Proč strana Zelených se tak vymezovala proti nové poloze brněnského nádraží? Dnes označované jako varianta Řeka. A jak došlo k personálnímu a názorovému propojení mezi Občanskou koalici Nádraží v Centru a stranou Zelených? Proč zastupitelé strany zelených nakonec podpořili variantu Řeka a co městská rychlodráha? Částečně nahlédnout nám pomůže Svatopluk Bartík, bývalý člen Občanské koalice Nádraží v Centru (OkNvC) a zastupitel městské části Brno-střed. Pojďme se tedy vrátit o více jak patnáct let zpět.
Jak vzniká hnutí proti Novému nádraží Řeka
Na přelomu let 2003/2004 stál Svatopluk Bartík, jako čerstvý člen Strany zelených v Brně, u zrodu a aktivit občanské koalice, která si vytkla za cíl prosadit modernizaci vlakového nádraží v centru, nikoli až za Zvonařkou. „Využili jsme všemožných prostředků, včetně odvolání proti územnímu rozhodnutí“ píše a tak v první polovině prosince 2008 zrušil Krajský soud dva roky staré územní rozhodnutí (z podzimu 2006) na 2. až 6. etapu přestavby železničního uzlu Brno. To mělo umožnit jeden z největších investičních záměrů v novodobých dějinách jižní Moravy – přesun hlavního nádraží z centra na dnešní Dolní nádraží a kompletní modernizaci Železničního uzlu Brno.
Ještě předtím, na jaře 2004 proběhla petice za referendum o přesunu nádraží a v říjnu 2004 proběhlo referendum s 25% účasti, kde se většina účastníků (86 %) vyslovila pro nádraží v centru.
V listopadu 2004 se stoupenci nádraží v centru, strana Zelených, dostávají poprvé do krajského zastupitelstva.
V září 2006 představili vlastní projekt na přestavbu Železničního uzlu Brno s nádražím v centru – později označována jako varianta Petrov.
V březnu 2007 byla zveřejněna technická „Koncepce přestavby Železničního uzlu Brno s nádražím v poloze podél ulice Nádražní“. Již tehdy se tento návrh označoval jako „varianta B“. Zadavatel Občanská koalice Nádraží v centru, zpracovali T. Alter, J. Kalčík, P. Lédl, I. Lejčar, O. Plašek, M. Rebeš a kolektiv.
Jak píše pan Bartík: „Občanská koalice (pro nádraží v Centru) byla od počátku silně personálně propojena se Stranou zelených. Kromě nezávislých ekologů – za všechny jmenujme tehdejšího šéfa Hnutí DUHA Martina Andera nebo Mirka Patrika z Dětí Země – byla přirozeně infikována zelenými straníky: patřila k nim městská zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová, dopravní expert Martin Robeš a mnozí další.“
„Proto bylo logické, že odpor proti odsunu nádraží použili zelení jako hlavní volební téma v krajských (se ziskem 5 % hlasů) a později i v komunálních volbách (zisk 12 %) s hesly „stop odsunu“ a „volby jsou referendem o nádraží“ …“
Proto „Občanská koalice … vstoupila do předvolební kampaně s … podporou stran, které deklarovaly zájem na modernizaci nádraží v centrální poloze (varianta B – Petrov) . V kampani za zhruba milion korun dostali kromě zelených podporu také sociální demokraté (nejednotně a vlažně podporující centrální variantu) a nestranická kandidátka „Brno 2006 – tým Jiřího Zlatušky“. Po volbách (podzim 2006) se utvořila městská koalice Strana Zelených, ČSSD, Zlatuškovým Brnem ’06 a s Lidovci.
Nově zvolený náměstek primátora pro rozvoj Martin Ander s radní Janou Drápalovou vyjednali do koaliční smlouvy: „Naším cílem je funkční systém železniční dopravy s moderním nádražím. Budeme dbát na to, aby projekt přestavby železničního uzlu získal maximální finanční podporu z evropských fondů i veřejných rozpočtů. Realizována může být jen taková varianta, u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti.“
Zlatuškova analýza
Během necelého roku byla na objednávku brněnské radnice vypracována srovnávací multikriteriální analýza. Jednalo se o tzv. Zlatuškovu analýzu – její popis najdete v tomto příspěvku. Ta jako první se pokusila porovnat obě navržené varianty polohy nádraží: centrum a Řeka.
Brněnské hlavní nádraží – ilustrační obrázek k Zlatuškova studie
Městská rychlodráha
Pak však došlo ke zvratu. Jak popisuje pan Bartík, zástupci strany Zelených začali podporovat odsun nádraží „s jakousi kosmetickou úpravou, … potěmkinovskou vesnici vešlou ve známost pod názvem „městská rychlodráha“.
Pan Bartík dále píše: „Právě zelení do koaličního prohlášení prosadili závazek, že všechny větší stavby předem projednají s veřejností, a dokonce že „o zásadních otázkách rozvoje města vyhlásí referendum, jehož výsledkem se bude koalice řídit“. Fakt, že o otázce budoucí polohy nádraží v centru se už referendum konalo, je nyní ignorován a zelení vyjednavači koaličního programu navíc neinformovali ani členy vlastní strany a rovnou kývli na odsun nádraží s podmínkou, že „zohlední doporučení pracovní skupiny pro optimalizaci projektu s cílem využít stávajícího železničního nádraží jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy“ (Programové prohlášení Rady, duben 2008).“
„Projekt městské rychlodráhy byl … prezentován šéfem dopravní komise Rady města Brna Josefem Veselým. Na základě této prezentace experti občanské koalice (OkNvC) zásadně zpochybnili realizovatelnost projektu …. Upozorňují na zcela zásadní koncepční nedostatky, které i v případě, že se naplní jen zčásti, činí z rychlodráhy úplný paskvil.“
„Městská rychlodráha“ je dvojkolejné železniční spojení vedené od Nového nádraží ve variantě Řeka do míst současného hlavního nádraží. Tato žel. spojka měla vést středem Jižního centra na viaduktu nad uliční síti. Jedná se o součást širšího dopravního řešení, včetně využití stávajícího náspu a viaduktů ze Židenického nádraží na současné nádraží pro kolejovou dopravu.
Prezentaci městské rychlodráhy v PDF autora Josef Veselý, březen 2008, najdete zde.
Josef Veselý – 3/2008 – návrh žel. spojení nového nádraží var. Řeka středem Jižního centra na stávající brněnské nádraží a dál na Židenice.
Josef Veselý – 3/2008 – koncepce žel. spojení s využitím stávající tratě Židenice – hl. nádraží – spojka středem Jižního centra na nové hlavní nádraží
Rozkol ve straně Zelených
Přesto vedení brněnské strany Zelených i nadále podporuje variantu nového nádraží Řeka, za podmínky „rychlodráhy“ do centra. Vedení SZ (Martin Ander) to odůvodňuje obavou, že bez snahy zelených a lidovců by nezůstala ve hře ani ta městská rychlodráha. „Dosud ale není známo, zda je rychlodráha vůbec stavebně proveditelná a zda je aspoň o píď lepším řešením než prostý odsun“. dodává pan Bartík.
Vyústěním této názorové roztržky ve straně Zelených byl i odchod pana Bartíka z brněnské Strany zelených. Pan Stanislav Bartík je bývalý člen občanské koalice Nádraží v centru a zastupitel městské části Brno-střed.
Plný text článku Svatopluk Bartík: Jak dopadla jedna mohutná občanská iniciativa, z ledna 2009, si můžete přečíst zde.
