Brněnská lanovka

Lanovka Pisárky – Kampus

10. února 2021
Na webu EIA byla zveřejněna první oficiální studie pro lanovku Pisárky – Kampus. Tak jsem se do ní začetl…

Záměr dopravního napojení není řešen ve více variantách trasování, ani technického provedení. To znamená, že nebyla posuzovaná ani varianta propojení obou lokalit přímou šalinou.

Můj názor

Že je posílení dopravy ve směru Pisárky – Riviéra – nahoru do Kampusu žádoucí je zřejmé. Přesto k záměru lanovky mám dvě výhrady.

1. Rozhodně se mi nelíbí izolovaný dopravní systém.
   Pokud už jsem v trolejbusu a jedu od Mendláku nahoru do Bohunic (kolem plánované dolní stanice), tak nemám už moc chuti znovu přestupovat na lanovku. 
2. Proto si myslím, že lepší (byť dražší) by byla nová trasa šaliny, která by navazovala na současný dopravní systém, obsluhovala stávající přestupní uzly jako je Mendlák. U Lipové by se trať odpojila a na mostě nad výstavištěm by se zastávkami Výstaviště – nová hala, Riviéra, a dále Bohunice  nový atletický stadión, Univerzitní kampus, napojovala na dnes budovanou trať šaliny k bohunické nemocnici.
3. Hlavním cílem lanovky je odlehčit přetížené trolejbusové lince nahoru k bohunické nemocnici. Přesto v celé zprávě není uveden jediný údaj o současném přepravovaném množství cestujících na této trase a jaký je odhadovaný počet cestujících, kteří přestoupí na lanovku a odlehčí trolejbusům.
4. Ve zprávě zcela chybí analýza, jak se v počtu cestujících využívajících současnou přetíženou trolejbusovou linku, projeví nově budovaná trať šaliny do Bohunic. Protože právě napojení bohunického špitálu a kampusu je hlavním důvodem pro budování prodloužení šaliny.
   Bez této analýzy je záměr na lanovku z Pisárek postaven na vodě.

Dále, nechci být škarohlíd, ale nejezdí náhodou už dnes v trase plánované lanovky autobus linky E56? A nemám zrovna dojem, že by na přestupu v Pisárkách na něj čekali davy lidí. Mimochodem jízdní doba autobusu k nemocnici včetně zastávky kampus je 5 minut, lanovkou by to mělo být minut devět. Mnoho lidí od přesedání na E56 v Pisárkách samozřejmě odrazuje dlouhý interval + nepravidelnosti z kolon na budovaném VMO. Ale ani v opačném směru, kde je společná zastávka trolejbusu a E56 to nevypadá na nějaký velký zájem o cestu na přestupní uzel Pisárky.

Zdroj dat: 

https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_JHM1569?lang=cs

Lanovka v územní studii

březen 2019
Pro lanovku do Bohunic se začíná připravovat územní studie. Ta má objasnit, jak by byla řešena doprava v této oblasti, tedy nejen samotní propojení Pisárek s Bohunicemi, ale i navazující doprava. 

Už teď je jasné, že lanovka by neměla sloužit jako turistická atrakce, ale jako dopravní prostředek do kampusu. Ulevila by dopravě nejen na ulici Pisárecké, ale i v dalších ulicích. Zároveň by se tím zvýšila kapacita městské veřejné dopravy, která začíná být na linkách spojujících centrum a kampus nedostatečná.

Brněnské výstaviště s lanovkou

29. ledna 2018
Na přelomu let 2017 a 2018 se konala mezinárodní urbanistická ideová soutěž o podobu brněnského výstaviště pro další roky. A v lednu 2018 proběhlo vyhlášení nejlepších. První cenu porota neudělila. Druhou cenu získal návrh brněnských architektů Milana Raka a Pavla Rady z projektových kanceláří Archteam a RadaArchitekti. Ti, podle mne, velmi dobře umístili nový pavilón R na dosud volnou plochu u vozovny Pisárky, souměrně s kulatým Z-tkem. A podle vizualizace by mohla být součásti areálu i lanovka do Bohunic. Za pozornost stojí, že šalina jezdí v tomto návrhu o úroveň níže.

Lanovkou po městě

Lanovky mohou patřit do systému městské veřejné dopravy. O to se dnes snaží i v Karlových Varech a ucházejí se o peníze z Evropských fondů tzv. Integrované územní investice (ITI) na rozvoj městské dopravy, která je ve Varech ve velmi špatném stavu. Nejenže jsou Vary vnitřní periférii, bez pořádného spojení do světa, ale i s velmi špatnou vnitřní městskou dopravou. Vary jako jediné krajské město nemá trolejbusy ani tramvaj (šalinu).

Situace je ve Varech složitá vzhledem ke kopcovitému terénu a pro dopravu omezujícímu údolí řeky Teplé, které je vymezeno jako vnitřní lázeňské území a pro veřejnou hromadnou dopravu představuje výraznou barieru.
Proto ve Varech podporují tzv. vertikální dopravu, která má zde dlouhou tradici. Auta a autobusy zajíždějí pouze k severnímu a jižnímu okraji lázeňské zóny. Protože uvnitř zóny žije, pobývá a pracuje velké množství lidí, pro překonávání velkých výškových rozdílů jsou použitelné lanovky.
Ve Varech chtějí i více zapojit příměstskou železniční dopravu. Osobně, to jejich nádraží, je zoufalství. Proto plánují postavit nová nádraží s pohodlnými přestupy mezi vlaky a dalšími druhy dopravy. Předmětem řešení má být i změna Dolního železničního nádraží, vč. „zatrubení“ tratí.

O lanovce uvažuji i v Bratislavě

19.března 2017
Nejen v Brně, ale i v Bratislavě přišli s nápadem na lanovku. Kapacita Bratislavské lanovky by měla být až 4.000 osob za hodinu (2x tolik jak v Brně) a měla by spojovat staré město, s novým nákupním centrem za řekou. To vyrůstá místo starého autobusového nádraží. Za nápadem na lanovku stojí budovatel nového nákupního centra, firma HB Reavis.

A mimochodem, v 80.letech v Bratislavě začali stavět i metro, ale projekt šel k ledu a už se s ním nepočítá. Bratislavané rovněž zavrhli projekt podpovrchové železnice. Prostě nic. A tak i nadále mají přetíženou a pomalou pozemní veřejnou dopravu

Brno plánuje lanovku do Bohnického Kampusu

16.prosince 2016
V Bohunicích máme velký krásný univerzitní kampus, a vedle pořádný špitál. Cesta do kampusu a do Bohunické nemocnice je však svízelná. Šalina je v plánu a jediná cesta je přeplněnými trolejbusy. Tak proč dopravdu neposílit lanovkou.

Zastupitel města Brna, pan Mrázek (ANO) proto oprášil nápad na výstavbu lanovky z Pisáreckého areálu vozovny dopravního podniku nahoru, přes kopec, ke kampusu.  Ta by zajistila přímé spojení do kopce. Lanovka by vyšla levněji, než-li plánovaná šalina. 

Původně s nápadem na lanovku, ale přišel bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD). Plány jsou od architektů z A Plus (Karel Tuza), kteří mimo jiné stojí za většinou staveb brněnského kampusu. „Jízdní doba lanovky by byla čtyři a půl minuty, protože nemusí celou trasu objíždět jako trolejbus. Za hodinu by byla schopná bez problémů přepravit tisíc lidí, což je zhruba patnáct vytížených trolejbusů.“

Oosbně jsem k tomuto nápadu skeptický. Určitě bych se lanovkou rád svezl. Ale pro dojíždění do kampusu nebo do nemocnice chci použít šalinu, popřípadě trolejbus. Proč? Protože dopravní obslužnost Univerzitního kampusu a Nemocnice lze efektivně řešit jen kolejovou dopravou, tedy šalinou. Protože ta jediná poskytuje dostatečnou kapacitu, hlavně ve špičce, přímo z centra a bez přestupu. 

Plánovaná kapacita lanovky pro 500 lidí/hod „nahradí“ jen dvě šaliny KT8, které dnes jezdí jako linka č. 8. Popřípadě 4 kloubové trolejbusy (linka č. 25 jich má ve špičce 12). Lanovka má, vedle své malé kapacity, vadu na kráse v nutnosti přestupu v Pisárkách.

PS: Napojení šalinou vedenou tunelem pod ulici Jihlavskou jde taky s pomocí Evropských fondů a žádost již byla, myslím, odeslána. Tak proč ještě lanovku? 

Lanovkou na Myslivnu

70.léta 20.století

Zdá se, že sen o lanovce v Brně měla i předchozí generace. Lanovka z Pisárek ale byla plánována do hotelu Myslivna.

Hotel Myslivna byl budován v letech 1975 – 1987 podle návrhu z roku 1969, brněnského architekta Jana Dvořáka (1925- 1998). Hotel měl řešit nedostatek ubytovacích kapacit veletržního města Brna. Původní návrh však místo hotelu navrhoval ubytovnu hotelového typu (!) „přistavěna ke stejnomenné výletní restauraci od architekta Bohumila Turečka z konce 30.let“.

Požadavky se v čase měnily a tak byl až 7.listopadu 1987 místo ubytovny otevřen 3-hvězdičkový hotel Myslivna se 120 pokoji, vnitřní i letní restaurací a konferenčním sálem a tlumočnickými kabinkami.
Součásti původního projektu Jana Dvořáka byl i odechový areál, stezka zdraví, sportoviště „a to vše dostupné z Pisárek lanovkou“. K tomu však po tolika letech výstavby, změn v projektu i ve společnosti již nedošlo.

Škoda, že se nerealizoval záměr sportovního a oddechového okolí (a lanovky) v okolí Myslivny. Ostatně, hotel Myslivna není doposud (2017) veřejnou dopravou příliš napojen (ve všední den 1 x za hodinu).

Více se dílu arch. Jana Dvořáka věnuje výstava na hradě Špilberku (jaro 2017) a stejnomenná webová stránka Nechtěné dědictví. Jan Dvořák rovněž navrhl urbanistické řešení brněnského Jižního centra s polohou nádraží na Dolním nádraží.

Z průvodce k výstavě Nechtěné dědictví, foto výstava a webové stránky Nechtěné dědictví. Cit. duben 2017.