Kancelář architekta města Brna (KAM) v pondělí 31. srpna 2020 zahájila mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonickou soutěž o návrh nového brněnského hlavního nádraží a jeho okolí.
Ve středu 21. července 2021 známe vítěze.
Nové brněnské nádraží 2028 – 2035
29. října 2021
Kino Scala: prezentace návrhů o podobu nového brněnského nádraží. Tolik lidí, takový zájem jsem nečekal.
Ve čtvrtek 29. září v kině Scala proběhla prezentace a debata s občany, o den později vernisáž výstavy. A od 1. do 29. října 2021 si může již každý prohlédnout v Křížové chodbě Nové radnice návrh nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects – vítěze mezinárodní architektonické soutěže o Nové brněnské nádraží.
Co vše nové nádraží po svém dokončení v roce 2035 nabídne a jak bude vypadat její okolí? Součástí výstavy je vskutku velký model nové čtvrti Trnitá a další návrhy z obou fází soutěže.
Model nového nádraží vznikl letos ve 3D studiu FaVU VUT pomocí tisku a počítačem řízeného obrábění. Použit byl materiál odolný proti UV záření a desky pryskyřice.
Křížová chodba na nové radnici je za vraty radnice z Dominikánského náměstí hned vlevo.
Nejen modely a výkresy, ale i vizaulizace podoby nového brněnského nádraží.
Vskutku velký model oblasti Trnitá a jejiho okolí. Od Staré radnice, přes stávající nádraží, přes Vaňkovku až do Komárova. Od Mosilany, přes Křenku, Vlněnu, přes nové nádraží, až za řeku Svratku.
Ono toho místa zas tak moc není. Když se podíváte v modulu na plánované vedení ulic a obytných domů, tak ta celá jižní čtvrt je „jen“ pár bloků domů. A nádraží.
Ze čtvrteční vernisáže výstavy
Návrh nádraží předpokládá z obou stran normální ulici a široký průchod pod nádražím v úrovni okolní uliční sítě. Žádné schody do podchodu.
Na nástupiště nahoru, dolů jen na podzemku.
Nástupiště a koleje jsou zvednuty asi o sedm metrů nad současnou úroveň. A vlastně celé nádraží je na mostě. Tomu odpovídá i zdvih železničních mostů přes řeku Svratku. Takže už žádné nízké podjezdy na cyklotrase kolem řeky na jih Brna.
Vaňkovku na module vpravo asi poznáte. Vpravo od Vaňkovky je dnes autobusové nádraží. S tím se nepočítá. Jednak všechny autobusové regionální, žluté i dálkové linky budou na jednom místě, spolu s vlakovým nádražím, a pak Zvonařka zavazí. Na části jejim místě už budou první koleje a také trať šaliny.
Vlevo: současné historické hlavní brněnské nádraží a vpravo od něj pošta. Pro někoho překvapivě jsou ty dva objekty od sebe odděleny mezerou. Důvod je ten, že ta „chybějící“ část je novodobá přístavba, která není památkově chráněna a lze tak staré nádraží „očisit“ od novodobých stavebních zásahů. Mimo jiné tak vznikne průchod do parku.
Návrhy, které se umístily na druhém a třetím místě jsou na výstqvě rovněž provedeny v modulu, byť menším. Další soutěžní návrhy jsou jen v nákresech. Což neznamená, že nestojí za pozornost.
Vítězný návrh: Benthem Crouwel International B.V.
21. července 2021
Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects. Ti už mají zkušenosti s velkými projekty: nové nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu.
Cílem je vznik moderního přestupního uzlu vlak – šalina – autobusy a regionální atobusy, popřípadě brněnská podzemka. Vše s podmínkou dalšího rozvoje železniční dopravy v Brně a kvalitního napojení našeho města na své okolí.
Jako cestující říkám: podchod pod nádražím je naprosto správně v úrovni okolní uliční sítě. Vystoupím ze šaliny a jdu rovno až k pojízdným schodům, které mne vyvezou na nahoru na nástupiště v úrovni plus jedna. Podchod je široký, průchozí na druhou stranu. Už žádná tmavá myší díra. Po případné dostavbě podpovrchové šaliny (metra) bude stanice v úrovni mínus jedna.
Vpravo je řeka Svratka, vlevo (za rohem) šalina Plotní. Co vás může zmást je, že už tu není Zvonařka. Autobusy budou stát u nádraží, resp. pod nádražím. A kus ÚAN Zvonařka stejně bude muset být zburán, kvůli rozšořování počtu kolejí a vedení šaliny k nádraží z ulice Plotní, resp. Masné.
Jestli je vstupní vestibul se střechou rovnou nebo v oblouku, je mi jedno. Hlavní je napojení na šalinu.
Soutěže už přece byly?
Kdo aspoň trochu sledoval v uplynulých třiceti letech dění kolem brněnského nádraží ví, že už probíhaly architektonické soutěže. Tak proč znova?
První vizualizace nového nádraží se objevily již v devadesátkách. Ale šlo jen o ideové návrhy. V té době se ještě nevědelo jaká bude navazující uliční síť, kudy povede šalina, ani to, kolik bude potřeba kolejí a nástupišť.
Čtenáři si asi nejvíce pamatují na urbanistickou soutěž z roku 2016 odkud pochází většina dodnes publikovaných vizualizací. Ale (!) ani toto nebyla soutěž na podobu nádraží. Šlo o návrh, jak by právě měla vypadat uliční síť mezi současným nádražím, Zvonařkou a novým nádražím. Kde budou parky, kde bude jezdit šalina, jak vysoká má být zástavba. No a při té příležitosti autoři přidali „nějaké“ návrhy nádraží.
Ale až teď známe potřebné parametry: délku a počet nástupišť, počet kolejí, počet průjezdních kolejí pro nákladní dopravu, výšku nad uliční síti. Máme už dobrou představu o podobě mostů nad řekou Svratkou, o protipovodňových opatřeních. Ale také o trasování brněnské veřejné dopravy k novému nádraží. Proto mohla proběhnout soutěž o podobu nádraží až teď.
Autoři vítězného nívrhu jsou Daniel Jongtien, Martin Biewenga a Jan Benthem
Řeka Svratka. Na místě železničního mostu jsou dnes dva nízké rezavé žel. mosty pod kterými vede cyklostezka.
Musíme pohnout
Předpoklad je, že nové hlavní nádraží by mělo být zprovozněno do roků 2032 až 2035. A i tak to bude na těsno. Letos se dokončuje modernizace a elektrifikace železniční trati Brno – Střelice a v dalších letech se bude (by mělo) pokračovat na Jihlavu. Modernizace zcela jistě přivede nové cestující a také nové vlaky.
Podstatnější je, že se už soutěží projektanti na modernizaci trati z Přerova a Vyškova do Brna. Ta se bude stavět ve druhé polovině dvacátých let. Jejim dokončením dojde ke skokovému nárůstu počtu cestujících a vlaků. A zatímco modernizace trati na Střelice současné hlavní nádraží ještě zvládne, nové vlaky od Vyškova už ne. A v terénu už pracuji geomeři na vysokorychlostní tratě v okolí Brna…
Proto musíme s novým hlavním nádražím a modernizaci brněnského železničního uzlu už opravdu pohnout. Času opravdu není nazbyt.
Nahoru, všechno půjde nahoru.
Nástupiště a kolejiště budou výš než dnes a to o několik metrů. Proto může být pod kolejištěm vysoký pochod. Prakticky celé nádraží bude zvednuto nahoru včetně navazujících mostů nad řekou Svratkou a nad ulici Plotní.
Další benefity připomíná 1. náměstek primátorky Petr Hladík: „Jedním z cílů nového nádraží je na jednom místě umožnit rychlý přestup mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou. A to včetně příznivých podmínek pro přivedení linek připravované vysokorychlostní železnice ve směru na Prahu, Ostravu i Vídeň. Podstatný je zároveň komfort pro pěší i cyklisty, cestující i nové sousedy nádražní budovy.“
Nové hlavní nádraží je nejdůležitější součástí modernizace brněnského železničního uzlu. Jeho polohu u řeky upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy. Ještě dříve o ní ve stejném roce rozhodli zastupitelé města i kraje. V současné době je v přípravě modernizace nádraží Brno-Židenice, které se posune blíž městské hromadné dopravě, i vznik nového terminálu v brněnských Černovicích na ulici Olomoucká.
„Mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická soutěž o návrh nového hlavního nádraží v Brně byla vyhlášena 31. srpna 2020 a porota o vítězných návrzích rozhodla na dvoudenním zasedání 1. a 2. července 2021. Šlo o největší architektonickou soutěž v historii Česka, kdy bylo úkolem soutěžících navrhnout nádražní budovu včetně kompletního řešení přiléhajících veřejných prostranství, budov pro administrativu, bydlení a veřejnou vybavenost, autobusového nádraží, terminálu městské hromadné dopravy i propojení pro pěší,“ připomněl radní pro oblast územního plánování a rozvoje Filip Chvátal.
Jednalo se o dvoufázovou užší projektovou soutěž o návrh. Do prvního fáze se zapojilo celkem dvanáct týmů. Tři byly vyzvány přímo, dalších devět vybrala odborná porota ze 46 zaslaných přihlášek a portfolií architektů. Byly mezi nimi například autoři nádraží ve Vídni, Berlíně, Rotterdamu, Haagu, Boloni, Londýně nebo Birminghamu. V první fázi dvanáct soutěžících své návrhy rozpracovalo. Čtyři z nich byly vybrány do druhé fáze soutěže, kde je účastníci dopracovali do větší podrobnosti. Organizátorem soutěže byla Kancelář architekta města Brna a společnými zadavateli město Brno a Správa železnic.
Všechny návrhy z obou fází soutěže si veřejnost bude moci prohlédnout na výstavě v Křížové chodbě brněnské Nové radnice. Vernisáž za účasti vítězného týmu proběhne 30. září 2021. Představen bude i velký model nové čtvrti Trnitá, který během svého hodnocení využívala odborná porota. Přímo do modelu byly totiž vkládány soutěžní modely jednotlivých týmů s navrženými budovami i navazujícím veřejným prostranstvím.
Kde to nové nádraží vlastně bude?
Místo pro nádražní kapli
21.září 2020
Na novém brněnském nádraží bude i duchovní prostor. Jeho podobu budou navrhovat architekti v rámci soutěže na podobu nového nádraží. Podle náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL) má být vytvoření duchovního prostoru inspirováno Královskou kaplí, která vznikla za vlády českého krále Václava II. v roce 1297 na nároží ulice Veselé a tehdejšího Rybného trhu, dnešního Dominikánského náměstí. A roku 1908 byla i přes protesty našeho památkového úřadu ve Vídni zbourána.
„Podobně jako na světových letištích nebo dopravních terminálech, jako například v nedalekém nádraží ve Vídni, bude pro cestující vyhrazeno místo, kde budou moct trávit čas v tichosti se svými myšlenkami nebo duchovním způsobem,“ uvedl Hladík.
Ty nejcenější architektonické prvky z královské kaple jsou zachovány a roztroušeny na různých místech po Brně. Proto by bylo hezké, kdyby je architekti ve svých návrzích využít a přivedli opět k sobě.
3 + 9 návrhů pro nové nádraží
Soutěž o podobu nového nádraží bude rozsahem největší mezinárodní soutěž, jaká se v Česku zatím pořádala. Cílem je nové brněnské hlavní nádraží na evropské úrovni. Proto KAM do soutěže přímo vyzve tři zahraniční architektonické ateliéry, které mají zkušenosti s velkými dopravními stavbami. Mezi nimi je architekt Albert Wimmer, spoluautor nového hlavního nádraží ve Vídni, nizozemský ateliér Benthem Crouwel, autoři hlavního nádraží v Amsterdamu, a gmp architekten z Hamburku, kteří stojí za projektem hlavního nádraží v Berlíně. Dále porota vybere ze zaslaných portfolií dalších devět soutěžících.
Nové brněnské hlavní nádraží se bude nachází na místě dnešního Dolního nádraží. Bude ale výše, než je dnešní nádraží a to na mostě ve výšce sedm metrů nad uliční síti. Bude tedy průchozí, už žádné „tunýlky“ a temné podchody.
Bude rovněž širší. Takže v místě, odkud je pořízen tento snmek, bude již první kolej.
Nové hlavní nádraží svým významem zcela zásadně ovlivní rozvoj města. Bude klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou.
Vedení Brna zároveň na základě výsledků studie proveditelnosti věří, že bude i možnost přestupu na severojižní kolejový diametr. Nádraží se tak stane nejen novou vstupní branou do Brna, ale i centrem nové čtvrti Trnitá.
Mezinárodní soutěž je dvoufázová
Nejprve jsou tři ateliéry vyzvány k účasti v soutěži napřímo. Dalších devět účastníků bude vybráno porotou na základě jimi zaslaných návrhů. Termín pro zaslání návrhů je 25. září 2020. Hodnocení návrhů v první fázi proběhne v únoru 2021
Z těchto dvanácti soutěžících budou čtyři vybrány do druhé fáze soutěže. Nyní dopracují návrhy do větší podrobnosti. Z nich porota vybere vítěze a určí pořadí na druhém, třetím a čtvrtém místě. ve druhé fázi v červnu 2021.
Úkolem soutěžících je navrhnout
- nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť,
- podobu drážního tělesa a mostních konstrukcí,
- rozmístění vnitřních prostor a
- umístění hlavní výpravní haly,
- a kompletní řešení přiléhajících veřejných prostranství.
- Kromě vlakové dopravy je nutné vyřešit také podobu a polohu autobusového nádraží,
- terminál hromadné dopravy,
- parkování aut,
- úschovnu kol a
- propojení pro pěší.
Technické podmínky nového brněnského hlavního nádraží tak, jak vzešly ze Studie proveditelnosti z podzimu 2017. Počty kolejí a nástupišť vycházejí z dopravních modelů zohledňujících počty vlaků a objem cestujících ve střednědobém a dlouhodobém čase.
Delní nádraží v létě 2019. Koleje a nástupiště budou výše. Už žádné sestupy do podchodů. Od šaliny rovno pod nástupiště a pak nahoru na vlak.
Řekli k soutěži
„Nové nádraží bude umístěno na mostě ve výšce sedm metrů nad zemí. Bude průchozí a nebude tvořit bariéru mezi severní a jižní částí nové čtvrti. Součástí zadání soutěže je i celkové řešení veřejných prostranství a budov přednádražního a zanádražního prostoru, včetně jejich propojení s nábřežím řeky Svratky. Jsou to veřejná prostranství, která v Brně svým rozsahem nemají obdoby, je proto zásadní najít kvalitní řešení.“
ředitel KAM Michal Sedláček
„O poloze hlavního nádraží se rozhodovalo velmi dlouho, otázka jeho přesunu jižním směrem se otevřela už na počátku 20. století. Brno bylo stavbě centrálního nádraží několikrát velmi blízko, ale historické události, jako hospodářská krize v roce 1929, druhá světová válka a poválečná obnova nebo okupace v roce 1968, projekt vždy odsunuly na později. Nyní už je takřka pozdě a bez vyřešení železničního uzlu a jeho okolí se naše město neposune dál,“
primátorka města Brna Markéta Vaňková.
„Hledáme rovněž optimální polohu a podobu autobusového nádraží, přestupního terminálu MHD, parkovišť nebo stanovišť taxislužby. Návrh musí zohlednit jak jejich napojení na městskou dopravní síť, tak i jejich vzájemné vazby. Podstatný bude komfort pro pěší a nezapomínáme ani na cyklisty. Nové nádraží bude … napojeno na páteřní cyklotrasy – kromě oblíbených tras po obou březích Svratky to bude trasa podél přestavovaného tělesa železnice ke Svitavě a cyklotrasy v nové čtvrti Trnitá,“
1. náměstek primátorky Petr Hladík.
„Vzhledem k bezprostřední blízkosti řeky bude potřeba zaměřit se také na krajinu a hospodaření s vodou. Požadujeme, aby soutěžní návrhy v maximální možné míře využívaly přírodě blízká opatření, která zmírňují důsledky změny klimatu a snižují odtok srážek z řešeného území. Měla by vodu zadržovat, vsakovat, vypařovat nebo čistit v blízkosti jejího dopadu na zemský povrch,“
náměstek primátorky Tomáš Koláčný.
„Řešený prostor se nachází v katastrálním území Komárov, Štýřice a Trnitá. Dělí se do tří částí: na samotné drážní těleso o ploše 11,7 hektaru a k němu přiléhající přednádražní (6,2 ha) a zanádražní (5,6 ha) území.
Rozsah drážního tělesa je vymezen mosty přes řeku Svratku a přes ulici Plotní, které jsou také předmětem návrhu. Na tento prostor bude navazovat rozvojová lokalita Trnitá jižně od historického centra Brna. Nové nádraží bude jak železniční, tak autobusové a povedou k němu dvě nové tramvajové tratě. Podmínkou je, aby uchazeči do železničního uzlu umístili celkem 18 kolejí,“
generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Kdo to platí
Zadavatelem je Správa železnic.
Předpokládaná hodnota je 143,5 mil Kč.
Předpokládaná hodnota Následné zakázky č. 1 včetně licence za autorské dílo činí 65 mil Kč.
Předpokládaná hodnota Následné zakázky č. 2 včetně licence za autorské dílo činí 31 mil Kč.
Celková částka na ceny a náhrady výloh v Soutěži se stanovuje ve výši 47,5 mil Kč.
Související odkazy
- Správa železnic: Informace o veřejné zakázce. Veřejná zakázka: Nové hlavní nádraží Brno / Brno New Main Train Station. Oficiální informace o zakázce.
- Kancelář architekta města Brna – organizátor architektonické soutěže o podobu nového hlavního nádraží a okolí.
- Studie proveditelnosti (11.2017) a popis varianty nového brněnského nádraží.
- Technický popis nového brněnského hlavního nádraží (11.2017)
- Květen 2016 a prezentace tří nejlepších architektonických návrhů na urbanistické řešení tzv. Jižního centra Brna, tedy oblasti mezi současným nádražím, řekou Svratkou, Dolním nádražím, Zvonařkou a Uhelnou. Cílem této soutěže nebyla architektonická soutěž na samotné nové brněnské nádraží, ale základní koncept celého území.
- Pro porovnání soutěžní návrhy na podobu nového brněnského nádraží v neúspěšné varinatě polohy Pod Petrovem: Květen 2016 a Soutěž o budoucnost centra Brna Pod Petrovem.
Prior zbourate ale misto něho tam budou zase 4 bloky kanceláří, které zakryjí kouzelný výhled z Dornychu na Petrov. Na Vaňkovce je aspoň parkoviště. Většina nákladních vlaků jezdí přes Dolní nádrazí, to bude všechna ta vagonová hrúza jezdit pres to nové nádraží? Za 150 roků mozna vyvstane potreba i to nové nádraží přesunout jeste níže. Tak níže už teď přesuňte to nákladové, aby bylo potom kam přesouvat. Rychlovlaky dělají aerodynamický hluk a tak se ve městech tratě přesouvají do podzemí. Az za mestem jdou nad povrch na estakadu. Proto jejich trasa by měla kopírovat dálnici na D1 i D2, stejně tak nové nádraží by mělo sloužit rychlovlakům a ne i těm lokálkám. Dopravu z nového nádraži do centra a zpět řešit povrchovým metrem po historické trase. Vlaky do okoli Brna by klidně zvladlo to staré nádraží s tím, že nákladni vlaky by jezdily jako dřív přes Dolní. Stavejte nádraží pro rok 2100 a pro novou eru evropských rychlovlaků. Nechcete přece z Brna udělat špunt, vždyt jen se prokličkovat přes Obřany a Bilovice trva vecnost. Brno musí udělat Jižním centrem a novým nádražím skok do budoucnosti a nikoliv jen jeden krok. Jedte do Francie i Španělska se poučit. Napřed postavte novou rychlodrahu TGV a potom u ni to nové nádraži. Zajížděním rychlovlaků až do centra Brna dopravu jen zpomalíte a smažete efekt rychlovlaků.