Pole a lesy v okolí Brna

2017

Zemědělské půdy v okolí Brna stále ubývá

30.srpen 2017
43,8 % je podíl zemědělské půdy na rozloze naši republiky. Ale od roku 2000 se ale tato zemědělská plocha zmenšila o 148 tisíc hektarů. Ubývají chmelnice. Trvale přibývá kukuřice a řepka, ječmen a pšenice naopak ubývá. Roste výměra vinic a trvale zatravněných ploch.
Počet ekologicky hospodařících zemědělců se za stejné období zvýšil sedminásobně.  A stále roste. Díky tomu jsme v naši Evropské Unii procentuálně druzí za Rakouskem, a v absolutní výměře ekologicky farem jsme na čtvrtém místě za Rakouskem, Estonskem a Švédskem. 
Zdroj: Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ, srpen 2017, Země živitelka.

Nejdražší zemědělská půda v naši vlasti je paradoxně kolem velkých městských aglomerací: kolem Brna a Prahy. A pak v úrodném mírném pásu kolem Labe na Pardubice a Hradec. Cenná půda je i na Jižní Moravě. Na Znojemsku se platí až 35 Kč/m2 a na Břeclavsku do 28 Kč/m2. Drahý pás se táhne z jihu přes Vyškovsko na úrodnou Hanou, kde jsou jedny z nejdražších zemědělských pozemků u nás.

Osobně bych si půdu na Jižní Moravě nekoupil. Sucho z jihu postupuje a vláhy je čím dál méně. V České republice je až 60 % půdy ohroženo erozí.

Průměrná cena hektaru zemědělské půdy byla v březnu 2017 kolem 204 tisíc Korun. Hodně se mluví o spekulantech s půdou, kteří zásobují poštovní schránky zemědělců „výhodnými“ nabídkami, ale ty se podle statistik Farmy.cz podíleli na transakcích z půdou v roce 2016 méně než jedním procentem.

Mezi lety 2005 až 2015 zmizelo z naši vlasti 50 000 hektarů zemědělské půdy. Tj. pět tisíc hektarů ročně. Pod silnicemi, domy, továrnami, sklady. A aby to nebylo málo, podle údajů Státního pozemkového úřadu je odpařováním úrodné půdy ohroženo 67 % české půdy. Důvodem je dotovaná (!) řepka, kukuřice a pšenice sázená na velké ploše. Zatímco brambory, zelenina, ovoce a zemědělská produkce scházejí.

Lesy v okolí Brna přibývají

„Lesů neubývá,“ píše Anita Blahušová, „ba naopak. V České republice máme v současnosti dva a půl milionů hektarů lesních porostů, zalesněna je tedy třetina území a plocha lesních pozemků stále roste.“

Naší předkové však na rozdíl od nás nechodili do lesa za odpočinkem, ale lesy intenzivně hospodářsky využívali. Dokonce i k chovu a pastvě domácích zvířat, zejména prasat. A také v nich provozovali řemesla, například uhlířství. Nebyla jasná hranice mezi zemědělskou krajinou a různými houštinami, malým a vzrostlým lesem. Až na temné pohraniční hvozdy byl les lidmi obýván.

Velký úbytek lesa nastal až v 16.století s vykácením Krkonoš a v důsledku valašsko-salašnické kolonizace, kdy došlo ke kácení lesů i v Beskydech.  Na volných plochách se usazovali příchozí cizinci z Valašska.

Největší úbytek lesa byl ale na přelomu 18. a 19.století. Od té doby lesů opět přibývá.

A jaký je typický český les?

Různý. Píše ve stejném článku paleoekolog Petr Pokorná, UK. „Ve čtvrtohorách, kde se právě nacházíme, proběhlo dosud zhruba padesát dob ledových, střídaných dobami meziledovými… Současná doba meziledová se pomalu chýlí ke svému konci a s ní i nadvláda smíšených lesů.“ Budoucnost tak bude u nás patřit opět jehličnatým monokulturám. (Zdroj: LN, příloha str. 36, sobota 14.května 2016)

Dnes představuje smrk ztepilý 50,7 % rozlohy lesů v ČR. Následuje borovice 16 % rozlohy lesů.
Počet zaměstnanců v lesnických činnostech byl v roce 214 – 13.320 pracovníků.

V Česku se nacházejí čtyři Národní parky a to:

• Krkonošský NP – 87,5 % je pokryto lesem, plocha lesů 31.779 ha
• NP Podyjí – 85,1 % je pokryto lesem, plocha lesů 5.338 ha
• NP Šumava – 79,8 % je pokryto lesem, plocha lesů 54.524 ha
• NP České Švýcarsko – 96,1 % je pokryto lesem, plocha lesů 7.621 ha (údaje z roku 2014)

2016

Lesy v naši vlasti  roce 2016

9.dubna 2018
Nejmenší výměra lesů v naši vlasti je i nadále u nás na Jižní Moravě (kraj Praha nepočítáme), podíl lesů na celkové výměře kraje činí 29,7 % (213,2 ha). Přirozená obnova lesa je u nás kolem 3,3 % (cca 20 ha lesa). Jižní Morava je také krajem s nejvyšším podílem listnáčů – zejména v oblasti Chřiby, soutok řek Moravy a Dyje na Pohansku, Pálava.

V roce 2016 bylo v České republice sesbíráno asi 22,5 tisíce tun hub (pro porovnání, v rekordním roce 2013 to bylo 33 tisíc tun hub). Borůvek bylo 9,2 tisíc tun (!) a malin 3 tuny. Pokud se Vám to zdá hodně, tak vězte, že když to přepočítáme na jednoho obyvatele naši země, tak v roce 2016 připadlo na jednoho obyvatele 6,07 kg hub a 2,47 kg borůvek. Počet lidí, kteří sbírají lesní plody meziročně klesl. Houby sbírá 68 % lidí, borůvky 43 % a maliny 35 % lidí. (str. 41)

Do lesa chodíme i na procházky, v roce 2016 průměrný obyvatel naši vlasti zašel do lesa 20,8 x. Celkové délka lesních cest v Jihomoravském kraji je 3.614 km. 

Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2016. Ministerstvo Zemědělství, Praha 2017 ISBN 978-80-7434-389-6

Lesy a lesní hospodářství v roce 2015

Celková plcha lesa v České republice i nadále roste. V roce 2015 se plocha meziročně zvětšila o 2.016 ha lesa na celkových 2.668.392 ha lesů v naši vlasti a lesy pokrývají 36,8 % plochy státu. Největší podíl lesa je v Karlovarském Kraji,  Jižní Morava má 29,6% pokrytí lesa (213 tisíc ha lesa). Lesy na Jižní Moravě jsou ale bohužel nejvíce ohroženy suchem, na jih pod Brnem je dokonce ohrožení lesa suchem extrémní.
Jihomoravský Národní park Podyjí, s hlubokým údolím středního toku Dyje, má 85% podíl lesa (5.343 ha lesa) 

V roce 2015 jsme zavítali do lesa v průměru 22,1 x za rok, což je mírný nárůst oproti předchozím letům. Při cesttách do lesa jsme nasbírali 5,17 kg hub na obyvatele. Borůvek 2,44 kg na obyvatele.  Celkem jsme si z lesa v roce 2015 odnesli v průměru na obyvatele České republiky 9,68 kg lesních plodin (houby, borůvky, maliny, ostružiny, brusinky, bezinky). Podíl domácností sbírající houby je přes 70 % a přes 48 % českých domácností chodí na borůvky.
V roce 2015 bylo v českých lesích vytěženo 16,10 mil m3 dřeva, což je oproti roku 2014 jen mírný nárůst. Na jednoho občana ČR tak připadá 1,53 m3 dřeva.

Největším vlastníkem lesa i nadále zůstává český stát (58,7 % všech lesů), potom soukromí vlastníci a obce.
Státní Lesy ČR vlastní 1.282.673 ha lesa (49,3 %), státní Vojenské lesy a statky 123 tisíc ha lesa (4,7 %).
Fyzické osoby drží 502 tisíc ha lesa (19,3 %). A pro zajímavost Obecní a městské lesy tvoří 441 tisíc ha a 17 %. 

Poznámka: 
Údaje z Národní inventarizace lesů v ČR, což je opakovaných terénních šetřeních na inventarizačních plochách rozmístěných na celé ploše naši vlasti (str. 52) 

Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2015. Ministerstvo zemědělství ĆR. ISBN: 978-80-7434-324-7

2015

Každý rok vydává Ministerstvo zemědělství naši vlasti Přehledové zprávy. Zpráva Půda 2015 analyzuje a hodnotí zemědělský původní fond ČR.

Celková výměra půdního fondu ČR je 7.887 tis. ha, přičemž celková výměra zemědělského půdního fondu je 4.216 tisíc ha. Z toho orné půdy je 38 % z celkové rozlohy půdního fondu ČR. Objem zornění, tedy zemědělského zpracování se v roce 2014 jen mírně snížil na 71 %.

Největším problém zemědělské půdy naši vlasti je eroze. Určitou formou vodní eroze je ohroženo 67 % zemědělské půdy. Nejohroženější půdy erozí jsou na 35 % území ČR. Ročně přicházíme o cca 21 mil tun ornice, což představuje ztrátu kolem 4,3 mld Korun. Různým stupněm větrné eroze je ohroženo 18 % zemědělské půdy, nejvyšším stupněm pak 3,2 %.
Se změnou klimatu ubývá dešťových srážek. A pokud přijdou, jsou vydatné a vodou vyschlá půda nedokáže vod udržet. Tento problém je zejména v níže položených plochách naši vlasti, tedy na Jižní Moravě. Dalším problémem je nevhodná skladba plodin. Nadměrnou erozí je ohrožena více než polovina zemědělská půdy v Jihomoravském kraji.

Dalším hlavním problémem je tzv. soil sealing, tedy zastavování území. V letech 2001 až 2006 ubylo v České republice 20 tis. ha zemědělské půdy, což je 11,2 ha denně !

Větrná eroze (obrázek dole) je přírodní proces, kdy jsou částečky půdy odneseny větrem, ale větrná eroze je silně ovlivněna velikostí polí – čím větší pole, tím větší větrná eroze, chybějící větrolamy, aleje, remízky.

 

Úbytek půdy je dán jednak rozšiřováním lesů a rybníků, ale hlavně zástavbou.

Ceny zemědělské půdy v České republice

 

 

 

Mapy

 

 

 

 

Obrázky pocházejí ze Situační a výhledová zpráva – Půda, říjen 2015

Zdroj:
Ministerstvo zemědělství České republiky: Situační a výhledová zpráva – Půda, říjen 2015.  ISBN 978-80-7434-252-3 

2014

Lesy a lesní hospodářství v roce 2014

Na českou domácnost připadalo v roce 2014 skoro 6 kg nasbíraných hub, což bylo u trochu méně než v plynulých letech. Nasbírali jsme i 1,75 kg borůvek na domácnost. A celkový objem všech nasbíraných plodin (houby, borůvky, maliny, ostružiny, brusinky, bezinek) byl v roce 2014 9,21 kg. Což je opět slabší než dříve. Kdy hodnoty překročili i 12 kg na domácnost.
S menší sklizní souvisí i počet návštěv lesa, kdy v roce 2014 zavítal počet návštěv na jednoho obyvatele ČR je 19,3.

V lesích žijí a jsou loveni a zabíjeni i zvířata. V roce 2014 bylo uloveno například 23.378 ks jelena evropského. či 169 tisíc kusů prasete divokého a 479 tisíc bažantů.

Celková výměra lesa v naši vlasti je 2.602.395 ha, v rozloze lesních pozemků 2.668.392 ha.

Pro zajímavost plocha lesních školek činila v roce 2014 – 1.816 ha.
V roce 2014 hořelo 865 x v lesích, většinou však do jednoho hektaru zasažené plochy.

Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2014. Ministerstvo zemědělství ĆR.  ISBN: 978-80-7434-242-4

A jak upozornil ve svém článku Petr Zídek, s rozrůstáním lesa souvisí, možná, i touha Čechů po rozhlednách. Kde dříve byla pastvina, popřípadě holina s dalekým výhledem, tam je dnes les. Zarůstání krajiny lesem začal až na konci 19.století, tedy ve stejné době, kdy vznikaly první rozhledny. Podle studie Ivana Bičíka, Leoše Jelečka a Víta Štěpánka z roku 2001, podíl lesa se od roku 1845 do roku 1999 zvýšil z 28 na 33 %, poklesla orná půda ze 48 na 39 % podílu naši vlasti a podíl pastvin klesl ze 17 na 12 % rozlohy naši republiky.
Zdroj: LN Orientace, sobota 16.července 2016