Sociální byty za 120 mil Kč

10.ledna 2020
Brno opraví další tři domy, ve kterých budou byty pro potřebné (invalidy, bezdomovce, …). Celkové náklady budou kolem 120 mil Kč, s 30 mil Kč nám pomůže Evropské unie. Domy jsou v ulicích Podnásepní, Mostecká a Plynárenská. V Podnásepní a Mostecké už se pracuje, v Plynárenské začnou práce v půli roku 2020 a potrvají rok. 

• Na domě v Podnásepní se uskuteční celková oprava včetně půdní vestavby (44 mil Kč). Po dokončení tu bude 22 bytů, deset z nich budou jako sociální, kde nájemcům budu pomáhat sociální pracovníci. Dalších 12 bytů bude sloužit mladým rodinám jako startovací byty.
  
• V Mostecké ulici se zvýší počet bytů z 12 na 20. Nové byty budou o velikosti 1+kk až 3+kk. Ve dvorní části vznikne dvoupodlažní budova a původní budova bude mít nástavbu. Rovněž zde bude u nájemců u osmi bytů podpora sociálních pracovníků (42 mil Kč).
  
• Rekonstrukce domu a půdní vestavba v Plynárenské bude stát 32 milionů. V domě bude 15 bytů, z toho sedm se sociální službou, tři sociální byty bez podpory pracovníků a pět bytů bude pro zdravotně postižené.Brno vlastní skoro 30.000 bytů. Většinu ale mají ve správě městské části. Sociálních bytů je jen dvěstě.

Chudí neumí cestovat

prosinec 2018
Vtipy o blondýnkách (či ženách obecně), jak se nevyznají v jízdním řádu jsou k pobavení. Skutečnost je ale mnohem tragičtější. Možná jste to také zažili. Díváte se, jak chudí lidé marně studují jízdní řád a pak se hlasitě dohadují, jakou šalinou se vlastně do Bystrce či Kropole dostat. O cestování vlakem či regionálními autobusy nemluvě. Chudí lidé prostě neumí cestovat. Není to jen můj postřeh, ale už tu máme i data popisující chování v chudinských ghetech v naši vlasti.  

Lidé ghet nejsou zvyklí cestovat.  I překonání 20kilometrové vzdálenosti mezi městy je pro ně nepřekonatelný problém. Problém se „dědí“z generace na generaci. Dětem nikdo z rodičů nevysvětlí, že k nádraží jede šalina č. 2, že na vlak si musíte kupit jízdenku, že jako dítě máte 75% slevu, že pro každodenní dojíždění je šalinkarta, neumí si spočítat potřebnou dobu na cestu, kdy vstávat, aby stihli vlak … radši si vezmou auto a nějak dojedou.
To také vysvětluje, proč v jednom místě je vysoká nezaměstnanost a hned ve vedlejším městě hledají dělníky k zaučení. Chudí radši zůstanou ve svém ghetu, ve kterém jsou uzavřeni před okolním světem, kterého se bojí. 

Více: Agentura pro sociální začleňování ve zprávě z roku 2018: Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce

Počet bytů pro bezdomovce se v Brně zvyšuje

29.listopadu 2018
Počet bytů s regulovaným sníženým nájmem, určených pro opravdu obtížné sociální případy, lidi přebývající na ubytovnách, město Brno do února příštího roku navýší o dalších deset.
Brno má dnes  155 sociálních bytů, z toho 85 bytů je pro lidi bez domova v rámci projektu Rapid Re-housing a Housing-first. S tím přišla minulá koalice a současné v něm pokračuje. Cílem je vymýtit bezdomovectví. Celkem naše město vlastní asi 29.000 bytů, což je cca 15 % všech bytů v Brně.

Rapid Re:housing zatím beze změny

duben 2019
Velká brněnská radnice schválila, v úterý 6.dubna, hodnotíci závěrečnou zprávu projektu Rapid Re-housing. Své nové domovy si uchovalo 43 z původních 50 rodin. Tři rodiny jsou ještě na vážkách (maj dluhy na bydlení, což je neslučitelné s podporou města).  Pro rodiny se nic nemění. Za půl roku, tedy po prázdninách, chce Radnice vidět další hodnotící zprávu. Do té doby nové chudé rodiny svoji šanci ale nedostanou.
Primátorka, paní Vaňková, projekt v komunálních volbách podporovala. Nyní chce projekt Rapid Re-housing nahradit novým, rozšířeným, projektem, kde by podporu získaly nejen rodiny s dětmi, ale obecně všichni chudí. Peníze chce získat v Praze zatím to ale není jisté.
Pokud dobře počítám, tak v letech 2016 až 2018 stál projekt celkem 13,5 mil Kč (dotace z EU a náklady z Brna). Za ty peníze našlo nový domov 43 rodin. Tj. 314 tisíc na rodinu. Jen bych připomněl, že letos v únoru rozhodla brněnská velká radnice o investici 31 mil kč na vybudování nové ubytovny pro chudé na ulici Železniční v Brně-Komárově. Nový domov zde již příští rok najde 12 rodin (12 bytů).Tj. 2,6 mil kč / byt. Ale je pravda, že tady mohou chudí zůstat jen rok. Potom budou muset vypadnout buď na ulcii nebo do soukromých ubytoven, kde jim předražené a mizerné „ubytování“ zaplatíme z našich daní. Tak uvidíme.

Kolik nás stojí bezdomovci

říjen 2018
Bezdomovci nás, společnost, stojí více jak sociální bydlení pro chudé. Podle průzkumu v USA (Dennis Culhane) jsou vysoké náklady zejména na výjezdy policie a záchranné služby, následnou zdravotní péči či vězení a na dočasné přístřešky, kde mohou složit na noc hlavu. Tyto náklady jsou vyšší, než kdyby tito lidé žili v nějakém sociálním bytě. 
Data z USA ukazují, že dlouhodobí bezdomovci tráví v noclehárnách přes 25o dnů za rok (!). Z údajů vyplynulo, že takový bezdomovec stojí město New York cca 40.000 dolarů (897.700 korun) za rok. Zatímco sociální byt vychází „jen“ na 16.000 dolarů (359.050 korun) za rok. Zhruba 13 % bezdomovců jsou dlouhodobě bez domova poté, co odešly z léčeben, nemocnic, vězení či od pěstounů.
Podobná data za Brno a Jižní Moravu nejsou.Ale myslím si, že v poměru ke kupní síle, se zas tak moc lišit nebudou.

Chudá dcera, chudá matka

září 2018
Dvě třetiny těch, kteří žijí na ulici a v ubytovnách nedokončili ani základní školu. Stejný osud čeká i jejich děti. Jedno jest, jestli jsou to cikáni, brňáci nebo běloši. A i kdyby děti dokončili základku a mají (chtějí) někam na učňák, rozhoduje spíše dostupnost školy než to, co děti baví. Rodiče nemají na to, aby svým dětem platili vlak nebo autobus. 

Kolik stojí úschovna zavazadel na nádraží?

Pošta u hlavního nádraží

28.května 2018
V anketě, kterou uspořádala redakce iDnes, vyplynulo, že největší ostuda Brna je pošta u současného hlavního (horního) nádraží. Na dalších místech se umístilo nábřeží řeky Svitavy, centrum Letná v Bystrci, Městské lázně Zábrdovice, Jaselská kasárna.

Já k tomu doplmil:

Budova pošty při svém vzniku plnila tři úkoly. Přepážkovou poštu, hlavní třídící pošu a zajišťovala i tu vlakovou. S vlakovou poštou se skončilo na konci 90.let, třídící pošta je z přelomu milénia na Heršpické a tak ze tří účelů zůstal jen jediný – přepážková a to ještě v parametrech minulého století. A k tomu památková ochrana. Se pak nedivme, že se vlastníkovi, České poště, nechce do nějaké zásadnější rekonstrukce. Zvláště, když by musely být odstraněny přístavby z 80.let, které jsou pro provoz pošty nutné (?). z pohledu zákazníka se tu nedá pořádně zaparkovat, a pro pěší je trasa od šaliny či z Masaryčky, řekněme, nepřívětivá.

+10/0

Tudy cesta z chudoby nevede

20.března 2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo během pěti let, v letech 2012 až 2016 na podporu bydlení skoro 60 mld Kč (přes deset mld každý rok). A výsledek? Další zhoršení stavu, nárůst počtu sociálně vyloučených lokalita a jejich obyvatel (obětí).
Zdroj: Prověrka NKÚ
Za ty prachy jsme mohli nakoupit třeba třicet nových tanků nebo postavit Vysokorychlostní železnice z Brna do Jihlavy.

BRATISLAVSKÁ – HVĚZDOVÁ – FRANCOUZSKÁ – STARÁ

Ohromný, veřejně nepřístupný, vnitro blok mezi ulicemi Francouzská, Bratislavská, Stará a Hvězdová se by měl dočkat razantní změny.
Ace začne v polovině roku 2019 bouráním starých a nepoužívaných objektů, které kdysi sloužily jako sklady a malé dílny. Na jejich místě by měly vzniknout domy s městskými byty a dům s pečovatelskou službou. Má být také vysazena nová zeleň. Zatím to tu zarůstá keři.

Vzualizace vnitrobloku mezi ulicemi Bratislavská – Francouzská – Hvězdová – Stará

Území se bude měnit podle vítězného architektonického návrhu kanceláře Chybík+Krištof, který ještě ale dozná změn. Cena se odhaduje na 170 až 220 milionů korun. Vítězný tým architektů přišel s vizí vzniku takzvané urbánní zahrady, která bude novým veřejným prostorem. 

Ve vnitrobloku by měla vyrůst pětice nových domů se 48 startovacími byty převážně s dispozicí 2+kk. A bytů v domě s pečovatelskou službou by bylo 40. Na střechách domů jsou například společné zahrady. Vzniknout by mohly i nové ulice, které by tento zastrčený kout Brna více zpřístupnili. Součásti bude i dětské hřiště, komunitní prostor a trávník pro volný čas. Ten by se mohl propojit s tím současným, čerstvě přejmenovaným na park Eugena Horvátha. Podle plánu města by mohlo být vše hotovo ve dvou etapách v roce 2021. 

Věznice na Cejlu v novém

Zchátralý objekt věznice a později archívu na Cejlu snad již konečně najde nového využití. Na jedné straně rozsáhlý objekt s velmi obtížným využitím, na straně druhé snaha zachovat objekt a pietu místa. Vítězem architektonické soutěže se v březnu 2018 stal pražský atelier Kava. Jeho návrh Kreativního centra dokázal, podle poroty, památkově chráněný objekt co nejméně ubourat, současně co nejvíce využít. Zázemím zde mají najít umělci, chráněné díly, kanceláře i koncertní sál. Náklady na přestavbu se pohybují kolem 350 až 400 milionů korun.
Město chce získat dotaci 150 milionů. Práce by se měly uskutečnit v letech 2020 až 2022.

12.července 2017
Už na podzim 2017 bude vyhlášena architektonická soutěž na novou podobu věznice / káznice na Cejlu. Vítěz soutěže by měl být znám do léta 2018. Původní úvahy o zbourání podstatné části jsou u ledu.
Bývalou věznici totiž Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. Podle všeho by tu mělo vzniknout místo pro malé firmy, či divadelní spolky, kterým nebude vadit prostorové řešení věznice. Cílem je nejen oživit samotnou káznici, ale i širší okolí. Přilákat sem lidi. Zprůchodnit území. Vše bratru za 400 mil Kč.
Podmínkou ale bude zachování části káznice jako památník obětem fašistického režimu z let 1939 – 1956, včetně zachování cel smrti, barokní kaple a popraviště. Poté, co věznici opustil poslední vězeň (byl převezen do nově vybudované věznice v Bohunicích) byl v celách archív písemností. Do oprav stavby se neinvestovalo a budova chátrala.
V roce 21016 město Brno za 6 milionů provedlo nejnutnější práce. Věznice sloužila v letech 1784 až 1956.​ Kéž by se toto neradostné místo dočkalo lepšího osudu.

Místo, kde se potkává skoro celé Brno

8.ledna 2018
iDnes.cz se podíval na brněnské přestupní uzly. V roce 2018 probíhá malá rekonstrukce Straré Osady – nová zastávky, podchod, cestičky. Naděje svítá i pro Královo Pole – Nádraží. To má v blízké době projít rekonstrukci. Ale nejbolavější přestupní uzly – Úzká – Hlavní nádraží, děs a hrůza. 

Můj komentář​
Obecně na všech přestupních uzel chybí dlouhá zastřešení zastávek, kryjící celé nástupiště. V podvečer a v noci pořádné osvětlení. Kde je světlo, nejsou bezdomovci. Velké informační panely, pokud možno nejen na začátku zastávky, kam my starší už nedohlédneme, ale uprostřed délky nástupiště. A pak vyšší nástupiště, abychom i do nízkopodlažních šalin mohli nastupovat skutečně bezbariérově. Urychlí se tím nástup i výstup. Ještě bych doplnil přestupní uzel v Bohunicích u nemocnice. Nepřehledné, jen pár „budek“ kam se lze v případě nepohody schovat. Ale tady se změny dočkáme až po přivedení šaliny.
Na uzlu Hlavní nádraží – Úzká se ukazuje, že koncepce svedení skoro všech linek šalin, plus pár linek trolejbusů do jednoho centrálního přestupního uzlu, je pro město velikosti Brna již překonaná. Navíc do uzlu silně zatíženého množstvím cestujícím přijíždějících vlakem. Počtem cestujících, který pomalu, ale trvale roste.
Dlouhodobým řešením je rozložení dopravní zátěže po městě. Více přestupních uzlů, i když menších. Např. přestupní uzel u nového nádraží Černovice. Další podpora okružních linek, trolejbus po Nové městské třídě, šalina Masná – Zvonařka – Heršpice … ale tohle všechno je vázáno na polohu Nového hlavního nádraží a dostavbu Velkého městského okruhu, který částečně uvolní zasekané ulice Brna.
Ideální by bylo u každého přestupního uzlů parkoviště pro auta i kola, aby nebyla uvázaná o zábradlí. Město Brno plánuje parkoviště P+R aspoň u uzlů na okraji, třeba Královo Pole.
PS: Průraz z Mendlova náměstí do Hybešovy ulice, kterým by jezdily šaliny číslo 1, se pravidelně objevuje a opět upadá do zapomnění asi 30 roků. Osobně si myslím, že je to dobrá myšlenka, která by výrazně pomohla dopravě,
+3/0

Byty jsou lepší než ubytovna

duben 2017
Jedu Vám ráno šalinou a za mnou do telefonu nějaká paní mluví s kamarádkou (?) o tom, jak včera navštívila svýho vzdáleného příbuzného na ubytovně. Popisuje, jak se jej bude snažit od tam co nejdříve dostat. „Pokud tam zůstane, nikdy si nenajde práci“ a o tom, že „buď začne chlastat nebo se oběsí“. Jak je to tam strašné. Krade se, celou noc hluk, člověk se nevyspí. Bouchání na dveře, rány do topení. Špína. Najít si práci nemá šanci, nevyspanej, neodpočatej. 

Pokud mají chudé brněnské ženy děti, mají šanci. Už rok běží zajímavý projekt Rapid Re-housing. Pracovníci magistrátu obešli Brno a vytipovali v roce 2016 na 421 rodin v bytové nouzi. Tzn., že žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo v přeplněných bytech. Dvě třetiny takových rodin jsou cikánské, třetina bílých. Většinou matky samoživitelky s dětmi. Pokud mají zájem, jsou vylosované a budou se chovat slušně, tj. nehlučet v domě, posílat děti do školy, platit nájem… mají (zřejmě poslední) šanci. Dostaly na zkoušku skromný obecní byt. Nutnou cestou k úspěchu je trvalá pomoc pracovnic sociálního odboru MMBrna, které jim pomáhají s řešením „každodenních“ životních situací. Sami by to těžko zvládly – vyřídit občanku, zaplatit nájem, zapsat dítě do školy, registrovat popelnici, …

A teď, po roce, sedmnácti z původně vybraných 18 byla prodloužena nájemní smlouva na tento obecný byt. Svoji šanci využily. Jejich dětí nejspíše neskončí v děcáku a později v kriminále. Najdou si práci. A ano, není to ideálně spravedlivé, aby některé matky měly takovou „péči“, bylo jim pomáháno v běžných situacích, třeba s hledáním práce, … ne vždy to bude úspěšné, ale pokud jim nedáme šanci, máme jistotu, že z jejich dětí ulice vyrostou nepracující, kriminálnici nebo teroristé.
PS: cena za rok pobytu dítěte v děcáku stojí cca 600 tisíc Kč.

Další stánky pod nádražím končí

Radnice Brno Střed rozesílá další výpovědi stánkařům pod hlavním nádražím. Cílem je vyčistit podchod pod nádražím.
Některým stánkům skončila smlouva, resp. neplatili za nájem, jiné stánky stojí od počátku 90.let v podchodu zcela nelegálně. Říká radnice B-Střed, která na rok 2018 plánuje na prostor mezi podchodem a obchodním domem Prior – Tesco uspořádat architektonickou soutěž. Stánky v myší díře ale zůstávají, protože tato díra nepatří obci, ale ČD. 

A víte, proč z podchodu pod hlavním nádražím nevedou přímo nahoru na nástupiště schody či výtahy na vlak, ale máme tu další dva souběžné podchody? Protože současná podoba podchodu je pouze pahýlem nedokončeného projektu na spojnici starého města brněnského a nového uzlu podpovrchových šalin, který měl vzniknout před obchodním domem Prior – Tesco. A v té době už vlakové nádraží dávno mělo být nové na současném Dolním nádražím, a kolem starého Brna měl být dokončen zelený pruh parků.  

Zvonařku opouští další dopravce

Další autobusový dopravce opouští ÚA Nádraží Zvonařka. Provozovatel autobusových linek Arriva se rozhodl přesunout svých 16 spojů ze Zvonařky ke Grandu.
Na „starém“ autobusovém nádraží u Grandu již dnes zastavují autobusy 18 dopravců se 160 spoji denně. To patří DPMB a ročně vyinkasuje cca 4 mil Kč. Za tu částku už by tu mohlo vybudovat nějaké záchody a aspoň provizorní čekárnu.

Ústřední autobusové nádraží Zvonařka bylo postaveno na počátku 80.letech jako součást Jižního centra. Podle původního plánu mělo kolem jezdit Rychlá šalina a na střeše stát autobusy. Bohužel kvůli hospodářské krizi na přelomu 70 a 80.let došly peníze a z projektu Rychlé šaliny sešlo. Dnešní odbavovací hala je proto jen dočasným provizoriem – původní plánovaná hala měla spojovat autobusy a šalinu pod jednou střechou. Lávka pro pěší z 80.let je rovněž provizoriem do dostavby šaliny na Plotní. A kvůli problémům s únosnosti i takto mohutné střechy nahoře může parkovat jen omezený počet autobusů. Proto to vedlejší odstavné nádraží pro autobusy. 

Snad po takřka 40 letech se snad konečně začne na podzim 2017 stavět šalina na Plotní. Ale Zvonařka je, podle mne, ta nejhnusnější architektura v Brně. Mohutná střecha s parkovištěm neplní svoji roli, spodní plocha se zastávkami autobusů je po zavedení Jednotného systému veřejné dopravy na Jiřní Moravě předimenzována. Z pohledu občana je celý objekt hnusný, navíc obehnaný nevzhlednými stánky. Moje rada zní: zbourat.
Příklady nových autobusových nádraží v Břeclavi nebo v Hradci Králové ukazuji cestu vpřed. 

Kde v Brně vyrůstají teroristé

květen 2017
Proto, aby se člověk radikalizoval, začal páchat násilí a teror, jsou třeba tři „přísady“ říká profesor Neumann.

1. První je pocit křivdy. Dlouhodobé flustrující křivdy, kdy je člověk vyloučen ze společnosti, žije na jejím okraji, třeba v sociálně vyloučené lokalitě Brna. Člověk se není schopen do většinové společnosti začlenit. 
2. Právě takový lidé přijímají názory na rychlá řešení. Napřed je to zlodějina, hrací automaty, a nakonec víra, ideologie, v Nový lepší svět ve jménu kterého je třeba ten starý, prohnilý a zkažený svět, zničit, vyvrátit z kořenů a to všemi myslitelnými i šílenými způsoby.
3. Pak už stačí, aby takového sociálně vyloučeného člověka navštívil šiřitel Nové víry, který mu ukáže „správnou“ cestu do „ráje“. Jedno jestli tou ideologií je fašismus, komunismus, islamismus nebo jiný radikální -ismus. Právě v ubytovnách, v sociálně vyloučených domech, se právě teď, u nás, v Brně, rodí nová generace teroristů.
   Ještě je čas jim, i nám, pomoci …

Na základě článku s německým profesorem Peter Neumannem: zakladateli Centra pro studium radikalizace.
LN, středa 31.května 2017, str. 7

Chudoba není ctnost. Ničí především děti

únor 2017
V našem městě žije odhadem 421 rodin bez zajištěného trvalého ubytování. 66 % z těchto rodin bez domova má děti.  V nevhodných podmínkách vyrůstají především ty nejmenší děti. Skoro třetina takto chudých rodin má dítě nebo děti do tří let. 45 % rodin žije v sociálně patologickém prostředí ubytoven. 15 % rodin v azylových domech (jen matky s dětmi, tátové sem nesměji). Zbytek přespává u příbuzných nebo známých. Mezi tím přespávají na ulici. V roce 2016 takto strávilo alespoň jednu noc na ulici, přes 40 % rodin s dětmi. To jsou v průměru tři děti přes noc na brněnských ulici denně.

Veřejné záchody u nádraží nebudou

10.leden 2017
Veřejné záchody, trvale otevřené, a zdarma. To je plán radnice Brno-střed jak vymýtit počurané chodníky a zdi v okolí Horního (dnes Hlavního) nádraží. Proto chce nabídnout veřejné záchody zdarma.

1. Za prvé, nic není zadarmo. Ono levicové zdarma znamená, že ty veřejné záchody zaplatíme z našich daní my pracující a/nebo podnikající. Takže otázka zní: chceme z našich daní financovat veřejné záchody u nádraží?
2. A za druhé, zda-li nabídka čistého záchodu, pitné vody a tepla, naopak nepřivábí větší množství bezdomovců k nádraží? Nebude výsledek, jinak dobře míněného záměru, opačný?

Již teď jsou obavy, že v okolí domu se budou zdržovat „pochybné“ existence. Já osobně si myslím, že veřejné záchody určitě ano, non-stop určitě ano, ale jako placené. A když zdarma, tak třeba jen pro držitele roční šalinkarty jako bonus navíc.

Tržnice na Pohořelci končí

Neuvěřitelné se stalo skutečností. Tržnice u Centrumu, na Pohořelci, se začíná bourat. Majitelka, nějaká Alexandra Plisková a její 1.investiční s radnici nemluvila. Původní majitel, její táta, před dvěma měsíci zemřel, radnice Brno-střed toho využila, poslala mu do datové schránky výzvu k odstranění, ni mrtvý, ni živý se neodvolal, a tak přišlo zbourání.
Bourání přišlo radnici na sto tisíc, které bude požadovat po paní Pliskové. Navíc zavolaná ochranka paní Pliskové napadla úředníka Brna-středu. takže to bude mít ještě soudní dohru.
Tak, a teď ještě stánky pod hlavním nádražím.

BRONX nebo BRNOX

Oblast mezi ulicemi Cejl a Bratislavská je samozřejmě hnusná, plná rozpadajících se baráků. Mám však dojem, že zatímco přes uzel u hlavního nádraží většina občanů důvěrně zná, a nelíbí se jim, takový brněnský Bronx už má svoji zakořeněnou špatnou pověst a většina respondentů v anketě „O tom, kde je to v Brně nejhnusnější“ toto místo označilo ze zvyku, jako místo, kam by nejraději nikdy nešla. A to asi i proto, že jej v polední době nenavštívila.
Letos v létě jsem tu opakovaně byl a pozoroval to množství lidí, kteří tu pracují, a kteří v poledne pospíchají z úřadů, kanceláří a firem, aby si dala polední meníčko v některém z nových podniků.
O červnovém víkendu jsem tu šel kolem desáté večer. Měl jsem tu zaparkované auto. Byl jsem překvapen tím tichem. Na ulicích skoro nikdo, žádný hluk, jen sem tam byla z otevřeného okna slyšet televize. A za rohem tichá řeka Svitava, bublající přes splav, u kterého seděli milenci.
Jestli ale chcete nasát atmosféru brněnského Bronxu, kterému však místní říkají Indočína, měli byste si pospíšit. Jinak již svým, se zatajeným dechem naslouchajícím dětem a vnoučatům nebudete mít co vyprávět, jak „neohroženě“ jste chodili do těchto míst plného nebezpečí. Mění se to tu velmi rychle.

Autobusy blokují přechod pro chodce

Jak ze svízelnou dopravní situaci mezi starým Priorem u nádraží a Vaňkovou, tedy na ulici Úzké? Zejména chaos na křižovatce a přechodu pro chodce.  Pomoci by měla až rekonstrukce ulice Plotní a přeložení šaliny.

Nejlepším řešením by byl, myslím, podchod a úplné zrušení přechodu pro chodce. Samozřejmě podchod čistý, světlý a s eskalátory. Tím alespoň částečně pomůžeme plynulosti v dopravě.
Přestupní uzel Úzká u Tesca je však obecně špatný. Bez návaznosti na šalinu, většina lidí „radši“ chodí podchodem na Nádražní, než by čekala přes křižovatku na šalinu.
Vznikly i plány na přeložení této konečné autobusů do prostoru mezi Tesco a stávající vlakové nádraží. Ale to se musí řešit současně s polohou nového brněnského nádraží.

Chudoba se dědí

2016
Agentura Medián na podzim 2016 svým šetřením prokázala, že chudoba se v české společnosti dědí. Chudé děti nedokončí základní školu, předčastně ukončí střední nebo si vyberou slabý učňák. Data ukazuje, že z děti rodičů, kteří měli v době Sametové revoluce jen základní školu, jen velmi málo dokázala překročit své rodiče a dosáhnout vyššího vzdělání.
A se chudí Češi a Brňáci chovají? Hlavním zdrojem zpráv o okolním světe jsou výhradně komerční televize. Chudí nevolí, a pokud přesto přijdou k volbám, volí krajní levici (Komunisty, SPO-Z či Dělnickou stranu). Překvapivě právě tito lidé, jsou nejvíce vyhraněni proti cikánům a imigraci. Jejich neutěšená sociální situace je totiž vede k pocitu ohrožení, stagnace a beznadějnosti ke zlepšení.

Nová Zbrojovka

Už se bourá, ale už příští rok se má začít stavět Nová Zbrojovka, u Židenického nádraží. Ano, ano. Je to velká hnědá plocha v pravém okně vlaku jedete-li od Židenic na jih. Do dvacetihektarového židenického brownfieldu chce dát své peníze CPI Property Group. Asi čtyři mld korun.
Lidí chtějí nové byty (asi 800), hospody, obchody (cca 3.600 m2), kanceláře (30.000 m2) a fabriky (40.000 m2). Jen pár objektů CPI nechá, jako připomínku staré fabriky na zbraně a dojde k jejich konverzi. Inspirací je bývalá továrna Siemens v Berlíně. Hotovo by mohlo být kolem roku 2027.
Doufám, že ze Židenického nádraží prodlouží podchod, aby byla tato čtvrt lépe přístupná i od vlaku. I když i to Židlické nádraží čeká na svůj přesun. Nad ulici Bubeníčková. Ale i tady se musí čekat, až se brňáci rozhodnou, kde bude to jejich nové nádraží, a aby přednádraží plocha již nebyla tím nejškaredějším místem v Brně.

Pokračování o Nové Zbrojovce zde.