Co se děje kolem nádraží v Brně

Nové nádraží Brno: Co se ne-děje kolem brněnského nádraží. Kdo, co, kdy prohlásil o Novém brněnském nádraží. Studie, analýzy, prohlášení odborníků a/nebo politiků. Ohlasy v médiích.

2019

Miroslav Patrik napadl územní rozhodnutí o nádraží

29.února 2019
Mirislav Patrik se sdružení děti Země napadl u Krajského soudu v Brně v Ostravě územní rozhodnutí o stavbě nového brněnského nádraží. Rozhodnutí vydal je v září 2013 stavební úřad městské části Brno-střed a potvrdil je až loni v prosinci jihočeský krajský úřad, který odmítl tři odvolání. V žalobě pan Patrik tvrdí, že chybí stanovisko o ochraně krajiny, zejména s ohledem na hluk.

2018

Nádraží má platné územní rozhodnutí

17.prosinec 2018
Dnes Jihočeský krajský soud potvrdil, že nové brněnské nádraží má platné územní povolení. Námitku podalo sdružení Děti Země. Jihočeský soud to řešil kvůli moné podjatosti jihomoravských soudců. Soudci na Jihu čech rozhodovali od ledna 2017. Tedy skoro dva roky. Děkujeme.

Severo-jižní kolejový diametr

Co bude myšlenka Severo-jižního kolejového diametru znamenat pro Nové nádraží Brno sledujte na Severo-jižním kolejovém diametru.

O brněnském nádraží v Budějovicích

28.února 2018
Jihočeský krajský úřad v Českých Budějovicích zatím nevydal územní rozhodnutí ke stavbě brněnského nádraží proto, že žadatelé o územní rozhodnutí žádali o přerušení řízení. Jihočeský krajský úřad se případem zabývá více než rok. Momentálně shromažďuje poslední podklady, které se týkají vlivu stavby na životní prostředí. Jihočeský krajský úřad řeší stavbu brněnského nádraží kvůli podjatosti.

Řeka: potvrdila Velká radnice

27.února 2018
Dnes odpoledne zastupitelstvo města Brna podpořilo variantu Řeka. Hlasování: 31 pro, 4 proti a 7 se zdrželo. Definitivní rozhodnutí má ve svých rukou vláda České republiky. ta by mohla rozhodnout do června. Pro hlasovali i zastupitelé Žít Brno. Ty přesvědčila doplňující podmínka, aby spolu s výstavbou nového nádraží ve variantě Řeka byl započaty práce na Severo-Jižním kolejovém diametru, který by pomohl dopravě po Brně. Proti nakonec byli jen Zelení.

Kdo co řekl o Studii proveditelnosti

Kdo co kdy řekl, napsal o Studii proveditelnosti, o poloze nádraží Řeka – Petrov, jak probíhala debata na sociálních sítích, komentáře, … Chcete vidět více: Pokračujte na Studie proveditelnosti 2017 – Ohlasy.

Řeka, řekl Michal Sedláček

úterý 9.ledna 2018
Hlavní městský architekt podpořil variantu nového brněnského hlavního nádraží – Řeka. Tedy nádraží na nákladním průtahu, za Vaňkovkou a Zvonařkou. „varianta Řeka je reálnější, levnější a je katalyzátorem pro rozvoj města“.
Pokračování v příspěvku Ohlasy na Studii proveditelnosti 2017.

2017

Studie proveditelnosti 2017 zveřejněna

V pondělí 30.října 2017
byla představena Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Cílem je popis jednotlivých variant jak zlepšit současný neutěšený stav zamotaného brněnského železničního uzlu včetně popisu Nového brněnského hlavního nádraží. Studie popisuje výhody a nevýhody navržených variant, silné i slabé stránky. Kolik nás to bude stát a co získáme, kolik ušetříme?
Chcete vidět více? Pokračujte na příspěvek Studie proveditelnosti 2017.

Co Brnu chybí, aby se posunulo dál?

říjen 2017
„Myslím, že Brno by se mělo více otevřít svému okolí. Největším problémem je izolace od Vídně a Prahy. Nevím, proč mám jet do Prahy dvě a půl hodiny místo toho, abych tam celou cestu svištěl minimálně stošedesáti-kilometrovou rychlostí…Když jedete jednou za život s rodinou do Prahy, tak to je skvělé, že se můžete rozhlížet po okolí, ale když to jezdíte třikrát do týdně, tak vás to hrozně štve. A to samé platí v případě Vídně. … Ta dopravní situace je úplně šílená. Pokud by se dostupnost zrychlila, tak najednou celý region může daleko víc spolupracovat s okolím. A tím, že je Brno uprostřed trojúhelníku mezi třemi hlavními městy, což je velice výhodná pozice, tak by se hodilo, aby se doprava mnohem více zrychlila. Brno by se rázem stalo jedním z nejdůležitějších měst v celém regionu.“

Ondřej Chybík, architekt, v rozhovoru pro časopis KAM, říjen 2017, str. 12

Výluka brněnského nádraží v roce 2018 a 2019

září 2017
SŽDC zveřejnila první info o výlukách brněnského Horního (Hlavního) nádraží v roce 2018 a 2019. Po dva roky budou vlaky jezdit dle výlukových jízdních řádů. Opravy a modernizace mají začít na jaře roku 2018 a skončit do prosince 2019.  Více v příspěvku:  Výluka brněnského nádraží v roce 2018 a 2019.

100 dní výluky

3.červen 2017

V létě 2017 se opravují mosty a Pražský viadukt vedoucí z Brna hlavního nádraží na Židenice. Protože se tyto opravy nedají dělat za provozu, bude od soboty 3. června přes celé prázdniny až do 10. září 2017 úplná výluka (!) mezi brněnským Hlavním nádražím a Židenicemi. Vlaky tudy nepojedou. Výluka se dotkne cca 300 vlaků denně a 25 tisíc lidí.
Opravy však nepřinesou pro cestující žádné zlepšení. Jen udrží stávající stav do doby výstavby nového brněnského nádraží. Více v příspěvku Výluka brněnského nádraží v létě 2017.

Průzkum podchodu pod Hlavním nádražím

17.května 2017

Dnes a zítra jsou všechny vchody na Horní (hlavní) nádraží, včetně perónů obsazeny brigádnicemi, které rozdávají lístky. Ty si vezmete, a při východu z podchodu vhodíte do papírové schránky. Ty jsou na všech výstupech. Nic nevyplňujete. Cílem je zjistit jaké jsou hlavní toky / směry proudu lidí.
Osobně bych to dělal jinak. Slabá propagace. Sčítací lístek si vezme málokdo, v domnění, že se jedná o nějakou reklamu. Protože lístky nejsou ani nijak označeny, není jasné, odkud kam lidé jdou, jen počet na vstupu a výstupu.

Turistické informace na Horním nádraží

Duben 2017

Na brněnském Horním (hlavním) nádraží jsou konečně Turistické informace. Přesněji řečeno pult. 
Ale protože je TIC schován a a nesměřuje sem žádná cedule, žádný panel, horko těžko jej někdo najde. Zato nám v hale vyrostly reklamní hranoly.
První zmínku o Turistickém informačním centru na nádraží přinesl brněnský Metropolitan, únor 2017. Zde bylo uvedeno i místo: a to u ČD centra na brněnském Horním (hlavním) nádraží.

Do třetice všeho …

8.března 2017
Jakub Patočka, ČSSD, chce v Brně uspořádat třetí referendum. Dnes o tom psala iDnes.cz. Mediální tváří nemá být již Patočka, ale paní Eliška Wágnerová, která se již dříve objevovala v materiálech Občanské aliance Referendum 2016. Patočka za neúspěch svého Referenda obvinil primátora Petra Vokřála – ANO a hnutí Žít Brno se kterým má dlouhodobé ideologické spory (levice – pravice), ba i spory na osobní úrovni (Matěj Hollan).
Jen by mne zajímalo, co na počínání pana Patočky říkají jeho straničtí kolegové z brněnské ČSSD?

3 měsíce rychlíky jen přes Dolní nádraží

2.února 2017

SŽDC plánuje na letní měsíce 2017 rekonstrukcí viaduktu v úseku Brno horní (hlavní) nádraží – Židenice. Opravy již odkládat nelze a protože opravy tzv. Pražského viaduktu nelze dělat za provozu, bude severní výjezd z nádraží uzavřen. Rychlíky od Havlíčkova Brodu budou končit v Krpoli, osobáky pojedou přes Židenice a Dolní (kde ale nestaví) do Modřic.
Výluka trati na Židenice má probíhat od 3.června do 10.září 2017. „Jedná se o opravy související s udržením provozuschopnosti železničního uzlu“ řekla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Jinými slovy, žádné zlepšení, žádné zvýšení kapacity a propustnosti. Opravy, které již nejde odkládat. 150 milionů Korun investovaných do starého dosluhujícího.
Rychlíky a další vlaky budou zastavovat na Dolním nádraží i v roce 2018 a dokonce zřejmě po celý rok 2019 (!) Proto se hledá nějaké řešení, které by navázalo Dolní nádraží na městskou veřejnou dopravu. Škoda jen, že už není hotovo přeložení šaliny na ulici Plotní. U Dolního nádraží by mohla být odbočovací kolej a točna pro šaliny č. 12.
Ale jestli čekáte, že nástupiště bude vyšší, tak nebude. Protože nádraží v oblouku. Na bezpečné, pohodlné a rychlé nastupování si budeme muset počkat až a nové nádraží.
Opravám brněnského nádraží v roce 2017 se věnuje příspěvek Výluka brněnského nádraží v roce 2017.

2016

Žít Brno pro nové nádraží a VRT železnici

8.prosince 2016
Ve svém rekapitulačním věstníku Žít Brno na str. 2 věří, že se této brněnské koalici podaří rozhodnout o poloze nového nádraží. Dále M. Hollan píše, že cesta z Brna do Prahy trvá po železnic jak před sto lety (což trochu přehání), a přeje si vysokorychlostní železnici na úrovni 300 km/hodinu.
Žít Brno je politická strana / hnutí, která od roku 2014 sedí na brněnské radnici. Podporuje výstavbu nového nádraží, zejména ve variantě Petrov. Pol. orientace: městská pravice.

Rekonstrukce nádraží pokračuje: odkládat již nelze

Pátek 11.listopadu 2016
Na podzim 2017 má začít rekonstrukce brněnského hlavního nádraží. Hotovo by mělo být v roce 2020. Opravy má provádět společnost Brno New Statation Development, kterou má pronajaté nádraží do roku 2040. Celkem má být investováno kolem 250 mil Kč. 
Do vestibulu nádraží se konečně mají dát eskalátory do podchodu. Vestibul bude po třiceti letech opět vymalován. Cílem oprav je udržet budovu provozuschopnout až do dokončení nového nádraží.
Již dnes, říjen 2016, začala demolice budov na severním konci za autobusovým nádražím u Grandu, kde má vzniknout podzemní parkoviště pro 350 aut. A za dva roky by se opět měla otevřít secesní restaurace na nádraží.

Jen o budovu brněnského a pražského hlavního nádraží se starají České dráhy. Zbývajících 1.575 českých nádraží a stanic má ve správě SŽDC. V roce 2017 čekají kompletní rekonstrukci nádraží Kuřim a Břeclav. Nádraží Kuřim bude za 20 mil Kč a za 12 měsíců opraveno, včetně podchodu. Budova Kuřimského nádraží již má 60 let a hlavně platné stavební povolení. Břeclavské nádraží je poslední velkou investici do Břeclavského železničního uzlu. Za 60 mil Kč a 18 měsíců bude Břeclavské nádraží rekonstruované. Přestavba uzlu Břeclav již stála 3 mld Kč.

 

Tarkovského mrtvá Zóna v Brně

17.října 2016
Spisovatel Martin Reiner o brněnském problému píše: „stávající nádraží a koleje protínají město (Brno) způsobem, jejž nelze chápat jinak než jako fatální překážku přirozeného rozvoje městského centra.“ Zanedbané území kolem brněnských tratí přirovnává Reiner k Tarkovského Zóně.
„Mrtvá, opuštěná plocha, kde roste příslovečná lebeda a pýr a kde nejvýznamnějším „podnikem“ je gigantická prodejna s ojetými auty.“
Dále se věnuje osobě Jakuba Patočky, člena ČSSD a šéfredaktora Deníku Referendum.
Zdroj: Martin Reiner: Brněnské nádraží bez emocí, časopis Respekt, 17.října 2016, str. 42-43

Matěj Hollan: Ta referenda o nádraží každého jen otravují

22.září 2016
K referendu se vyjádřil i brněnský radní Matej Hollan, Žít Brno: „Brněnské nádraží … Už dnes tvoří v systému (české železnice) kapacitní špunt, který má daleko menší propustnost, než by si zasluhoval a než jaká je poptávka regionální, nákladní, ale už i dálkové osobní dopravy. Pravé peklo nás však může čekat v budoucnu. Dnes jezdíme po železnici rychlostmi jako před 100 lety a všichni, kdo chápou význam a potenciál železnice, si přejí, aby se u nás prosadil koncept vysokorychlostní železnice. Jenže do Brna se dnes umístit takováto vysokorychlostní trať (VRT) nedá. A proto se nedá ani udělat síť VRTek, protože spojení velkých sídel je její jediný smysl. Aby to šlo, musíme mít nové modernizované nádraží. A my se neumíme už 100 let dohodnout, kde ho postavíme.“ Plné znění v Hospodářských novinách.

Referendum je neplatné

Sobota 9.října 2016

Spolu s krajskými volbami se v říjnu 2016 konalo opakované brněnské referendum o nádraží. Hlasování vyvolala občanská koalice vedená Jakubem Patočkou z ČSSD. Nakonec je i druhé brněnské referendum neplatné pro malou účast. K referendu přišlo necelých 24 % voličů, tedy o něco méně jak v roce 2002.
Pro ANO v první otázce, tedy pro pouhou modernizaci u ulice Nádražní, se vyslovilo 81 % voličů, což je méně než před 12 roky. Tehdy to bylo 86 %. Letos dokonce skoro 4 % na první otázku vůbec neodpovědělo (nekřížkovalo). Na druhou otázku o Otevřené soutěži se kladně vyslovilo jen 68 % voličů a skoro 14 % voličů vůbec neodpovědělo. Zdá se, že druhá otázka, která byla ještě méně srozumitelná, než ta první, odradila k ANO další procenta voličů. Více v komentáři ke Krajským volbám 2016 a v příspěvku Zamotané referendum.

Dovětek: v sobotu 11.listopadu 2017 byl Jakub Patočka vyhozen z brněnské organizace ČSSD.

Nádraží je vidět

Neděle 2.října 2016

Tento týden se konečně rozjela informování o možných variantách brněnského nádraží. Svůj slib splnilo město Brno a po městě rozmístilo informační panely, kde zobrazuje obě varianty Řeka – Petrov.
Vedle městských panelů vznikl i nový web iniciativa Nádr v centru v podaní Jany Drápalové (Strana Zelených). ta propaguje ANO v referendu, protože ANO podle ní znamená variantu nádraží Pod Petrovem. Ve stejném duchu je i článek v říjnovém brněnském Metropolitanu.
V pátečním vysílání z Brna Jakub Patočka (ČSSD) zopakoval, že ANO neznamená automaticky nádraží Pod Petrovem, ale modernizaci původního nádraží.
Asi nejzajimavější je pak příspěvek v říjnovém Metropolitanu Jiří Oliva (ČSSD): Otázky nad referendem. Odmítá referendum o brněnském nádraží a říká, že „v našem referendu formulovali otázky nikoliv nezávislí experti, ale aktivisté…“ čímž myslí svého spolu-straníka Jakuba Patočku. A zmiňuje vyjádření Nejvyššího správního soudu ČR, který ve svém rozsudku ze dne 31.10.2012 č.j. Ars 2/2012-43, o tom, že otázky v referendu musí mít přesný význam, .. který neumožňuje konkurující výklad. Položená otázka tedy zjevně nesmí být matoucí, vnitřně rozporná, dezinformační, sugestivní či kapciózní, nekonkrétní či neurčitá.“ a dále říká, že ČSSD považuje brněnské referendum za zbytečné.
A na dvojstraně ve zmíněném Metropolitanu se píše o referendu: Petrov – Řeka.
Je tedy jasné, že říjnovým referendem ať dopadne jakkoliv, to nekončí.

Vokřál: Do 3 měsíců rozhodneme

29.září 2016
V sále Břetislava Bakaly se 29.září 2016 konala veřejná debata Budoucnost centra Brna k referendu. Účast byla slabá. Jen polovina sálu je zaplněna. Dvouhodinové video z debaty si můžete prohlédnout zde.
Je znát, že většinu občanů se nádražní otázkou nechce zabývat.

O chystané Studii proveditelnosti mluvil Mojmír Nejezchleb, SŽDC. Za celé desetiletí diskuzí se do brněnského železničního uzlu neinvestovalo, byly dělány jen drobné záchovné práce. Příští rok se ale bude muset opravovat 4.nástupiště a vbrzku budou muset být provedeny investice do mostů Hybešova a Křídlovická, které již nelze odkládat. A také do zabezpečovacího zařizení. Malá kapacita brněnského uzlu: poprávka po 15-ti minutovém intervalu mezi vlaky, což je dnes již nerealizovatelné.

Pan Horský za KORDIS: brněnské hlavní nádraží – to je v součtu 55 tisíc nástupů/výstupů. V pondělí či v pátek přes 60 tisíc. Cílem KORDSu je, aby nebyl jen jeden přestupní uzel, dnes přes 80 % přestupů.

Primátor Brna, pan Vokřál: do 3 měsíců od předložení studie proveditelnosti rozhodneme.

U hlavního nádraží se sjíždí 7 z 12 linek, 2600 spojů denně. Půl milionů je celková dostupná kapacita, a přestupuje zde přes 60 tisíc lidí.

Masaryk s Joštem v tričku

Ve čtvrtek 22.září 2016

proběhl další pokus o guerillový marketing Občanské koalice Referendum 2016. Sochu Masaryka a Joška na koni oblíkli do bílých triček propagujících říjnové Referendum.
Více v článku „Masaryk a Jošt oblékli košile“ na iDnes.cz
V článku byly zveřejněny i otázky do připravovaného Referenda, v diskuzi pod článkem se strhla debata, co ty otázky vlastně znamenají.
Jedná se, soudím, o první větší akci OK Referendum2016. odpoledne pak v rámci Dne bez aut měli stánek před nádražím. Více ve fotoreportáži v příspěvku Brněnský Den bez aut.

Brněnské nádraží je především tématem sociálním

16.září 2016
píše hlavní organizátor Referenda 2014 / 2016 Jakub Patočka. V článku vysvětluje proč mu tak záleží na brněnském nádraží. „je to jedna z nejlepších věcí na Brně, a to zejména díky své poloze na okraji historického centra města.Na život ve městě má zásadní příznivý vliv … “ píše pan Patočka.
Pak však uvádí nepravdivý údaj o tom, že za dob socialismu dojíždělo na brněnské nádraží 2x více lidí, než je tomu dnes, což není pravda. Dnešní objem přepravy je vyšší než kdy dříve. Více třeba v příspěvku o historii brněnské dopravy. Dále pan Patočka píše, že se nádraží dá „snadno rozšířit o další koleje, technická řešení jsou známa“ aniž by byl odkaz na takové řešení. Je jim snad varianta nádraží Pod Petrovem?
O vysokorychlostních tratích píše, že takové vlaky již dnes zajíždějí na brněnské nádraží, čímž pan Patočka myslí současné klasické soupravy Railjet. Dále pochybuje vůbec o smyslu VRT v České republice a odvolává se na „mnozí špičkoví experti“ aniž by kteréhokoliv jmenoval.
Za podporovatele přesunu nádraží označil KSČM, pak ODS a nakonec i „Asociální ČSSD v Brně“ která je prý „Ze všech politických stran nejméně srozumitelná  … Byly časy, kdy si to sociální demokracie v Brně dobře uvědomovala.“
Přitom sám Jakub Patočka je od září 2013 členem ČSSD. (Zdroj: wikipedie)
Plný článek najdete na webu občanské koalice Referendum 2016.cz.

Referendum: Vztah k MHD a nemotorové dopravě

11.září 2016
Brno na kole porovnává obě varianty nového nádraží nádraží ve vztahu k městské hromadné a nemotorové dopravě (chůze a jízda na kole).
„Nádraží v poloze podél Nádražní ulice si zachová pěší propojení s centrem Brna. Z vlaku a na vlak půjde pohodlně z historického centra dojít pěšky a význam pěší dopravy bude zachován. Nádraží v odsunuté poloze u řeky v podstatě ruší bezprostřední pěší dostupnost mezi nádražím a centrem Brna a okruh lidí ochotných dále z nádraží jít do centra pěšky se tak výrazně omezí.“
U nového nádraží U Řeky „Nelze očekávat přímé … spojení cyklostezkou z centra Brna do odsunuté polohy nádraží“ A k cestovní době od Nového nádraží U řeky do Centra by se kvůli přestupům a delší trase prodloužila o 7 minut (Košťál 2007).  Plné znění na webu Brno na kole.

Zdeněk Koudelka: Lžireferendum v Brně

3.září 2016
„Kdo jezdí vlakem, vidí nebetyčný rozdíl mezi hlavním nádražím v Praze, Pardubicích a nádražím v Brně. Nové nádraží postavila i Vídeň. …Již od dob Československa je plánováno posunutí nádraží do prostoru u dnešního autobusového nádraží Zvonařka. … “ Dále obviňuje současné vedení Brna, hnutí ANO a Žít Brno, z podpory stavební lobby protože „Varianta Pod Petrovem je dražší v řádu desítek miliard korun. Že jde o podporu betonové lobby, dokazuje to, že varianta pod Petrovem počítá s 12 km tunelů. “

K železničním tunelům ve variantě nádraží Centrum: „Železnice má tunel opustit ze skály pod Wilsonovým lesem nad ulicí Žabovřeská. Pak překročí mostem ulici Žabovřeskou, řeku Svratku a ulici Veslařskou a dalším tunelem zajede pod Juránku. Jundrovská radnice nechce dovolit na Juránce bytovou výstavu, ale stavba železnice ji asi nevadí.“
Plný text na webu.

Brno se vylidňuje, není kde bydlet

3.září 2016
Brněnský deník píše o úbytku obyvatel města Brna, kteří se stěhují mimo Brno do okolních obcí. Mezi lety 1995 a 2015 v Brně ubylo téměř dvanáct tisíc obyvatel. Jak píše Brněnský deník, Brno na severu již nemá kam růst, nová výstavba proto míří na jih. Ale zde se zatím moc nestaví, protože Brno má neaktuální územní plán.
Za závažný pro diskuzi o brněnském nádraží však považuji údaj, že „Víc obyvatel na Brněnsku také zvýšilo poptávku po hromadné dopravě do města. Právě stěhování obyvatel bylo jedním z důvodů vzniku integrovaného dopravního systému v roce 2004. Denně podle odhadů do Brna dojíždí na devadesát tisíc lidí, z toho dvě třetiny hromadnou dopravou,“ okomentoval mluvčí krajského organizátora dopravy Kordis Květoslav Havlík.“

Lidé bydlí mimo město, ale každodenně cestují do Brna za práci, nákupy, za školou či zábavou. Přestože obyvatelé okolních obcí, zatěžují brněnské komunikace. Proto dále v článku „V posledních letech Kordis posiloval spoje do všech obcí v okolí Brna. Autobusy jezdí podobně často jako linky městské dopravy. Také na železnici přibylo kvůli poptávce vlaků ve špičce takřka dvojnásobně.“

Vidíme tedy, dodávám, rozpor: Brnu ubývají registrovaní obyvatelé, ale ti sami stále využívají jeho sítě. A současně se v Brně nestaví byty, viz. nekonečné debaty o jižním centru, kde zatím rostou kopřivy a autobazary a názory, že Brno nemá potenciál pro novou čtvrť. Z Brna se tak může stát prázdná schránka bez trvalých obyvatel. Město bude tvořeno studenty a každodenně dojíždějícími, což ještě více bude zatěžovat dopravní systém.

Kampaň k referendu: zatím více jak rozpačité

Neděle 18.září 2016
Ani další týden nepřinesl takřka žádnou před-referendovou agitaci. Ve městě jsem našel jen tři samolepky: na Křenové na sloupu veřejného osvětlení, na Joštové – obrázek níže – a pak na zastávce MHD u Semilassa. Ve všech případech nelegální výlep.

Prý existuje i nějaký plakát se zalepenými ústy, zatím jsem o něm jen slyšel. Tak uvidíme co přinese další před-referendový týden.

Pondělí 12. září 2016

První post-prázdninový týden za námi. A kdo čekal, že Občanská aliance „Referendum 2016“ rozjede svoji marketingovou kampaň pro referendu o nádraží, nebo aspoň něco, je asi zklamaný. Počátkem týdne se sice pokusili vyvěsit reklamní plakát na současné brněnské nádraží v centru, ale policie jim v tom zabránila. Pokus o vniknutí na cizí pozemek. Pokud pominu nelegální výlep na sloupy veřejného osvětlení, bylo to zatím vše.
A na svém webu mají poslední aktualizaci z 18.srpna 2016. Žádný program dalších akcí, žádné pozvánky na diskusi z občany nic. Trochu málo, nemyslíte?

Jejich názorovým oponentům z Občanského spolku Brno+, se ale podařil parádní kousek. Vyfoukly doménu referendum2016.cz a to přesto, že tuto doménu již Patočkovi lidé používali. Zde vyzývají občany, aby k referendu nechodili, že je to past. Navíc spolek Brno+ zaplatil A3 reklamu v šalinách. Nutno přiznat, že částkou 100 tisíc Kč jim přispěl Jihomoravský kraj, což o to pikantnější, že v jeho čele sedí pan Hašek, spolustranník Jakuba Patočky z ČSSD.
Na svém webu Brnolus.cz jsou o poznání aktivnější. A profesionálnější.
Uvidíme, co přinese další týden.

Policisté zasahují proti Patočkovi

Středa 7.září 2016

Jsem si říkal, proč bylo dneska ráno u nádraží tolik policistů…skupinka kolem Jakuba Patočky (ČSSD) se totiž pokusila nelegálně obsadit budovu nádraží a vyvěsit na ní nějaký reklamní transparent.

Foto ilustrační, pochází z jiného dne a zobrazuje rekonstrukci nástupiště. Dneska ráno mne nenapadlo vytáhnout foťák

Už dříve se mi nelíbilo, že příznivci kolem Jakuba Patočky dělají nelegální výlep na sloupy veřejného osvětlení a teď toto. Nerespektování vlastnických práv. Že za tím stojí člen brněnské ČSSD je trochu smutné.

Jaký osud čeká brněnské nádraží?

Zářijové číslo měsíčníku „KAM v Brně“ se věnuje nadcházejícímu referendu o poloze brněnské nádraží. No věnuje? Titulní strana obálky a jeden článek. Zbytek kultura. Autor, Roman Novotný, dává hlas všem třem stranám sporu. Zástupcům varianty Řeka, Pod Petrovem a Jakubovi Patočkovi Referendum 2016. Záměrně uvádím tři strany sporu, protože diskutující se v článku neshodnou nejen na poloze nádraží lepší pro Brno, brňáky a dojíždějící, ale neshodnou se ani na významu otázek v nadcházejícím referendu.

Jakub Patočka (ČSSD) občanská aliance Referendum 2016, říká „že varianta rekonstrukce nádraží ve stávající poloze by vyšla levněji“ a o kus dál, že varianta nádraží Pod Petrovem je „přístupná jako jedna z možností modernizace v centru“. To znamená, že referendum nerozhoduje o konečné poloze, jak si někdo myslí, a navíc pan Patočka svoji „rekonstrukci ve stávající poloze“ vlastně vyvolává nulovou variantu.
S tím ale nesouhlasí pan arch. Tittle, který otázku v referendu interpretuje jako ANO pro variantu Pod Petrovem. Filip Tittl (UNIT architekti totiž získal 1.místo v soutěži o podobu Brna ve variantě Pod Petrovem. V řešení nádraží Pod Petrovem vidí výhodu spojení polohy s uzlem šalin a skvělé dostupnosti města pro dojíždějící. ANO v referendu by tak jeho vítězný návrh odsunul do kategorie „jedné z možných řešení“
Jaroslav Dokoupil (Arch.Design) ale soudí, že současné „nádraží je od počátku řešené špatně a nedostatečně“. Od 20.let minulého století se kolejiště přes město rozvíjelo nekoordinovaně do propletence bránícímu rozvoji města Brna. Navíc upozorňuje, že současné nádraží má malou kapacitu.
Opak tvrdí Martin Sládek (Consequence forma, 2.místo v soutěži o podobu Brna s nádražím Pod Petrovem). Sládek říká, že varianta Pod Petrovem je ideálním řešením „z urbanistického, ekonomického i dopravního hlediska“

PS: velice zajímavý je obrázek na straně 9, kdy 27.října 1963 při nehodě vagóny vyjely až do přednádražního prostoru, kde jsou dnes šaliny a nástupní ostrůvky. Vagóny nabourali i do budovy Čedoku. Zajímavá fotka.

Zelení trhají partu?

Pondělí 5.záři
Primátor Brna, pan Vokřál za koalici prohlásil, že město Brno nebude dávat peníze na kampaň k referendu, ani doporučovat nějakou variantu. „Nebudeme Brňany vyzývat, aby přišli k referendu, dostanou jen základní informace,“ Petr Vokřál (ANO). Již v úterý ale tuto dohodu narušil Martin Ander (Zelení), když oznámil, že strana Zelených spustí vlastní kampaň za nádraží Pod Petrovem. Což namíchlo pana Vokřála a hrozí další koaliční roztržka.
Navíc, v pondělí na ČT1 pan Vokřál řekl, že město Brno se výsledky referenda řídit nebude, ale za město Brno zvolí variantu, který výjde jako lepší z odborné analýzy.

Můj komentář

Stojí za připomenutí, že v roce 2008 část strany Zelených podpořila Nádraží U Řeky, což způsobilo rozklížení strany. Od té doby se již Zelení k nádraží moc nevyjadřovali.

Spíše to vypadá na rozkol uvnitř OK Nádraží v Centru, kdy Ander jde na ruku Patočkovi protože Občanská aliance Referendum 2016 (Hnutí Duha, Děti země a Jakub Patočka, dříve strana Zelených, dnes ČSSD) je konkurenční skupinou vůči OK Nádraží v Centru (Hollan – Zít Brno, Ander – Zelení), která stojí za návrhy nádraží Pod Petrovem. Ale Petrov, jak víme, v žádném případě není podél ulice Nádražní.

Smyslem otázek tak, jak je navrhl Jakub Patočka v žádném případě totiž není vybrat lepší variantu, resp. vybrat vůbec nějakou variantu nádraží. Smyslem referendových otázek je jen a pouze omezit budoucí návrhy jen na ulici Nádražní, bez ohledu na to, zda-li je takové řešení vůbec proveditelné, prospěšné pro město Brno, brňáky či pravidelně dojíždějící. Plné znění příspěvku na serveru iDnes.cz najdete zde.

+6/0

Přesuneme referendum?

Pondělí 22.srpna 2016
Primátor Brna, pan Vokřál (ANO) navrhl odložit podzimní referendum o rok či o dva až na komunální volby. Důvodem je, že slibovaná odborná analýza nebude do podzimního referenda hotova. Kvůli odložení se pan Vokřál sešel s Jakubem Patičkou (ČSSD) z přípravného výboru.
Protože se v koaliční smlouvě zavázali, že bude vybrána ta varianta polohy nádraží, která získá jak podporu občanů, tak i podporu odborníků. Více se dočtete v článku na iDnes.cz. Uvidíme, dodávám, zda-li je to jen malinké zaškrbnutí, nebo větší politická hra. Něco podobného jako nečekaná varianta polohy nádraží Za Řekou od hnutí ANO. Ve středečním (24.srpna 2016) vyjádření pro Čtelevizi pan primátor Vokřál potvrdil, že přesouvat termín referenda již nebude. Současně řekl, že město není povinno se jeho výsledkem řídit pokud jeho výsledek bude jiný, než názor odborníků. To odmítl Jakub Patočka (ČSSD) z přípravného výboru referenda.

Dal bych tam hotely, restaurace a kavárny

červenec 2016
Noviny Moravské hospodářství: červenec/srpen 2016 přinesly rozhovor s holandským architektem Paulem Kochem, který se rovněž zabývá našim nádražím. O současné poloze nádraží říká, že „místo, kde nádraží stojí dnes, je tak znepřístupněné, že návštěvník Brna nemůže přejít ulici a vejít do nádraží. To je něco, co jsem ještě nikde ve světě neviděl“ Ale protože je zastáncem nádraží v centru, pokračuje, že jediné co nádraží chybí „je ho zpřístupnit … (ve světě) jsou tam služby, ale i fitness, kultura“ Dále říká, že je nutné, aby lidé mohli chodit na nádraží ve dne v noci. „třeba nakupovat nebo na kafe. … Dal bych tam hotely, restaurace a kavárny, abych natáhl do Brna co nejvíce lidí.“

Jakub Patočka: Referendum, výhybka na dráze Brna

30.června 2016
„Brněnský urbanismus má již po léta veliké bolení. To bolení se jmenuje hlavní nádraží, …Současně je nádraží pomyslným neuralgickým bodem budoucnosti. Nejpozději od devadesátých let všichni očekávají, že už se se stárnoucí stanicí z roku 1839 „něco konečně udělá“, spolehlivě se ale Brňáci a Brňačky dělí podle toho, kde by to „něco“ chtěli.“
„Brno tak dnes vypadá na mapě jako chobotnička, jejíž chapadla směřují převážně do všech směrů, jen ne na jih. Víc než třetina obyvatel žije právě v chapadlech — sídlištích, od centra více či méně směrem na sever. V odhaleném podbřišku hlavonožce se nalézá nezastavěné území, pro něž se v polistopadovém období vžil poněkud nešťastný pojem „jižní centrum“.
Plný text článku najdete na webu Sedmá generace.

o 400 metrů posunuté k Petrovu, nebo ne, není klíčové

21.května 2016
iDnes.cz a rozhovor s předsedou České komory architektů Ivan Plicka, předsedou architektonické soutěže Pod Petrovem a jeho podpora této „centristické“ varianty. V rozhovoru argumentuje blízkosti centra a uzlu MHD u nádraží. O nádraží Pod Petrovem: „… nádraží v podstatě v dnešní poloze, protože jestli je o 400 metrů posunuté k Petrovu, nebo ne, není klíčové.“
Celý rozhovor si přečtěte na iDnes.cz.
V diskuzi pod článkem se propírá zejména to, že 400 metrů pro architekta nic není. Zato 800 metrů je celý vesmír.
O soutěž a vizualizace vítězných i těch dalších návrhů Pod Petrovem najdete zde.

Je nádraží na ulici Nádražní možné?

16.května 2016
V sále Břetislava Bakaly proběhla vášnivá debata, zda-li by se brněnské nádraží mělo modernizovat v poloze podél ulice Nádražní, nebo zvolit jinou variantu přesunu Řeka nebo Petrov. Účastníky prosazující nové nádraží byli Robert Kotzian spolu s architektem Jaroslavem Dokoupilem. Za pouhou modernizaci pak zmocněnec pro Referenda2016 Jakub Patočka s Martinem Kvizdou, dopravním expertem, MU.
1,5 hodinové video z debaty můžete shlédnout zde.

Jakub Patočka se zde ohradili proti výstavbě nádraží Pod Petrovem a proti podzemní stanici (která je nedílnou součásti varianty Pod Petrovem, 38minuta). Jedním dechem však doporučil lidem, aby se šli podívat na výstavu vizualizací řešení nádraží Petrov, s tunely. Ohradil se však proti termínu „nulová varianta“ s tím, že ulice nádražní je i varianta Petrov (s tunely). Na závěr pan Patočka neudržel nervy a o nádraží U Řeky prohlásil, že jsou tam bažiny.

Jandáskův oblouk

Na tomto webu kolegia nezávislých brněnských řešitelů je představen projekt zapojení vysokorychlostních tratí od Vyškova do současného nádraží v centru Brna. Tedy návrh, jak se vyhnout nutnosti kutat tunely pod historickým jádrem Brna.

Tento návrh označovaný po jeho tvůrci, Ing. Miroslav Jandásek, jako tzv. Jandáskův oblouk, který zobrazuje, že je možné zapojení vysokorychlostních tratí (a zřejmě nejen jich) tak, aby bylo bez-úvraťové propojení Praha – Brno – Ostrava. Tedy podobně jako ve variantě U Řeky.

Správně si uvědomují, že klíčem k řešení brněnského uzlu je napojení železnice od Vyškova a od Slavkova (Vlárská dráha). Proto navrhují nové železniční napojení. Od stávající trati u ulice Ostravská by se oddělila nová trať, která by mostem přešla nad Černovickým železničním trianglem, a nad ulici Olomoucká, Hladíková by se pomalu svažovala nad průmyslovým areálem bývalé 1PBStrojírny u ulice Životského, trať by pokračovala nad řekou Svratky, nad Šmeralovými závody, a byla by zaústěna (?) do stávající tratě od Židenic u Koliště a takto by přiváděla vlaky do současného nádraží.

Žurka.cz píše: železniční uzel Brno

Na webu JMKraje se píše: Stávající situace železničního uzlu Brno je již mnoho desítek let nevyhovující. … Technický stav všech prvků je problematický a technicky zastaralý – zaústění tratí ani vlastní hlavní nádraží nemá dostatečnou kapacitu. Zejména zaústění přerovské trati výrazně limituje možnosti jejího využití, nástupiště téměř dvousetletého hlavního nádraží jsou krátká, úzká, v protisměrných obloucích. Přednádražní i zanádražní prostory mají nedostačující kapacitu jak pro hromadnou, tak individuální dopravu a trpí přetížeností,….
A také něco z historie brněnského železničního uzlu.

Kdo vlastní pozemky pod Nádražím?

24.června 2016

Dlouhá léta nám bylo podsouváno, že za odsunem brněnského nádraží stojí političtí šíbři a rádoby-podnikatelé. Kteří už už čekají na příležitost, aby mohli pozemky pod novým nádražím draze státu prodat. Najednou se ukazuje, že všechno je jinak.
Jak uveřejnila iDnes.cz ve svém článku „Boj o podivný pronájem“ získala brněnské nádraží a přilehlé pozemky, včetně Malé Ameriky, na 40 let firma Brno New Station Development (BNSD). Tu od letošního června již oficiálně ovládá někdejší místopředseda ODS a ještě do nedávna místostarosta druhé největší městské části Brno-sever Jiří Hos. Za ČD smlouvu podepisoval brňan Petr Žaluda. ČD se dnes snaží smlouvu zrušit.
Tak mne napadá:

• kdo má zájem na zakonzervování současného stavu?
• kdo má zájem, aby se s nádražím nehýbalo?
• komu platí svůj desátek stánkaři v Myší díře, že mají klid na práci?
• a co na to Jakub Patočka a jeho skupina kolem Referenda 2014/2016?

Dopravní web: nádraží bez tunelů?

Na Dopravním webu je úvaha, zda-li lze v Brně realizovat plnohodnotné nádraží pouze v povrchové variantě. Tedy bez nutnosti stavět pod historickým jádrem Brna v malé hloubce tunely. Autor přináší popis takového řešení, byť na závěr svého příspěvku říká, že „Nejsem schopen z jistotou tvrdit, že vše, co předpokládám by šlo realizovat.“ Navrhuje třeba sníženou rychlost železnice nebo snížení nutné výšky tunelu.
Článek „Lze realizovat pouze povrchové kapacitní nádraží v centru?“ najdete na Dopravním webu.

Moravané za nové Nádraží U Řeky

Moravané, na počátku 90.let významná politická strana, která postupně slábla a slábla … vydala prohlášení k řešení Železničního uzlu Brno A mimo jiné uvádí důvody pro přes nádraží do nové polohy:
Hlavní důvody, proč je nezbytné řešit stav tratí železničního uzlu a hlavního nádraží v Brně (Zdeněk tichý):

• Zastaralá a zcela opotřebovaná technika i technologie současného hlavního nádraží
• Nedostatečná velikost, přepravní kapacita a propustnost současného nádraží
• Historicky komplikované vedení mnoha tratí zastavěným územím města Brna
• Nemožnost vybudovat v současném prostoru dostatečně komfortní zázemí cestujících
• V současném umístění neřešitelná návaznost na ostatní dopravu, mimo tramvají
• Četné náspy a nízké mosty tvoří překážku rozvoje města na jih a dopravní překážky
• Maximální rychlost všech vlaků na průtazích územím města je neudržitelně nízká
• Do současného místa nelze napojit plánované tratě evropského systému VRT
• Náklady na údržbu a provoz příliš mnoha tratí na území města jsou neúměrně vysoké
• Rozpočtové náklady na rekonstrukci železničního uzlu s odklady stále narůstají

Lépe bych to nenapsal. Moravané se na svém webu věnují i Nádraží Pod Petrovem a aktuálnímu návrhu hnutí ANO s nádražím Za Řekou.

Městská mobilta

23.června 2016

Dnes, 23.června 2016, proběhla v Domě umění na Maliňáku další veřejná debata na téma Budoucnost centra Brna s ohledem na polohu brněnského nádraží tak, jak vyplynula z nedávné architektonické soutěže.
Dnes to bylo velmi zajímavé.
Tématem totiž byla Brno a městská mobilita. Přes slunečné a krásné počasí byl sál Domu umění zaplněn. Od předchozích debat dnes převládali lidé 30 plus.
Chcete vidět více: Pokračujte na příspěvek Brno a městká mobilita.

Začala rekonstrukce nástupišť

18.června 2016

Tři měsíce bez jednoho nástupiště. Napřed se bude opravovat nástupiště č.2 a pak č. 3. Každé měsíc a půl.

Kvůli omezené kapacitě nejedou přes Brno hl..nádraží osobáky na Tišnov. Vlaky (Břeclav) Vranovice – Tišnov (Ždár n. S.) jsou rozděleny s přestupem v Modřicích. Současně opraví i přiléhající koleje. Nástupiště však vyšší nebude, protože nádraží v oblouku.

Rekonstrukce se nedotkne rychlíků. Současně se opravuje most na trati do Židenic. A bude výluka jedné koleje.

Stánky u nádraží končí

19.června 2016

Radnici Brno-Střed se konečně daří odstraňovat stánky trhovců, které se nacházejí mezi současným starým nádražím  a OD Tesco, dříve Prior. Více se dočtete v článku na iDnes.cz zde.

Mluvčí Teska Václav Koukolíček současně potvrdil, že Tesco u nádraží je na prodej. A aby se ta budova / pozemek stal atraktivnější, Tesco vypovědělo smlouvu i herně pod eskalátory, které provoz ukončí k poslednímu červenci.

Můj komentář: Doufám, že po odstranění stánkařů opět zprůchodní podchody pod nádražím i na druhou stranu tak, aby byly průchozí k OD Prior / Tesco. A kdy přijde na řadu Myší díra pod nádražím? Ta díra plná hader a nakupujících přece nemůže vyhovovat požárním předpisům. Čeká se až na tragédii?

O čem si štěbětaly vrabci na brněnských střechách už dlouho je potvrzeno. OD Tesco, dříve Prior, je na prodej. V této souvislosti poznámku: v nedávno proběhnuvší architektonické soutěži o podobu jižního centra s variantou nádraží Pod Petrovem, se objevilo mnoho, někdy i vskutku odvážených projektů, např. zátoka s plážemi, umělý ostrov, … Ale všechny projekty se snažily nějak napasovat kolejiště mezi současnou budovu nádraží a OD Prior/Tesco. Nikoho nenapadlo, že OD Prior tam být nemusí. Škoda. Čekal jsem od architektů více skutečné kreativity.

ANO s nádražím na jihu

pondělí 30.května 2016

Hnutí ANO přišlo s vlastní variantou brněnského nádraží: na jih, na nákladní průtah, ale za řeku k AZ Toweru. Na současném zachovat částečný provoz.

Hnutí ANO v pondělí 30.května představilo svoji variantu brněnského nádraží. Chce jej umístit na nákladní průtah (tedy podobně jako nádraží U řeky) ale až jih za řekou Svratkou, na jejím pravém břehu. Tedy až poblíž AZ Toweru. Současně chce ponechat stávající nádraží pro částečný vlakový provoz. Tím se snaží skloubit obě předložené varianty Pod Petrovem & U Řeky. Chcete vidět více? Pokračuje zde.

Budoucnost centra Brna u Řeky

úterý 24.května

V Domě umění, na Malinovského náměstí, proběhla prezentace tří nejlepších architektonických návrhů na urbanistické řešení tzv. Jižního centra Brna, tedy oblasti mezi současným nádražím, řekou Svratkou, Dolním nádražím, Zvonařkou a Uhelnou, kde dnes rostou kopřivy a bodláčí.
A to ve variantě nového nádraží U Řeky (na dnešním nákladním průtahu, Dolní nádraží)
V přeplněném sále Domu umění a za účasti náměstka primátora pana Martina Andera proběhla autorská prezentace ideových studií. Město Brno nechalo aktualizovat a dopracovat již sedm vytvořených studií a z nich odborná a laická porota vybrala tři nejlepší.
Chcete vidět více? Pokračujte na Budoucnost centra Brna U Řeky.

Pozvánka: Budoucnost centra Brna – U Řeky

22.května 2016

v úterý 24.května od 19:00 bude v Domě umění na Maliňáku autorskou prezentace architektonických návrhů pro dostavbu tzv. Jižního centra Brna ve variantě nového nádraží U Řeky. Tedy návrhy jak řešit území mezi současným žel. nádražím, Vaňkovkou, Zvonařkou, ul. Opuštěnou, Uhelnou, řekou Svratkou. Návrhy si můžete prohlédnout již dnes v Domě umění (zdarma) a to až do 24.července.

Účast přislíbil primátor Brna pan Vokřál. Jedná se o upřesnění již hotových sedmi návrhů jakou architektonickou podobu dát tomuto, dnes trávou zarostlému, území. Autoři řešili nejen zástavbu, ale hlavně silniční průtahy přes toto území, vedení veřejné dopravy a nakreslili i návrhy na využití současného nádraží, resp. uvolněného kolejiště po vlacích a po jižním, odstavném nádraží.

Tito autoři již počítají se šalinou do Komárova po ulici Plotní (má se začít stavět na jaře 2017). V návrzích se dokončuje zelený pruh kolem historického centra Brna a s rekreačním využitím řeky a jeho okolí. Díky zrušení odstavného nádraží na jihu za řekou, je i toto území zastavěno, resp. navrženo k odpočinku. (Odstavné nádraží ve variantě nádraží v centru, musí být zachováno, resp. rozšířeno)

Návrhy pro ne/dostavbu Jižního centra ve variantě nádraží Pod Petrovem jsou rovněž v Domě umění, vlevo a ve středu vstupní haly. Vstup zdarma.

Soutěž: Budoucnost centra Brna – Pod Petrovem

10.května 2016

V úterý 10.května proběhlo v Domě umění v Brně vyhlášení architektonické soutěže „Budoucnost centra Brna“ o podobu Jižního centra ve variantě nádraží Pod Petrovem. Obdobná soutěž pro variantu nádraží U Řeky ještě probíhá.
Vítězové, soutěžní návrhy, vizualizace, plány s popisem a komentářem najdete „Budoucnost centra Brna“ zde.
Více než o architektonické řešení Jižního centra se ale autoři snažili vyřešit umístění nové odbavovací haly a kolejiště nového nádraží Pod Petrovem. U většiny návrhů je nová odbavovací hala na Nových sadech. Druhá, podzemní stanice, je umístěna pod Malu Amerikou. Jiné návrhy počítají jen s jednou halou umístěnou v místě Malé Ameriky.
Pokračujte zde.

Zamotané Referendum

6.května 2016

Za 5 měsíců bude (nejspíše) referendum o poloze brněnského nádraží a jednotlivé skupiny se dohadují co vlastně otázky v referendu znamenají a jak mají / máme na ně odpovídat. Otázky do referenda navrhl pan Jakub Patočka a to již pro referendum 2014. Na svém webu Referendum 2014 museli organizátoři v diskusi vysvětlovat co vlastně ty otázky znamenají.

Ne-jednoznačnost otázek jsem již dříve kritizoval. Na problém upozornilo i říjnové vydání časopisu o architektuře ERA21 článkem „Brno má problém“. Autorka článku správně zmiňuje zamotanou první otázku referenda, která je zavádějící a zavazuje město k řešení nádraží jen u ulice Nádražní. Jak ale víme, nádraží Pod Petrovem (v centru) by mělo vzniknout na Nových Sadech.

Více včetně TV reportáže ČT1 v příspěvku Zamotané referendum.

Nové nádraží Brno. Jak se Vám líbí?

29.března 2016

Vizualizace soutěžního návrhu Atelier M1.
Město Brno vypsalo soutěž na nové nádraží v místě zvaném Komárov, nebo také U Řeky. Hlavním přínosem je především prostupnost celého uzlu, nevytváří tedy obvyklou rozsáhlou dopravní bariéru. Terminál je vždy velmi výrazným bodem ve městě, pro jeho zdůraznění i jako orientační bod v jinak rovinatém terénu je v návrhu nádraží doplněno věží, které by sloužila kromě administrativy jako výtvarný objekt, maják, symbol nového nádraží.
Více na stránkách atelieru M1 s.r.o.

Kdo chce nové nádraží … Kotzian o železnici v Bystrci

6.ledna 2016
Robert Kotzian, předseda spolku Brno+, spolu s urbanistou Jaroslavem Dokoupilem přednášeli 5. ledna v Moravské zemské knihovně v Brně o brněnském nádraží.
Na přednášku se dostavilo více než dvě stovky zájemců, část z nich dokonce musela stát.
Přesun nádraží má podle Kotziana zvláštní význam pro obyvatele městských částí Bystrc a Žebětín. V případě výstavby nádraží v centru / Pod Petrovem a nutné změny územního plánu, povedou přes Bystrc a Žebětín nová železniční trať.  Plný text na serveru Bystrčník zde.

O poloze nádraží budou rozhodovat v Budějovicích

21.března 2016
O poloze brněnského nádraží bude rozhodovat Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.
200 km od štatlu.
Návrh na podjatost podal Miroslav Patrik za hnutí Děti Země. Důvodem je podjatost jak magistrátu města Brna, tak úřadu Jihomoravského kraje. Obě instituce se totiž vyjádřili, že jsou účastníky řízení o poloze nádraží.
Více v Události v regionech z Jižní Moravy ČT1, od 17 minuty:

Nádraží Pod Petrovem není nádraží v současné poloze

úterý 8.března 2016

Nádraží Pod Petrovem, jak jej prosazuje Žít Brno a část Zelených, v žádném případě není nádraží v současné poloze. Podle vizualizace a plánku na Nádraží po Petrovem se jedná o zcela nové nádraží na místě Malé Ameriky, novou dvoj-úrovňovou výpravní budovu, nová nástupiště, podchody, tunely po centrem Brna, … První otázka v referendu to říká jasně: „… v dosavadní poloze podél ulice Nádražní“ Nikoliv podél ulice Nové Sady nebo Opuštěná. Tedy NE pro nádraží Pod Petrovem. Správně na úskalí první otázky v referendu upozornil časopis ERA21 5/2015 v článku Brno má problém.
Pokud se více zajímáte o porovnání variant Pod Petrovem & U Řeky, pak doporučuji odkaz na 600 MB ZIP na stránce http://europointbrno.cz/ke-stazeni/ hned první odkaz „Dopracování varinat železničního uzlu Brno“. Pozor (!) jsou tam plány, výkresy, výpočty, analýzy, odborné texty … Varianta na současném místě nebyla hodnocena, protože nikdo za ty roky nepredložil nákresy, jak by takové nádraží na současném místě vypadalo. To je škoda, když už plánujete to Referendum. Osobně se domnívám, že organizátoři Referenda 2014/16 (Jakub Patočka a spol., ČSSD) je konkurenční skupina ke skupině OK NvC (Jakub Hollan a spol, Žít Brno).
Publikováno na: hithit.com nadrazi-v-centru-brna

Nádraží na FBooku: Nové nádraží Brno a Nádraží Brno

březen 2016
Založena facebooková stránka Nové nádraží Brno.
Stručná historie nádraží, jednotlivé pokusy o vyřešení brněnského železničního problému.
Porovnání obou varianta nádraží Pod Petrovem & U Řeky, rep. Nulová varinat.
Více na Nové nádraží Brno.

únor 2016
Byla založené facebooková stránka Nádraží Brno, která podporuje nádraží v centru.
O nádraží Pod Petrovem ale ani zmínka.
Žádné plány, náčrty, vizualizace …
Jenom referendu, referendum, referendum ….
Více na Nádraží Brno

Brno má problém aneb ERA21 o evropských nádražích

Časopis ERA21 se v čísle 5/2015 věnuje nádražím. Novým i těm rekonstruovaným, a evropské železnici obecně. Nové vídeňské nádraží + rozhovor s Andreasem Schwabem. Dále pražská nádraží, Rotterdamské nádraží, oblast King´s Cross Central v Londýně či multifunkční Barcode v Oslu. Plány, vizualizace, fotografie, analýzy. Doporučuji k přečtení.

Brněnskému problému se věnuje Petra Hlaváčková. Velmi dobře je popsána historie železničního uzlu Brno. Bohužel popis současného vývoje kolem brněnského nádraží je trochu „nepřesný“. Zatímco variantě nového nádraží Pod Petrovem (v centru) je popsána jen nutnost výstavby tunelů pod městem ústící v Žebětíně, dále se věnuje již jen kritice varianty v nové poloze U Řeky.
O nutnosti souběžného vedení nákladního průtahu přes nové osobní nádraží U Řeky zmiňuje autorka přepravu „volně ložené uhlí nebo jaderné palivo“.
Dále u varianty U Řeky popisuje nutnost „navýšení počtu kolejí ze dvou na čtyři v ulici Klíny v Židenicích“, přitom autorka Hlaváčková (zapomněla) zmínit, že při poloze nádraží Pod Petrovem by muselo dojít rovněž k rozšíření kolejiště na současném průtahu Brno hl.n. – Židenice ze dvou na čtyři. O vedení nových kolejí v Žebětíně nad okny a v Bystrci-Kamechách pod okny ani písmenko. Současně neuvádí, že při nádraží U Řeky by došlo ke snížení počtu kolejí přes Brno a například obyvatelé Černovic by již nebyli odděleni vysokým železničním náspem od svého Černovického nábřeží.
“V přisunuté poloze se dají technicky vyřešit i oblouky přerovské a vlárské trati tvořící bariéru v jižní části města“ aniž by popsala, jak by takové řešení vypadalo. Jako výhodu nádraží v centru zmiňuje možnost napojení Tuřanského letiště. Přitom varianta U Řeky nabízí taktéž napojení letiště. Nejedná se o tedy výhodu řešení varianty Pod Petrovem.
Varianta U Řeky znamená, jak správně autorka uvádí, že se kolejiště přiblíží k památkově chráněným městským jatkám a ohrožena je budova Masné burzy od B. Fuchse. V článku je však opomenuto, že nádraží Pod Petrovem znamená takřka jistě demolici Malé Ameriky, kde má vyrůst nové dvoj-úrovňové nádraží. Levé křídlo Masné Burzy by se ocitla „jen“ pod železničním mostem a nebylo by zbouráno jako M. Amerika
Opět je jako nevýhoda nádraží U Řeky zmiňována nutnost vedení šalin do jižního centra, které by se však budovaly tak jako tak, a delší čas cestování.
Dopředu autorka článku odsuzuje nyní připravovanou studii proveditelnosti obou variant nádraží jako tendenční – vzhledem k historii zpracovatele SUDOP, který v minulých studiích opakovaně vyhodnotil jako lepší variantu U Řeky.
O připravovaném říjnovém referendu, autorka článku správně zmiňuje zamotanou první otázku referenda, která je zavádějící a zavazuje město k řešení nádraží jen u ulice Nádražní. Jak ale víme, nádraží Pod Petrovem (v centru) by mělo vzniknout na Nových Sadech. Autorka si však myslí, že nové nádraží Pod Petrovem na místě Malé Ameriky„de facto není reálným přesunem samotného nádraží, ale přestavbou ve stávající poloze“ s čímž rozhodně nelze souhlasit. A případný soudní spor bude „de jure“.

Studie na Jižní centrum ve variantě železničního uzlu „Řeka“

9.února 2016
Rada města Brna dnes ve svém rozhodování navázala na předchozí kroky, jejichž cílem je vytvoření urbanistických studií jak pro variantu nádraží pod Petrovem, tak pro variantu nádraží u řeky. Dosavadní materiály k variantě „Řeka“ se město rozhodlo aktualizovat tak, aby byl k dispozici ideový urbanistický návrh prostorového uspořádání nové městské čtvrti.
Pro zpracování studie pro variantu „ŽUB Řeka“ byly osloveny tyto subjekty
1. UAD STUDIO
2. Arch.Design
3. PLATFORMA ARCHITEKTI
4. Ing.arch. Zdeněk Eichler
5. Fa Parolli, s.r.o., Ing.arch. Petr Parolek
6. Prof. ing.arch. Ivan Koleček, Atelier d´architecture Sarl
7. Fellerer Vendl Architekten
8. Studio Egret West

Z oslovených projektantů 7 výzvu ke zpracování předmětné územní studie akceptovalo, pouze anglická firma Studio Egret West se doposud nevyjádřila vzhledem k tomu, že se zúčastnila 1. kola soutěže na řešení nové městské čtvrti tzv. Jižního centra ve variantě nádraží pod Petrovem a zatím neobdržela sdělení, zda postoupila do 2. kola.
Předání díla je dle smlouvy stanoveno na 15. května 2016
Zdroj a plné znění TZ najdete na webu EuroPoint.cz
Budeme moci tedy porovnávat jak studie pro variantu nádraží Pod Petrovem, tak i U Řeky.

Rozhovor s architekty Ondřej Chybík a Michal Krištof

20.února 2016
Dnes byl na iDnes rozhovor s autory českého pavilonu na EXPO 2015. V rozhovoru oba architekti vyzdvihují přednost Brna jako místa odkud je to do okolí (Vídeň, Bratislava a Praha) kousek.
Je něco, co by měl podle vás v Brně opravdu změnit?
M. K.: To je otázka, nad kterou člověk opravdu nemusí moc dlouho přemýšlet. Jižní centrum, výstaviště, území za Lužánkami, Zbrojovka, Kraví hora, zahrádkářské kolonie, celkově územní plán. Pak asi každého napadne nádraží.
Uvidíme, jestli se bude / budou ucházet o post hlavního brněnského architekta. Zatím je tento post neobsazen. A je dobře, že se zajímají o Jižní centrum. Možná se zúčastnili soutěže o Jižní centrum.

Referendum 2016 na FBooku

20.února 2016
Občanská aliance Referendum, která připravuje podzimní Referendum 2016 (dříve připravovala Referendum 2014) si zřídila FBookvou stránku Nádraží Brno.
Stránka je pilně aktualizována (což se o jejich webu říci nedalo). Najdete zde mnoho starých fotek Brna a jeho nádraží. Opakovaně odkazují na články v Deník Referendum (Jakub Patočka) a na články podporující setrvání nádraží v současné poloze. Možnost výstavby nového nádraží Pod Petrovem zde není podporována.

Petice za přesun brněnského nádraží

21.ledna 2014
na webu vznikla i petice za přesun nádraží do Nové polohy. Zatím získala jen pár desítek podpisů.
„Nesmíme nechat Brno, aby začalo upadat. Je povinností všech Brňaček a Brňáků zasadit se o moderní vlakové nádraží s dostatečnou kapacitou a s vysokorychlostní tratí.“ z diskuse po peticí.

Petr Štukheil: Železniční Uzel Brno a poloha hlavního nádraží

8.února 2016

Architekt Petr Štukheil na svém webu popisuje problémy současné polohy brněnského železničního nádraží, včetně přilehlého uzlu MHD, které vytváří úzké hrdlo. Vyjadřuje obavy z přemístění nového nádraží až na místo Dolního nádraží (K Řece) a snaží se najít urbanistické řešení v současné poloze.
Velmi zajímavě popisuje zanádražní prostor, který vytváří tzv. „urbanistický stín„, vlivem čehož nedošlo k rozvoji jižní čtvrti.
Navrhuje proto zdvojnásobení počtu propojení pod současnou železniční tratí a tím rovnoměrného rozptýlení lidí. Nedocházelo by k „trychtýřovému efektu na ose historické centrum – jeden podchod – Vaňkovka – autobusové nádraží Zvonařka“.
Odmítá současnou kumulaci MHD na ulici Nádražní a navrhuje vést šalinu i v ploše mezi OD Prior (dnes Tesco) a Hlavním nádražím. Poznámka: Tento návrh je již uváděn v plánech ze 70.let 20.století.
Ruší spojnici šalin z ulice Benešova pod viadukt Křenová.
Na svém webu však neřeší samotné nádraží, jeho kapacitu ani přípojné tratě. Z návrhu je patrné, že počítá z kompletně zastřešeným nádražím v poloze: Pošta – malá Amerika.
Více o návrhu pana architekta Štukheila najdete na jeho webu.
Obrázek z webu Petr Štukheil

Rekonstrukce nástupišť: Tři měsíce pojedou vlaky přes Dolní nádraží

5.února 2016

V letních měsících roku 2016 proběhne nutná rekonstrukce druhého a třetí nástupiště na brněnském hlavním nádraží.
Každé nástupiště se bude rekonstruovat 45 dní. Dvě nástupiště, to máme 3 měsíce výluk.
Kladu si otázku, zda-li ze 2.nástupiště konečně zmizí ten stánek s levnými knihami? A také ten nádražní mini-domeček na konci nástupiště, co brání ve výhledu?
A budou mít nástupiště konečně výšku 55 cm od temene kolejí, aby se do nízkopodlažních vlaků nastupovalo přímo bez schůdků, když už jsme ty vlaky pořídili? (Dodatek: výšky nástupiště se opravy netýkají, protože máme nádraží v oblouku)
A mimochodem, podařilo se zapamátkovat zastřešení nástupišť. Tím asi padá varianta nádraží Pod Petrovem, která počítala s tím, že právě na místě současného nádraží, současných nástupišť, budou první výhybky nového větvení kolejí pro nádraží V Centru – Pod Petrovem.
Článek najdete na webu iDnes.cz.
Foto autor

Obří Škatule v Brně

3.června 2016

Pod tímto dramatickým titulkem referoval dnes iDnes.cz o chystaných výlukách v brněnském železničním uzlu. Ty začínají již 16.června a potrvají do 12.září. Kompletní znění výluh v regionální vlakové dopravě uveřejnil rovněž dnes KORDIS.cz. Změny se ale netýkají dálkových vlaků, tedy IC, EC, RJ na trase Wien / Budapešť – Brno – Praha. To je rozdíl od minula, kdy právě tyto vlaky zastavovaly na Dolním nádraží.
Letos bude v provozu jedna kolej na sever. Opravuje se totiž napřed 2. a pak 3.nástupiště a most Špitálka u Židenic. Nejvíce se výluky dotknout vlaků od Tišnova, které pojedou do Modřic. Tam skončí. V Modřicích bude přestup na vlaky do Vranovic a Břeclavi.
Letos tedy nebude potřeba Dolního nádraží.

2015

Jižní centrum s nádražím v centru Podáno 57 návrhů

19.prosince 2015

Do prvního kola urbanistické soutěže na podobu Jižního brněnského centra s variantou nádraží Pod Petrovem nebo s nulovou variantou změny nádraží se přihlásilo 57 návrhů.
15 a 16. ledna zasedne odborná porada a vybere do 2.kola osm nejlepších návrhů.
Zdroj: Archiweb: V urbanistické soutěži na brněnské Jižní centrum je 57 návrhů
Složení hodnotící komise najdete zde.
Webové stránky „Budoucnost centra Brna„, které se plně věnují této soutěži najdete zde.
Vyhlášené vítězného návrhu by mělo proběhnout 10.května 2016.
Obrázek: Archiweb

Komentář:
Jsem zvědavý na návrhy, vítězné i ty další, jak si architekti poradí s tímto složitým zadáním. Na severo-západě železniční násep a viadukt, které by se, v případě varianty nádraží Pod Petrovem, rozšiřoval do dotčeného území. Na jiho-východě železniční nákladní průtah a pozemky SŽDC, kterých se železnice asi nebude chtít vzdát (budoucí nádraží U Řeky?). Třetí stranu tvoří železniční vlečka, řeka a za ní odstavné nádraží. A poslední stranu dotčeného území tvoří hradba OD Prior (dnes Tesco), OC Vaňkovka a autobusové nádraží Zvonařka srovnané kolem ulice Trnitá.
Přes území Jižního centra vedou dvě silně frekventované (a hlučné) 4-proudové silnice mětského okruhu Úzká-Uhelná a Opuštěná. Do území Jižního centra je třeba přivést šalinu (tramvaj), která bude najíždět nejspíše z Nových Sadů pod viaduktem (a pokračovat možná kolem Zvonařky na ulici Plotní?).
Jinými slovy: vyřešit tranzitní automobilovou dopravu, hluk, kudy vést městskou dopravu a poradit si s bariérových efektem železnice.
Jo, a je to záplavové území.

Návleky jako na zámku Začala kampaň na Referendum 2016

16.prosince 2015

„Vezměte si prosím návleky. Přesuneme se do dochovaného interiéru nádraží.“
Dvacítka lidí z divadla Feste pořádalo „Okružní jízdu“ s cílem upozornit na žalostný stav současného brněnského Hlavního nádraží.
Jednalo se o první akci, která měla připomenout chystané říjnové Referendum 2016.
Celou akci pořádal Jakub Patočka (Referendum 2014 / 2016, poukázal na možné problémy s dostupností veřejné dopravy u nového nádraží U Řeky.
Celý článek najdete zde iDnes.cz
O „Okružní jízdě“ referoval i časopis ERA21 5/2015 a Česká TV zde.
Komentář:
Jakub Patočka dlouhodobě odmítá jak variantu U Řeky (Dolní nádraží za Zvonařkou), tak odsunutou variantu Pod Petrovem (Malá Amerika), kterou prosazuje konkurenční uskupení Nádraží v centru. V odloženém / připravovaném Referendu chce zabránit jiné variantě nádraží, než nádraží podél ulice Nádražní. Tedy v současných místech. Vlastní návrh řešení ale nepředstavil.
Foto autor.

Pod Petrovem nebo U Řeky? Chcete si udělat vlastní názor

18.října 2015
Na webu EuroPoint Brno je v sekci Ke stažení uveden odkaz na studii z roku 2013 porovnávající dvě varianty:
Pod Petrovem a U Řeky a to jako odkaz Dopracování variant železničního uzlu Brno.
Ke stažení, cca 600 MB ZIP, obsahuje detailní technický popis obou variant, kapacitní výpočty pro krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý výhled železniční dopravy v uzlu Brno a také finanční stránku obou projektů. U finanční stránky doporučuji zvlášť pečlivě úvod, kde se jasně říká, co je a co není započteno do výpočtu nákladů obou variant.

Odsun nádraží v Brně byl vždy krajně sporný

Říjen 2015
ve velmi zajímavém, byť pro čtenáře náročném článku, V časopise Stavebnictví architekti Pavlíček a Sapák v obsáhlém článku věnují brněnskému železničnímu uzlu z pohledu urbanismu v průběhu času.
„Doprava po železnici a příjezd do nádraží přece není konečným dosažením cíle – tj. kam cestující míří. Jeho východiskem nebo cílem je teprve až bydliště, kancelář, výroba nebo veřejná instituce. K dosažení cíle je potřeba další doprava – pěšky nebo MHD. Kvalita celého přepravního výkonu se měří ne železnicí samou, ale nedílně i návaznou dopravou až do konečného cíle…. Ve větších městech je hierarchicky nejdůležitější městská kolejová doprava, která má ze všech ostatních druhů nenahraditelné vlastnosti. Městská kolejová doprava se rozvíjela s malým zpožděním oproti železnici, v podstatě jako její nezbytný návazný prvek.“
plný text najdete na webu časopisu Stavebnictví.

2014

Jakub Patočka: Matěj Hollan ve vroucím objetí brněnské ODS

4.července 2014

Pod tímto titulkem pan Jakub Patočka (organizátor nezdařeného referenda 2014) kritizoval 4. července 2014 v Deníku Referendu účast Matěje Hollana na společné tiskové konferenci s náměstkem primátora Kocianem. Tiskovka se konala při příležitosti zveřejnění Studie proveditelnosti nového nádraží ve variantě U Řeky a ve variantě Pod Petrovem. Plné znění studie naleznete zde.

Pan Patočka ve svém článku obvinil pana Hollana ze snahy o zhacení konání podzimního brněnského referenda o poloze nádraží. Pan Patočka rovněž odmítá návrh „Občanské koalice Nádraží v Centru“ pro nádraží Pod Petrovem jako celek.
Na adresu návrhu O.K. NvC a jejich návrhu Pod Petrovem prohlásil: „…radnice (Brna) se chovala dosud při posuzování obou variant – korupční radniční (tzv. U řeky) a ochotnické aktivistické (tzv. Pod Petrovem) – podle Hollanova soudu „korektně“, není možno brát v tomto světle za nic víc, než za výraz až nečekané naivity.“
Jedná se tedy o zřejmý rozpor mezi jednotlivými brněnskými občanskými aktivisty ohledně budoucnosti brněnského nádraží. To vysvětluje, proč se na přípravě studie pan Patočka nepodílel a po zveřejnění Studie proveditelnosti se tato nestala předmětem diskuze. Přitom sám Patočka žádný návrh na umístění či přestavbu nádraží nedal a v podzimních komunálních volbách, pokud jsem se dobře díval na město, ani nekandidoval. Co vím, je dnes členem brněnské ČSSD poté, co opustil stranu Zelených.

Podle vyjádření Patočky Referendum 2014 podporovali Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země, Nesehnutí, Hnutí Brontosaurus. Jejich loga vidíte na stránkách Referenda 2014. Všimněte si, dodávám já, že ve výčtu chybí strana Zelených, která v předcházejícím referendu byla velmi aktivní. Vloni, v podzimních komunálních volbách 2014 však téma nádraží zcela opomenula a ve svých předvolebních materiálech a vystoupeních měla jen obecná prohlášení o nejlepším řešení.
Taktéž jiné politické strany. Pokud se rovnou nevyjádřili pro nádraží v poloze U Řeky jako ODS. Jedinou politickou stranou, která zvedla motiv Nádraží v Centru, byla na podzim 2014 Dělnická strana, což je, myslím, docela komické.

Na závěr už jen dvě perličky z článku z července 2014:
– nejdříve o politické budoucnosti pana Holana: „…bylo jeho (Hollanovou) hrubou chybou, že zaútočil … na brněnské zelené místo toho, aby se věnoval svým skutečným protivníkům. Pokud chtěl v Brně uspět, bylo naopak podmínkou se Stranou zelených zde se dohodnout.“

– “…Prakticky s jistotou lze již dnes říci, že se letos v Brně bude souběžně s komunálními volbami konat referendum, které definitivně rozhodne o budoucí poloze zdejšího hlavního nádraží.“ prohlásil v červenci 2014 Patočka

Celý článek Jakuba Patočky o Matějo Hollanovi najdete zde.

2015

Brňané si umí říci, jaké nádraží chtějí

„Na stole jsou dvě varianty: buď soubor nástupišť modernizovat na stávajícím místě a z druhé strany pošty dostavět moderní odbavovací halu s přístupem do budoucích podzemních nástupišť (Pod Petrovem), nebo současné nádraží a koleje zrušit a vystavět nové zhruba kilometr na jih (U Řeky).“
Martin Ander, Brněnský Metropolitan, Listopad 2015. Str.3. Vydání Metropolitanu najdete zde.

Vizualizace Nového nádraží

U Řeky na místě Dolního – Rosického – nádraží.
Video najdete zde.

Všechna Brněnská nádraží

Přehled všech vlakových stanic a zastávek v městě Brně.
Cituji: „V průběhu staletí v Brně vzniklo na dvě desítky nádraží, některá z nich byla postupem času zrušena, změnila polohu či význam, některá možná čeká v dohledné době obnova. Následující seznam brněnských nádraží uvádí podrobnosti o každém z nich, společně s proklikem na vlastní stránku věnovanou každé stanici či zastávce. Skrze odkazy se lze rovněž dostat na přehled vleček.“
Web a plný text najdete zde.

Jan Sapák a další architekti za rekonstrukci stávajícího nádraží

Středa 16.září 2015
Dnes, na webu iDnes, vyšla zpráva, že skupina architektů v čele (?) s panem arch. Janem Sapákem, se staví za rekonstrukci nádraží ve stávající poloze, neboť tato má být levnější než přesun.
V úterý také radí odhlasovali, kdo zasedne v řídicím výboru brněnského železničního uzlu, který má připomínkovat dění kolem nádraží. Kromě primátora Petr Vokřál (ANO) v něm sedí třeba náměstci Richard Mrázek (ANO) a Martin Ander (Strana zelených).

Můj komentář na iDnes.cz:
Uvidíme, s jakými argumenty architekti přijdou. Ale věta „…bude to nákladné a mnohem složitější než jeho přesun…“ mne moc o realizovatelnosti nepřesvědčila. Ostatně město Brno právě vyhlásilo architektonickou soutěž o Jižní Centrum s nádražím Pod Petrovem.
Osobně, jako ten, kdo každý den přestupuje u nádraží, nevidím žádnou výhodu v přecpaném uzlu šalin u hlavního nádraží. Šaliny popojíždějí, čekají až se uvolní nástupiště a pak dávají bacha na přebíhající těsně před nosem šaliny. A my se prodíráme mezi dalšími čekajícími. A to chceme ještě více tento uzel MHD zahustit. Další koncentrace MHD na 4 kolejích v uzlu u nádraží není cesta vpřed. Si myslím.
Jen bych ještě poukázal na skutečnost, že i v případě přestavby současného nádraží nebo výstavby Nového nádraží Pod Petrovem (v Centru), je nutné navýšit kvůli malé kapacitě počet kolejí směrem na Židenice ze současných 2 alespoň na 4. A v případě severního napojení Vyškovské tratě, pak na šest. Také je nutné zvýšit nivelitu (výšku) celého kolejiště, tj. vyměnit všechny mosty a viadukty od ulice Bubeníčkova, přes Koliště, podjezd pro šaliny u nádraží, až po přechod řeky Svratky. Takže nejen nákladní průtah by musel projít kompletní obměnou.
Pro vysokorychlostní (VRT) železnici po uzlu Brno stačí běžná trať do 160 km/hodinu, jen je třeba počítat s dalším párem kolejí (a nástupišť) pro jednotlivé směry.
Ale pokud se podaří najít řešení o 12 průjezdních kolejích, nástupištích délky 450 metrů a šířky 6 metrů, resp. bočních pak 3,5 metrů…

Hodnocení čtenářů: +10/−2

Celý článek na iDnes najdete zde.

EuroPoint Brno v novém

16.března 2015

Skoro rok po komunálních volbách byla předělána webová stránka EuroPoint Brno. Nyní v jednoduché a přehledné podobě ukazuje tři možné varianty budoucího nádraží v Brně:
1) Nádraží u Řeky,
2) Nádraží pod Petrovem a
3) Nulovou variantu – bez modernizace nádraží.
Web najdete na této adrese.

Nová podoba webových stránek, kterou představil primátor Brno – Petr Vokřál (ANO) – se však nelíbí centristům (Nádraží Pod Petrovem – strana Zelených (Martin Ander) a hnutí Žít Brno (Matěj Holan), podle kterých nový web zvýhodňuje variantu U Řeky.
Více o reakci na nový web na stránkách iDnes najdete zde.
K nové podobě se vyjádřil i Jakub Patočka. Jeho reakci na stránkách ArchiWebu.
Jakub Patočka (hnutí Referendum 2014) odmítá jak variantu U Řeky, tak i variantu Pod Petrovem.

Komentář:

Na webu EuroPoint.cz jsem nenašel fakticky chybný údaj. Centristům a hnutí Referendum 2016 se tak na novém webu EuroPoint zřejmě nelíbí část popisující nově vybudovaná nádraží v okolí Brna: Berlín, Stuttgart a především Vídeň, kde v části „Časté dotazy“ se píše:
„Mimochodem, ve všech výše zmíněných metropolích neleží hlavní nádraží v těsném sousedství historického jádra, avšak je s ním propojeno sítí veřejné dopravy. V Berlíně, kde nemůžeme hovořit o jediném centru, je hlavní nádraží dobře dostupné veřejnou dopravou v podobě systému S-Bahn. Ve Stuttgartu se poloha nádraží nemění a historické jádro města je od něj vzdáleno asi kilometr. A pomyslný střed Vídně, Svatoštěpánský chrám, je od nového hlavního nádraží vzdálen asi tři kilometry. Kvalitní systém veřejné dopravy však tyto vzdálenosti rychle překonává.“
[Citováno ve čtvrtek 10.září 2015]
Jakub Patočka a jeho hnutí soustředěné kolem webu Referendum 2014 vlastní variantu nádraží Brno doposud nepředstavilo.Vzhledem k tomu, že odmítá obě odsunuté variantu (Pod Petrovem a U Řeky), domnívám se, že chce nějakým způsobem modernizovat současné nádraží. Plány jsem neviděl. Zato Jakub Patočka připravuje Referendum v roce 2016 za kterým účelem zřejmě již obsadil webovou doménu Referendum2016.cz.

Na obrázku je plánek nového Vídeňského nádraží.

Budoucnost centra Brna začíná (?)

V pondělí 7.září 2015
byla vyhlášena Mezinárodní dvoukolová veřejná projektová urbanistická soutěž o Jižním centru pro případ umístění nového brněnského nádraží v lokalitě Pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století.
Pospěšte si. Datum odevzdání návrhů je již 18. prosince
Více o soutěži za půl miliónů najdete zde.

Rozhovor s panem Kotzianem

8.července 2015
Rozhovor s panem Kotzianem o možné vysokorychlostní železnici přes Bystrc a Kamechy
Celý rozhovor najdete zde:

Můj komentář: Je jen dobře, že se do obecného povědomí dostává, co skutečně znamená varianta Nádraží Pod Petrovem, dříve označována jako Nádraží v Centru. Mnozí lidé si totiž stále myslí, že Nádraží Pod Petrovem je totožné se současným nádražím. Jedná se však o výstavbu zcela nového nádraží, v nové odsunuté poloze na místě Malé Ameriky, o dvou stanicích, nadzemní a podzemní, plus navazující tunely.
Je jen škoda, že analýze z roku 2014, porovnávající obě varianty nádraží „Pod Petrovem“ a „U Řeky“, se nedostalo širší publicity. Analýza totiž detailně popisuje obě předložené varianty a obsahuje výkresy poloh obou nádraží, kolejišť, nástupišť a také tunelů pod historickým centrem Brna. A finanční porovnání. Analýza je velmi obsáhlá.
Více o analýze píši zde.

Radnice vybrala porotce pro Jižní centrum

Úterý 4.srpna 2015

Dnes brněnští radní vybrali porotce pro hodnocení urbanistické soutěže na Jižní centrum bez nádraží U Řeky.
Samotná soutěž by měla být vyhlášena koncem srpna 2015.
4 zástupci města a 7 architektů bude vybírat z návrhu Jižního centra do března 2016.

Myslím že je to dobře, protože doposud existovala jen studie na Jižní centrum s nádražím U Řeky, nikoliv Pod Petrovem. Osobně si myslím, že zas tak velký rozdíl mezi Jižním centrem s a bez nádraží nebude. Stejně sem musíme přivést šalinu z Nových sadů a napojit ji do Komárova a stejně pojede vlak přes Dolní nádraží. Ale necháme se překvapit.

Komentář: Možná by ale mohla vzniknout ještě studie centra Brna bez nádraží úplně nebo s nádražím v současné poloze, protože než se brňáci rozhoupou, již EU peníze nebudou .

Složení porotců a bližší informace na stránkách Brna.

30.července 2015
Proti složení hodnotící komise o Jižním centru se vyjádřilo sdružení Brno+ které prosazuje nádraží U Řeky.
Vedle kritiky složení komise: „…Složení poroty není zcela vyvážené. Převažují v ní, byť ne výrazně, nominanti Strany zelených a Žít Brno, tedy odpůrců Nádraží u řeky.“
stojí za zmínku i:
„… z názvu soutěže zmizelo slovo „dopravně“ a z dopravně-urbanistické soutěže se stala pouze urbanistická soutěž. To lze hodnotit pozitivně, protože je tím méně pravděpodobné, že prostřednictvím této soutěže dojde ke zpochybnění dosavadního procesu srovnávání variant….“
Plné znění stanoviska najdete zde:

Česká komora architektů
Předpokládané vyhlášení zadání architektonické soutěže na Jižní centrum s variantou nádraží Pod Petrovem by mělo být 7.září 2015.
Sledujte a najdete zde.

 K soutěži o Jižním centru s nádražím Pod Petrovem

Pondělí 17.srpna 2015

Můj komentář: Město Brno vyhlašuje architektonickou soutěž na Jižní centrum pro variantu s nádražím Pod Petrovem.
Když se tak dívám na mapu, tak to vidím bledě. Ze dvou stran obklopuje budoucí Jižní centrum široký železniční val (osobní nádraží + nákladní průtah). Z další strany hradba neprostupných objektů (Prior, Vaňkovka, Zvonařka) a čtvrtá strana kosočtverce je ohraničena řekou Svratkou za kterou je další železniční násep.
K tomu území budoucího Jižního centra protínají dvě frekventované silnice a velkou část zbylých pozemků zabírá vlečka a autobusové parkoviště.

Pokud bude vybrána varianta nádraží Pod Petrovem, od severu, od současného centra, bude se současný železniční násep ještě dále rozšiřovat. Pro pěší je nyní průchozí jen podchodem pod nádražím. Šalina do Komárova jezdí po okraji budoucího Jižního centra. Středem nové čtvrti musí projíždět šalina. Nejspíše z křižovatky Husova – Nové sady – Nádražní, která by pokračovala pod nádražím přes ulici Úzká.
Ze směru od Komárova je území odděleno také železničním náspem nákladního průtahu a Dolním nádražím. Jedinou spojnici na jih je opět ulice Plotní, po které sice budou jezdit šaliny, ale případné napojení tratě přes Jižní centrum brání na východní straně již zmíněná trojice objektů: Prior (dnes Tesco), Vaňkovka (která tímto směrem má jen jeden východ a žádná okna) a hlavně Autobusové nádraží Zvonařka.
A na jihozápad? Řeka Svratka, železniční vlečka a za řekou odstavné nádraží.

Dále dvě frekventované silnice Opuštěná – Zvonařka a Úzká – Uhelná. A aby toho nebylo málo, tak část plochy vedle Zvonařky zabírá parkoviště autobusů. Za takové situace navrhovat novou městskou čtvrť nemá smysl, protože takto ohraničené neprostupné území není určeno k rozvoji.

Nebo jinak: Pokud by bylo nádraží U Řeky, plánuje se, že autobusové nádraží bude v „náspu“ pod železnicí. Tím se po zbourání Zvonařky území otevře směrem Plotní a Dornych, možné napojení šaliny směr Komárov nebo ulice Olomoucká. Pod vyvýšením železničním náspem lze vést komunikace na jih do Komárova a otevřít území tímto směrem.
Po bývalé železnici železniční mosty či část viaduktů zbourat a nahradit je vzdušnější konstrukcí pro pěší či pro šalinu.
A směr jiho-západ? odstavné nádraží za řekou se v případě nádraží U Řeky odstraní, čímž se otevře plocha i za řekou pro další růst města či park.

Přestavba železničního uzlu Brno

28.června 2015

Tři architekti, J. Dokoupil, M. Babič a F. Mraz, ve svém článku z časopisu Stavebnictví léto 2015 (ke stažení v PDF-ku zde) popisují historii železničního uzlu Brno. První kapitola se věnuje snahám o řešení brněnského dopravního uzlu v letech 1926 – 1989, včetně publikování barevných územního plánu z roku 1933 s návrhem tangenty od B. Fuchse.
Dalším plánem je ten z roku 1952, který počítal s výstavbou nového nádraží podél ulice Opuštěná. Pozdější územní plány do roku 1994 vždy počítaly s novým nádražím podél ulice Opuštěná nebo na Dolním nádraží.
Autoři uvádějí, že varianta nádraží v současné poloze se nikdy za celé minulé století po diskuzích neprosadila.
V další části článku popisují dvě současné varianty Pod Petrovem a U Řeky, včetně jejich kladů a záporů.
Článek je prost politických a hanlivých prohlášení. Na závěr Citace zdrojů.

Proti tomuto článku se ohradil server Nádraží v centru. Autor Radim Cenek se vymezuje zejména v otázce potřeby tunelů pod městem Brnem, které by ve variantě Pod Petrovem měly umožnit lépe obsloužit brněnský uzel.
Dalším rozporovaným bodem je malá kapacity MHD na odvoz cestujících na/z nádraží U Řeky. Zde však musím odkázat na svůj komentář k Tzv. Zlatuškové analýze. Tento údaj o tom, že nelze zajistit kapacitu MHD se trvale uvádí jako nevýhoda nádraží U Řeky. Jak jsem však sám výpočtem na základě údajů ze Zlatuškovy studie dokázal, uváděna data o malé kapacitě šalin pocházejí z chybných výpočtů.  Za nejproblematičtější však považuji názor pana Ceneka, že výstavbu / přestavbu nádraží v současné poloze / stopě lze realizovat za zachování provozu, zatímco při výstavbě nádraží U Řeky tomu tak není.
Myslím, že oprava jednoho železničního mostu se stejnou nivelitou u ulice Nádražní v roce 2014 jasně dokázala, že přestavba nádraží v centru ve stejné stopě není možná při zachování provozu. Ostatně i tento bod byl již kritizován v tzv. Zlatuškově analýze.
Článek pana Ceneka obsahuje politické prohlášení a výpady proti autorům studie.
Odkazy na zdroje neobsahuje.

Brňáci nebojte se, nikdo nám naše nádraží nevezme a neodstěhuje

V úvodu tohoto webu se píše: „Brňáci nebojte se, nikdo nám naše nádraží nevezme a neodstěhuje. Jenom se musí trošku pospravovat a zmodernizovat. Městští urbanisté pojmenovali náš návrh „Nádraží pod Petrovem“. Tak si náš návrh prohlédněte.“

Můj komentář: přestože se mluví o „trošku pospravovat a zmodernizovat“ z vizualizace a plánku jasně vidím, že se jedná o výstavbu zcela nového nádraží v nové poloze Pod Petrovem. na snímku si všimnete zaústění tunelů pod centrum města a přisunutou polohu autobusového nádraží.
Autor stránky: Josef Myslivec: Občanská koalice Nádraží v centru (OK NvC). Vizualizaci nového nádraží Pod Petrovem si prohlédněte zde.

Dan Ťok: Nekonečný příběh nádraží v Brně

1.července 2015
„Zatím se Brnu podařilo prokaučovat peníze z prvního programového období. Už jsem s nimi debatoval o tom, že jestli se jim to povede ještě jednou, tak už pak žádné nedostanou,“ ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
Zdroj článku zde.

Má záměr Anderovy „Koalice nádraží v centru“ vůbec reálný smysl?

2015
Na webu KOL-I-BAL se jeho autor zabývá Novým brněnským nádražím, zejména jeho polohou, která se zdá býti určujícím parametrem pro výběr vítězné varianty. Jak však tuto novou polohu posuzovat?
Více se dozvíte na tomto přehledném webu.
Velkým plusem stránky rovněž je, že neobsahuje politická prohlášení, ale jen čistý technický popis.
Kéž by bylo více takových webů.
Odkaz na celý článek najdete KOL-I-BAL zde.

Studie proveditelnosti podepsána

3.června 2015
Česká vláda podepsala smlouvu s firmami na vypracování Studii proveditelnosti nádraží v Brně v obou ne-nulových variantách: U Řeky a Pod Petrovem. Již je ale jasné, že do krajských voleb v roce 2016 se to nestihne.
Trojice vybraných firem Sudop Brno, Moravia Consult a AF CityPlan.
Termín studie: 20.května až do 20.listopadu 2016.
Více v TV reportáži na ČT1.

SŽDC vyloučila Heliku z tendru na studii na brněnské nádraží

Brno – Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyřadila z výběrového řízení na studii proveditelnosti rekonstrukce brněnského železničního uzlu společnost Helika. Nedoplnila totiž informaci o změně člena představenstva a nedodala jeho výpis z rejstříku trestů. Podala sice proti svému vyřazení námitku, kterou však SŽDC zamítla.
Celý článek najdete na webu Archiweb.

2014

Zelení: Pod Petrovem je nádraží v centru

Před-referendový článek z roku 2014 o tom, že
„…V souvislosti s dokončením studie Ministerstva dopravy zpřesňující podobu obou variant přestavby brněnského železničního uzlu považují zelení za nutné zdůraznit, že varianta označovaná v materiálech města Brna jako „Pod Petrovem“ není nic jiného než technicky zpřesněná varianta koalice Nádraží v centru. Jde tedy o tutéž variantu, kterou zelení prosazují od doby jejího vzniku na jaře roku 2006 v odborné skupině občanské koalice Nádraží v centru….“
Více vyjádření strany Zelených k brněnskému nádraží najdete zde.

Nové brněnské nádraží by se mohlo začít stavět v roce 2019

10.května 2014
Cituji z webu Brněnská MHD:

Aktuálně se konají čtyři soudní spory zabývající se vydaným územním rozhodnutím. „Se třemi odvolateli se dá komunikovat a snažíme se o to. S Dětmi Země to ale možné není. Snažil jsem se s nimi domluvit na jednání, ale nechtějí slyšet žádné argumenty, a mám dojem, že vůbec nevidí důsledky svého konání. Věřím, že soudy pochopí závažnost situace a jejich rozhodnutí bude pro stavbu nového nádraží příznivé,“ řekl Kotzian.
Zároveň věří, že i nová politická reprezentace města, která vzejde z podzimních komunálních voleb, bude nové nádraží podporovat.

Plný text článku na webu Brněnská MHD najdete zde.

 

Brněnské nádraží: referendum, referendum, referendum…

2014
Web MEMZA komentuje nové označení obou variant nového brněnského nádraží, Pod Petrovem (v centru) a U řeky (Odsunutá poloha – Dolní nádraží).
„Je nutné zdůraznit, že varianta označovaná v materiálech města Brna jako „Pod Petrovem“ není nic jiného než technicky zpřesněná varianta koalice Nádraží v centru. Jde tedy o tutéž variantu, kterou zelení prosazují od doby jejího vzniku na jaře roku 2006…“
A dále „Žádná nulová varianta – tedy ponechání nádraží ve stávajícím zanedbaném stavu – neexistuje, nikdo ji neprověřoval a ani ji nikdo v Brně neprosazuje. Všichni totiž dobře vědí, že stav mostních konstrukcí, ale i nádraží samotného, zevrubnou rekonstrukci vyžaduje.“
Memza se na webu označuje jako zpravodajský a diskusní web orientovaný na výběr zajímavých článků a jejich komentování z oblasti ekologie. Plný text článku MEMZA najdete zde:

Komentář: Trochu by článku oponoval. Nulovou variantu, jak se zdá prosazuje skupina kolem Referenda 2014 / 2016. Ta odmítá obě varianty nového nádraží v nové poloze.

Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru

2014

Záznam z třídenního workshopu studentů architektury v Brně. „…V oblasti takzvaného Jižního centra, kde dnes vedou koleje a zbytek území je spíše tzv. brownfieldem, by se mohlo v případě stavby nového nádraží prostavět během 20 až 30 let 30 miliard korun ze státního a městského rozpočtu.

„Ve Vídni skončí výstavba nového hlavního nádraží v roce 2015 a zde prostavěli 800 milionů eur (20,5 mld Kč). Proto je vhodné se otázce nového brněnského nádraží a celé čtvrti pečlivě věnovat,“ upozornil Petr Pelčák z fakulty architektury.

A také zaznělo. „Nádraží by mělo propojovat také oblast Komárova směrem na jih“ s čímž osobně plně souhlasím.

Více se dozvíte zde.
Obrázek je převzat z této stránky.

Nechat nádraží v centru není nemožné

10.února 2014
„Konečně padl mýtus, že nádraží v centru Brna nelze modernizovat. Všechny problémy jsou technicky řešitelné,“ pochvaloval si v pátek brněnský zastupitel za zelené Martin Ander, odpůrce přesunu nádraží.
Anderův kolega z ODS, náměstek primátora a podporovatel přesunu Robert Kotzian, byl také spokojený.

„Z toho, co jsme slyšeli, vyplývá, že s variantou pod Petrovem je spojeno tolik nákladů navíc, že není realizovatelná v dohledné době, pakliže vůbec,“ zhodnotil Kotzian.

Celý text článku najdete na stránkách iDnes.cz.

2013

Nádraží v Centru? U Žebětína vznikne hlučná vysokorychlostní trať

12.listopadu 2013
„Pokud se postaví nové hlavní nádraží blíže centru Brna u ulice Nové sady, prodraží to investici o další desítky miliard. Peníze budou potřeba na riskantní stavbu tunelů a také vedení hlučné vysokorychlostní trati mezi Žebětínem a sídlištěm Kamechy…“ tak začíná článek v brněnské Rovnosti o variantě Nádraží v Centru.
Podle pana Tomáše Altera, koalice Nádraží v Centru, by hluk od projíždějících vlaků přes Bystr a Kamechy neměl být ale problém „…od vylepšení oken až po stavbu protihlukových stěn…“
Pan Alter nesouhlasí ani s námitkou pana Kotziana (zastánce nádraží U Řeky) o vysokých nákladech na stavbu tunelů pod centrem Brna. „Tunely pro vlak nemusí být tak široké jako silniční. Navíc se díky nim ušetří deset kilometrů normální trati,“ uvádí.

Plné znění článku v Rovnosti naleznete zde.

Nádraží U řeky nebo nádraží Pod Petrovem?

30.červen 2014.

30. června vydala Správa železniční dopravní cesty Studii porovnávající obě varianty řešení železničního uzlu Brno: nádraží U řeky a Pod Petrovem. Zjistil jsem, že jen velmi málo lidí tuto studii četlo a opravdu ví, jak jednotlivé varianty vypadají a jaké jsou jejich klady a zápory. Proto jsem připravil tento stručný a zjednodušující výtah ze zmíněné studie.
Hned na úvod jedno vysvětlení: varianta nádraží V centru neznamená nádraží v současné poloze. Mnozí občané si to myslí, ale není tomu tak. Jedná se o variantu výstavby nového nádraží na území tzv. Malé Ameriky, tj. mezi ulicemi Nádražní – Úzká – Nové Sady – Uhelná. Proto označení Nádraží pod Petrovem.
Druhá uvažovaná varianta, označována jako Nádraží u Řeky, navrhuje přesunout osobní nádraží do míst dnešního Dolního nádraží, tj. k ulici Rosická – Plotní – Nádražní – řeka Svratka.

Plný článek najdete zde, včetně odkazu na studii.

2012

Matěj Hollan: Proč musí být nádraží v centru a o tunelech pod centrem Brna

2.května 2012

Z rozhovoru s panem Robertem Němcem.
Robert Němec:
…Jak odpovídáte na námitku, že tam nebudou moci zastavovat rychlovlaky? (myšleno na nádraží Pod Petrovem / V centru)

Matěj Hollan:
Tak, že my, na rozdíl od projektu odsunu nádraží, máme VRT (vysokorychlostní trať) vyřešenou. Máme pro ni nachystanou segregovanou trať, kde budou jezdit jenom rychlovlaky. V případě nádraží v centru by přišla k nádraží VRT tunelem, od Žebětína, pod Jurankou, mostem přes Svratku a pod Wilsoňákem, Petrovem.

Robert Němec:
… Na druhou stranu, ten tunel, to bude taky pálka. Blanka by proti tomu byla pískoviště.

Matěj Hollan:
Není to tak hrozný. Máme spočítané, že to bude stát velmi podobně, jako když je jižní zapojení VRT do odsunu nádraží od Střelic. Tam se musí stavět kvůli hluku povrchové tunely, je tam hodně mostů, které jsou také drahé…

Plné znění rozhovoru s Matějem Hollanem najdete zde:

Urbanista Ivan Lejčar a jeho Nádraží Pod Petrovem / V Centru. Zde pár obrázků z roku 2006:

Přiložený obrázek je převzat ze stránky ALEJ architektonická kancelář. Dne 17.srpna 2015.

Vlakotramvaje

V mnohých, zejména německých městech je kombinovaná kolejová doprava – vlaky a tramvaje. Zjednodušeně řešeno lehké osobní vlaky schopné jet jak po normální železnici, tak ve městě po kolejích šaliny. Výhodou je, že cestující nemusí přestupovat a rovnou z městských zastávek mohou pokračovat do okolních obcí a měst.
Tento návrh pro město Brna zpracoval a na svém webu publikoval Harald Buschbacher, dopravní urbanista s těžiskem na veřejné a železniční dopravě. Článek je převzat z jeho disertační práce, kde popsuje současná stav brněnského železničního uzlu: Soustředí se na výstavbu sever-jižního kolejového diametru. Kriticky, ale věcně, popisuje obě varianty nového nádraží: U Řeky a Pod Petrovem včetně vizualizací. Z úvodní analýzy vychází při svém návrhu vlako-tramvajového provozu.
Tratě, které navrhuje zahrnout do vlako-tramvajového provozu jsou Veselí nad Moravou – Šilingrovo náměstí, Holubice – Moravské náměstí – Konečného náměstí, Rakvice – konečná Zemědělská.
„Mezi možné přínosy vlakotramvají patří, že rovnoměrněji zatíží linky městské hromadné dopravy, protože zesílí dopravu na centrálních úsecích a přestupující cestující se rozdělí na více uzlů, než jen hlavní nádraží.“
Délka vlako-tramsavjí by byla 70 metrů, což nečiní v městě Brně problém. Interval jízd by 15 až 30 minut.

V práci mimo jiné je, údaj o přepravní potřebě v relaci nádraží U Řeky – centrum města: „Řešení obsluhy odsunutého hlavního nádraží tramvají jako páteřního systém brněnské MHD je navržena čtyřmi linkami, rozdělujícími se na dvě tratě. Dvě z těchto čtyř linek budou mít zastávku v bezprostřední blízkosti nádraží, ostatní dvě však jen o 130m dále. Nový proud cestujících z nádraží v nové poloze do centra znamená, že dopravní podnik města Brna bude muset nabídnout o 11% vyšší provozní výkon (vztahuje se na celkový provozní výkon ve vozokm tramvají v Brně)“

Můj komentář:
Studia pana Harald Buschbacher je velmi podrobná a technicky přesná. Neobsahuje, jak jiné weby zabývající se brněnským nádražím, politickými proklamacemi, osočováním politiků a odpůrců. Přestože v mnohých bodech ve studii nesouhlasím, je jeho pohled na brněnský železniční uzel ze zahraničí (pan Harald Buschbacher studoval v Německu) zajímavý a ukazuje nové možnosti, které stojí za pozornost. Byť jsou některé v práci zveřejněné názory překvapivé (zrušit nákladní průtah a vést nákladní dopravu přes současné nádraží).

Důvodem, proč ne vlako-tramvaje v Brně podle mne jsou:

• pro cestu po městě by byla vlako-tramvaj jen doplňkem způsobem dopravy – interval 15 až 30 minut.
• nutnost upravit městskou kolejovou infrastrukturu na vozidla vyšší hmotnosti, délky
• výškový rozdíl mezi zastávkami na železnici a ve městě, další investice
• průjezd městem přes křižovatky nutně vede v dopravní špičce k častým zpožděním
• jen velmi málo cestujícím by využívalo vlako-tramvaj, aby bez přestupu pokračovalo mimo město
• z těchto důvodů považuji investici do dalšího typu vozidla (vedle vlaků a šalin) za zbytečný. Takový typ dopravy má svoji přednost, když vlako-tramvaje po průjezdu z centra města na jeho okraj dál pokračují jako vlak. Navržené řešení však představují pravý opak, vlako-tramvaje by začínaly jako šalina na okraji města, mířily by do centra, kde by pak pokračovaly jako vlak.

Jeho studii v PDF najdete na tomto odkazu
http://www.buschbacher.at/6cz.pdf

Šalivlak anebo vlakotramvaj po Brněnsky uzel K možnostem vlako-tramvaje v Brně a nejen zde se zabývá i článek na ŽelPage. Doporučuji i následnou diskuzi neboť Želpage je forem pro železniční odborníky a nadšence.

2010

Brno vydalo územní rozhodnutí o železničním uzlu

2.července 2010
Radnice Brno–střed vydala územní rozhodnutí pro přestavbu brněnského železničního uzlu včetně odsunu hlavního nádraží Na radnici vládne koalice, vedená ČSSD; s odsunem nádraží naopak nesouhlasí Strana Zelených. Projekt je zpožděn – územní řízení bylo původně zahájeno 9. prosince 2005 a trvá tak již pětapadesát měsíců.
Více o přestavbě Železničního uzlu Brno na webu Želpage, kde je i plán přestavby železničního uzlu Brno. Uvidíme, jak rychle se bude stavět a kdy se poprvé svezeme na Novém brněnském nádraží.

2009

Lidovci a Zelení za rychlodráhu do centra

Pondělí 9.února 2009
Svatopluk Bartík ve svém příspěvku kritizuje rozhodnutí Lidovců (KDU-ČSL), kteří se rozhodli podpořit odsunutou variantu nádraží (dnes nazývanou U Řeky) s tím, že současně bude přivedena dvojkolejní trať od nového nádraží zpět na současné hlavní nádraží.

Podle Bartíka se primátor města Brna, pan Onderka, tzv. rychlodráze bránil, ale lidovci s pomocí Zelených jej přehlasovali a v dubnu 2008 v programovém prohlášení Rady města Brna stojí: že „učiní všechny potřebné kroky k realizaci přestavby železničního uzlu, zohlední přitom doporučení pracovní skupiny pro optimalizaci projektu s cílem využít stávajícího železničního nádraží jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy„.
Jak píše Bartík, právě programovým prohlášením došlo k porušení závazku z koaliční smlouvy. Tam si sociální demokraté, zelení, lidovci a „zlatuškovci“ ohledně projektu přestavby ŽUB slíbili, že „realizována může být jen taková varianta u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti„.
Pan Bartík dále píše, že „ve srovnávací analýze zcela suverénně vyhrála centrální varianta přestavby ŽUB“ a odvolává se na neplatné referendum z roku 2008 ke kterému přišlo málo lidí.

Tato srovnávací multikriteriální tzv. Zlatuškova analýza, prý, podle pana Bartíka, „upozornily na fatální průšvihy v projektu odsunu. Z nich v podstatě vyplývalo, že odsunuté nádraží je předražená blbost na kvadrát, která nemá ekonomické ani společenské opodstatnění.“ Kompletní tzv. Zlatuškovu analýzu a její hodnocení najdete na mém příspěvku Zlatuškova analýza.

2008

Odsun s rychlodráhou je zřejmě bublina

28.května 2008
Občanská koalice Nádraží v centru se obrací k politikům s výzvou k dodržování a naplňování jejich vlastní koaliční smlouvy a volebních programů. V Programovém prohlášení Rady města Brna se totiž objevila podpora návrhu radního pro dopravu Ing. Josefa Veselého (KDU-ČSL), známého jako varianta modernizace železničního uzlu Brno s odsunutým hlavním nádražím a s městskou rychlodráhou přes stávající nádraží.
Ta namísto plnohodnotného nádraží v centru (pro všechny druhy osobních vlaků) využívá stávající nádraží jen jako „jednu ze zastávek regionální dopravy“. Petr Machálek (ředitel Hnutí DUHA)
I v tomto příspěvku se odvolávají na tzv. Zlatuškovu analýzu, kterou najdete zde.

Podvedli jste voliče! slyší strana Zelených

Březen 2008
V březnu 2008 publikoval tehdejší brněnský radní Josef Veselý „kompromisní návrh nádraží v Brně“. Dojde k výstavbě nového nádraží U Řeky v místě Rosického nádraží, a na místě současného nádraží by zůstala vlaková zastávka. Nad novým bulvárem přes Jižní centrum by pak pendlovaly vlaky mezi nádražím „střed“ a novým hlavním nádražím. Vlaky by pak pokračovaly do Židenic, kde by se „otáčely“ zpět na Dolní nádraží.

Důvodem proč pan Veselý chce vést středem nové městské čtvrtě ve výšce cca 7 metrů nad ulicemi vlak a ne tramvaj je, že by podle jeho vyjádření „musely by ve špičce (tramvaje) vyjíždět každou minutu, aby kapacitu zvládaly.“
Komentář: méně jak minutový interval se i v dalších letech objevuje ve vyjádřením „centristů.“ jako argument proti návrhu nádraží U Řeky. Více k kapacitnímu výpočtu v tzv. Zlatuškové analýze.

Dvou-stanicová varianta se jevila jako přijatelná i některým odpůrcům přesunu. „Jde nám primárně o to, zachovat nádraží v centru, ne zabránit výstavbě nové budovy,“ říká Martin Ander, autor petice za vypsání referenda o poloze nádraží v roce 2004. Článek s návrhem pana Veselého.

Navazující reportáž České televize a článek k reportáži.

K návrhu pana Veselého se vyjádřily Děti Země.
19.června 2008

Podvedli jste voliče! slyší strana Zelených II

1.června 2008
Navrhovaný kompromis – železniční spojka – rozklížil stranu Zelených v Brně.
Ochota ke kompromisu od člena odborné skupiny občanské koalice Nádraží v centru Tomáše Altera, který souhlasí s návrhem nádraží U Řeky a železniční spojkou na současné nádraží, je v očích jeho spolustraníka Svatopluk Bartíka zradou na voličích. Pan Bartík naopak tvrdí, že rychlodráha nemá potenciál kompromisu. Že je to jen varianta odsunu s uchlácholením odpůrců.

Zatímco pan Tomáš Alter, strana Zelených říká: „Pan Veselý (předkladatel varianty železniční spojky) uznal, že autobusy a tramvaje kapacitně nestačí na přepravu lidí z odsunutého nádraží do centra. Tento problém by rychlodráha skutečně vyřešila.

Celý článek z června 2008 najdete zde.

Brněnští zelení chtějí nádraží v centru – stále!
Ke kompromisní variantě se železniční spojkou vedoucí od nového nádraží U Řeky do brněnského nádraží „Střed“ a dál do Židenic se ještě v červnu 2009 znovu vyjádřil pan Martin Ander, který s tuto kompromisní variantu nádraží v nové poloze souhlasí. Článek z června 2009 najdete zde.

2007

Proč nepřesunout nádraží v Brně?

23.srpna 2007

Převzatý článek: hlavní myšlenky z rozhovoru s architektkou Evu Staňkovou, který by osvětlil vývoj varianty přesunu.
Publikováno a plné znění rozhovoru Britské listy 23.8.2007
Autor: Jan Motal.

„Nástupiště prvního osobního nádraží v Brně bylo … postaveno na vyvýšené terase hradebního náspu – mezi IV. a V. bastionem. Stavba si vyžádala rozsáhlé terénní úpravy, přeložení Svrateckého náhonu a vybudování 637 m dlouhého viaduktu. Budova koncového nádraží byla postavena kolmo ke kolejím v těsné blízkosti VI. bastionu a Ferdinandovy brány. Toto „chráněné“ umístění možná vyhovovalo názorům starého císaře, který při své návštěvě v Brně v r. 1834 trval na postavení Brna jako pevnostního města, pro budoucí rozvoj železniční sítě i města se však ukázalo jako nekoncepční“

„První z řady následných úprav nádraží začala již za pár let – novou nádražní budovu bylo nutno zbourat, aby bylo možné propojit trať Vídeň-Brno s novou tratí Brno-Česká Třebová. Toto řešení mělo pro rozvoj jižní části města negativní urbanistické dopady – situováním nádraží v těsné blízkosti historického jádra se Brno připravilo o významný městotvorný stimul, který v jiných městech vedl v následujících desetiletích průmyslové konjunktury k vybudování reprezentativní třídy spojující nádraží s městem a nové zástavbě v blízkosti této trasy.
Velkou nevýhodou bylo i to, že všechny další tratě musely do tohoto „nádraží na terase“ vystoupat pomocí dlouhých náspů, které dodnes protínají rovinaté území jižní části města. Právě tyto náspy – nikoliv nádražní budova! – jsou onou bariérou, která komplikuje dopravní napojení, ale i pěší prostupnost rozsáhlého rozvojového území.“

„Přestupní tramvajový uzel pár kroků před nádražní budovou je vytrvale deklarován jako hlavní přednost současného nádraží. To je důkazem jakési „provozní slepoty“ místních uživatelů, protože většina návštěvníků Brna vnímá řadu tramvajových nástupišť oddělených zábradlím jako nepřehlednou překážku, která znehodnocuje přednádražní veřejný prostor i vstup do historického jádra.“

„… první soutěže na regulační plán z r.1923, jejíž zadání ještě počítalo s rozšířením stávajícího nádraží. Výsledky soutěže však zklamaly (první ani druhá cena nebyly uděleny). Jednu ze tří udělených třetích cen získal návrh s názvem Střed republiky (autoři Alois Kubíček a Max Urban), který poprvé navrhl přeložit nádraží do míst Dolního – tzv. Rosického nádraží. Ze soutěže vyplynulo, že „generelní zastavovací plán pro celé území Brna nutno nezbytně řešit současně s otázkou železniční“.
Takto koncipovaná soutěž probíhala pak od října 1926 do konce r. 1927. Nejvyšší 2. cenu získal projekt Tangenta (Josef Peňáz, Bohuslav Fuchs a František Sklenář), který stejně jako všechny oceněné návrhy překládal nádraží o 600 – 800 metrů jižněji a uvolněné území využíval pro rozvoj centra. Ekonomické propočty vítězného návrhu prokázaly, že stavba nového nádraží bude levnější než úprava starého nádraží.“

„… je nutno si uvědomit, že brněnské centrum není jen historické jádro, které má v průměru cca 800 metrů. Jako širší centrum vnímáme území do vzdálenosti cca 1500 metrů z náměstí Svobody – to jest na západ až na Mendlovo náměstí, na sever až po náměstí Konečného (Tivoli) a na východ přibližně po ulici Jugoslávskou. Jen jižní segment centrální zóny má z větší části stále charakter periférie, ačkoliv jeho rovinaté pozemky jsou na dohled od katedrály. Poloha nového nádraží je vzdálená z náměstí Svobody směrem na jih právě těch 1500 metrů – Nádraží bude tedy na jižním okraji nově dostavěného segmentu širšího centra města.“

„Praha si postavila první nádraží (Masarykovo) v centru města, také v blízkosti hradeb, ale jako nádraží koncové. Představte si, že by byl další vývoj tohoto koncového nádraží podobný jako v Brně. To by Praha měla dnes hlavní nádraží na Můstku a ulicemi Příkop a Národní by vedly koleje…“

„… poloha dnešního nádraží na hradebním náspu znamená extrémní technickou obtížnost jeho přestavby …nespolehlivou únosností postupně dosypávaného náspu i zasypaného viaduktu, a konče obtížemi při překonávání liniové překážky umístěné ve svahu. Ani nová výstavba nádraží ve stejné poloze se technickým problémům s terénním schodkem nevyhne, její realizace přeruší na několik let železniční provoz na hlavním nádraží a nové kolejiště „na terase“ způsobí výsledně opět staré známé urbanistické potíže s bariérovými náspy zaústěných tratí a nepřinese tak žádné nové výhody a možnosti pro jižní rozvojové území.“
Plné znění rozhovoru najdete v Britské listy 23.8.2007.
Paní architekty se ptal Jan Motal.

Ateliér Chybik + Kristof

Vizualizace hlavního vlakového nádraží v centru Brna – Pod Petrovem
Ateliér Chybik + Kristof
Vizualizace nového brněnského nádraží najdete zde.

Pro většinu cestujících není centrum konečná stanice

září 2007
Ing. arch. Ivan Lejčar a jeho článek na webu Archiweb, kde se vyjadřuje k tzv. Zlatuškové studii „Analýza variant přestavby ŽUB“ zpracované na objednávku města firmou City Plan a Dopravní fakultou ČVUT.
Více o tzv. Zlatuškové studii na této stránce níže.

Podle pana Lejčar, nádraží v centru (Pod Petrovem) „…netvoří bariéru a nebrání rozvoji města, je totálně průchozí a nemá „předek ani zadek“ a „Největší devizou je časová dostupnost obou částí centra, té historické i nově navrhované. Prakticky ve čtvrthodině se z nádraží pěšky dostanete do celého historického centra, vč. jeho „severního pólu“ v průsečíku ulic České a Joštovy. Obdobně to platí i o nově navrženém „Jižním centru“ , kde se můžete dostat během 15 minut pěší chůze až za úroveň Zvonařky, tedy do polohy navrhovaného přesunutého nádraží.“

Můj komentář: myslím, že pan Lejčar mylně vychází z předpokladu, že konečným cílem cesty dojíždějících do Brna je střed Brna. Naprostá většina cestujících však musí z nádraží pokračovat MHD.
Cílem je, podle mne, průjezdné nádraží a nácestné stanice umožňující rychlý přestup ke konečnému cílů dojíždějících.
Současný neutěšený stav a překročení kapacity MHD u hlavního nádraží, jasně ukazují, že soustředění všech přijíždějících do jednoho uzlu, ke všichni vystoupí, aby záhy přestoupily do šalin a trolejbusů a opětovně se rozjeli na všechny strany je chybná.

Plné znění článku najdete zde.
Za pozornost stojí o následná diskuze, protože ArchiWeb je stránka architektů a odborníků.

Tangenta: možné řešení brněnského problému?

Na webu architekta Josef Myslivec – v části Omyly a nedorozumění – popisuje pan Myslivec soutěžní návrh na přemístění nádraží jižně, tzv. Tangenta. Jedná se o projekt železniční tangenty kolektivu Peňáz, Sklenář, Fuchs. Tangenta získal v architektonické soutěži z roku 1926-27 druhé místo, a jeho pozdější aktualizace z roku 1934 v následné architektonické soutěži dokonce první místo.
Pan architekt Josef Myslivec přiložil k tomuto tématu na svém webu plánek dokumentující přesun nádraží na jih v ose „Tangenty“ o 600 – 800 metrů jižněji, napřímení kolejí a nástupišť.  Z obrázku soudím, že odbavovací hala by byla až za dnešní Malou Amerikou a nástupiště by končili u řeky Svratky. Stávající nádraží by bylo opuštěno.

Na webu pana Myslivce je pod odkazem „Návrh“ jeho návrh řešení z roku 1990. Autoři Ing. Dr. Rudolf Nedvěd a Ing. arch. Josef Myslivec.  Tento návrh napřimuje koleje podle Tangenty, čímž se blíží k návrhu Bohuslava Fuchse ze 30.let. Sám autor (Rudolf Nedvěd) popisuje, že tento návrh:

• nepotřebuje dodatečné rozšíření kolejí na Židenice ze současných 2 na čtyři (což je v rozporu se současným stavem – podotýkám),
• není třeba snesení starých tratí (což je opět rozpor s nutností kompletní obnovy tratě včetně změny nivelity),
• Jeho návrh z roku 1990 nepočítá se zapojením VRT železnice,
• počet kolejí a nástupištním hran je nejen pro současnou, ale i střednědobou potřebu nedostatečný
• Budova současného nádraží se v jeho návrhu ocitá zcela na okraji budoucího nádraží a ke kusým kolejím by musel cestující volit jinou cestu.

Pod odkazem „Projekt“ je přepracovaný návrh z roku 2011 autorů Ing. arch. Ondřeje Chybík, Ing. arch. Michal Krištof a Ing. arch. Jan Vrbka. Architekti již opustili od využití historické budovy nádraží a nová odbavovací hala je u Malé Ameriky. Rovněž je projekt doplněn o druhou podzemní stanici a tunely pod centrem Brna. Tento návrh se již velmi blíží návrhu nádraží Pod Petrovem tak, jak byl posuzován ve Studii porovnání obou variant.
Pod odkazem  „Mýty a fakta o stěhování nádraží v Brně“ najdete i stručnou historii. Bohužel samotný text je velmi obtížný pro čtení, shluk politických prohlášení, úvah mimo téma a technického popisu. Pan Myslivec dále na svém webu přináší myšlenku, že architekt B. Fuchs, se svého plánu na Tangentu a přesun nádraží do Nové polohy v závěru života zřekl.

Plné znění studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, která popisuje variantu nádraží Pod Petrovem je na webu EuroPoint Brno a to pod odkazem Dopracování variant železničního uzlu Brno (cca 600 MB ZIP).

Auto webu – Josef Myslivec – je členem pracovního týmu Občanské koalice Nádraží v centru.
Zdroj článku a obrázku: webu architekta Josef Myslivec.

Více o Brněnské železniční tangentě se dozvíte v příspěvku Tangenta.

Zdeněk Procházka: nové nádraží Pod Petrovem bez tunelů

Pan Ing. Zdeněk Procházka navrhl další možnou variantu nádraží Pod Petrovem. Velice dobře si vědom hlavního nedostatku současné varianty, tedy výstavby železničních tunelů pod městem Brna, přináší pan Procházka variantu nádraží Pod Petrovem bez tunelů.
Svůj návrh má velice dobře propracovaný a je stále aktualizován včetně finančních odhadů. Bohužel ani on se na svém webu nevyhnul tomu, aby svůj urbanistický návrh neprokládal politickými prohlášeními a obviňováním (tu Občanskou Demokratickou Stranu – ODS (dominantní politická strana v 90.letech 20.století), tu Občanskou koalici Nádraží v Centru – OkNvC (prosazující nádraží s tunely pod historickým centrem Brna) z tunelování veřejnými prostředky.

Základem jeho návrhu je striktní odmítnutí tunelů pod městem jak předpokládá projekt občanské koalice „Nádraží v Centru“, který považuje za nerealizovatelný z finančního hlediska („ODS náhle sepisuje prohlášení s „Centristy“, že obří tunely budou„), tak technického.
Pokračování příspěvku na stránce: Zdeněk Procházka: nové nádraží Pod Petrovem bez tunelů.

2004

Erick van Egeraat: obří podzemní nádraží v centru Brna

 Pondělí 13.Prosinec 2004
Projekt nového brněnského nádraží od holandského architekta Erick van Egeraat byl ze soutěže vyřazen. Ani ne proto, že nádraží včetně všech přípojných tratí by bylo v podzemí Brna, ale proto, že soutěž byla jen o nádraží ve variantě U Řeky (na místě Dolního nádraží). Více v PDF souboru na této adrese.
Architekt Erick van Egeraat se zúčastnil i další soutěže pořádané v roce 2016.
Bronislav Benedek z pražské pobočky EEA deníku řekl, že nádražím v podzemí by město ušetřilo, a svůj projekt nádraží v centru slibuje i architekt Zdeněk Michal. O jeho návrhu, rovněž podzemního nádraží, se dočtete v tomto příspěvku

Návrh nádraží Pod Petrovem a jeho historie

Ing. arch. Josef Myslivec popisuje dvě pozdně-socialistické stavby vzniklé na místě budoucího Jižního centra: OD Prior, dnes Tesco, a autobusové nádraží Zvonařka, ke kterému se doposud (!) nepodařilo přivést šalinu (snad v roce 2019 v souvislosti s rekonstrukci ulice Plotní).
Pan architekt je spoluautorem i projektu nádraží Pod Petrovem.

Současná idea nádraží Pod Petrovem (dříve označované jako nádraží V Centru) vychází z projektu dvojice architektů Nedvěd & Myslivec z počátku 90.let, který (zjednodušeně řečené) navrhuje nové kolejiště v přímce od mostu Nádražní – směr Koliště & Dornych (tj. most pod kterým projíždějí od šaliny směr Křenová Komárov) po oblast Malé Ameriky. S rozvětvením kolejiště směrem ke stávající budově nádraží. Stavbě by podle této varianty samozřejmě musel ustoupit OD Prior (Tesco).

Svůj projekt pan Myslivec později upravil. Současná varianta, s ohledem na napojení modernizovaných tratí, Vysokorychlostní železnice VRT a obloukových možností, posouvá rozvětvení kolejí a samotné nástupiště až na Nové Sady. Zde by měla vzniknout i nová odbavovací hala. Díky tomuto uspořádání se zvýší počet kolejí, nástupišť a jejich délka. Návrh však zachovává nástupiště a kolejiště v obloucích. Což nutně, dodávám já, nevadí, ale pro pohodlí a bezpečnost cestujících jsou vhodnější rovná nástupiště bez mezery mezi výstupem z vozu a perónem.
Oproti variantě Nádraží U Řeky se autor(ři) vymezuje zejména v otázce nutnosti přivést linky MHD (náklady a čas).
Přesto sami ve svém projektu počítají s novou trasou šaliny z ulice Hybešova pod žel. mostem na ulici Úzká do Jižního centra (vizualizace na obrázku vlevo, zdroj zde). Tedy stejnou trasu jako navrhuje pro vedení MHD i varianta U Řeky.

Druhý důvod proti nádraží U Řeky uvádí, že tento projekt je funkční až po úplném dokončení a navazují myšlenku, že skutečný rozsah je před veřejnosti utajovaný (viz. odkaz „Řešení“ na jejich webu).

Komentář: Autoři se snaží, podle mne, zbytečně vehementně, napasovat navrhované nové nádraží Pod Petrovem do prostoru daného budovou současného nádraží a Malou Amerikou a od JV OD Prior / Tesco. Takové přimknutí nově vedené trasy k současné stopě, vede ke komplikované stavbě v podobě jedné nadzemní a jedné podzemní stanice, plus přípojné tunely pod centrem Brna.

Díky takovému uspořádání by bylo, jak je ve studii porovnávající obě varianty konstatováno, délka nástupištních hran max. 300 metrů. Standardní hodnotu 600 metrů u nástupiště nelze díky současným stísněným poměrům dosáhnout (str.35, A_Průvodní a souhrnná technická zpráva). Nic ale nebraní vedení přímé dvojice kolejí od žel. mostu Nádražní & Koliště až po napojení tratě v současné stopě u řeky Svratky. S rozvětvením kolejiště na obě strany, jak k Vaňkovce, tak k Novým Sadům?

Podle Studie „Dopracování variant řešení ŽU Brno 2014“ má být v nadzemní části 8 kolejí plus 3 kusé koleje s nástupištěm a dalších 6 průjezdních kolejí má být v podzemní části umístěné v místech dnešní Malé Ameriky. Celkový počet kolejí u nádraží Pod Petrovem je 17. Podle srovnávací studie je navržený počet kolejí Nádraží U Řeky 14 (+ 2 pro nákladní dopravu).

Jako laik vidím, že u navrhovaného řešení Pod Petrovem, se jedná o výstavbu zcela nového nádraží (vizualizace), nového železničního náspu, nového kolejiště, nových nástupišť, nové odbavovací haly. Z původního nádraží nelze využít nic.
Nákladově jsme v tomto bodě shodně jak s novým nádražím U Řeky. U nádraží Pod Petrovem však musíme navíc připočítat náklady na výstavbu druhé podzemní stanice a přípojné trojice tunelů pod centrem (viz. Studie C-001 Přehledná situace varianty B – Petrov).

Další náklady jsou spojeny se navýšením (nivelity) kolejiště, která by umožňovala zvětšit světlou výšku pod mostem ulice Hybešova/Úzká pro podjezd navrhované linky tramvaje a také nevyhovující výšku mostu pro podjezd šalin na ulici Křenovou, resp. do komárova. Avšak i varianta U Řeky předpokládá změnu nivelity kolejiště Černovice – Dolní nádraží – Komárov.

Další náklady oproti variantě U Řeky jsou na kompletní výměnu / rekonstrukcí všech mostů po celé trase od Židenic do Heršpic. Navíc u mostu přes ulici Koliště je nutná úprava polohy kolejiště, zdvih nivelety kolejí se předpokládá i na mostech přes ulice Šámalova a Bubeničkova (viz. Studie str. 37, str.35, A_Průvodní a souhrnná technická zpráva).

Pokud ale pominu náklady, u představované varianty Pod Petrovem vidím největší problém v tom, že výstavba bude probíhat v současné trase, kdy je nutno zachovat (?) alespoň částečný provoz osobního nádraží. Myslím, že se stavbou budou spojeny mnoha měsíční (roční) výluky do jednotlivých směrů. Když k tomu připočteme nutnost výkupu pozemků a domů, předpokládaný odpor obyvatel proti stavbě tunelů pod centrem v malé hloubce, proti rozkopaným Novým Sadům – druhá Dolní stanice, komplikacím v dopravě, tunelu pod Kohoutovicemi a projektové nepřipravenosti (zahájení stavby nejdříve po roce 2024), nevidí toto řešení jako schůdné.
Současná budova nádraží by, zřejmě, zůstala zaklíněna mezi stávajícím uzlem MHD a větvícím se kolejištěm. Její zapojení do nového nádraží by bylo kvůli poloze na samém severním okraji nástupišť problematické.

Plné znění studie Dopracování variant řešení ŽU Brno včetně varianty U Řeky je k dispozici zde (cca 600 MB):
http://www.europoint.brno.cz/europoint/zub2014.zip

Auto webu – Josef Myslivec – je členem pracovního týmu Občanské koalice Nádraží v centru.
Zdroj článku a obrázku: webu architekta Josef Myslivec.

Jednotlivé části Studie variant Železničního uzlu Brno jsou zde:
http://www.europointbrno.cz/.

Brno: Nádraží v centru

září 2007
článek Ing. arch. Ivan Lejčar podporuje nádraží v centru protože (nové) „Nádraží v centru“ podněcuje rozvoj města:

• zajišťuje přímou pěší dostupnost historického i nově navrhovaného jižního centra v přijatelném čase;
• netvoří bariéru a nebrání rozvoji města, je totálně průchozí a nemá „předek ani zadek“.
• musí být architektonicky dobře vyřešeno a musí být lákavým a příjemným místem
• musí obsahovat obchodní pasáže a komerční plochy;
• nádraží a kolejové trasy musí být akusticky v přijatelných mezích.

Ve svém článku má i stručný historický přehled dění kolem brněnského nádraží

Celé znění článku najdete zde.

Související články

Zlatuškova analýza – tzv. Zlatuškova analýza z roku 2006 byla první studii vzniklou po revoluci roku 1989 hodnotící, která varianta nádraží: v centru nebo v odsunuté poloze U Řeky by byla výhodnější. Analýza variant přestavby Železničního uzlu Brno. Autorem je firma CityPlan a ČVUT- Fakulta dopravní. Zadavatelem studie pak město Brno (MMB).