Modernizace 5. a 6. nástupiště
srpen 2021
už jsou vidět základy sloupů zastřešení nových nástupišť. Do konce prázdnin by mělo být hotovo.
V červnu 2021 začala plánovaná rekonstrukce 5. a 6. nástupiště na brněnském hlaním nádraží. Stávající nástupiště jsou nízká a podělaná od holubů. Koleje byly modernizovány již před rokem. Rekonstrukce se zčásti kryje s pracemi a výlukou na Střelice, kdy jsou vlaky nahrazeny autobusy.
červen 2021
napřed je třeba rozbít betony stávajícího nástupiště. Je třeba udělat místo pro základy a okraje nových nástupišť. Ty už budou vysoké 55 cm nad kolejnici, abychom mohli do nízkopodlažních souprav nastupovat opravdu pohodlně bez schodu.
Únor na jižním zhlaví
Záhada viaduktu vyřešena. Asi.
Cihlová stavba skladiště Malá Amerika z let 1894-97.
Cihlový viadukt z roku 1839, který na v 90.letech 19.století „zmizel“ v železničním náspu
Zdá se, že záhada tzv. Vídeňského viaduktu byla vyřešena. Viadukt byl postaven v roce 1838 pro jednokolejnou trať z Vídně a Břeclavi do Brna. V souvislosti s výstavbou další tratě z Brna do Přerova, která byla zprovozněna v roce 1869, byl zdvojkolejněn úsek Horní Heršpice – Brno. Viadukt byl proto na své západní straně rozšířen tak, aby zde mohla být položena druhá kolej.
Brněnské nádraží provozu nestačí a tak majitel dráhy, společnost KFNB, zakoupila pozemky podél Nových sadů a mezi lety 1894 a 1897 vybudovala nákladní nádraží s moderním třípodlažním skladištěm s výtahy (tzv. Malá Amerika). Úsek trati zároveň rozšířil na několik kolejí a jižní zhlaví stanice posunul až k řece Svratce a postavila ke stávajícím další most. A cihlový viadukt, až na několik málo oblouků, zmizel. Všichni se domnívají, že byl zasypán do náspu. Pro tuhle teorii ale neexistuje žádný důkaz.
Nedávný průzkum georadarem v zemi ale nic neobjevil. Ani nemohl. Žádné oblouky tam totiž nejsou. Odpověď na otázku co se stalo s cihlovým viaduktem máme již od roku 1897 přímo před očima. Viadukt byl zbořen a cihle byly použity na výstavbu skladiště a přilehlých objektů, rotundy, stavědel…
Bohužel jsem měl asi pravdu: nic tam není
16. února 2021
V prosinci 2020 probíhalo měření georadarem, zda se zachovaly historické klenby tzv. Vídeňského viaduktu, po kterém jezdily vlaky z našeho hlavního nádraží na Vídeň. Sonda postupovala v současném kolejišti v trase pravděpodobného umístění Vídeňského viaduktu tak, jak je zachycen na historických mapách a archivních podkladech. Výsledky měření ale existenci oblouků pod náspem nepotvrdily.
Zkušební měření prvního úseku zahrnovalo předpokládaných prvních šest oblouků, tedy zhruba šedesát metrů od budovy skladiště Amerika směrem na jih, k řece Svitavě. Pro porovnání a otestování georadaru, probíhalo měření i nad skladištěm Malá Amerika, v jehož sklepních prostorách je dodnes viditelných šestnáct cihlových oblouků původního viaduktu. Předpokládalo se, že ty stejné oblouky by měly být i dál na jih. Což se zatím nepotvrdilo.
Vídeňský viaduktu sloužil pro jednokolejnou trať. Při rozšiřování nádraží v předminulém století byly oblouky zasypány a násep rozšířen na obě strany. Viditelných zůstalo jen několik oblouků. Potvrzuje se tak, bohužel, předpoklad, že oblouky viaduktu byly před jejich zasypáním odstraněny. Ponechávat dutiny pod železniční trati ke kterým není přístup, je hloupost. Navíc se cihly daly použít i jinde a hlavně, vytvoření sypaného náspu bez oblouků je podstatně jednodušší. Vzhledem k tomu, že sonda hledala až deset metrů pod zem, nezachovaly se zřejmě ani kolmé sloupy.
Průzkum iniciovaný Kanceláří architekta města Brna bude pokračovat v létě. Další měření georadarem doplní kopané sondy a vrty. Pokud by viadukt zůstal zachován v nějaké rozumní míře, šlo by jej proměnit například v pěší a cyklistickou promenádu spojující centrum Brna s nábřežím Svratky.
„Rozhodně budeme v hledání viaduktu dál pokračovat. Podle toho uvidíme, zda se stavba zachovala a v jakém je stavu. Vzhledem k historické hodnotě viaduktu zvažujeme jeho rekonstrukci, případně alespoň jeho zachovaných částí. Pokud se nám viadukt podaří obnovit, bude to významná dominanta města, podobě jako nedávno otevřený Negrelliho viadukt v Praze. Ten brněnský je přitom ještě o deset let starší,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.
Metoda georadaru založena na vysílání a následném přijímání odražených elektromagnetických pulsů od různých typů rozhraní zemin. Průzkum georadarem bude pokračovat i nadále, tentokrát v kombinaci s přímými metodami, jako jsou například kopané sondy nebo jádrové vrty. Předpokládaný termín je směřován na letní měsíce letošního roku. Jestli dojde také na průzkum úseků navazujících na most přes řeku Svratku či v místě podjezdu na ulici Uhelná, bude záležet na dalších výsledcích měření.
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý celkem 637 metrů. Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován. Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skryt v mohutném náspu. Patnáct cihelných oblouků je zachováno pod kolejemi a přístupno z budovy skladiště Malá Amerika, další jsou viditelné v ulici Nové Sady.
Pravý podchod opět v provozu
Středa 23.prosince 2020
Dnes byl dán znovu do užívání pravý, nebo také příjezdový podchod na brněnském hlavním nádraží. Podchod z roku 1959 byl od přelomu srpna a září poprvé opravován. Za 11 mil. Kč. získal novou žulovou podlahu a obklady ze spišského travertinu. Ty jsou navíc ošetřeny nátěrem proti sprejerům. O bezpečnost a pořádek v podchodu se starají i nové kamery.
Ale jestli jste čekali jezdící schody, výtah na nástupiště, nebo snad prodloužení podchodu až na druhou stranu k OD Dornych, tak to vás zklamu.
Podchod působí na první pohled dobře. Je světlý, dobře prosvícen. Info panely jsou na místech, kde byly.
Spojovací chodba z podchodu pod nádražím do širokého městského podchodu zůstala beze změny. Tedy, abych byl přesný, byl doplněn kryt od pravého žlábu, který kdosi kdysi ukradl.
>>>> Schod na nástupiště jsou doplněny o písmenka sektorů. Zatím se sektory nepoužívají, ale již brzo se dozvíme, že ve kterém sektoru staví náš vlak, a že vůz 1.třídy je v sektoru tom a tom.
Existuje vůbec historický viadukt?
Pro zjišťování co je pod povrchem se používá Georadar. Georadar vysílá do země vysokofrekvenční rádiové vlny. Když ta narazí na překážku s jinými vodivostními vlastnostmi (například rozhraní hlína – kámen), projeví se tato změna v odraženém signále. A ten lze už jednoduše zviditelnit na obrazovce.
1.prosinec 2020
Přes šest set metrů dlouhá promenáda pro pěší i cyklisty, která povede z centra Brna až ke Svratce. Takové jsou plány na proměnu historického železničního tzv. Vídeňského viaduktu z 19. století. Ten leží už přes sto let zasypaný kamením pod železničním valem. S jeho odhalením město počítá v souvislosti se stavbou nové jižní čtvrti Trnitá a s výstavbou nového hlavního nádraží.
V jakém stavu se stavba nachází a zda se ji podaří zachránit, na to má nyní pomoci odpovědět hloubkové měření pomocí georadaru. Zkušební měření prvního úseku se konalo v úterý 1. prosince a zorganizovala ho Kancelář architekta města Brna (KAM).
Zkušební měření prvního úseku zahrnuje prvních pět oblouků, tedy zhruba padesát metrů od budovy Malé Ameriky směrem na jih. Výsledky prvního měření bude mít KAM k dispozici začátkem příštího roku. Pokud se metoda měření osvědčí, plánuje KAM změřit celou trasu viaduktu až k mostu přes Svratku.
Měřením georadarem u Malé Ameriky. Což je dobrý začátek, protože zde pod tratí jsou přístupné skepy a tedy víme, co je pod povrchem. Podle toho můžeme srovnat odražený signál od známého podloží. A na základě toho pokračovat dál, na neznámé podloží.
Důvodem měření je, že vůbec netušíme, v jakém stavu jsou sto let zasypané oblouky a zdali tam vůbec nějaké jsou.
„… Hledali jsme proto možnosti, jak stavbu pod stávajícím kolejištěm zaměřit. Pokud se viadukt podaří zachránit, bude to výrazná stavba, která bude jednou z dominant nové jižní čtvrti Trnitá. Bude sloužit jako městská promenáda z centra až k řece Svratce, podobně jako třeba slavná newyorská highline,“ vysvětlil ředitel KAM Michal Sedláček.
Vídeňský viadukt nechala postavit během roku 1838 společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda jako součást trati mezi Brnem a Vídní. Vlastní zděný viadukt se 72 oblouky byl jednokolejný a dlouhý celkem 637 metrů.
Navazoval na něj pětiobloukový most přes Svratku, který je dodnes zachován. Z původního viaduktu se zachovalo pouze několik nevelkých úseků, protože při rozšiřování kolejiště v 90. letech 19. století byl z větší části zasypán a je skryt v mohutném náspu. Patnáct cihelných oblouků je zachováno pod kolejemi a přístupno z budovy skladiště Malá Amerika, další jsou viditelné v ulici Nové Sady.
Osobně (OneManBrnoBlog) si myslím, že žádný viadukt tam, bohužel, není. Původní viadukt byl určen jen pro jednu kolej. Při rozšiřování před více jak sto lety byl z obou stran násep dosypán. Jen na některých místech byl zachován, zadní stěna zazděna, popřípadě byl viadukt rozšířen pro průjezd pod tratí.
Pokud by tedy naši předci zachovali oblouky, museli by tu hlínu pod ty oblouky napěchovat, aby nevznikly nepřístupné dutiny. Což je dost pracné. Nebo, jednodušeji oblouky viaduktu odstranili a hlínu jednoduše nasypali shora a udusali. No a ještě cihly a kamení z oblouku mohli na něco použít. Žádná dokumentace o tom, co s tím udělali není. Takže se necháme překvapit.
Pohed na Brno se železničním jednokolejným viaduktem z roku 1838. Co se z něho pod náspem zachovalo, nevíme. V popředí řeka Svratka.
Takto probíhala „rekonstrukce“ obdobného železničního viaduktu u našich západních sousedů, v Praze.
Negrelliho viadukt byl postaven až v roce 1850 a jeho oblouky byly po celou dobu přístupné a probíhala na nich kontrola a opravy. Přesto, jak vidíte na obrázku z roku 2019, musely být některé oblouky zcela sneseny a znovu postaveny. Z dalších obluků zůstalo jen vnější zdivo a všechno muselo být odtěženo a nahrazeno novým materiálem.
Na druhou stranu pražský Negrelliho viadukt bude i nadále sloužit železniční dopravě a bude čelit mnohem většímu zatížení než brněnský Vídeňský viadukt.
Co se skrývá za plotem
Nakoukl jsem za ohradu. A překvapilo mne, že stávající nádraží má takové sklepy. Dokonce bych řekl, že je škoda, že se neodstraní (neposune) ta kamenná zeď s plotem (který tam teď není) a pořádně se tu nerozšíří chodník.
Opravy maj zpoždění: snad do konce roku 2021
20.září 2020
Rekonstrukce hlavního nádraží v Brně nabírá na podzim 2020 dvouměsíční zpoždění. Dělníci se ale už pustili do třetí etapy: bourání a oprav levého křídla výpravní budovy. Práce na ní vyjdou zhruba na 140 mil Kč.
V tomto levém křídle budou převážně obchody a služby: potraviny, tisk, rychlé občerstvení. Hotovo by mělo být do listopadu 2021.
Spojovací chodba do pravého křídla současného brněnského nádraží. Na opravy zatím není stavební povolení.
Následně se stavbaři přesunou do čtvrté, poslední etapy, oprav pravého křídla nádraží. Zde se opraví příjezdová hala, spojovací chodba a vnější fasáda.
Na tuhle čtvrtou etapu však stále chybí stavební povolení. Jeho získání blokuje majetkoprávní spor z 90. let minulého století.
Takže nikdo neví, kdy bude hotovo.
Oprava pravého podchodu
1.září 2020
Začali opravy pravého podchodu brněnského nádraží. Za cca 11 mil Kč stavební práce zahrnují opravu kanalizace, dělníci rovněž položí v podchodu novou žulovou dlažbu. Jeho stěny a schodišťová ramena obloží travertinovými deskami. Současně se osadí nové osvětlení, stejně jako nerezové podhledy.
Jsem zvědav, zdali se něco bude dít i s prodejci textilu v Myší díře. Tohle nemůže odpovídat ani elementárním protipožárním předpisům.
Odsud se budou řídit vlaky
Úterý 3.prosince 2019
Zatím jen od 5. a 6.nástupiště, ale od nového jízdního řádu od 15. prosince se vrátí všechny vlaky na hlavní (horní) brněnské nádraží. A nebude jich málo: 620 vlaků / den. Z toho bude 430 regionálních (osobních) a 190 dálkových (rychlíků). Je to rekord v počtu vlaků v celé historii horního nádraží.
Ale také maximum, co lze i s novou technologií na tohle stísněné nádraží dostat.
Přitom zájem od cestujících, od státu i od kraje tu je, ale další vlaky se sem již nevejdou. I když je počítáno s tím, že na všechny koleje se vejdou dva vlaky za sebou.
Mezi horním nádražím a skladem Malá Amerika, u zastávky šaliny Nové Sady vedle hospody Bogota, vyrostla nová budova SŽDC.
Zde je tzv. Jednotné obslužné pracoviště, odkud jsou řízeny všechny vlaky na brněnském hlavním nádraží. Snímek budovy pochází z výstavby z léta 2019,
V sále je devět pracovišť ve třech řadách za sebou. Odsud se bude řídit veškerý provoz na brněnském hlavním nádraží.
Přestože v první řadě jsou místa pro tři výpravčí, zatím zde sedí jen jeden výpravčí. Ale od 15.prosince v plném stavu.
Sál řízení vlakového provozu v Brně:
V předu sedí tři výpravčí.
- Výpravčí A řídí odstavné nádraží A, N a jízdy vlaků ze směru Horní Heršpice po 1. a 3.TK.
- Výpravčí B řídí odstavné nádraží B a F a jízdy vlaků směr Chrlice, Horní Heršpice po 2.TK a odbočka směr Černovice. Tady se předpokládá největší objem posunů.
- Výpravčí C řídí jízdy vlaků a posunů na šesti průběžných kolejích a odstavné nádraž S,
Sál řízení vlakového provozu (jednotné obslužné pracoviště) na brněnském hlavním nádraží. V sále je devět pracovišť ve třech řadách za sebou.
Ve druhé řadě sedí Hlavní výpravčí. Ten je zodpovědný za jízdy vlaků v celé stanici, určuje sźměny kolejí, zodpovídá za přípoje, komunikuje se sousedními výpravčími, vede dopravní dokumentaci a řídí práci operátorek.
Po jeho pravici sedí Operátorka rozhlasu. Ta odpovídá za hlášení staničního rozhlasu a informování cestujících.
Třetí místo vlevo je záložní. Slouží pro zácvik nebo posilu při složitější výlukové činnosti nebo mimořádnostech.
Třetí řada a Operátorka hlavního výpravčího. Jejím úkolem je vedení agendy narušení dopravy (důvody zpoždění) a vede i dopravní dokumentaci za náhradní dopravu.
Vedle ní, vpravo, sedí Směnový dozorčí provozu. Ten je vedoucí směny a komunikuje s dispečerským aparátem.
Po její levé ruce je volné místo, které bude využíváno pro Zaškolení a výcvik uchazečů na dispečerskou práci.
Vymalováno jest
29.listopad 2019
Tohle býval hlavní vstup na brněnské hlavní nádraží. Schválně říkám „býval“, protože odsud nevede žádné rozumná cesta. Tedy pokud nechcete na autobus ke Grandu. Před vámi kolmo chodník a zábradlí a koleje šaliny.
Nově jsou zde aspoň samozavírací dveře, aby do haly nádraží v zimě netáhlo. A chtělo by to venku instalovat na ty schody zábradlí.
Průchod k OD PRIOR opět v provozu
čtvrtek 7.listopadu 2019
Od listopadu 2019 je po mnoha letech opět otevřen vstup do podchodu pod brněnským hlavním nádražím. Léta byl tento vchod zaskládán bednami s levným textilem, několik měsíců se chodila přes stánek s hadrami než byl definitivně uzavřen plechovými vraty.
Znovu otevřený vchod ze směru od OD Prior do podchodu pod brněnským nádražím jsem dneska vyzkoušel. Čidlo na dveřích je trochu lenivé a než zareagujovalo na můj příchod, chvíli jsem postál.
Co a k čemu sloužil vedlejší zdobný vchod (?) to vskutku nevím. Taktéž je mi záhodou okno a dveře (?) vpravo od vchodu.
Za dveřmi jsou schody, takže nic pro tatínky s kočárkem nebo pro vozičkáře. A pokud máte kufr na kolečkách, tak do ruky. Přitom si myslím, že zbudování nějaké rampy by právě zde nemusel být takový problém.
Lešení už stojí
28.srpna 2019
Do konce plánované výluky a návratu desítek tisíc cestujících na brněnské horní nádraží zbývá ještě / už jen čtvrt roku. A v hale se objevilo lešení.
K lešení v hale mám vzpomínku z dětství. Asi je to také moje první vzpomínka na nádraží, vyjma děsivého průchodu myší dírou pod nádražím.
Pamatuji si totiž, bylo to někdy na počátku 80.let minulého století, kdy se brněnské nádraží malovalo naposledy. Jako žák základní školy jsem vyřizoval vlak na školní výlet. Jeli jsme do Beskyd a objednávali jsme pro naši třídu vůz navíc. Měl jsem jmenný seznam žáků naši třídy a paní učitelky. Internet v té době ještě nebyl.
A skutečně. Na školní výlet jsme cestovali vozem určeným z poloviny jen pro naši třídu. A já si vybavuji, jak jsem při tom překračoval lešenářské trubky v hale nádraží.
Dneska jsem si to zopakoval :-)
Skoro po čtyřiceti letech by s emělo naše horní brněnské nádraží opět malovat
Lešení na brněnském nádraží, hlavní vchod je uzavřen
Rádoby výzdoba z 80.let minulého století už mizí.
Bude se malovat nebo ne?
22.července 2019
Nájemce brněnského hlavního nádraží, Brno New Station Development, se před lety zavázal, že bude nádraží opravovat. A k vymalování a dalším opravám chtěl využít současnou výluku.
Ale tento týden narazil na původní kámen v hale nádraží. Co na to pamatkáři? Kdo to zaplatí? Bude se opravovat nebo se nádraží zakonzervuje jako Stavědlo číslo 5 na jaře 2019?
Ale když jsem se na jaře dočetl, že stavaři teprve shánějí stavební povolení, už bylo jasné, že něco není v pořádku. K výluce a omezení provozu a počtu cestujících došlo už v prosinci 2018, přitom se o opravách ví aspoň rok předem.
Je červenec 2019 a brněnské hlavní nádraží je již skoro celé vyklizené. Bude se po čtyřiceti letech opět malovat?
Podchod opět průchozí
Mladší se diví a staří vzpomínají.
Určitě jste si všimli, že podchod pod současným hlavním nádražím končí plechovými dveřmi.
Podle nových dveří soudím, že podchod bude opět průchozí a budeme moci chodit rovnou k OD Dornych a k Vaňkovce.
Opuštěné nádraží v Brně
Doslechl jsem se, že na současné hlavní nádraží se bude znovu malovat. Naposledy se stěny líčily někdy v polovině 80.let minulého století. Vzpomínám si, jak tu všude stály lešenářské trubky.
Bouračka na Hlavasu
Červený a modrý pantograf na hlavním brněnské nádraží v únoru 2019. Za necelý měsíc se čelně střetly.
V úterý 5.března 2019 došlo ke střetu dvou vlaků. Červený vlak přijížděl od Letovic a modrý právě odjížděl z hlavasu do Březové nad Svitavou.
Přestože k bouračce došlo v malé rychlosti, bylo 21 idí potlučeno, z nich dokonce 15 muselo být převezeno do nemocnice.
Přestože za dnešní čelní srážkou vlaků může, nejspíše, jeden ze strojvedoucích, je třeazmínit, že zabezpečovací zařízení z Horního (hlavního) nádraží na Židenice jede v těchto týdnech provizorním režimu a samozřejmě se sníženou rychlostí vlaků.
Před dvěma týdny byla dokonce výluka výluky, kdy byly odřeknuty další vlaky na Horní nádraží a to kvůli demontáži starého elektro-mechanického zabezpeč. zařízení na severním zhlaví.
Co pamatuji, tak na tomto stejném místě se stala obdobná nehoda před pěti či šesti lety.
Holt, my brňáci jsme se nebyli schopni po dlouhá léta rozhoupat pro nové nádraží. A teď se musí na poslední chvíli a za částečného provozu, instalovat zabezpečovací zařízení nové, aby brněnské horní (hlavní) nádraží ještě pár let vydrželo, než bude postaveno nádraží nové. Je to smutné a tato nehoda a tito zranění jsou daň za naši brněnskou nerozhodnost.
Nádraží v době výluky
Jak široká plocha odděluje centrum Brna od jejiho okolí. Jednou by tady měl být zelený pás kolem centra, možná tudy povede i šalina ze Staré Osady do administrativního centra na jihu.
Budova SŽDC finišuje
V těchto týdnech již finišuje výystavba budovy SŽDC u VI.nástupiště. K montáži technologií zabezpečení a řízení provozu by mělo dojít od března a zprovozněná od poloviny prosince, kdy začne platit nový jízdní řád.
V lednu 2019 se již šroubuje zábradlí. Teď to už vypadá, že u prvního nástupiště přibude nová kolej.
Až do prázdnin 2018 se k V. a VI.nástupišti muselo chodit překračováním kolejí. Hrůza. Teď už to bude po bezpečném chodníku.
200 mil Kč na opravy ještě letos
Podle šéfa BNSD Ivo Vrzala je již připravena oprava stávajícího hlavního (horního) nádraží. Čěká se „jen“ na stavební povolení. Opravy budovy by měly být ve třech etapách: odjezdová hala (do konce roku 2019), následovat bude levé křídlo včetně kavárny Secese a na závěr to pravé (jižní) křídlo. Po jejím dokončení zde budou nepotravinové obchody a služby.
Já bych ještě poznamenal, že pronajimatel současného hlavního (horního) nádraží a jeho okolí – společnost Brno New Statation Development (BNSD) – se ve smlouvě zavázala, že bude do oprav do roku 2040 (kdy ji končí nájemní smlouva) investovat alespoň 250 mil Kč. Z oznámení tedy vyplývá, že tuhle podmínku by už letos mohla skoro celou splnit. Kéž by ve vestibulu přibyly aspoň jezdící schody do podchodu. Co na to památkáři? Mohou být?
Poslední dvě stavědla
10.ledna 2019
Podaří se či nepodaří se zachránit poslední dvě stavědla na trati z Vídně do Brna. Pamatkáři na ně zapomněli a SŽDC by je nejraději zbourala. Co s nimi?
Největší problémem je, kdo se o ně bude starat, resp. kdo bude financovat jejich údržbu. A to se týká nejen těchto stavědel, ale i dalších starých památek. Pokud nepřekáží, klidně mohou zůstat stát, i s vnitřním vybavením. Ale budou nevyužita, opuštěná. A co je opuštěné, bez dozoru … víme jak skončívá. Takže otázka zní, kdo se o ně bude starat, kdo to zaplatí? Budou stavědla na prodej?
Pokračujte na příspěvek o Stavědle číslo pět na brněnském nádraží.
Nová Zarážedla
Zarážedla, to jsou ty „nárazníky“ na kusých (slepých) kolejích. Slouží k tomu, aby vlak nepřejel a neskončil mezi lidmi na nádraží.
Původní zarážedla však dokázala zastavit vlak jedoucí jen v malé rychlosti. Ostatně jak ukazuje lednový případ z Liberce, kdy vlak přerazil zarážedlo a skončil až na nástupišti. Naštěstí se v Liberci nikomu nic nestalo.
Na brněnském horním nádraží jsou na třech kusých kolejích u V. a VI. nástupiště od prosince 2018 nové, moderní, zarážedla. Vyšší bezpečnost ale vyžaduje, abychom na vlak šli o pár metrů dál směrem ke skladu Malá Amerika.
Policie zasahuje
Místo pro Váš komentář, dotaz nebo příspěvek je níže. Vaše příspěvky, komentáře a dotazy jsou před jejich publikováním schváleny, většinou do 24 hodin. Vaše e-mail adresa slouží jen pro případné odpovědi. Nebude zveřejněna, archivována ani předána třetí straně a ani na ni nebudou posílány žádné obchodní nabídky. To slibuji.
Pokud mi chcete napsat přímo email, poslat obrázky, text v souboru, můžete psát na. OneManBrnoBlog@gmail.com
Za mne osobně je obrovská škoda venkovní zahrádky s terasou a platany na straně levého křídla hlavní budovy, měla neopakovatelný ráz, ten malý kousek přírody v centru bude navždy chybět.. je mi to velmi líto. člověk se prodral mezi davy sedl si pod strom dal si pivo a pozoroval cvrkot města.Nyni je z prostoru před nádražím jen tranzitní zóna odku chce člověk rychle zmizet.