Čím dál od centra, tím vyšší účast.
Čím blíž k současnému železničnímu propletenci, tím účast nižší.
Brněnské železniční referendum z října 2016 je neplatné
Zkusil jsem seřadit výsledky nádražního Referenda podle účasti a městských částí. Byť takový výsledek bude kvůli slabé účasti, výzvám k neúčasti a nesrozumitelným otázkám, velmi slabý, zkusme se na to podívat.
Agitace pro referendum přímo před volební školou
V tabulce níže jsou seřazeny brněnské městské části podle účasti. Nejnižší účast voličů má centrum Brna. Tedy ti, kteří by na přesunu nádraží měli podle centristů přesunem nádraží „prodělat“ nejvíce. A nebo, opačně řečeno, by právě oni byly stavební části nejvíce zasaženi a nádraží U Řeky jim zklidní jejich městskou část. Pak následují městské části, ke kterým se nové nádraží U Řeky přiblíží – Černovice a Slatina. Částečně Brno-jih, Tuřany.
Naopak nejvyšší účast v referendu byla u městských částech nejvíce vzdálených od současného nádraží: Kníničky, Medlánky, Útěchov …
Obecně, čím dál od centra, tím vyšší účast.
Čím blíž k současnému železničnímu propletenci, tím účast nižší.
Překvapila mně poměrně vysoká účast (jestli se dá 26 % takto označovat) v Žebětíně a v Jundrově, přes které by měly vlaky ve variantě nádraží v centru jezdit. Ale u těchto dvou městských částí bylo i největší procento pro NE, přes 20%.
Kolik voličů hledalo informace
Podívejme se i na informovanost občanů, hledání informací o brněnském železničním uzlu a možných variantách řešení. Na mém webu ještě 1.října byla návštěvnost 400 lidí, kteří se podívali na 674 stránek věnující se především „brněnské železniční otázce“. Tento počet se s blížícím datem referenda zvyšoval. Maxima bylo dosaženo v pátek 7.října, tedy v první den referenda – 1905 lidí a 3217 shlédnutí. V sobotu 8.října již počty klesají na 736 návštěv a 1112 zhlédnutých stránek.
Celkový počet oprávněných voličů byl 309.981 a skutečně hlasujících jen 73.156.
I když přihlédnu, že tyto webové stránky nejsou jediným kvalifikovaným zdrojem informací o brněnském železničním uzlu, a s přihlédnutím, že ne všichni, kteří se na web podívali jsou z Brna a mohli / šli hlasovat, vidíme, že těch, kteří hledali informace k rozhodnutí se počítali maximálně v řádu jednotek tisíc.
[table id=1 /]
Původní zdroj data najdete v přiložené vysledky_mesto_a_mc-copy PDF tabulce.
Referendum jen někdy a jen pro někoho
Leták SPD-SPO v šalině v říjnu 2016
V souvislosti s říjnovým brněnským referendem si dovolím ještě tři poznámky:
Do říjnových voleb v Jihomoravském kraji kandidovala i (krajně) levicová strana SPD-O, která prosazuje myšlenky přímé demokracie v podobě referend občanů. Přestože se ve stejném říjnovém termínu s krajskými volbami konalo i referendum, strana SPO-D se k němu vůbec nevyjádřila a nepodporovala jej. Jako kdyby myšlenka referenda měla být jen někdy a jen pro někoho.
Druhou stranou, která podporuje referenda je levicová ČSSD (Česká strana Sociálně demokratická). V říjnovém vydání měsíčníku Brněnský Metropolitan Jiří Oliva ČSSD napsal: „ČSSD je stranou, která dlouhodobě na všech úrovních prosazuje přímou demokracii.“ A o kousek dál o brněnském referendu „… sociální demokracie ve svém oficiálním stanovisku považuje toto brněnské referendum za zbytečné“ s poukazem na vysokou odbornost daného tématu a na nedokončenou studii posuzující varianty nádraží v Brně.
Tedy opět referendum jen někdy a jen pro někoho. Přitom organizátor brněnského referenda, Jakub Patočka, je sám členem ČSSD.
Krajské volby Jižní Morava
Ilustrační obrázek: komu dát svůj hlas
Proč jsou důležité krajské volby a jak dopadly v říjnu 2016?
Krajský parlament rozhoduje například o dopravní obslužnosti území. Toto téma uchopilo před krajskými volbami 2016 KDU-ČSL, která chce další rozvoj jednotného dopravního systému Jižní Moravy. Další oblastí, o které rozhoduje krajské zastupitelstvo, je územní plán, což zvláště zde na Jižní Moravě je ožehavé téma. Na poslední chvíli schválený územní plán Jižní Moravy bude pro svá bílá místa zcela jistě shozen ze stolu a nová koalice bude muset tento dluh Haškova týmu vyřešit. Dalším krajským tématem jsou střední školy a silnice druhé a třetí třídy.
Mohlo by Vás také zajímat
Zamotané Referendum
Brněnské hlavní nádraží
V říjnu 2016 proběhlo referendum o poloze brněnského nádraží. Předtím se jednotlivé skupiny dohadovali, co vlastně otázky v referendu znamenají a jak mají / máme na ně odpovídat. Otázky do referenda navrhl pan Jakub Patočka a to již pro referendum 2014. Na svém webu Referendum 2014 museli organizátoři v diskusi vysvětlovat co vlastně ty otázky znamenají. Tápali jste i Vy ?
Více v příspěvku Zamotané referendum.
Referendum: cesta do ráje nebo cesta do pekla?
Přímá demokracie – cesta do pekla?
Zastupitelská demokracie nám šetří spoustu času, starostí a peněz. Každý měsíc si pročítám v zpravodaji naši městské části, co bude zastupitelstvo projednávat a co zastupitelstvo naši městské části projednalo a rozhodlo na uplynulém zasedání.
A přiznám se, nechtěl bych o těch bodech rozhodovat na nějakém veřejném zasedání všech občanů naši obce. Většina bodů mne nezajímá a nerozumím jim. Proto jsme si zvolili zástupce, které si platíme za to, aby za nás rozhodovali.
Více v příspěvku Referendum: cesta do ráje nebo do pekla?
