Výsledky voleb a co D43 přes Bystrc

Tak, krajské volby máme za sebou, tak se podíváme, co mne zaujalo. Počet stran a hnutí, které letos kandidovaly se snížil z 21 před čtyřmi roky na 16. Současně volební účast byla o malinko vyšší – plus 1,98 %. Ale důvod k radosti to není. Zajímavostí je, že v našem kraji klesl počet oprávněných voličů o cca 4,3 tisíce, což je půl procenta.

Nejlepšího výsledku dosáhlo opět ANO 2011. Ti měli skoro stejný počet hlasů jako minule – ztratili jen 85 hlasů. Ale při celkové vyšší účasti procentuálně klesli těsně pod dvacet procent.

Minule pod celým dlouhým názvem, letos už jen pod jasnou zkratkou a podle mne s nejlepší volební kampaní KDU-ČSL. Tě několik stovek hlasú od minula přibylo, ale procentuálně i oni trochu ztratili (mínus 0,4 %). 

Minule ve dvojkoalici, letos už samostatně a obrovský úspěch – Piráti (50 tisíc hlasů a 13,8 %).

Hodně jsem by zvědavý na volební zisky SPD a to podle volebních okrsků. SPD totiž asi jako jediná strana deklaruje, že bude blokovat dálnici R43. Očekával jsem tedy, že zvláště v Bystrci bude mít silnou podporu. Nestalo se. Za celý kraj 6,25 %, v Brně (včetně Bystrce) 5,7 % a v samotném Bystrce 6,17 %. Buď odpor bystrčáků proti R43 není tak silný, nebo nevidí SPD jako toho, kdy by jim zajistil lepší variantu.

Starostové pro jižní Moravu opět bodovali, byť i další strany zaplňovaly kandidátní slitínu starosty. O čtyři procenta více jak minule (10,4 %).

Trojkoalice (?) ODS s podpor. Svobodných a SOM lépe než minule (plus 4,5 %), když do toho ODS šla sama.

Spolu pro Moravu – nečekal jsem, že dvojkoalice TOP09 a Zelených uspěje (6,62 %).

ČSSD totální propadák. Jiné označení se nedá použít. ČSSD totiž u nás na jižní Moravě ani nekandidovala …  Jak jsem psal už v pátek ráno, až budou v Lidovém domě hodnotit volební debakl, měli by si uvědomit, že zatímco ostatní strany své názvy zkracuji (viz KDU-ČSL), oni všude vystupují pod označením ČSSD, aby pak svým voličům předložili kandidátní listinu, kde v názvu ČSSD není a místo toho použili celý čtyřslovný název. 

Další levicová strana – Komunisté – od minula polovina hlasů a nejsou v zastupitelstvu. Těžko říci, nakolik jejich voliče odradila čínská chřipka a nakolik byli jejich příznivci přetaženi jinými stranami, zejména ANO 2011, popřípadě SPD. Za mne však měli komunisté ten nejlepší volební slogan, který však nedokázali vůbec marketingově vytěžit a provedení jejich propagace bylo ostudné. 

Moravanství Netáhne, i když si dáte do názvu celý volební program: „Moravané, pro zachování Moravy se při sčítání lidu 2021 opět přihlásíme k moravské národnosti“. Slabých 0,64 %.

Rovněž neuspěli obě levicové ekologické strany: Demokratická strana zelených 0,62 % a ještě méně pro Dělnickou stranu za čistý kraj.

Letos mi mezi stranami „chyběl“ Cibulka se svým Pravým blokem s dlouhým názvem a Sládek s jeho Republikou. Asi jsou na to pánové už staří.

Co napsali o dopravě na Jižní Moravě

1.října 2020
Zajímám se o dopravu. Proto jsem prošel webové stránky favoritů do krajských voleb u nás na Jižní Moravě. A aby to bylo rovnostárské, pokaždé jsem zadal do Google výraz: volební program „název strany“ pro jihomoravský kraj na krajské volby. A čekal co mi vrátí.

Výsledek trapný. Podívejte se sami níže. Vpravo je podstatný výňatek z jejich volebního programu.

Ano 2011 – a to je jako všechno? 

• Kvalitní integrovaný dopravní systém je základem dopravní obslužnosti.
• Pořídili jsme nové vlaky pro páteřní linky a nabídneme kvalitní odbavovací a informační systémy.
• Pokračovat budeme ve výstavbě záchytných parkovišť,
• v úpravách silnic II. a III. třídy a 
• budeme budovat další obchvaty měst a obcí.
• Důraz budeme klást na bezpečnost na silnicích, a to modernizací křižovatek a odstraňováním dopravně nebezpečných míst.

ČSSD – neaktuální 

ODS s restartem

Infrastruktura a dopravní dostupnost

• prioritou kraje … bude dokončení dálnice D52 na Vídeň a realizace projektu vysokorychlostní železnice propojující moravské kraje.
• … zvyšování kvality silnic v rámci kraje. … zavedení přeshraniční regionálně platné dálniční známky s přesahem do přilehlých regionů Rakouska a Slovenska.
• Budeme prosazovat stanovení pravidelných příspěvků na rekonstrukce silnic a mostů na silnicích 2. a 3. třídy buď přímou dotací státu, nebo cestou příspěvků SFDI jako doposud.
• Posílíme schopnost kraje získávat prostředky z projekty financované z fondů EU (IROP, Interreg SK-CZ).
• …řešení zhoršujícího se stavu mostních objektů na krajských komunikacích 2. a 3. třídy a o celkovou aktualizaci generelu krajských silnic z roku 2008. Cílem bude vytvořit vizuálně přehledné, přesné a komplexní modely dopravy s kvalitními výstupy pro aplikace geografický informační systém.
• Připravíme investice v rámci zvýšení propustnosti dopravy u přetížených křížení komunikací (křižovatek)…
• Předpokládáme realizaci mimoúrovňových křížení za přispění státních finančních prostředků (SFDI, IROP) a prostředků z EU.
• Provedeme analýzu IDS v rámci JMK s cílem, aby byla zajištěna zvýšená dostupnost veřejné dopravy a byly využity časově navazující přepravy u různých druhů dopravy (vlak, autobus).
• Budeme usilovat o dohodu se sousedními kraji ke zlepšování meziregionální dopravní obslužnosti
• Do IDS začleníme i cyklodopravu.
• Budeme podporovat výstavbu cyklostezek … a propojováním delších úseků cyklotras.

SPD a KSČM – jeden 2018 a ten druhý 2019

Piráti a pak, že to nejde

• Veřejnou dopravou pohodlně po celém kraji i k sousedům
  • Budeme dále rozvíjet a modernizovat IDS JMK, a to i mimo kraj do sousedních regionů včetně přeshraniční dopravy do Rakouska a na Slovensko.
  • Za stěžejní považujeme výstavbu nových železničních tratí, například potřebné spojení Znojemska a Brna, ale také opravu a modernizaci stávajících tratí. Současně podpoříme výstavbu VRT.
  • …Navrhneme využívání mikrobusů místo autobusů tam, kde to má například z kapacitních důvodů smysl.
• Spolehlivá silniční a dálniční síť
  • Budeme intenzivně řešit problémy s dálnicí D1.
  • Podporujeme urychlení výstavby silnic R43, R52 a R55…
• Krajem na suchu i po vodě
  • …budeme prosazovat mikroregionální rozpočty pro budování chodníků a cyklostezek, které budou sloužit i jako propojení mezi obcemi.
  • Podpoříme další rozvoj Baťova kanálu …  s cílem podpořit také lodní turistickou dopravu na trase Hodonín–Otrokovice.

SPOLU pro dopravu

5. Spolu pro moderní veřejnou dopravu

• Základním pilířem kvalitního dopravního systému je rychlá, bezpečná a pohodlná veřejná doprava, především ta kolejová. A to jak v rámci regionu, tak i přes jeho hranice.
• Podpoříme další rozvoj integrovaného dopravního systému a zejména železniční dopravy.
• Za základ dopravního systému v kraji považujeme železniční dopravu a zaměříme se proto na rozvoj její sítě, rychlosti a komfortu.
• Budeme zlepšovat služby a vybavení přestupních uzlů IDS vč. budování záchytných parkovišť P+R.
• Budeme upřednostňovat dopravce nabízející nízkopodlažní vozy.
• Zavedeme výrazně zvýhodněnou roční jízdenku v rámci IDS JmK. (tady se očividně inspirovali u našich jižních sousedů)
• Zasadíme se o zlepšení dopravy uvnitř Jihomoravského kraje (například spojení Znojemska s Brnem), do sousedních krajů i obnovu tratí do Dolních Rakous (Hevlín – Laa) nebo posílení vazeb na Slovensko.
• Budeme iniciovat vznik rychlého železničního spojení Brno – Vídeň (letiště).
• Ve městech budeme vytvářet samostatné jízdní pruhy pro veřejnou a cyklistickou dopravu.
• … budeme podporovat pěší dopravu a rozšiřování pěších zón se striktně dodržovaným režimem vjezdu.
• Na kole bezpečně do práce i do školy – budeme podporovat bezpečná cyklistická spojení mezi obcemi Jihomoravského kraje.
• Podpoříme opravy a modernizaci krajských silnic, budování obchvatů a dalších opatření zvyšujících bezpečnost a plynulost dopravy v obcích i mimo ně.

Trikolora nemá špatný web

• Nepřipustíme krajské dotace ekologistickým neziskovým organizacím, které blokují dopravní stavby. 
• Budeme prosazovat modernizaci silničního i železničního spojení mezi Brnem, okresními městy a dalšími dopravními uzly.
• Budeme všemožně podporovat dostavbu dálnice do Vídně.
• Budeme rozvíjet integrovanou veřejnou dopravu s důrazem na železniční infrastrukturu. Zasadíme se o dobudování přestupních terminálů včetně nového nádraží v Brně-Židenicích.
• Podpoříme provoz hybridních vlakových jednotek. To je důležité především u kombinovaných tratí, kde nyní musí jezdit zastaralé motorové vlaky.
• Zasadíme se o stabilní fungování leteckých linek z brněnského letiště a zajistíme chybějící strategii rozvoje leteckých linek.
• Rozšíříme a zkvalitníme síť cyklotras. Dokončíme realizaci plánovaných cyklostezek, zejména Adamov – Blansko, Jinačovice – Kuřim a stezku kolem vodních nádrží Nové Mlýny. 
• Budeme prosazovat zkapacitnění a odhlučnění dálniční sítě v okolí Brna.

KDU ČSL – zklamání roku

STAN v PDFku

SILNICE

• výrazné investice do silnic 2. a 3. tříd
• obchvaty kolem měst jako priorita

ŽELEZNICE A AUTOBUSY

• integrované tarify dopravy mezi jednotlivými kraji 
• podpora nízkokapacitních a školních autobusů
• vodíkové technologie

CYKLOSTEZKY, ELEKTROMOBILITA

• vytvoření páteřní sítě cyklostezek – propojení jednotlivých krajů
• dostupná infrastruktura pro nabíjení elektrokol a jejich zabezpečení
• cyklostojany u úřadů, středních škol a krajských nemocnic 

Závěrem k volebním programům 2020

• Soudě podle volebních programů, dálnice ustupují do pozadí. Do popředí jasně nastupuje modernizace železnic a výstavba Vysokorychlostních tratí.
• Všechny strany u kterých jsem našel jejich volební program dále podporují rozvoj cyklotras. Ale i zde dochází ke změně. Místo turistických cest se pozornost přesouvá na trasy pro běžné každodenní dojíždění.
• Potěšil mne zájem o další rozvoj veřejné dopravy v kraji. Osobně zejména podpora malých autobusů, které jsou mezi vesnicemi živější a mají nižší provozní náklady.

Za nejlepší web z pohledu informačního obsahu v oblasti dopravy považuji weby SPOLU a Piráti.

Ještě k těm chybějícím webům.
Nevadí mi, když si nějaká pidi strana udělá web doma na koleně a napíše tam svůj volební program, ale u politickcýh stran s ročním rozpočtem v desítkách až stovkách miliónů Kč mi příjde naprosto trapné, že se ani neobtěžují dát aktuální program na krajské volby na svůj web. Styďte se!

Podle profesí poznaš stranu

Každé volby, jakmile mi příjdou hlasovací lísty, se dívám na povolání kandidátů. Do povolání si totiž můžete napsat cokoliv. Nikdo to nekonstroluje. A vybírám ty, které mi příjdou nejzajímavější.
Mnohdy podle rozložení povolání dokážete odhadnout co je to ta stranu, jestli patří doprava ši doleva.
Letošní kandidátky se zde, na Jižní Moravě, snad domluvily. Tolik vinařů jako letos, jsem dlouho neviděl. Napříč všemi stranami. No a když ne vinaři, tak aspoň starostové. No a kdo mne letos zaujal:

• Rozumní (zpěvák, bavič, učitelka ve výslužbě, řidič cisterny, předseda spolku Zlaté sluníčko)
• ODS – Svobodní – Starostové a nezávislý pro Moravu (tady je to to samej Starosta a další běžná povolání)
• Trikolóra hnutí občanů (provozní sauny, plavčík, trenér dívčího fotbalového klubu)
• Komunisté (valcíř kovů, senior sourcing buyer, činovník sboru dobrobvolných hasičů)
• Dělnická strana socální spravedlnosti – Čistý kraj (galerista, kamenosochař, developer)
• Levice (marketér v neziskovém sektoru, doktorandka filozofie, která zkoumá špatně placené profese, architekt zabývající se klimatickou infrastrukturou)
• Starostové pro Jižní Moravu (samej starosta)
• ANO2011 (vedoucí lomu)
• Česká strana sociálně demokratická (samej starosta).
• Spolu pro Moravu (religionista, minimalistický bloger)
• Zdraví Sport Prosperita (bývalý reprezentat v cyklistice)
• Moravané, pro zachování Moravy se při sčítání lidu 2021 opět přihlásíme k moravské národnosti (optometrista, zaměstnanec)
• Česká pirátská strana (historik umění, včelař, kritická sociální pracovnice, bocman, rejdař, vizionář, kapitán, primáš cimbálové muziky, brusič, velitel Solariánů, organizátor oslav sklizně chilli paprček, larper, chodec, bojovník proti povinnému přimíchávání biopaliv, světoobčan)
• Svoboda a přímá demokracie (předák směny, vozmistr)
• KDU-ČSL (dula, kadeřník)
• Demokratická strana zelených – Za práva zvířat (ochránce zvířat)

Jinak musím řídi, že se strany již krotí. V uplynuých letech to byla s těmi povoláními větší sranda. Zato si hned čtyři strany dali do názvu Moravu. Tak doufám, že se pak strany mezi sebe nebudou hádat, kdo komu přetáhl voliče.
Jinak jsem nenašel kandidátku ČSSD. Až budou analyzovat volební neúspěch, tak jednou z příčin může být, že ČSSD nemá kandidátku. Furt používají zkratku a najednou celej název. No řekněte, kdy naposledy jste jej slyšeli nebo viděli použít?

Kdo protestuje proti R43

Ne všem se líbí schválené Zásady územního rozvoje našeho kraje. Přímo v sále Zastupitelstva kraje proti ním protestovalo několik lidí. Nelíbí se jim vedení dálníce přes Bystrc. Nedůvěřují například protihlukovým opatřením, že je dostatečně ochrání. „…Kraj navíc tvrdí, že návrh obsahuje tunely. To ale není pravda. Žádné tunely na výkresech nenajdete,“ říká kritik projektu Petr Firbas (dříve kandidát do senátu za hnutí ANO). Už teď avizuje, že: „Budu za lidi bojovat. Ke krajskému soudu podám žádost o přezkum“
Další, kdo se chystá napadnout krajský územní plán je brněnský politik (Žít Brno) Matěj Hollan. I ten potvrdil, že rozhodnutí o vedení trasy přes Bystrc dá k soudu.
Jak napsal v Brněském Metropolitanu Ivan Fencl, i SPD „říká zásadní NE plánům kraje na dálnici R43 přes Bystrc„.

Stihli to! Máme ZURKu

Debata v televizi

Proč jsou důležité krajské volby

Jak vypadala Jižní Morava do roku 2016?

Vlivem neschváleného územního plánu se nestaví silnice, byť by na ně byly peníze. Nemá řádnou železnici na Vyškov a dál na Ostravu. Není dálnice na Vídeň. Není ani pořádná silnice z jihu na sever kraje, a auta stále jezdí přes Lipůvku.
A zatímco ostatní kraje stavěly a rozvíjely svoji infrastrukturu, kraj Jihomoravský stagnoval.
Pan Hašek slíbil schválení územního plánu do voleb 2016, nakonec jej sice zastupitelstvo schválilo, ale plán je v problematických místech bílý, včetně celého Brna a okolí. Dá se předpokládat, že takový územní plán bude opět smeten ze stolu.

Krajské volby 2016 

V Jihomoravském kraji byla letošní volební účast 36,8 %. Což je samozřejmě obecně málo, v celorepublikovém srovnání pak normál. Ve městě Brně byla účast o něco vyšší, přes 39,5%.

Výsledkem říjnových krajských voleb 2016 v Jihomoravském kraji je zastoupení devíti stran či hnutí v 65 členném jihomoravském zastupitelství.

• Hnutí ANO neobhajovalo žádný mandát a získalo jich rovnou 15 (takřka 21 % hlasů). Do velmi dobrého výsledku této středové strany se promítly jak celostátní preference, tak zde na Jižní Moravě oblíbenost brněnského primátora Vokřála. Či spíše bezproblémovost volební koalice na brněnské radnici a žádný průšvih. V Brně získalo hnutí ANO přes 23 % hlasů a sám Vokřál jen v Brně přes tři tisíce preferenčních hlasů, za celou Jižní Moravu pak přes 7 tisíc.
• O druhé místo proběhl dlouho nerozhodný souboj mezi KDU-ČSL s ČSSD. Až pozdě odpoledne KDU-ČSL těsně předběhla Sociální demokracií. Přesto pro KDU-ČSL je i toto druhé místo ústup ze slávy. Z minulých 14 zastupitelů jich bude mít „jen“ 11 (zisk takřka 16 % hlasů). KDU-ČSL dosáhla mírně lepšího výsledku na vesnicích nežli v samotném Brně.
• Třetí ČSSD rovněž 11 mandátů a 15,5 %. To ztratilo nejvíce. Z minulých 23 jen 11 zastupitelů je opravdový problém a tím problémem je dosavadní hejtman Michal Hašek („čtyřikrát jsem vyhrál volby a my jsme prohráli volby“), který se opakovaně potýká s lhaním a zapíráním. Navíc ČSSD sbírá i zde na Jižní Moravě své voliče spíše na venkově. V Brně by získala jen 12 % a sám Hašek získal v Brně „jen“ 1 880 preferenčních hlasů. Skoro jej dotáhl pan Šlapal z druhého místa kandidátky. Přesto více jak sedm tisíc lidí dalo svůj preferenční hlas panu Haškovi. Jinými slovy sedmi tisícům lidí nevadí podvádění a lhaní v přímém přenosu. V minulých volbách těchto preferenčních hlasů bylo pro pana Hašku přes 20 tisíc.
• Dalším, pro koho jsou tyto jihomoravské volby velkou prohrou, jsou Komunisté. Ze 16 mandátů jich je jen 7 (9,7 %). V Brně by získali jen procent osm. KSČ ztratila status jediné protestní strany a na její místo se tlačí levicová SPD a SPO.
• Ze 7 na 6 mandátů, to je výsledek ODS (8,1% na Jižní Moravě). Možná překvapivě i v Brně ODS získala jen něco přes 9 % což je na město, a na město odkud pochází předseda strany Fiala, slabý výsledek. Přesto může ODS letošní volby zde na Jižní Moravě hodnotit celkem úspěšně, neboť předchozí mandáty získala ještě před krizí, která ji postihla.
• V Jihomoravském kraji pomohla koalice městské pravice, tedy Žít Brno a TOP09. Což se ukázala jako dobrý tah. 6.7 % a 4 mandáty. Přitom žádný neobhajovala. Ve městě Brně pak koalice získala 10 %.
• Pro mne překvapení, Starostové pro Jižní Moravu a rovněž 4 mandáty (6,2%).
• Protože ODS opustila před volbami imigrantské téma, kterým se ji stejně nedařilo oslovit více voličů, jedinou proti-imigrantskou stranou, která ve volbách uspěla je levicová kolice SPD a SPO. Tato koalice i na celorepublikových výsledcích ukazuje jako moudré řešení. SPD-O dokázala oslovit vyhraněné levicové a nespokojené voliče i zde na Jižní Moravě – 5,7% a 4 mandáty. I tato koalice více bodovala na vesnicích než v Brně, zde by získala 5,1 % hlasů.
• Velmi jsem fandil, byť jsem je nevolil, koalici dalších dvou pravicových stran, tedy koalici stran Zelených a Pirátů, jejichž výsledek nad 5 % byl dlouho velmi velmi těsný. Nakonec 5,1% a 3 mandáty. Tato koalice je typicky městská pravice – v Brně 9,6 %.
• Z dalších stran, které se již do zastupitelstva kraje nedostaly, zmíním již jen Moravany 1,5 %, kteří se přes dvacet roků snaží navázat na volební výsledky z počátku 90.let. Ale Moravanství a Pragocentrismus již takřka nikoho nezajímá.
• Dalším, kdo se pokusil po letech vrátit do politiky, byl Sládek se svoji krajně levicovou Republikánskou stranou. Kdysi proti-cikánský jazyk nahradil jazykem proti-islámským. Ale zůstal v propadlišti poražených spolu s dalšími stranami, které se snažili využít islámské a imigrační téma.
• Cibulka a 0,1 % – zde není co dodat.

Celkem v krajských volbách na Jižní Moravě kandidovalo 21 stran, hnutí a koalic.

Kdo na Jižní Moravě povládne? 2016

Brněnské referendum o ulici Nádražní

Pro ANO v první otázce, tedy pro pouhou modernizaci u ulice Nádražní, se vyslovilo 81 % voličů, což je rovněž menší procento než před 12 roky. Tehdy to bylo 86 %. Letos dokonce skoro 4 % na první otázku vůbec neodpovědělo (nekřížkovalo).
Na druhou otázku o Otevřené soutěži se kladně vyslovilo jen 68 % voličů a skoro 14 % voličů vůbec neodpovědělo. Zdá se, že druhá otázka, která byla ještě méně srozumitelná, než ta první, odradila k ANO další procenta voličů.

Celkově je tedy již druhé nezdařené referendum prohrou pro pana Jakuba Patočku z ČSSD a data o neplatných (2,5 %) a nevyplněných lístcích dávají za pravdu, že otázky byly zmatečné. A zajímavost, nejmenší účast v referendu byla v centru Brna – střed, kde účast u referenda byla jen 17 %. Že by strach z tunelů a rozkopaného centra Brna?