jeden polní a dva na překládané komunikaci.

Nové drážní těleso pak pokračuje směrem k I. železničnímu koridoru (trať na Brno) a v kilometru 192,304 se do něj přes nově vloženou výhybku připojuje. V blízkosti bude také vybudováno mimoúrovňové křížení s koridorovou tratí Praha – Brno (namísto dosavadního přejezdu).

Výstavbou Boskovické spojky dojde k výraznému snížení cestovních dob. Vlaky linky S2, které budou tuto trasu obsluhovat, budou mít dojezdový čas Boskovice – Brno 39 minut, Boskovice – Blansko 14 minut. Úspora času bude dána odstraněním přestupu ve Skalici nad Svitavou a úpravou trasy, která umožňuje vyšší rychlost jízdy.

Ještě výraznější zkrácení cestovních dob ve směru na Brno získají cestující z obcí Benešov, Suchý, Kořenec, Okrouhlá, Velenov a Valchov, kteří nyní přestupují jak v Boskovicích, tak následně ve Skalici nad Svitavou a časová ztráta tímto dvojím přestupem je ještě výraznější. Nově budou mít tito cestující pouze jeden přestup v Boskovicích. Pro cestující z obcí Benešov, Suchý a Žďárná tak bude nově zavedeno výrazně rychlejší spojení do Brna přes Boskovice než přes Blansko. Pokud cestující využijí linku 261 do Boskovic, přijedou do Brna ve špičkách o vlak dříve než při spojení linkou 233 do Blanska. Provoz linky S2 v trase Boskovice – Brno bude v intervalu 30 min. ve špičkách pracovních dnů
a 60 min. v dopravním sedle a o víkendech.

Dalším významným zlepšením, které umožní vybudování Boskovické spojky, bude to, že se Boskovice stanou logickým dopravním centrem regionu a bude možné lépe zajistit, aby vycházely návaznosti mezi autobusy ze směru od Lysic a Kunštátu na linky směr Jevíčko či Protivanov. To nyní nebylo možné, protože autobusy z většiny směrů byly směřovány ke stejným vlakům do Skalice nad Svitavou a tím logicky nevycházely návaznosti v Boskovicích. Skalice nad Svitavou bude však i nadále sloužit jako přestupní uzel, ale s podstatně menším počtem přestupů mezi autobusem a vlakem. Na vlaky od Brna budou navazovat linky 256 a 257, na vlaky od Prahy budou navazovat autobusy do Boskovic. Linka S2 bude do Skalice nad Svitavou jezdit v intervalu 30 minut ve špičkách pracovních dnů a v intervalu 60 minut v sedlech a o víkendech. Vedle linky S2 bude ve Skalici nad Svitavou i nadále zastavovat linka R19. Pro město Letovice nedojde zprovozněním Boskovické spojky ke snížení počtu vlaků.
V neposlední řadě vybudování zastávky Lhota Rapotina bude jízdní doba mezi Lhotou a Brnem trvat něco málo přes 30 minut, na rozdíl od současného stavu, kdy přesahuje hodinu. I na této zastávce bude přístřešek, staniční rozhlas a odjezdová tabule.

Závěrem

Doufejme, že do toho už nikdo nehodí vidle. Protože tohle je poslední šance pro trať 262 Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice – (Moravská Třebová). V úseku Velké Opatovice – Městečko Trnávka je již osobní doprava zastavena. A s novým jízdním řádem pro rok 2023 se počítá s dalším omezením počtu spojů do / z Boskovic. Pokud se podaří Boskovickou spojku dokončit a zajistit přímé vlakové spojení z Brna do Boskovic, věřím, že dojde i k oživení trati do Velkých Opatovic a možná i dál. Aspoň pro víkendové jízdy. Tento kraj a jeho krásy leží tak trochu mimo zájmu. Ale bez dobrého spojení to nepůjde.