Přesun hlavního nádraží v Brně a co o něm Brňáci vědí?

V říjnu 2016 proběhlo v Brně místní referendum a zvedla se vlna zájmu o to „naše“ brněnské hlavní (horní) nádraží. Vše začalo již zjara představením architektonických návrhů ve variantě nového nádraží v centru – Pod Petrovem. S měsíčním odstupem pak architektonické návrhy varianty nádraží Řeka. Mezitím probíhala kampaň & nekampaň a dohady, co vlastně referendové otázky znamenají. Referendum bylo neplatné. Vlna zájmu o nádraží rychle opadla.
Tato „vlna“ však představovala stovky, maximálně jednotky tisíc občanů. Zajímá se vůbec průměrný Brňák o naše nádraží?

Co vlastně Brňáci vědí o přesunu nádraží

Na přelomu let 2015/2016 vypracoval student Jiří Fajkoš diplomovou práci, která se zabývala právě tím, jak mnoho obyvatelé Brna ví o problémech svého nádraží a o předložených variantách řešení Železničního uzlu Brno. Následující text cituje z této Diplomové práce (DP). Na úvod je třeba poznamenat, že diplomová práce „Přesun hlavního nádraží v Brně – ANO či NE?“ byla odevzdána a obhájena před podzimní kampaní a referendem. 

Centrum – Petrov 300 metrů, Řeka 800 metrů

• Varianta nádraží Pod Petrovem je přesun asi o 300 metrů západním směrem a vybudování nové samostatné podzemní kolejové skupiny pod Malou Amerikou s navazující tunelovou části k Zelnému trhu a dál. V návrhu se počítá i s rozšířením o dvě průjezdné a tři kusé koleje a modernizací současné železniční stanice . Nádraží Brno hl. n by tak mělo dvě oddělené části – nadzemní a podzemní. Více o variantě nádraží v centru Pod Petrovem zde.
• Nádraží U Řeky je odsun nádraží jižním směrem asi o 800 metrů na dnešní Dolní (Rosické) nádraží. Dojde tak k opuštění dnešního prostoru hlavního nádraží a současné trasy Židenice – Hlavní nádraží – Heršpice. Došlo by také k odstranění závleku přes Komárov (vlaků od Vyškova, Brankovic či Slavkova) a úvratě pro tratě zapojené do ŽUB. V nové stanici je naplánováno celkem 17 průjezdných kolejí. Počítá se i s rozšířením železniční zastávky Brno-Černovice a její přeměnou na plnohodnotnou stanici, ve které budou zastavovat regionální vlaky. Součásti řešení i s posílení a změna tohoto nového uzlu v rámci MHD a celého IDS JMK. Více o variantě nádraží Řeka – U Řeky zde.

Dotazníkové šetření

Cituji z DP: Brněnské hlavní nádraží je důležitým bodem města a každá změna s ním související je velmi diskutovaným tématem. Ač je konečné řešení ve velké míře závislé na politicích ve vedení města Brna, hlas veřejnosti má také svou váhu. Znát názor obyvatel Brna nebo těch, co do něj dojíždějí, je zajímavé už jen proto, že to jsou právě oni, kteří hlavní nádraží mohou využívat a také využívají.

Proto součástí citované diplomové práce je dotazníkové šetření, které si klade za cíl zjistit názory veřejnosti na danou problematiku. Předmětem šetření z přelomu 2015/2016 se stalo i referendum v říjnu 2016, ve kterém občané Brna rozhodovali o postoji města k případnému přesunu nádraží.

Metodika dotazníkového šetření a charakteristika respondentů

Dotazníkové šetření obsahovalo jak uzavřené otázky (Ano, Ne, výběr z možností), tak otevřené otázky (vlastními slovy popsat …).  Z úsporných důvodů byl dotazník vyplňován hlavně přes Facebook. Další část respondentů vyplňovala dotazník přímo na hlavním nádraží v Brně.
Cituji z Diplomové práce: Důvodem bylo nejenom získání většího počtu vyplněných dotazníků, ale také zajištění různorodějšího vzorku. Podíl respondentů s věkem nad 55, kteří vyplnili dotazník na internetu, byl totiž velice malý. Avšak i úroveň dosaženého vzdělání byla značně nevyvážený ve prospěch vysokoškolsky vzdělaných a lidí se středoškolským vzděláním s maturitou oproti respondentům se středoškolským vzděláním bez maturity a základním vzděláním. Dotazníkové šetření probíhalo v období mezi 20. až 30. dubnem a tedy necelý půl rok před konáním referenda o poloze hlavního nádraží v Brně. Výsledný počet vyplněných dotazníků byl 272 (148 mužů a 124 žen).

Největší počet respondentů spadá do věkové kategorie 26 – 40 let (což je zřejmě dáno využitím Facebooku pro shromažďování dotazníků). Většina respondentů dosáhla alespoň středoškolského vzdělání s maturitou nebo vysokoškolského vzdělání. Počet respondentů s trvalým bydlištěm v Brně, je sice menší než počet respondentů do Brna dojíždějících, nicméně z dotazníkového šetření vyplývá, že mnoho dojíždějících má na kvalitě nádraží větší zájem a častokrát jsou i informovanější o celkové situaci brněnského nádraží. V případě uvedení trvalého bydliště, byli respondenti dále požádáni o upřesnění v podobě městské části. Snahou autora bylo zjistit, zdali se liší názory v návaznosti na polohu bydliště v rámci Brna.

Výsledky dotazníkového šetření

První část otázek zjišťoval, jak lidé cestují, jakým druhem dopravy, jak velký podíl respondentů využívá železniční dopravu a jak často. Cituji z DP: 

• V otázce č. 1 měl každý respondent možnost zvolit více variant využívané dopravy. Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů, 95 %, používá MHD. Druhým nejvyužívanějším prostředkem je soukromý automobil, železniční dopravu využívá cca 47 % dotázaných. Naopak nejméně využívaná jsou služební auta. (zde je nutno připomenout, že nejvíce respondentů je mladších ročníků, studentů … Přesto mne překvapuje malý počet jízdy na kole – poznámka autora tohoto webu) 

• Otázka č. 2 měla za cíl zjistit, jak často dotázaní cestují z nebo do Brna, ať už za studiem, do práce nebo třeba službami, přičemž byly zohledněny i okrajové oblasti Brna (např. Ořešín, Útěchov, Chrlice, aj.). Z odpovědí vyplynulo, že do Brna pravidelně dojíždí 220 z dotazovaných, z toho téměř denně takto cestuje 84 z nich. Jen 52 respondentů uvedlo, že z nebo do Brna za žádným účelem necestují, případně jen ojediněle.
• Otázka č. 3 zjišťovala, jak často používají respondenti železniční dopravu k cestování ať již v rámci Brna nebo i k cestám mimo Brno. Z celkového počtu dotázaných jich 119 uvedlo, že železniční dopravu nevyužívají, ať už proto, že nemají možnost (např. z místa, odkud dojíždí, nevede železniční trasa), nebo mají lepší variantu (tedy železniční dopravu by využívat mohli, ale nechtějí). Na druhou stranu denně využívá železniční dopravu 71 dotázaných, což tvoří téměř čtvrtinu respondentů.

• Otázka č. 4 se ptala respondentů na to, jak se jim jeví napojení dálkové dopravy na brněnské MHD, protože některé argumenty proti přesunu nádraží z centra směřují právě proti ztížení dostupnosti po Brně a návaznosti železniční dopravy na MHD. V rámci šetření bylo zjištěno, že převážná většina dotázaných skutečně považuje napojení dálkové dopravy na MHD za dobré nebo alespoň dostačující, 15 % respondentů se naopak domnívá, že toto napojení je nedostačující nebo špatné. (ale jen 37 % považuje napojení dálkové dopravy na MHD za dobré. Myslel jsem, že to bude podstatně více. Tento výsledek by stál za další průzkum. Spekuluji, že by například dojíždějící od Ostravy uvítali, kdyby rychlíky pokračovaly až do Krpole. Tomu odpovídá i nedělní naplnění šalin č. 12 a č. 1 směr Královo Pole, Řečkovice. Poznámka autora webu)

• Pátá otázka zjišťovala, jak často respondenti využívají při svém cestování dopravního uzlu brněnského hlavního nádraží. Zde bylo zjištěno, že pouhých 8 respondentů nikdy necestuje přes hlavní nádraží, zbytek respondentů jej využívá alespoň občas. 
• Otázka č. 6 se respondentů dotazovala, zda se zajímají o problematiku brněnského nádraží. Zde odpovědělo 71 % dotázaných, že se o otázku brněnského nádraží zajímají (rozhodně ano, spíše ano). Pouze 6 % dotázaných uvedlo, že je problematika brněnského nádraží nezajímá vůbec.
  Zde by autor Diplomové práce poznamenal, že vypovídající hodnota této otázky se později ukázala jako zavádějící. Protože respondenti, kteří sebe sama označili, že se o problematiku nádraží zajímají, v následujících otázkách ukázali svoji hlubokou neznalost (!). 
  Několikrát byly odpovědi těchto dotázaných dokonce velice vzdáleny správné odpovědi (např. respondent, který uvedl, že se o problematiku rozhodně zajímá, poté odpověděl, že „Nádraží u řeky“ je od současné polohy nádraží vzdáleno přes 5 kilometrů).
  Stejný výkyv autor zaznamenal i na druhou stranu, když někteří respondenti uvedli, že se o problematiku spíše nezajímají, ale jejich informovanost o problematice byla vysoká a uvedené názory byly skutečně konstruktivní a věcné.
  Tento závěr je velice silný a nutí k zamyšlení. Že se někdo o něco zajímá, ještě vůbec nemusí znamenat, že tomu rozumí. Jedná se o subjektivní hodnocení sebe sama. Poznámka autora webu. 

• Dále položené otázky se zaměřovaly na referendum v roce 2004 a na referendum plánované na říjen 2016.
  Otázka č. 7 se ptala na účast respondentů na referendu v roce 2004. Vyhodnocení této otázky ukázalo, že referenda se účastnilo pouhých 24 respondentů. Zde by autor rád dodal, že při položení této otázky si spousta dotázaných měla problém vzpomenout, zda se jej účastnili nebo ne, neboť se jedná o událost starou 12 let. Dalším důvodem takto malého počtu respondentů je ten, že mnoho z dotazovaných v době, kdy referendum proběhlo, ještě nebylo zletilých.
• Otázka č. 8 měla za cíl od respondentů zjistit, zda vědí o tom, že v říjnu 2016 bude probíhat nové referendum ohledně polohy hlavního nádraží. I přes poměrně velké snahy aktivistů informovat širší veřejnost o tomto referendu, věděla o této skutečnosti méně než polovina dotázaných (49 %). (šetření probíhalo v dubnu 2016, půl roku před referendem).
• Otázka č. 9 se ptala zda se budou respondenti tohoto referenda účastnit. S ohledem na to, že většina respondentů nemá trvalé bydliště v Brně a tudíž se referenda účastnit nemohou, byla otázka formulována ve dvou variantách. Jedna směřovala na občany Brna a druhá na respondenty bez trvalého bydliště Brna, zda by se zúčastnili referenda, pokud by měli tu možnost.
  Z analýzy této otázky došel autor k závěru, že 31 % občanů Brna by se referenda nezúčastnilo, ačkoli by měli možnost, na druhou stranu celých 63 % lidí dojíždějících do Brna by se rádo referenda zúčastnilo, kdyby měli možnost. Poměrně vysoká ochota jít k referendu, byť u mimo-brněnských je nižší než u Brňáků. Říjnová účast byla podstatně nižší. Poznámka autora webu. 

Jsou otázky do referenda srozumitelné?

Cituji z DP: Následně byly v dotazníku uvedeny otázky, které budou předmětem budoucího referenda, přičemž k oběma otázkám se vztahovaly dva dotazy – první se ptal, jak by lidé u referenda na tuto otázku odpověděli, druhý pak zjišťoval, zda se respondentům zdají otázky srozumitelně formulované.
Otázky referenda:

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?
2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?“

Nutno poznamenat, že na tuto otázku odpovídali jen ti, kteří předtím uvedli, že o referendu již slyšeli.

Cituji z DP: Výsledky referenda by podle dotazníkového šetření dopadly tak, jak ukazuje graf č. 11. Odpověď „ano“ v otázce č. 1 získala 66 % hlasů. I přes to se však našel nezanedbatelný vzorek respondentů, kteří otázce neporozuměli (9 %), nebo se jim přinejmenším otázka zdála nejednoznačná a těžko pochopitelná (16 %). Ve srovnání s otázkou v referendu č. 2 se však stále jedná o poměrně srozumitelně položenou otázku.
Otázka v referendu č. 2 byla se srozumitelností o něco hůře než otázka č. 1, což naznačuje, že tato otázka vyvolává u dotazovaných více pochybností o svém obsahu. To se skutečně projevilo v říjnovém referendu v menším počtu těch voličů, kteří vybrali nějakou odpověď pro druhou otázku. Více o výsledcích brněnského nádražního referenda zde. – poznámka autora webu.

Závěrem k otázkám týkajících se referenda by autor DP rád uvedl, že z pohledu zákona o místním referendu je nepřípustné, aby položené otázky vyvolávaly jakékoli pochybnosti o jejich obsahu. Vypovídací hodnota referenda je tak výrazně narušena, neboť z výše uvedeného dotazníkového šetření jasně vyplývá, že nadpoloviční většina všech dotázaných vyjádřila pochybnost nad srozumitelností otázek.

Proč Řeka, proč Petrov

Cituji i nadále z Diplomové práce: Další část dotazníkového šetření byla zaměřena na vlastní názory jednotlivých respondentů, kde měli uvést důvody, které je vedou k podpoře přesunu či zachování stávající polohy nádraží. Vzhledem k počtu respondentů není v silách autora vypsat každý jednotlivý názor, nicméně po zhodnocení bylo vybráno několik důvodů, které byly v širším měřítku sdíleny.

• Zastánci přesunu hlavního nádraží (varianta Řeka) uváděli zejména to, že není možné, aby trvání na tradicích brněnského obyvatelstva došlo k bránění pokroku a rozvoji města.
• Spousta respondentů poukázala také na nekvalitní stav kolejí, který nevyhovuje evropským standardů;
• dále že je nutné propojit železniční dopravu s autobusovou, což v současné době nefunguje.
• Jako pozitivum přesunu vnímají především to, že by došlo k rozšíření kapacity hlavního nádraží a vznikl by nový dopravní uzel.
• Navíc by to bylo krokem kupředu k rozvoji města.

Naopak zastánci zachování současné polohy nádraží uváděli:

• zejména to, že realizace přesunu by byla dlouholetou záležitostí, která by vždy část města omezila na dopravě a celkové dostupnosti;
• dále poukazovali na menší finanční náročnost pouhé modernizace namísto stavby kompletně nového dopravního uzlu.
• Naprostá většina však jako hlavní důvod uváděla výhodnou polohu přímo v centru města,
• prodloužení cestování při přesunu nádraží a
• momentálně fungující napojení dálkové dopravy na MHD.

Nadto autor DP uvádí, že několik respondentů má zcela mylnou představu o přesunu nádraží:

• neboť tito často odkazovali na přesun nádraží do okrajových částí města Brna a
• prodloužení doby cestování až o 20 minut.

K výše uvedeným odpovědím je nutno poznamenat, co respondenti skutečně ne-vědí o jednotlivých variantách. Například co to znamená zastánce současné polohy? Je to zastánce nulové varianty nebo varianty Petrov? Nebo, když zastánci současné polohy ji preferují, protože výstavba nového nádraží na Dolním nádraží by po dobu výstavby omezila na dopravě na současném nádraží? Pak by logicky musela přestavba současného nádraží znamenat menší komplikace v dopravě? Rozpor značící základní neznalost. Poznámka autora webu.

Mladí a VŠ Řeka. Starší a s nižím vzděláním centrum/Petrov

V další otázce se autor DP pokusil zjistit preference respondentů, a to tak, že měli seřadit současnou polohu nádraží, „Nádraží pod Petrovem“ a „Nádraží u řeky“ podle toho, v jakém pořadí s nimi sympatizují. Výsledkem této otázky je zjištění, že poměrně srovnatelně jsou preferovány jak současná poloha nádraží, tak i „Nádraží pod Petrovem“. „Nádraží u řeky“ se s „oblíbeností“ umístilo na posledním místě.

• Zde autor uvádí, že se v tomto případě objevila korelace mezi preferovanými variantami a vzděláním. Lidé s výše dosaženým vzděláním častěji volili „Nádraží u řeky“ (!) než lidé s nižším stupněm vzděláním.
• Stejně tak koreluje s preferencemi i věk, a to tak, že starší lidé mnohem méně podporovali odsunutou variantu, než mladší (!) respondenti.

(Takový závěr by měli / mohli zohlednit politici. Například městská pravice, Žít Brno a strana Zelených, kteří oslovují převážně mladší lidi s vyšším vzděláním, jsou ve svém programu pro nádraží v centru, Pod Petrovem. Míjí se tedy s preferencemi svých voličů. Stejně tak se míjí s preferencemi svých voličů levice, ČSSD a KSČ, kteří podporují přesun k Řece. Jejich voliči naopak preferují nádraží v centru. Poznámka autora webu) 

Ci si myslíte: proč ne-chtít nové nádraží?

Poslední část otázek se věnovala spíše informovanosti respondentů o problematice přesunu hlavního nádraží. 
Argumenty pro přesun nádraží směřoval zejména k:

• nutnosti dorovnání se jiným evropským nádražím v metropolích,
• lobbismu,
• zájmům města na přesunu z důvodu odkupu pozemků, jichž by se přesun dotknul.
• Další argumenty vedly k tomu, že přesun je nutný pro kultivaci jižního centra,
• nutnost zvýšení technických standardů pro rychlovlaky,
• navýšení kapacitní schopnosti nádraží atd.

Důvody pro současnou polohu nádraží shledávají respondenti zejména ve:

• snaze města vyhovět svým občanům,
• nižší finanční výdaje potřebné pro tuto variantu,
• snaha zachovat historické centrum v současné podobě, neboť rekonstrukce současného nádraží povede k dostatečnému zkvalitnění železniční dopravy a odbavení cestujících.

Jak daleko je Petrov, jak blízko je Řeka

Poslední dvě otázky se respondentů ptaly, jak daleko si myslí, že by varianty „Pod Petrovem“ a „U řeky“ byly vzdálené od současné polohy nádraží. 
Cituji z DP: Z grafů vyplývá, že mnoho respondentů nemá reálnou představu o skutečné vzdálenosti odsunutých variant nádraží, přičemž odpověď „nad 2,5 km“ zahrnuje i odpovědi např. vzdálenost 5 km od stávajícího nádraží, což je silně nadhodnocená představa. Zde často docházelo k nesrovnalostem v tom, že respondenti uváděli, že se o tuto problematiku rozhodně zajímají, ale mnoho z nich potom uvádělo naprosto odlišné vzdálenosti.

Modře jsou vyznačeny odpovědi na vzdálenost Pod Petrovem, červeně odpovědi na vzdálenost varianty nádraží Řeka. Zaráží, že i ve variantě nádraží centrum, Petrov, se našly odpovědi 2,5 km od současného nádraží (!) Poznámka autora webu.

Horší povědomost o poloze varianty „U řeky“ se dala očekávat. Důvodem je jednak fakt, že vzdálenější objekty se tipují nepřesněji. Jiný důvod je ten, že zastánci nádraží v centru uvádějí často mylnou, tedy větší, vzdálenost, než je pravda nebo svá měření začínají v historickém centru, což ale zvýší hodnoty u obou variant. Každopádně uvádějí jiná čísla často a bohužel je nevysvětlují. To vše může mít vliv na vysoký rozptyl v odhadu veřejnosti.

Výsledek dotazníkového šetření

Cituji z Diplomové práce: … nejproblematičtější se v tuto chvíli jeví skutečnost, že lidé pořádně nerozumí otázkám, které budou předmětem referenda, což může značně zkreslit jeho výsledky. Nicméně výsledky referenda budou pro zastupitelstvo města závazné a budou se jimi muset řídit, i když mnoho voličů bude možná otázky interpretovat odlišně, než jak byly původně zamýšleny. Nic to ovšem nemění na faktu, že pro Ministerstvo dopravy referendum závazné není. Dále se autorovi jeví jako problém, že veřejnost není dostatečně informována o zamýšlených variantách nebo mají zkreslené představy o celkové problematice, ať se již jedná o stránku ekonomickou, technickou nebo pouhou vzdálenost přesunutých variant. Tato malá míra informovanosti pak může silně ovlivnit rozhodování lidí v referendu. 

Závěr

Cituji z DP: Předmětem diplomové práce byl rozbor otázky přesunu hlavního nádraží v Brně. Najít konečnou odpověď je v Brně problém jednoho století, což samo naznačuje, že ho nebude jednoduché vyřešit ani v budoucích letech. Stávající nádraží nevyhovuje novodobým požadavkům a brzdilo by i budoucí vývoj železniční dopravy v Brně, která zde má slavnou historii. Město se může stát křižovatkou koridorů rychlých spojení (RS nebo VRT), což by mělo značný vliv pro nové investiční ale i jiné možnosti. Byla by tak škoda, aby se Brnu jednou koridory vyhnuly kvůli absenci moderního železničního uzlu, které by umožňovalo jejich vedení městem.
Budoucí referendum o přestavbě ŽUB je samo o sobě dosti kontroverzní. Za prvé je jako referendum místní, o kterém ve finále rozhodne Ministerstvo dopravy, referendem pro něj nezávazným a za druhé obsahuje otázky, které jsou protiprávní. V dotazníkovém šetření, které bylo součástí diplomové práce, se jako méně pochopitelná ukázala druhá otázka referenda, u které bylo přímo zjišťováno, zda přijde dotázaným srozumitelná. Pouze 18% respondentů uvedlo odpověď „ano“ a 45% „spíše ano“, což podle názoru autora nesplňuje zákonné podmínky. Dokonce ani první otázka nepůsobila zcela jasně.
Celkově by se měla zlepšit informovanost veřejnosti, protože má o problému přesunu nádraží zkreslené informace.

Barevně zvýraznil autor webu.

Citát na závěr

„Bohužel situace (ohledně nádraží) se v tuto chvíli dostala již do takového bodu, kdy jsou lidé Jižním centrem a již samotným nádražím natolik znechuceni, že upadají tendence se jakýmkoli způsobem posouvat s modernizací směrem na jih města. V tomto případě hlavní nádraží není pouze bariérou hmotnou, ale také psychologickou. “ DP, str. 18

Použitá a citovaná literatura:

Jiří Fajkoš: Přesun hlavního nádraží v Brně – ano či ne? Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Brno 2016.

Diplomovou práci Přesun hlavního nádraží v Brně – ano či ne? lze získat v PDF na webu na tomto odkazu.

Stručně o čem je řeč: Petrov & Řeka

Cituji z DP: Varianta Nádraží U Řeky je přesun hlavního nádraží o 800 metrů jižněji od stávající polohy nádraží. Po realizaci přestavby by doprava pokračovala podél současného hlavního nádraží k nově vybudovanému hlavnímu nádraží, které by se nacházelo podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky. Nové nádraží by bylo vybudováno na mostní konstrukci, pod níž by se nacházel nový uzel městské hromadné dopravy. V rámci vytvoření nového uzlu městské hromadné dopravy by došlo také k rozšíření dostupnosti rozvojových oblastí jižněji od centra města. Prezentovanou výhodou je skutečnost, že varianta Nádraží u řeky navazuje na již provedené rekonstrukce dopravního uzlu a v mnohém má pouze „doplňkový“ charakter.

Varianta Nádraží pod Petrovem počítá s posunem hlavního nádraží zhruba o 300 metrů západním směrem. Nově vybudované nádraží by bylo situováno do blízkosti křižovatky spojující ulice Nové sady, Nádražní, Hybešova a Husova. Oproti výše uvedené variantě U Řeky předpokládá varianta Pod Petrovem vybudování tunelů v centru města, kde by byly umístěny 4 nástupní stanice. Společně s pěti nadzemními nástupišti tedy tato varianta nabízí o dvě nástupiště více než varianta u řeky.
Mimo jiné reflektuje i problematické umístění hlavního autobusového nádraží „Zvonařka“, které by mělo být v rámci přesunu hlavního vlakového nádraží přesunuto do podzemní části nově vybudovaného nádraží. Z hlediska městské hromadné dopravy by mělo dojít k jejímu rozšíření do rozvojových částí města, nikoli však k žádné zásadní změně.

Nulová varianta nebo také „Brno bez moderního nádraží“, jak uvádí stránky projektu Europoint, nepovede k žádné přestavbě ani modernizaci brněnského nádraží, ale budou prováděny pouze nezbytné úpravy k zachování současného provozuschopného stavu. Jižní část města Brna by po zvolení této varianty nebyla žádným způsobem rozvíjena, a to ani v rámci napojení na městskou hromadnou dopravu.

Porovnání variant nádraží Řeka & Petrov najdete v příspěvku Porovnání varianty nového brněnského nádraží: U Řeky & Pod Petrovem.  

Klíčová slova

Brno; hlavní nádraží; referendum; železniční doprava; dotazníkové šetření; Jižní centrum; veřejná hromadná doprava

Můj komentář na závěr

Diplomová práce Přesun hlavního nádraží v Brně – Ano či Ne? je cenným pohledem na názory a znalosti brňáků i mimo-brněnských na otázky železničního uzlu Brno z jara 2016. Diplomka je přes svoje omezení dané časem, množstvím respondentů i tím, že tento výběr neodpovídá náhodnému výběru Brňanů, mimořádným počinem. Ukazuje, půl roku, před nádražním referendem, na neznalost obyvatel Brna, co znamenají jednotlivé varianty a proč se vlastně o přestavbě brněnského uzlu již přes sto let bavíme.
I u část lidí, kteří o sobě v dotazníkovém šetření tvrdili, že se o tento brněnský problém zajímají, ukázala následná kontrolní otázka jejich hlubokou neznalost. To vede k hlubšímu zamyšlení, zda-li je lid schopen v referendu zodpovědně rozhodovat o svém osudu, o své budoucnosti. Přesun hlavního nádraží v Brně a co o něm Brňáci vědí?