Brněnský kolejový okruh

Brněnský kolejový okruh (BKO) je moje osobní vize na spojení Jihomoravských regionálních center v okolí Brna pomocí železnice. Cílem je nabídnout kvalitní a rychlé spojení do okolních části Jihomoravského kraje, aniž by lidé museli cestovat přes Brno. Současný dopravní systém je výrazně radiální, kdy rozhodující linky směřují do centra oblasti, do Brna. Další zkvalitňování vede přes zavedení okružní linky, tangenciálního směru, propojující sousedící oblasti. Cestující se vyhnou přetíženému brněnskému dopravnému uzlu. Tangenciální spojení by bylo pomocí dvoukolejné elektrifikované trati.

Brněnský kolejový okruh (BKO) spojuje regionální centra v okolí Brna pomocí železnice. V plánu vyznačeny přestupní uzly na vlaky radiálních linek a další přestupní uzly na nekolejovou dopravu

Brněnská kolejový okruh by se na několika místech úrovňově křížil se stávajícími tratěmi. Jsou to nádraží Vyškov, Tišnov, Zastávka u Brna, Vranovice. Nádraží Blansko by trať BKO nejspíš přecházela mimoúrovňově. Podobně i nádraží Bučovice by trať Brněnského kolejového okruhu křížila mimo-úrovňově. Na všech těchto nádražích by ale byl přestup na vlaky radiálních linek a autobusy jednotného Jihomoravského dopravního systému IDS-JMK.
Obce Oslavany a Moravský Krumlov jsou sice dnes napojeny na železnici, ta však plní jen okrajovou roli. Zastávka BMO by byla pro cestující v příhodnější poloze bez ohledu na polohu stávajících tratí a nádraží. Osobní železniční doprava přes tyto obce je stejně již zastavena nebo těsně před zrušením.
V úseku Pohořelice – Vranovice by šlo po modernizaci využít stávající trať. Podobně v úseku Klobouky u Brna – Ždánice by trať mohla vést poblíž trasy zrušené tratě.
Další zastávky po trase obsluhují regionální centra a/nebo by byly přestupními uzly na autobusy, na kola, na auta. Například stanice Lipůvka na autobusové trase Černá Hora – Brno.

Technické provedení a četnost spojů

Brněnský kolejový okruh by byla klasická dvoukolejná elektrifikovaná železnice určená především pro regionální osobní vlaky. Mimo dopravní špičku by po trati mohly jezdit i nákladní vlaky. Z tohoto důvodu a také kvůli horší průchodnosti terénem by traťová rychlost nemusela překračovat 90 km/hodinu.

Pro kvalitní spojení je třeba na okruhu udržet špičkový interval alespoň 30 minut. V severní části okruhu, mezi Vyškovem – Blanskem – Tišnovem, by vlaky měly jezdit v 15minutovém taktu. Mimo špičku, o víkendu, zachovat spojení alespoň jednou za hodinu.

Harmonogram výstavby

Myslím si, že největší potenciál má železniční spojení na severu, tedy spojnice měst Vyškova – Jedovnic – Blanska – (Lipůvky) a Tišnova. Tedy záměr spojení starý již přes sto let – viz poznámka dole. Tímto úsekem začít. Po dokončení první severní etapy by projekt pokračoval dalšími úseky.

Termín realizace:

zahájení kolem roku 2070,
dokončení severní části 2085
dokončení celého Brněnského kolejového okruhu 2110-2115

Samotné výstavbě Brněnského kolejového okruhu (BKO) musí předcházet tyto velké stavby:

modernizace trati Jihlava – Střelice – Brno (2025)
nová dvoukolejná trať Přerov – Vyškov – Brno (2030)
výstavba nového brněnského nádraží (2025-35)
modernizace brněnského železničního uzlu (2035)
napojení Jihlavy a Brna na Vysokorychlostní železnici (2050)
realizace brněnské podpovrchová kolejové dopravy – SJKD (?) (2060)

Trocha historie

Spojení Vyškova a Blanska vlakem se plánovalo již na konci 19.století. V letech 1899 a 1900 se scházel výbor složený ze zástupců Vyškova, Blanska, vesnic na trase a zástupců fabrik, s cílem spojit železnici obě města. Projekt dostal v roce 1901 razítko C.K. ministerstva a přípravy pokračovaly. Do Velké války se to nestihlo a snahy o spojení obou měst pokračovaly i po vzniku Československa. Nejblíže k realizaci bylo v roce 1920, kdy projekt schválilo brněnské ředitelství ČSD. Poslední jednání proběhlo v roce 1927 s tím, že hospodárnost projektu je problematická a náklady vysoké. Navíc se zdůvodnění často měnilo, od přepravy nákladů až po čistě osobní dopravu obsluhy Moravského krasu. Rovněž trasování bylo postupně měněno, včetně požadavku na prodloužení železnice z Vyškova přes Blansko do Tišnova.