Město Brno by rádo bylo chytrým městem. Ale co to znamená být „Smart“ City Brno?
Aneb jak být chytrým Brnem a chytrou brněnskou metropolitní oblastí?
První brněnský hackathon
11. dubna 2022
Brno o víkendu uspořádalo společně s uskupeními Czechitas a BrnoAI první městský hackaton. Hackathon je akce na které programátoři fakt intenzivně pracují na zadaném projektu, aby jej v zadaném čase vyřešili a vytvořili použitelnou aplikaci.
V tomto případě se jednalo o hackathon nad otevřenými daty města Brna z portálu data.brno.cz. Cílem bylo vyvinout aplikaci, která povede ke zlepšení života obyvatel nebo rozvoje města.
Do brněnského hackathonu se zapojilo 50 účastníků ve 12 týmech. Zahájení proběhlo v sobotu 9. dubna a soutěž skončila po 24 hodinách v neděli 10. dubna. Poté týmy prezentovaly porotě a ostatním účastníkům akce svoje aplikace, nápady, řešení či prototypy.
Vítězný tým DataSentics vytvořil řešení, které rozšiřuje možnosti použití auta jezdícího Brnem a monitorujícího vozy parkující v zónách rezidentního parkování. Tým navrhl a naprogramoval postup, při kterém dokážou kamery rozeznat a nahlásit i přeplněné koše :-)
V budoucnu by mohlo být využití mnohem širší, třeba hlášení výmolů, zničeného mobiliáře, padlých stromů a podobně.
Druhý tým přišel s nápadem třídit a vizualizovat data z hlasování brněnského zastupitelstva. Nyní lze hlasování zobrazovat pouze jednotlivě, nově by bylo možné vyhledávat potřebné informace napříč lety i hlasováními, a to tzv. fulltextově.
Tým na bronzové pozici ukázal řešení, jak by mohlo město lépe a komplexně uchopit systém dotací. Soutěžící vytvořili podání žádosti pomocí elektronického formuláře, generování transparentního přehledu nebo zobrazení podpořených projektů v mapě. Identifikaci podávajícího pak řeší bankovní identitou, k dispozici je i chatbot (umělá a předem definovaná konverzace s žadatelem), který zodpoví případné dotazy.
Vítězné týmy na prvních třech pozicích získaly finanční ocenění. Vítěz si odnesl 20 tisíc korun, stříbrný tým 15 tisíc a bronzový tým 10 tisíc. Vítězným týmům ocenění předal tajemník Magistrátu města Brna Oliver Pospíšil. „Pokud se pořádání hackathonu osvědčí, zamýšlí město tuto akci v budoucnu zopakovat,“ dodal Oliver Pospíšil.
Tak vzhůru na městská data!
Jízdní řády se otevírají k volnému použití
Železniční zastávka Vojkovice nad Svratkou. Ilustrační obrázek.
„Díky zveřejnění elektronického jízdního řádu s volnými podmínkami užití tak mohou vzniknout nové vyhledávací nástroje a aplikace pro hledání nejlepšího spojení. Například v Londýně jich po uvolnění jízdního řádu vzniklo několik desítek,” sdělil Tomáš Koláčný, 2. náměstek primátorky.
Jízdní řády pro Jihomoravský kraj v otevřeném formátu jsou dostupné tady.
Jízdní řád veřejné hromadné dopravy – datová sada, jež slouží jako podklad pro plánovací aplikace, jako je například IDOS je k dispozici k volnému využití prostřednictvím datového portálu data.brno.cz.
Elektronický jízdní řád je ekvivalentem papírových jízdních řádků, které známe z každé zastávky veřejné hromadné dopravy. Nad elektronickým jízdním řádem však možné provádět dopravní a dostupnostní analýzy. Příkladem je třeba aplikace Dostupnost hromadnou dopravou JMK, kde si kdokoliv může ověřit časovou dostupnost veřejnou hromadnou dopravou z libovolného místa v kraji. Aplikace pracuje nejen se samotným jízdním řádem, ale i s docházkovou vzdáleností na zastávky a případnými přestupy.
Pro elektronické jízdní řády je celosvětově používán formát GTFS (General Transit Feed Specification) a stejně tomu tak je i v případě jízdního řádu od společnosti KORDIS. Stejný jízdní řád je používán i ve standardních vyhledávačích jako IDOS, Google nebo Seznam.
Další důležitým milníkem bude otevření dat o poloze vozidel hromadné dopravy. Otevření této datové sady je nyní v tomto formátu v přípravě. Polohy vozidel jsou již dlouhodobě vizualizovány společností KORDIS v aplikaci mapa.idsjmk.cz a předávány dalším cca 20 subjektům, kteří mají s KORDIS uzavřenou smlouvu. Nově bude umožněn všem zájemcům volný přístup k těmto datům.
„Jsme zvědaví, jak naroste poptávka po těchto datech, protože již nyní zpracovávají naše servery cca 250 tisíc dotazů na polohy jednotlivých spojů a aktuální odjezdy za pracovní den a je vidět, že o tyto data je zájem,” dodal Jiří Horský, ředitel společnosti KORDIS.
(Na) Co bude brno?
3. února 2022
byl spuštěn nový web Brna cobude.brno.cz a reklamní kampaň, jejíž součástí je i tramvaj dopravního podniku, kterou zdobí fotografie vodojemů na Žlutém kopci.
Na portálu https://cobude.brno.cz/ je aktuálně představováno 34 projektů. Cílem je přehledně a na jednom místě seznámit veřejnost s významnými stavbami a rozvojovými záměry. Především s tím, co Brnu přinesou, v jaké fázi přípravy nebo realizace se nacházejí, jak i kdy budou dokončené a jak budou vypadat.
Návštěvníci webu mají možnost pokládat dotazy prostřednictvím formuláře nebo reagovat v anketách, které budou průběžně vyhodnocovány a budou i pro nás sloužit jako cenná zpětná vazba.
Web dále odkazuje na další aktivity města, které se z různých úhlů věnují jeho rozvoji. Jde o strategii #Brno2050, Brněnskou metropolitní oblast, aplikaci s mapou staveb v Brně nebo o participativní rozpočet.
Součástí spuštění webu je i reklamní kampaň za 1,2 mil. Kč a který potrvá s různou intenzitou po celý rok. „Primárně kampaň stavíme na pěti klíčových projektech, které reprezentují rozvoj města v různých oblastech. Jedná se o multifunkční halu u brněnského výstaviště, Janáčkovo kulturní centrum, budování protipovodňových opatření, velký městský okruh a vodojemy na Žlutém kopci. Tato památka bude navíc hodně viditelná, protože tramvaj polepená snímky unikátních podzemních prostor bude po Brně jezdit po celý rok,“ upřesnila primátorka Markéta Vaňková.
Stránky https://cobude.brno.cz/ nahrazují již technicky i graficky zastaralý web kopemezabrno.cz, který bude po nutné úpravě sloužit výhradně k informování veřejnosti o dopravních omezeních a uzavírkách.
Data Brno
Ve čtvrtek 22.března i naše město spustilo Datový portál města Brna.
Data.brno.cz slouží ke sdílení dat o městě Brně, dat samotného města, městských organizací a od dalších poskytovatelů. Tento portál je určený veřejnosti, tedy jak občanům, podnikatelům, studentům, výzkumníkům a odborníkům, tak i novinářům a vývojářům. „Data jsou naším „novým městským bohatstvím“, které se nyní snažíme zcela využít“ Jaroslav Kacer, náměstek primátora.
Inspiraci u našich jižních sousedů najdete v Rámcové strategii města Vídně zde.
Co je to Smart City?
jaro 2018
Na stěně bývalé Vlněny, autor neznámý
Smart city (chytré město) využívá Informačních a komunikačních technologie a nástrojů (ICT, počítačů) pro lepší správu města a zapojení svých občanů do rozhodování o dalším vývoji svého města. V Chytrém městě již lidé nejdou jednou za čtyři roky ke komunálním volbám, ale jsou průběžně aktivní. Zajímají se o dění ve své obci a spoluvytváří jej. K tomu mají městská data, informace, znalosti. Data, které sbírá jejich obec o obci nejsou tajná.
Cílem chytrého město je být lepším místem pro život: to znamená jednodušší pohyb po Brně, ať jedete MHD, S-vlakem nebo cestujete individuálně – pěšky, autem, na kole. Snadnější parkování kol a aut. Omezit plýtvání časem či zdroji města.
Jak toho docílit?
Již žádný jednosměrný sběr dat do jakéhosi „Centrálního mozku města“, kde radní rozhodují, ale obousměrnou komunikaci mezi městem, jeho výkonnými a řídícími úřady a občany.
Například semafory na křižovatkách reagující na aktuální dopravní situaci. Když je volno, nemusí svítit červená. Popelnice hlásí, že jsou naplněné. Uživatele aut dostávají info z parkoviště, že je ještě volné místo – a mohou si „své“ místo zabookovat. Auta a jejich řidiči tak již nemusí objíždět město a hledat místo k zaparkování. Například Centrum dopravního výzkumu uvádí (duben 2017), že zavedení parkujícího místa (tzv. chytrá dlažební kostka) hlásící, že je volné / obsazené stojí asi 8 tisíc korun.
Smart City je propojen i s platebním systéme, komunální odpadem počínej a parkováním konče. Samozřejmě bezhotovostně. Uživatel města může získávat i „kladné“ body za třídění odpadu, za parkování na vlastním pozemku.
Nasbíraná data o brně a brňácích (v agregované a anonymizované podobě) máte na webu Brno v datech.
Chytré město má:
- chytré životní prostředí – sledování vodovodní a kanalizační sítě, omezování únikům vodou a havárií. Chytré kontejnery na odpad, které sledují zaplnění kontyšu a podle toho „přivolají“ popeláře.
- chytrou dopravu – systém sledování provozu, řešení nehod a krizových situací s okamžitým odklonem dopravy. Na světelných křižovatkách se podle aktuální dopravní situace mění nastavení světel – zelená vlna, dopravní informace přístupné každému, chytré parkování a sdílení data o obsazenosti parkovišť – už žádné dlouhé bloudění a hledání parkovacího místa. Propracovaný systém veřejné dopravy – vím, kdy mi to skutečně jede.
- chytré budovy – šetří u veřejný budov, škol, úřadů energii na vytápění a ochlazování v létě, s předstihem reagují na změny počasí, chytré elektroměry co využívají levnějšího proudu. Město si samo ze slunce vyrábí a rozvádí vlastní elektrickou energii.
- chytrý veřejný prostor – pouliční osvětlení řízené pohybovými čidly – stmívání a rozsvěcování. Občané města mohou přímo hlasovat o využití veřejného rozpočtu města
- chytré lidi – sdílení dat a informací, data o bezpečnosti v ulicích a na silnicích, celoživotní vzdělávání
- chytrou ekonomiku a řízení – elektronická komunikace občané – městská správa, jednotný přístup k veřejným službám, plebiscity a referenda
Slovníček pojmů
Empathy map: mapa popisuje skupinu obyvatel měst, jejich profil. Jaké mají potřeby, problémy a přání. Například parkování v Brně na sídlištích.
Storytelling: metoda prezentace či návrhu řešení formou stručného příběhu
Smart City: chytré město využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života svých obyvatel a uživatelů města. Jedná se o efektivní správu města, snižování spotřeby energie, méně odpadků, optimalizace dopravy, sdílení dat s občany a dalšími institucemi a firmami pro veřejné účely. Chytrá doprava, chytrá ekonomika, životní prostředí, bydlení, vládu nad městem a obyvatelstvo.
Personas: konkrétní představitel určité cílové skupiny. Někdy označován jako „Avatar“ vedoucí k lepší prezentaci navržených řešení. například pan Novák, 35 let, bydlící na okrajovém sídlišti každý den tráví 70 minut ve svém autě, z toho 45 minut hledá místo k zaparkování v centru.
