Studie proveditelnosti 2017 – Jak se změní veřejná doprava

Růst města Brna, poloha nového hlavního nádraží a výstavba nových přestupních uzlů změní i brněnskou veřejnou dopravu. Vzniknou nová nádraží, např. Olomoucká-Černovice nebo Komárov. Lidé začnou využívat nové směry a linky městské hromadné dopravy, které jim usnadní cestování do cíle jejich cesty. Třetí díl Studie proveditelnosti popisuje stav veřejné dopravy v jednotlivých variantách modernizace brněnského železničního uzlu. Co která varianta přestavby znamená pro veřejnou dopravu. Veřejná hromadná doprava zahrnuje železniční spoje, šaliny, trolejbusy, městskou a regionální autobusovou dopravu (pod hlavičkou), a také dálkovými autobusy.
Je popsán současný systém veřejné dopravy, včetně předpokládaných změn. S některými změnami je uvažováno invariantně bez ohledu na zvolenou variantu, některé změny jsou naopak spojeny s konkrétní variantou řešení Železničního uzlu Brno.

Pro každou železniční stanici nebo zastávku na území města Brna jsou popsány v jednotlivých variantách všechny navazující linky šalin, trolejbusů a autobusů, jejich trasy, celkový předpokládaný obrat cestujících v železniční stanici a podíl cestujících podle toho, jakým způsobem pokračují do cíle cesty (šalinou, autobusem, pěšky). Závěrečná část se věnuje i předpokládaným změnám v systému Veřejné dopravy v souvislosti s výstavbou Vysokorychlostních tratí.

(Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 9)

Před čtením této části se doporučuji seznámit s popisem jednotlivých navržených variant Řeka – Petrov.
Obsah a úvod Studie proveditelnosti 2017 najdete zde.
Pokud to chcete jednoduše, směřujte na odkaz Studie proveditelnosti: Stručně a jasně.
Plné znění Studie proveditelnosti 2017 najdete na webu EuroPoint Brno.cz.

Jedná se o můj stručný a zjednodušující výtah ze Studie proveditelnosti 2017.
Cílem je obsah Studie přiblížit občanům, kteří se o brněnský gordický železniční uzel zajímají.
Pokud dotazy nebo názor, využijte, formulář pod článkem.
Nebo mi napište rovnou na pavel.boucnik@centrum.cz

Víc jak Jižní Morava

Dopravní model zahrnuje jak území Brna, tak samozřejmě i celý Jihomoravský kraj a dále Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Velké Meziříčí v kraji Vysočina. Celá toto velké území bude ovlivněno modernizací železničního uzlu Brno.

Železniční tratě procházející železničním uzlem Brno a přímo dotčené modernizací Železničního uzlu Brno

• Trať č. 240: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Brno – Jihlava. Na trati jsou provozovány rychlíky linky R11 Brno – Jihlava – Č. Budějovice – Plzeň a regionální osobní vlaky. Všechny vlaky jsou v úseku Brno – Náměšť n. O. integrovány v IDS Jihomoravského kraje, rychlíky pod označením R4, osobní vlaky pod označením S4.
• Trať č. 244: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Brno – Hrušovany nad Jevišovkou s odbočkou Moravské Bránice – Oslavany. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky a dva páry spěšných vlaků, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S41 (do Miroslavi), v úseku Miroslav – Hrušovany nad Jevišovkou jako linka S42. Na odbočné větvi je pravidelný provoz pouze v úseku Moravské Bránice – Ivančice.
• Trať č. 250: Dvoukolejná elektrifikovaná trať v úseku Havlíčkův Brod – Brno – Kúty. V úseku Brno – Kúty je trať součástí 1. tranzitního koridoru. V úseku Žďár nad Sázavou – Brno jsou na trati provozovány rychlíky linky R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno, které jsou v úseku Tišnov – Brno zahrnuty do systému IDS Jihomoravského kraje pod označením R3. V úseku Brno – Břeclav jsou vedeny rychlíky linky R13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc a dále vlaky EC a Railjet jako linka Ex3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko. Rychlíky a spěšné vlaky jsou integrovány v IDS Jihomoravského kraje v úseku Brno – Břeclav (– Hodonín – Moravský Písek) pod označením R5. Regionální osobní vlaky jsou integrovány v úseku Níhov – Brno – Břeclav pod označením S3, v úseku Břeclav – Lanžhot pod označením S53.
• Trať č. 260: Dvoukolejná elektrifikovaná trať v úseku Česká Třebová – Brno. Trať je součástí 1. tranzitního koridoru. Na trati jsou provozovány dálkové vlaky expresní linky Ex3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko, rychlíky linky R19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno a vlaky regionální dopravy (osobní a spěšné vlaky). Rychlíky a spěšné vlaky jsou v úseku Březová nad Svitavou – Brno zahrnuty do IDS Jihomoravského kraje pod označením R2, osobní vlaky mají v tomto úseku označení S2.
• Trať č. 300: Jednokolejná elektrifikovaná trať v úseku Brno – Přerov. Na trati jsou provozovány dálkové vlaky linky R8 Brno – Ostrava – Bohumín, linky R12 Brno – Olomouc (– Jeseník / Šumperk) a regionální osobní vlaky. Do IDS Jihomoravského kraje jsou zahrnuty všechny vlaky, rychlíky a spěšné vlaky pod označením R7 v úseku Brno – Vyškov, resp. Brno – Nezamyslice, osobní vlaky v úseku Brno – Křenovice mají označení S2 a v úseku Vyškov – Nezamyslice S71. V úseku Brno – Holubice jedou rychlíky po trati č. 340 přes Šlapanice.
• Trať č. 340: Dvoukolejná trať v úseku Brno – Uherské Hradiště, elektrifikace je pouze v úseku Brno – Blažovice. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní a spěšné vlaky. V rámci IDS Jihomoravského kraje mají osobní vlaky označení S6 a spěšné vlaky R6. V úseku Brno – Blažovice jsou po této trati vedeny i rychlíky směr Vyškov.

Další železniční tratě a vlaky dotčené modernizací železničního uzlu Brno:

• Trať č. 241: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Znojmo – Okříšky. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje v úseku Moravské Budějovice – Znojmo označeny jako linka S81.
• Trať č. 246: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Břeclav – Znojmo. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S8.
  Trať č. 248: Jednokolejná elektrifikovaná trať v úseku Znojmo – Retz – Vídeň. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v úseku Znojmo – Šatov v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S82.
• Trať č. 251: Moje oblíbená Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Tišnov – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v úseku Tišnov – Rovné-Divišov v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S31.
• Trať č. 252: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Křižanov – Studenec. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které nejsou zahrnuty do IDS Jihomoravského kraje.
• Trať č. 254: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Šakvice – Hustopeče u Brna. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S51.
• Trať č. 255: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Hodonín – Zaječí. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S52.
• Trať č. 262: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S21. Většina vlaků jede pouze v úseku Skalice nad Svitavou – Boskovice.
• Trať č. 330: Dvoukolejná elektrifikovaná trať v úseku Přerov – Břeclav. Trať je součástí 2. tranzitního koridoru. Na trati jsou provozovány dálkové vlaky expresní linky Ex4 Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko, rychlíky linky R13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc a vlaky regionální dopravy (osobní a spěšné vlaky). Rychlíky a spěšné vlaky jsou v úseku Moravský Písek – Břeclav zahrnuty do IDS Jihomoravského kraje pod označením R5, osobní vlaky mají v tomto – úseku označení S9.
• Trať č. 342: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Moravský Písek – Bzenec. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S61.
• Trať č. 343: Jednokolejná neelektrifikovaná trať v úseku Hodonín – Vrbovce. Na trati jsou provozovány pouze regionální osobní vlaky, které jsou v rámci IDS Jihomoravského kraje označeny jako linka S91.

Silniční síť

Silnice slouží z hlediska veřejné dopravy pro provozování autobusové městské, regionální a dálkové dopravy. Na území města Brna a částečně i v jeho okolí některé silnice slouží i pro šalinu a trolejbusy.

Šaliny a trolejbusy

Síť šalin má v Brně okružně-radiální charakter. Základem je okruh kolem historického jádra Brna. Z okruhu vychází jako paprsky 10 radiálních tratí, které se větví na okraji města na celkem 15 radiál.
Brněnská trolejbusová síť je z hlediska rozsahu největší v České republice. Celková délka sítě, na které jsou provozovány trolejbusové linky, je 60,5 km, z toho 3 km jsou mimo území Brna. Většina trolejbusových tratí má radiální charakter (z centra ven)

Kde má v Brně MHD problém

Na území města Brna se nachází několik úseků, které z důvodu vysoké intenzity provozu vykazují problémy z hlediska kapacity a plynulosti dopravy, což negativně ovlivňuje rovněž provoz vozidel městské veřejné hromadné dopravy. Nejvíce těchto problémových míst je na jihu Brna a v Židenicích.
Největším problémem sítě šalin je její přetížení v centru Brna, které se projevuje častými zpožděními. Ke zdržením dochází i na některých místech mimo centrum na světelně řízených křižovatkách z důvodu nedostatečné kapacity (především v místech křížení s Velkým městským okruhem a s vnitřním okruhem).

K největším problémům v síti šalin dochází na těchto místech:

• Oblast ulice Nádražní: Současné zatížení prostoru Nádražní – Benešova vyvolává kritické situace. Především v místě napojení šaliny z ulice Křenové do kolejového systému Nádražní, v místě přechodu směrem do Josefské ulice a v místě zapojení výjezdové rampy od Koliště do ulice Benešovy.
• Oblast velkého městského okruhu Husovice – Židenice (od křižovatky Provazníkova × Husovický tunel – Tomkovo náměstí – Svatoplukova po terminál Stará osada). Dochází ke zdržení šaliny linky 4 křížící městský okruh na Tomkově náměstí.
• Oblast ulice Úvoz: Vzniká zpoždění na tramvajové lince 4, která Úvoz kříží.
  Ulice a soustavy křižovatek Heršpická, Poříčí, Zvonařka, Dornych, Úzká, Uhelná, Nové sady: Lokalita na trase linek 2, 5, 6, 8, 12.
• Ulice Koliště – především křižovatky s ul. Křenová, Cejl, Milady Horákové; ulice Milady Horákové (především křižovatka na nám. 28. října) – Lokalita na trase linek 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10, 11.
• Husova ulice úplné rekonstrukce ulice proběhla bez instalace fyzického oddělení tramvajové tratě, preference omezena řešena pouze formou vodorovného dopravního značení „BUS pruh“. Jde o lokalitu na trase linek 4, 5, 6, 11, 12.
• Křižovatka Skácelova × Purkyňova – šalina č. 12
• Křižovatky Palackého třída × Kosmova a Palackého třída × Husitská – šalina 1 a 6
• Mendlovo náměstí – Poříčí – šaliny 1, 2, 5 a 6
• Křižovatky Cejl × Vranovská; Jugoslávská × Vranovská; Jugoslávská × Merhautova – šaliny 2, 3, 4, 5, 9, 11.
• Ulice Nerudova – problémy s parkující auty. Před křižovatkou s ulicí Kounicovou, v opačném směru s ulicí Veveří auta spolu s parkujícími vozidly v předjízdném pruhu blokují průjezd šaliny. Lokalita na trase linky 12.
• Křižovatka Dornych x Zvonařka – od centra vzdutí až do křižovatky s ulicí Úzkou. Z důvodu absence předjízdného pruhu vedle šaliny dochází k výraznému zpoždění šaliny linky 12.
• Ulice Slovákova, Veveří: auta parkují v rozporu s vodorovným dopravním značením, přičemž zasahují do průjezdného profilu trolejbusů, popř. nutí projíždějící vozidla (včetně trolejbusů) k jízdě po tramvajovém tělese. Jedná se o lokalitu na trase šalin 3 a 12.
• Kounicova / Tábor – šalina č. 12
• Křižovatky uličních radiál (s provozem linek MHD) s malým, popř. i velkým městským okruhem – prostorové řešení křižovatky včetně uspořádání a zatížení příjezdových směrů aut výrazně ovlivňuje plynulost průjezdu linek MHD.

Trolejbusová doprava

Přesnost trolejbusové dopravy je výrazně ovlivňována individuální dopravou. I přes preferenční opatření na některých světelně řízených křižovatkách a vyhrazené jízdní pruhy dochází v některých místech k častým zpožděním. Jedná se zejména o oblasti:

• Oblast Velkého městského okruhu Husovice – Židenice (od křižovatky Provazníkova × Husovický tunel – Tomkovo náměstí – Svatoplukova po terminál Stará osada) – V oblasti Husovic, židenických kasáren a Staré osady a v okolí těchto míst vznikají obzvlášť velká zdržení linek 25, 26 a částečně i 27, a to v dopravních špičkách především vlivem přetížení VMO kolonami vozidel, dále také levým odbočením trolejbusů a autobusů před Husovickým tunelem (směr Černá Pole), výjezdem z terminálu Stará osada na hlavní silnici (ve směru ke kasárnám dochází k nerespektování vodorovného dopravního značení řidiči aut) atd.
• Oblast ulice Úvoz – Největší zpoždění zde vznikají na trolejbusových linkách 25, 26 absencí vyhrazeného jízdního pruhu. Výjimku pak tvoří pouze úsek zastávek Čápkova – Úvoz směr Mendlovo náměstí, kde je již vyhrazený jízdní pruh zřízen, a tak je zde zdržení městské dopravy téměř nulové.
• Ulice Kotlářská – nekázeň řidičů aut, kteří vnější jízdní pruhy výrazně používají pro parkování vozidel. Jedná se o lokalitu na trase linek 25 a 26.
• Ulice Křenová – i přes provedené rekonstrukce, jejímž cílem bylo právě zrychlení provozu a větší plynulost, vzhledem k dopravním zácpám a nerespektování dopravního značení řidiči aut dochází zde i nadále k výraznějším zpožděním především linek 31 a 33, v kombinaci s limitující propustností křižovatky Křenová × Koliště.
• a další místa

Autobusová doprava

K problémům v plynulosti autobusové dopravy dochází především v centrální oblasti v okolí Zvonařky a zastávky Úzká, na trase Velkého městského okruhu ve východní části (od Husovic přes Starou Osadu k ulici Otakara Ševčíka) a v oblasti Mendlova náměstí.

• Oblast velkého městského okruhu Husovice – Židenice (od křižovatky Provazníkova × Husovický tunel – Tomkovo náměstí – Svatoplukova po terminál Stará osada) – v oblasti Husovic, židenických kasáren a Staré osady a v okolí těchto míst vznikají zdržení linek 44, 53, 64, 75 a 84, a to v dopravních špičkách především vlivem přetížení Velkého městského okruhu kolonami, dále také levým odbočením trolejbusů a autobusů před Husovickým tunelem (směr Černá Pole), výjezdem z terminálu Stará osada na hlavní silnici (ve směru ke kasárnám dochází k nerespektování vodorovného dopravního značení řidiči aut) atd.
• Velký městský okruh – Gajdošova, Otakara Ševčíka (zejména křižovatka ulic Táborská × Gajdošova × Otakara Ševčíka) – V oblasti křižovatky Táborská × Gajdošova × Otakara Ševčíka dochází v důsledku kongescí ke zdržení linek jedoucích přímo po hlavní silnici (44, 74), dále ke značnému zdržení linek odbočujících vlevo (55, 58, 75, 78).
• Oblast ulice Úvoz
• Ulice a soustavy křižovatek Heršpická, Poříčí, Opuštěná, Zvonařka, Dornych, Úzká, Uhelná, Nové sady – Lokalita na trase linek 40, 44, 47, 48, 49, 60, 61, 67, 76, 84 a regionálních a meziregionálních autobusových linek 106, 107, 109, 601, 602, 701, 702.
• a další

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 30

Popis stávajících systémů veřejné dopravy

Základní kostrou veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji je Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Ten zahrnuje většinu regionálních autobusových linek, všechny osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky na území kraje a šaliny, trolejbusy a autobusy v rámci městské hromadné dopravy v Brně. Kromě Jihomoravského kraje je do integrovaného systému zahrnuto i několik obcí sousedních krajů. K 1. 12. 2015 bylo do IDS JMK zahrnuto celkem 730 obcí, z toho 673 leží na území Jihomoravského kraje. Celá oblast je obsluhována celkem 322 linkami:

• Systém páteřní železniční dopravy v rámci IDS je tvořen dálkovými linkami R (rychlíky a spěšné vlaky) a regionálními linkami S (osobní vlaky). Celkový počet linek je 23, z nichž je 6 dálkových a 17 místních.
• dále 11 linek šaliny, které tvoří páteřní síť hromadné dopravy a zajišťuje přibližně polovinu přepravního výkonu na území Brna.
• 13x trolejbusové linky
• 47x autobusové linky v Brně čísla 40 – 100 (z toho 11 nočních linek)
• 228x regionálních autobusových linek, z nichž 25 zajíždí na území města Brna. Regionální autobusy obsluhují území celého Jihomoravského kraje a vybrané obce sousedních krajů.

Obsluha železničních stanic a zastávek linkami MHD

Na území města Brna se nachází několik železničních stanic a zastávek. Jejich význam je různý, jak z hlediska pravidelného využívání cestujícími, tak i z hlediska jejich role v systému veřejné dopravy.

Brno-Hlavní nádraží: Na Hlavním nádraží je v současnosti možný přestup na tramvajové, trolejbusové i autobusové linky. Před výpravní budovou jsou umístěny zastávky šalin 1, 2, 4, 8, 9, 10 a 12. U podjezdu do ulice Křenové se nachází konečná trolejbusů 31 směr Šlapanice a 33 směr Slatina a autobusu 76 směr Letiště Tuřany a dále nácestné zastávky autobusu 67 směr Sportovní → Jundrov a Avion Shopping Park. Na opačné straně železniční tratě se v docházkové vzdálenosti nachází autobusové zastávky v ulici Úzké, kde je možný přestup na autobusové linky 40, 47, 48, 49, 60, 61, 63, 77, 701 a 702.
Celkový počet cestujících, kteří přijíždí vlakem na Hlavní nádraží je necelých 30 tis. za pracovní den. Tito cestující nejčastěji pokračují do cíle své cesty šalinou (57 %), následuje pěší cesta (24 %), 10 % cestujících pokračuje mimo Brno a 8 % využívá autobus nebo trolejbus.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 80.

Na nádraží Brno-Židenice je přímý přestup možný pouze na autobusy. Jedná se o linky 55, 58, 64, 78 a regionální 201 a 202. Ve vzdálenosti cca 500 m se nachází zastávka šaliny 2 a 3. Celkový počet cestujících, kteří přijíždí na nádraží Židenice je cca 1700 za pracovní den. Tito cestující nejčastěji pokračují do cíle své cesty pěšky (61 %), následuje cesta autobusem (22 %) nebo šalinou (8 %), 5 % cestujících pokračuje mimo Brno a 3 % využívají regionální autobus

Na nádraží Brno-Královo Pole je možný přestup na šalinu č. 6, trolejbus 30 a městské autobusy 41, 42, 43, 44, 53, 70 a 71. A regionální autobus 301 do Černé Hory. Celkový počet cestujících, kteří přijíždí na nádraží Královo Pole je cca 1900 za pracovní den. Tito cestující nejčastěji pokračují do cíle své cesty šalinou (33 %), autobusem (30 %) a pěšky (23 %), 8 % cestujících pokračuje trolejbusem. Takto říká Průzkum dopravního chování cestujících v rámci regionální dojížďky a zmapování vztahu zdroj a cíl na území města Brna a okolí, duben 2015.

Můj komentář: zatímco u Židenického nádraží a dokonce u brněnského hlavního nádraží jsem tyto výsledky přijímal, v případě nádraží Královo Pole mám výraznou pochybnost. Průzkum tvrdí, že 23 % cestujících z vlaku pokračuje do cíle své cesty pěšky. To mně vůbec nenapadá, kam by mohli jít? Každodenně zde přestupuji, využívám šalinu nebo vlak a nevidím, že by čtvrtina cestujících, řádově několik set denně, pokračovalo dál pěšky. Do Krpole je to do kopce dvě zastávky šalinou. Nikdy jsem si nevšiml, že by do kopce šel někdo pěšky. Občas někdo běží od Semilassa z kopce na vlak, ale to jsou jednotlivci. A když se podíváme na procenta, zbývá 6 % na regionální linky, tedy BUS č. 301. Něco přes sto lidí denně z vlaku na BUS 301?

K nádraží Slatina zajíždí přímo pouze vybrané spoje autobusové linky 77 ve špičkovém intervalu 30 min a část spojů linky 75. Cca 400 m od nádraží se nachází zastávka Řípská pro autobusové linky 77 (i spoje nezajíždějící k nádraží) a 78. O dalších 200 m dále zastavuje trolejbusová linka 31 (Hlavní nádraží – Šlapanice) a autobusová linka 76 (Hlavní nádraží – Letiště Tuřany).

U železniční zastávky Lesná zastavují pouze autobusové linky 44, 46, 53, 57 a 84.

K železniční zastávce Brno-Řečkovice zajíždí přímo pouze autobusová linka 65 ve směru Medlánky → Technologický park. Ve vzdálenosti cca 200 m se nachází zastávka Kronova, kde zastavují autobusové linky 42 a 70. Více o architektovi řečkovického nádraží zde.

Železniční stanice Horní Heršpice nemá přímou vazbu na veřejnou hromadnou dopravu. Nejbližší zastávkou je zastávka Pražákova, která je vzdálená cca 12 min chůze. Zde je možný přestup na autobusovou linku 50, pouze ve směru Bohunice → Kohoutovice → Bystrc. V opačném směru na Komárov je přestup možný v zastávkách Bohunická nebo Košuličova, které jsou vzdálené cca 15 min. Ze zastávkou v Heršpicích se dále nepočítá.

Železniční zastávka Černovice se nachází v blízkosti zastávky Tržní. Vzhledem k velmi nízkému počtu zastavujících vlaků je vazba na MHD bezvýznamná.

K železniční zastávce Brno-Chrlice zajíždí přímo městská autobusová linka 63 ve směru Komárov → Úzká a Chrlice, smyčka a regionální autobusová linka 509 ve směru Rajhradice → Měnín a Komárov. Ve vzdálenosti cca 500 m se nachází zastávka Chrlické náměstí, kde zastavuje navíc autobusová linka 78 směr Modřice, Olympia a Slatina → Líšeň → Židenice, nádraží.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 98

Tolik současný, neradostný, stav.

Budoucí rozvoj dopravy v Brně a v jeho okolí

Předpokládaný rozvoj dopravy je z větší části nezávislý na variantě budoucího řešení Železničního uzlu Brno. Úkolem Studie proveditelnosti není hodnotit všechny záměry na území města Brna v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury, ale hodnotit pouze ty záměry, jejichž realizace je přímo podmíněna některou variantou modernizace brněnského železničního uzlu.
Zásadní rozdíly mezi variantami řešení brněnského uzlu z hlediska jejich vlivu na dopravní infrastrukturu souvisí v zásadě s polohou hlavního nádraží, s urbanistickým rozvojem v oblasti Trnitá-Heršpická a s výstavbou nových železničních zastávek na území města Brna.

Co nás čeká na železnici

• Trať č. 240: Na této trati se předpokládá realizace dvou staveb – Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna a modernizace trati Okříšky – Zastávka u Brna. První stavba v úseku Brno – Zastávka zkapacitní trať a zvýší rychlost a umožní zkrácení intervalu vlaků ve špičce na 15 minut a zkrácení jízdní doby.
• Provoz na Trať č. 244 ovlivní v úseku Brno – Střelice stavba Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna, čímž dojde ke zkrácení jízdních dob.
• Na trati č. 250 jsou plánovány dvě stavby, které budou mít vliv na provoz vlaků v návaznosti na Železniční uzel Brno. Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna umožní vedení přímých vlaků z Brna přes Šakvice až do Hustopečí ve špičkovém intervalu 30 minut. Elektrizace trati Hrušovany u Brna – Židlochovice obdobně umožní provoz přímých vlaků Brno – Židlochovice rovněž ve špičkovém intervalu 30 minut. S realizací obou staveb se uvažuje do roku 2020.
• Na trati 260 je předpoklad zprovoznění Boskovické spojky, která umožní přímě bezúvraťové spojení tratí 260 a 262 mezi stanicemi Doubravice nad Svitavou a Boskovice. Tím bude umožněn provoz přímých vlaků Brno – Boskovice ve špičkovém intervalu 30 minut, bez nutnosti přestupu ve Skalici nad Svitavou.
• Na trati 300 je uvažováno s modernizací v úseku Brno – Přerov, která předpokládá zdvoukolejnění, zvýšení kapacity a zvýšení rychlosti až na 200 km/h. Realizací se výrazně zkrátí jízdní doba a umožní zvýšení nabídky vlaků: expresy Brno – Ostrava, rychlíky Brno – Ostrava a rychlíky Brno – Zlín v intervalu 60 minut.
• Trať č. 340 – Na této trati se předpokládá elektrizace v úseku Brno – Veselí nad Moravou a zlepšení technického stavu a parametrů tratě. Výsledkem bude mírné zkrácení jízdních dob.

Vysokorychlostní tratě

Pro dlouhodobý horizont je dále uvažováno se scénářem výstavby vysokorychlostních tratí. Jedná se o koridory Praha – Brno, Brno – Ostrava a Brno – Břeclav. Zapojení tratě Praha – Brno do brněnského uzlu je ve variantách Řeka a variantách Petrov odlišné. Pro účely dopravního modelu je uvažováno s jízdní dobou Praha – Brno 65 minut bez zastavení a 70 minut se zastávkou v Jihlavě.
V úseku Brno – Přerov se uvažuje varianta M2 dle Studie proveditelnosti modernizace trati Brno – Přerov, v navazujícím úseku Přerov – Ostrava se uvažuje s rychlostí 350 km/h. V úseku Brno – Břeclav je sledováno vedení tratě VRT Brno – Vranovice. Pro všechny vysokorychlostní tratě platí, že pro účely modelu není rozhodující konkrétní technické řešení a přesná trasa, ale jízdní doby a rozsah provozu.
S úpravami těchto železničních tratí, navazujících na Železniční uzel Brno, souvisí úprava jízdních řádů, především ve zkrácení jízdních dob vlaků a zvýšení jejich počtu.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 102

Nové silnice

Silnice na území města Brna vychází z ÚPD a z Generelu veřejné hromadné dopravy města Brna, který byl zpracován v roce 2012. Většina komunikací je nezávislá na vybrané variantě přestavby Železničního uzlu Brno. Vedení jižní části Velkého městského okruhu a Bratislavské radiály bylo navrženo tak, aby tyto silnice nebyly v kolizi ani s jednou variantou přestavby brněnského železničního uzlu.
U VMO a Bratislavské radiály se tyto stavby liší podle vybrané železniční varianty. Výhledová síť místních ulic se liší dle variant řešení brněnského uzlu pouze v bezprostředním okolí nového Hlavního nádraží. Tato síť musí obsloužit nejen Hlavní nádraží, ale i rozvojovou oblast Trnitá-Heršpická.

Ve variantě Bez projektu (nulová varianta) nelze použít koncepci územního plánu a z hlediska silnic znamená tato varianta zachování současného stavu. Tento předpokládaný stav souvisí s menším předpokladem možného rozvoje území Trnitá-Heršpická oproti navrhovaným variantám. Hlavními limity rozvoje území z pohledu uspořádání železniční infrastruktury bude nedostatečná prostupnost přes koleje a železniční náspy (bariérový efekt) a vyšší zábor drážních ploch. Přesto k určitému rozvoji a k výstavbě méně významných silnic může docházet v podstatě na obdobném principu jako u varianty Petrov.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 107

Silnice a ulice ve variantě Řeka v blízkosti nového Hlavního nádraží vychází z územního plánu a z něj vycházejícího Generelu veřejné hromadné dopravy města Brna. Proto lze považovat tento návrh za dostatečně prověřený. Hlavními potřebnými změnami v území Trnitá-Heršpická je realizace tzv. Bulváru a zahloubení ulice Úzké v místě křížení s Bulvárem. Dále jsou navrženy další méně významné komunikace.

Na obrázku dole vidíme silniční síť ve variantě modernizace Řeka. Ve variantě Řeka Aa nebo Ac, kdy je kolmo pod nové nádraží zaústěna Chrlická trať. Možné jako pokračování pro budoucí Severo-jižní kolejový diametr. Pokud by zaústěné Chrlické trati bylo do severního zhlaví nádraží, silniční síť by se neměnila. Za pozornost stojí ulice, pracovně označovaná jako „Bulvár“ se šalinou jdoucí od nádraží středem území kolmo na městský okruh. Ale podchází pod ním. Aby nezdržoval auta na okruhu. 

Silnice ve variantě Petrov vychází ze studie Prověření územních dopadů variant přestavby železničního uzlu Brno (2015). Hypotézu urbanistického rozvoje a navržený základní komunikační skelet v území je třeba chápat jako ideový návrh, který se může v případě výběru této varianty dále upravovat dle jejího následného postupného rozpracování a projednávání. Hlavními navrženými změnami v území Trnitá-Heršpická je výstavba nové silnice (dnešní silnice I/42) v nové ose blíže k Dolnímu nádraží a nákladnímu průtahu.

Nové trasy šalin

Výhledový rozvoj infrastruktury MHD vychází z Generelu veřejné hromadné dopravy města Brna a představuje zejména výstavbu několika nových tras šaliny a trolejbusů. Jednotlivé stavby jsou rozděleny podle toho, zda jsou či nejsou invariantní k zvolené variantě modernizace brněnského železničního uzlu. V rámci Studie proveditelnosti jsou řešeny časové horizonty 2020, 2035 a 2050.

Rok 2020 představuje výchozí hodnotící rok bez realizace některé varianty Železničního uzlu Brno, rok 2035 představuje stav po realizaci ŽUB a v roce 2050 je navíc uvažováno se scénářem realizace Vysokorychlostních tratí ústících do ŽUB.
V plánu je 10 nových tras šalin, které lze považovat za invariantní ve vztahu k řešení ŽUB a je s nimi uvažováno v určitém časovém horizontu bez ohledu na variantu Železničního uzlu Brno.

Přímou souvislost s variantami modernizace brněnského železničního uzlu mají tratě šalin v oblasti Trnitá-Heršpická.

Ve variantě Bez projektu (nulová) není v oblasti Trnitá-Heršpická uvažováno s žádnými novými šalinami. To je dáno tím, že oproti projektovým variantám nedochází k tak výraznému rozvoji v oblasti Trnitá-Heršpická, ani ke změně polohy hlavního nádraží.

Ve variantě Řeka je uvažováno s těmito šalinami v oblasti Trnitá-Heršpická:

• Šalina Bulvár
• Šalina Bulvár – Plotní
• Šalina k výškovým budovám na Heršpické
• Šalina Olomoucká – Plotní ulicemi Masná a Zvonařka

V oblasti Trnitá-Heršpická je ve variantě Petrov uvažováno s těmito stavbami:

• Šalina Úzká
• Šalina Olomoucká – Plotní ulicemi Masná a Zvonařka

Nové trasy trolejbusů

Ve výhledu je dle Generelu veřejné hromadné dopravy města Brna a dalších dokumentů uvažováno s realizací celkem 6 nových trolejbusových staveb, které lze považovat za invariantních ve vztahu k řešení ŽUB a je s nimi uvažováno v určitém časovém horizontu bez ohledu na variantu přestavby železničního uzlu.

Přímou souvislost s variantami přestavby ŽUB mají pouze trolejbusové tratě v lokalitě hlavního nádraží, a to Mendlovo nám. – Hlavní nádraží, Olomoucká – Hlavní nádraží a úsek Nová městská třída – Hlavní nádraží.

Ve variantě Bez projektu není v oblasti Trnitá-Heršpická a v okolí hlavního nádraží uvažováno s žádnými novými trolejbusovými stavbami. To je dáno tím, že oproti projektovým variantám nedochází k tak výraznému rozvoji v oblasti Trnitá-Heršpická.

V oblasti Trnitá-Heršpická je ve variantě Řeka uvažováno s těmito novými linkami trolejbusů:

• Trolejbusová trať Mendlovo náměstí – Hlavní nádraží
• Trolejbusová trať Olomoucká – Hlavní nádraží
• Trolejbusová trať Nová městská třída – Hlavní nádraží

V oblasti Trnitá-Heršpická je ve variantě Petrov uvažováno s těmito novými linkami trolejbusů:

• Trolejbusová trať Mendlovo náměstí – Hlavní nádraží
• Propojení ulicemi Úzká a Dornych do Křenové

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 115

Rozvoj veřejné dopravy

Ve výhledu se předpokládá jeho postupný rozvoj, který bude spočívat zejména v postupných úpravách stávající dopravní infrastruktury a v jejím rozšiřování a v úpravách linkového vedení. Systém veřejné dopravy bude postupně rozvíjet s tím, jak se bude rozvíjet území Brna, což je stejný princip, dle kterého se systém veřejné dopravy na území města Brna vyvíjel v posledních desetiletích.
Jak vyplývá z rozvojově-strategických plánů, lze očekávat postupný růst počtu obyvatel a bohatství jak na území města Brna, tak i v jeho okolí. Tento rozvoj bude různý podle lokalit, zejména Černovické Terasy, oblast Trnitá-Heršpická, oblast Zbrojovky, oblast Stránské skály a dokonce i uvnitř Brna ležící na rozvojových osách odpovídajících vedení páteřních dálničních a železničních koridorů. Tento rozvoj bude i nadále vyvolávat zvýšené nároky na zkvalitnění systému veřejné dopravy.

1. První skupinou jsou změny spočívající v prodloužení některých spojů na novou konečnou stanici šaliny nebo trolejbusů. S tím souvisí úprava autobusových linek zpravidla z důvodu odstranění duplicity s novými linkami šalin.
2. Další skupinou je navýšení počtu stávajících nebo zavedení nových železničních spojů a s tím spojená rušení stávajících autobusových spojů. K těmto příkladům dochází tam, kde je v budoucnu uvažováno s modernizací okolní železnice a s tím spojeným zvýšením atraktivity železniční dopravy.
3. Další skupinou jsou změny intervalů linek. K těmto případům dochází tam, kde se do budoucna očekává zvýšená přepravní poptávka. Tyto tři případy jsou nezávislé na výsledném řešení modernizace železničního uzlu Brno.
4. Poslední větší skupinou jsou případy, kdy dochází k úpravě trasy některé linky, nebo k zavedení nové. V těchto případech dochází zpravidla v oblasti Trnitá-Heršpická, kdy jsou tyto změny vyvolány zejména z důvodu nezbytného zajištění dopravní obsluhy nového hlavního nádraží Řeka a zároveň oblasti Trnitá-Heršpická ve variantě Řeka a v omezené míře ve variantě Petrov z důvodu zajištění dopravní obsluhy oblasti Trnitá-Heršpická.

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2020

Krátkodobý výhled k roku 2020 představuje stav ještě před realizací ŽUB. Navržené změny v tomto roce nemají žádnou souvislost s konkrétním řešením železničního uzlu Brno. Navržené úpravy souvisí hlavně s rozvojem dopravní infrastruktury železniční, silniční, šalinové i trolejbusové.

U osobní železniční a regionální autobusové dopravy na území Jihomoravského kraje jsou změny vyvolány výstavbou a modernizací:

• Elektrizace trati včetně PEÚ Brno – Zastávka u Brna
• Modernizace a elektrizace trati Šakvice – Hustopeče u Brna
• Boskovická spojka
• Modernizace a elektrizace trati Hrušovany u Brna – Židlochovice

Změny linek šalin do roku 2020

• Prodloužení šaliny Bystrc – Kamechy: Prodloužení linek 1 a 3 ze zastávky Ečerova směr Kamechy. Zavádí se obsluha zastávek Ruda, Říčanská a Kamechy
• Nová trať Osová – Nemocnice Bohunice: Odklonění linky 8 ze zastávky Osová k nemocnici Bohunice. Všechny spoje linky 6 jsou prodlouženy na Starý Lískovec. Zavádí se obsluha zastávky Nemocnice Bohunice a nové zastávky v prostoru mezi ulicemi Jihlavská a Labská linkou 8.
• Šalina Plotní: Pouze přeložení stávající tratě z ulice Dornych. Zavádí se obsluha zastávek Železniční a Zvonařka v ulici Plotní.

 

 

Změny linek trolejbusů do roku 2020

• Prodloužení Bystrc – Kamechy:
• Prodloužení trati Osová – železniční stanice Starý Lískovec: Prodloužení linek 25 a 37 ze zastávky Osová k železniční stanice Starý Lískovec. Po zprovoznění trolejbusové tratě Kejbaly bude linka 37 vedena po této nové trati do zastávky Vojtova a nebude zajíždět k terminálu Starý Lískovec. Zavádí se obsluha zastávek Kosmonautů a Starý Lískovec, nádraží.
• Obsluha rozvojového území Zbrojovka: Spoje linek 25 a 26, které jsou ukončené v zastávce vozovna Husovice, jsou vedeny přes areál Zbrojovky do zastávky Stará Osada. Prodloužení linky 27 ze zastávky Stará Osada do zastávky Tomkovo náměstí. Zavádí se obsluha tří nových zastávek na nových komunikacích v prostoru Zbrojovky.
• Prodloužení trolejbusové trati Novolíšeňská – Jírova: Prodloužení linek 25 a 26 ze zastávky Novolíšeňská do zastávky Jírova. Zavádí se obsluha zastávek Bartákova, Rotreklova a Jírova.

 

 

U městských autobusů v Brně dochází ke změnám v souvislosti s výstavbou některých nových tramvajových tratí.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 118

V krátkodobém horizontu 2020 dochází oproti uvažovanému současnému stavu (k 1.12.2015) k úpravám linkového vedení vlakových linek v souvislosti s realizací výše uvedených staveb mimo oblast ŽUB. Konkrétně jsou v tomto horizontu uvažovány tyto linky:

• Linka Ex3: Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno –Rakousko/Slovensko
• Linka R2: Brno – Blansko – Letovice – Březová nad Svitavou
• Linka R5: Brno – Břeclav – Hodonín
• Linka R6: Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Bylnice/Staré Městu u Uh. Hradiště)
• Linka R8: Brno – Ostrava – Bohumín
• Linka R9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava
• Linka R11: Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň
• Linka R12: Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk)
• Linka R13: Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
• Linka R19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
• Linka S2: Březová nad Svitavou – Letovice / Boskovice – Blansko – Brno –Sokolnice-Telnice – Křenovice horní n.
• Linka S3: (Žďár nad Sázavou-) Tišnov – Brno – Vranovice – Šakvice – Hustopeče u Brna a Tišnov – Brno – Hrušovany u Brna – Židlochovice
• Linka S4: Brno – Střelice – Zastávka u Brna (- Třebíč)
• Linka S41: Brno – Střelice – Moravská Bránice – Ivančice/Miroslav
• Linka S6: Brno hl.n. / Brno-Židenice – Slavkov u Brna – Kyjov – Veselí nad Moravou (–Staré Městu u Uh. Hradiště)
• Linka S7: Brno – Vyškov

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2035

Střednědobý horizont roku 2035 představuje stav, kdy lze předpokládat dokončení modernizace brněnského železničního uzlu podle některé z variant. Protože rok 2035 je velmi vzdálený, hlavním smyslem je popsat předpokládaný stav systému veřejné dopravy po dokončení modernizace brněnského uzlu.
Systém veřejné dopravy bude mezi roky 2020 a 2035 postupně rozvíjen a upravován v souvislosti s rozvojem dopravní infrastruktury železniční, silniční, šalin i trolejbusové dopravy a v souvislosti s rozvojem území na území města Brna a v jeho okolí. Základní impulzy k provedení rozdílných změn systému veřejné dopravy pro jednotlivé varianty řešení ŽUB jsou tyto:

• Rozdílná poloha hlavního nádraží
• Rozdílný návrh nových železničních zastávek a dopravních terminálů na území města Brna
• Rozdílné linkové vedení železniční dopravy, rozdílné jízdní doby a četnosti železničních spojů a rozdílná zastavovací politika těchto spojů
• Rozdílný předpokládaný rozvoj území Trnitá-Heršpická

Pro každou variantu řešení ŽUB bylo nutné navrhnout úpravy systému veřejné dopravy tak, aby byly zohledněny konkrétní předpoklady dle výše uvedených specifik.

1. V prvním případě musel být systém veřejné dopravy upraven tak, aby byla dostatečně kvalitně zajištěna dopravní obsluha nového hlavního nádraží.
2. V druhém případě musel být systém veřejné dopravy upraven tak, aby byla zajištěna dostatečně kvalitní provázanost mezi jednotlivými systému veřejné dopravy.
3. Ve třetím případě musel být systém veřejné dopravy upraven tak, aby nebylo zbytečných souběhů a duplicit.
4. V posledním případě musel být systém veřejné dopravy upraven tak, aby byla zajištěna kvalitní dopravní obslužnost oblasti Trnitá-Heršpická odpovídající konkrétnímu uvažovanému rozvoji v této oblasti.

Změna systému veřejné hromadné dopravy je navržena obecně pro celou skupinu variant Řeka a pro celou skupinu variant Petrov. Jednotlivé podvarianty Řeka se liší pouze v technických detailech a v jízdních dobách vlaků. Odlišnosti mezi podvariantami Petrov jsou zejména ve vedení vlaků od Ponětovic a obsluze zastávek v oblasti Černovické terasy.

Návrh rozvoje šalin do roku 2035

• Prodloužení Merhautova – Lesná a Propojení Generála Píky – Merhautova: Prodloužení linky 5 ze zastávky Štefánikova čtvrť směr Lesná, Haškova / Čertova rokle. Ze zastávky Fügnerova je linka 11 vedena přes spojku směr Lesná, Haškova. Obsluha zastávek Poliklinika Lesná, Lesná-nádraží, Heleny Malířové, Arbesova, Blažkova, Brechtova, Haškova.
• Obnovení provozu trati Stránská skála – Líšeň: Linka 10 je ze zastávky Stránská skála prodloužena do Líšně k muzeu MHD. V souvislosti s ukončením příměstských autobusových linek v terminálu Líšeň je na lince 10 oproti současnému stavu zkrácen interval na 10 minut ve špičce a 20 minut mimo špičku. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen provoz kapacitnějších vozidel (spřažené soupravy nebo kloubová vozidla). Obsluha zastávek Nad Stránskou skálou, Holzova, Letecká a Muzeum MHD.
• Propojení Stará Osada – Táborská Gajdošovou ulicí + prodloužení tratě k ulici Viniční: Stavba Stará Osada – Táborská je podmíněna přeložením Velkého městského okruhu do tunelu Vinohrady. Odklonění linky 9 (ve variantě Řeka je linka označena jako 9B) ze zastávky Otakara Ševčíka na Starou Osadu. Prodloužení linky 3 ze Staré Osady přes Juliánov k poliklinice Židenice. Obsluha zastávky Gajdošova.
• Přeložení trati v „Trianglu Olomoucká“ – Jedná se pouze o krátkou přeložku trati beze změny v linkovém vedení. Na novém úseku se uvažuje se dvěma novými zastávkami.

 

 

 

Návrh rozvoje trolejbusové dopravy do roku 2035

• Trať Žabovřesky – Kounicova – Šumavská – Sportovní – Nová městská třída – (Hlavní nádraží): Ze zastávky Klusáčkova jsou linky 34 a 36 vedeny po nové trati přes Sportovní, Nám. 28. října a Novou městskou třídu k Hlavnímu nádraží. Přesné ukončení linky v oblasti Trnitá-Heršpická je závislé na variantě přestavby ŽUB. Ve variantách Řeka a Petrov jsou tyto linky ukončeny u nového Hlavního nádraží. Ve variantě Bez projektu jsou linky vedeny po Křenové ke stávající konečné u křižovatky Benešova x Nádražní.
• Trolejbusová trať Kejbaly: Linka 37 je ze zastávky Nemocnice Bohunice vedena po nové trati do zastávky Vojtova. Obsluha současných zastávek Kejbaly a Vojtova a 4 nových zastávek na trase v oblasti Vinohrad.
  Předchozí změny byly plus / mínus nezávislé na variantě modernizace Železničního uzlu Brno.

 

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2035 Bez projektu

Předchozí linky šalin a trolejbusů do roku 2035 byly nezávislé na vybrané variantě modernizace brněnského železničního uzlu. A budou se, doufejme, realizovat tak jako tak. Nyní již linky veřejné dopravy dotčené vybranou variantou.

Varianta Bez projektu předpokládá řešení Železničního uzlu Brno ve stávajícím uspořádání železniční infrastruktury. Železnice bude udržována v provozuschopném stavu, čehož bude dosaženo prováděním průběžných údržbových, opravných a v menší spíše lokální míře investičních opatření. Systém železniční dopravy v roce 2035 bude v tomto případě odpovídat přibližně stavu v roce 2020.

Přestože bude docházet k rozvoji železnice v okolí Brna a k rozvoji Brněnské aglomeraci, což vyvolá zvýšenou poptávku po železniční dopravě a rozšířením železničního provozu, nebude možné tuto poptávku uspokojit právě z důvodu nedostatečné kapacity železničního uzlu Brno. Zároveň z důvodu omezených možností rozvoje území Trnitá-Heršpická nebude docházet k rozvoji tohoto území. Oba popsané faktory mají na systém veřejné dopravy dopad takový, že nebude nutné oproti roku 2020 měnit systém veřejné dopravy v oblasti Hlavního nádraží a oblasti Trnitá-Heršpická. Linkové vedení vlaků se nemění.
Nedochází k žádným změnám uspořádání železniční infrastruktury, koncepce železničního provozu, ani k zásadnímu rozvoji území Trnitá-Heršpická, které by vyvolávaly potřebu úpravy trasování šalin. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na linkách 2, 8 a 10 provoz kapacitnějších vozidel (spřažené soupravy nebo kloubová vozidla).
Ve variantě Bez projektu je navržena jedna úprava, a to ukončení trolejbusových linek číslo 34 a 36 na hlavním nádraží. Linky č. 34 a 36 jsou upraveny tak, že od Nové městské třídy vedeny ulicí Křenová k současnému Hlavnímu nádraží a využívají současnou dopravní infrastrukturu.

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2035 Řeka

V případě realizace řešení ŽUB dle varianty Řeka bude nutné upravit systém veřejné dopravy kvůli přesunu hlavního nádraží do nové polohy. Dalším důvodem je předpokládaný rozvoj území v oblasti Trnitá-Heršpická. Dalším důvodem je změna uspořádání vedení železniční infrastruktury na území města a s tím spojená výstavba nových železničních zastávek a přestupních uzlů. Posledním důvodem pak je kvalitnější nabídka železničních spojů v podobě zvýšení počtu vlaků a zkrácení jízdních dob.

Návrh potřebných změn se pak týkal všech systémů veřejné dopravy, šalin, trolejbusů i autobusových linek.
V souvislosti s realizací přestavby ŽUB v podobě navržené v rámci varianty Řeka se předpokládá následující linkové vedení dálkových a regionálních vlakových linek:

• Linka Ex3: Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno –Rakousko/Slovensko
• Linka Ex30: Bohumín – Přerov – Brno (nová linka)
• Linka R2: Brno – Blansko – Letovice – Březová nad Svitavou
• Linka R5: Brno – Břeclav – Hodonín
• Linka R6: Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Bylnice/Staré Městu u Uh. Hradiště)
• Linka R8: Brno – Ostrava – Bohumín
• Linka R9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava
• Linka R11: Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň
• Linka R12: Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk)
• Linka R13: Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
• Linka R19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
• Linka R31: Brno – Vyškov – Kroměříž – Zlín (nová linka)
• Linka S1: Brno – Sokolnice-Telnice – Křenovice horní n. (nová linka)
• Linka S2: Březová nad Svitavou – Letovice / Boskovice – Blansko – Brno – Střelice –Zastávka u Brna (– Náměšť nad oslavou – Třebíč) (nově vedena)
• Linka S3: (Žďár nad Sázavou-) Tišnov – Brno – Vranovice – Šakvice – Hustopeče u Brna a Tišnov – Brno – Hrušovany u Brna – Židlochovice
• Linka S41: Brno – Střelice – Moravská Bránice – Ivančice/Miroslav
• Linka S6: Brno – Šlapanice – Slavkov u Brna – Nesovice (-Nemotice) (nově vedena)
• Linka S7: Brno – Vyškov
• Linka S37: Brno-Královo Pole – Šlapanice (nová linka)

Linky S7, R6, R8, R12, R31 a Ex30 jsou v úseku Brno-Slatina – Blažovice vedeny po nové trati, obsluhu původního traťového úseku přes Šlapanice a Ponětovice zajišťuje pouze linka S6, doplněná o novou tangenciální linku S37 v trase Brno-Královo Pole – Šlapanice.

Ve variantě Řeka dochází ke změně polohy hlavního nádraží do lokality, která v současném stavu není, a ani v horizontu 2020 nebude dostatečně kvalitně dopravně obsloužena veřejnou dopravou. Bude tedy nutné upravit systém veřejné dopravy tak, aby byla zajištěna dostatečně kvalitní dopravní dostupnost hlavního nádraží cestujícími.

Nové linky a trasy šalin ve variantě Řeka kolem roku 2035 

Šaliny tvoří páteř veřejné dopravy na území města Brna a hlavní nádraží je nutné na tento systém vhodně napojit. Pro zajištění napojení hlavního nádraží na systém tramvajové dopravy jsou navrženy následující stavby:

• Bulvár – nová ulice středem území Trnitá od hlavního nádraží do centra
• Spojka ulicí Úzkou směr Hybešova (součást stavby Bulvár)
• Nová spojka směr Husova (součást stavby Bulvár)
• Propojení Bulvár – Plotní

V území Trnitá-Heršpická nedochází pouze ke změně polohy hlavního nádraží, ale také k rozvoji území Trnitá – Heršpická. Pro zajištění kvalitní dopravní obsluhy v tomto území jsou proto k výše uvedeným stavbám navrženy ještě následující stavby:

• Šalina Olomoucká – Plotní
• Šalina k výškovým budovám na Heršpické

Tím dojde ke změně linkového vedení šalin, aby byla zajištěna dopravní obsluha hlavního nádraží a oblasti Trnitá-Heršpická v dostatečné kvalitě. Za tímto účelem byly navrženy následující změny v linkovém vedení šalin.

• Linka 1 ve směru od Řečkovic je ze zastávky Hlavní nádraží (dnešní) vedena přes Bulvár k Hlavnímu nádraží a dále k Heršpické
• Linka 2 – na základě analýzy vytížení spojů je navržen provoz kapacitnějších vozidel (spřažené soupravy nebo kloubová vozidla).
• Linka 8 je rozdělena na dvě nové linky: 8A ve směru z Bohunic je ze zastávky Hlavní nádraží (dnešní) vedena přes Dornych a Plotní k novému Hlavnímu nádraží a dále k Heršpické / 8B ve směru z Líšně je ze zastávky Hlavní nádraží (dnešní) vedena po trase linky 1 směr Bystrc. Linka 8B je výsledkem spojení části dnešní linky 1 v úseku Bystrc – Hlavní nádraží a části dnešní linky 8 v úseku Líšeň – Hlavní nádraží. Rozsah provozu a intervaly pro linky 8B jsou převzaty podle dnešní linky 8, Na základě analýzy vytížení spojů je na lince 8B navrženo posílení provozu v úseku Novolíšeňská – Nové Sady o 10 párů spojů ve špičkové hodině
• Linka 9 je rozdělena na dvě nové linky: 9A ve směru z Lesné je od zastávky Zelný trh vedena přes Nové Sady a Bulvár k novému Hlavnímu nádraží a dále směr Plotní a Komárov / 9B ve směru od Staré Osady je ze zastávky Hlavní nádraží (dnešní) vedena směr Nové Sady, kde je ukončena.
• Linka 10 je od Masné vedena ulicí Zvonařka k novému Hlavnímu nádraží a dále přes Bulvár a podjezdem v Úzké na Nové Sady, kde je ukončena. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen provoz kapacitnějších vozidel (spřažené soupravy nebo kloubová vozidla).
• Linka 12 je od Zvonařky vedena k novému Hlavnímu nádraží a dále k Heršpické

Nové linky a trasy trolejbusů ve variantě Řeka kolem roku 2035 

Výše byly popsány invariantní stavby nových linek trolejbusů. Tedy těch nezávislých na poloze nového nádraží. Pro variantu Řeka uvažováno s těmito trolejbusovými tratěmi.

• Prodloužení trati Mendlovo náměstí – Hlavní nádraží
• Nová trať Olomoucká – Hlavní nádraží
• Nová městská třída – Hlavní nádraží

Úprava trolejbusových linek:

• Linka 31 je z Masné vedena přes Zvonařku k novému Hlavnímu nádraží
• Linka 33 je z Masné vedena přes Zvonařku, Hlavní nádraží a Bulvár na Mendlovo náměstí
• Linky 34, 36 jsou od Nové městské třídy vedeny ke Zvonařce a novému Hlavnímu nádraží.
• Linky 33 a 37 jsou provozně propojeny do jedné tangenciální linky bez nutnosti přestupu na Mendlově náměstí

Úprava autobusových linek ve variantě Řeka kolem roku 2035 

• Linky 40, 48, 63 jsou z Komárova odkloněny k novému Hlavnímu nádraží. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na lince 63 provoz kapacitnějších kloubových vozidel.
• Linky 47, 49, 77 jsou ve směru od Černovice odkloněny k novému Hlavnímu nádraží. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na lince 49 provoz kapacitnějších kloubových vozidel.
• Linky 44, 84 jsou v úseku Křídlovická – Hladíkova vedeny kolem nového Hlavního nádraží. U linky 44 je z důvodu překračování kapacity navrženo posílení provozu v úseku Mendlovo nám. → Královo Pole, nádraží o dalších 5 spojů ve špičce. U linky 84 je z důvodu překračování kapacity navrženo posílení provozu v úseku Stará Osada → Mendlovo nám. o 5 spojů ve špičce a v úseku Pisárky → Královo Pole, nádraží o další dva spoje ve špičce.
•  Linky 60, 61 jsou ve směru od Ústředního hřbitova odkloněny po nové Rosické k novému Hlavnímu nádraží
• Linka 67 je rozdělena na dvě samostatné linky: 67A v trase Jundrov – NC Královo Pole. 67B Hlavní nádraží – AVION Shopping Park. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na lince 67B provoz kapacitnějších kloubových vozidel.
• Linka 76 – je vedena k novému Hlavnímu nádraží
• Linka 77 – mezi zastávkami Těžební a Vlastimila Pecha zajíždí k žel. zastávce Černovická terasa
• Linka 78 – na základě analýzy vytížení spojů je na lince navržen provoz kapacitnějších kloubových vozidel

Úprava regionálních autobusových linek pro variantu Řeka, rok 2035

• Linky 104, 105, 108 jsou z Heršpické ulice vedeny ulicí Bidláky a po nové komunikaci k Hlavnímu nádraží
• Linka 109 je zkrácena do zastávky Sokolnice, žel. st. (v souvislosti se zavedením 15minutového taktu Brno – Sokolnice)
• Linka 106 je vedena podél železniční tratě k Hlavnímu nádraží; ve špičkách pracovních dnů jede v celé trase Kyjov – Brno, hlavní nádraží, v sedle pracovních dnů a o víkendech jsou všechny spoje ukončeny ve Slavkově
• Linka 107 je zrušena (v souvislosti s modernizací tratě Brno – Přerov)
• Linka 621 je zkrácena do trasy Hostěrádky-Rešov – Rousínov (v souvislosti s modernizací tratě Brno – Přerov)

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 145

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2035 Petrov

Ve variantě Petrov přestavby Železničního uzlu Brno jsou v oblasti Trnitá-Heršpická navrženy dvě nové tratě šalin a jedna trolejbusová trať, se kterými opět souvisí i změna linkového vedení tramvají, trolejbusů a autobusů.

V souvislosti s realizací přestavby ŽUB v podobě navržené v rámci varianty Petrov se předpokládá následující linkové vedení dálkových a regionálních vlakových linek:

• Linka Ex3: Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno –Rakousko/Slovensko
• Linka Ex30: Bohumín – Přerov – Brno (nová linka)
• Linka R2: Brno – Blansko – Letovice – Březová nad Svitavou
• Linka R5: Brno – Břeclav – Hodonín
• Linka R6: Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Bylnice/Staré Městu u Uh. Hradiště)
• Linka R8: Brno – Ostrava – Bohumín
• Linka R9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava
• Linka R11: Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň
• Linka R12: Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk)
• Linka R13: Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
• Linka R19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
• Linka R31: Brno – Vyškov – Kroměříž – Zlín (nová linka)
• Linka S1: Brno – Sokolnice-Telnice – Křenovice horní n. (nová linka)
• Linka S2: Březová nad Svitavou – Letovice / Boskovice – Blansko – Brno – Střelice –Zastávka u Brna (– Náměšť nad oslavou – Třebíč) (nově vedena)
• Linka S3: (Žďár nad Sázavou-) Tišnov – Brno – Vranovice – Šakvice – Hustopeče u Brna a Tišnov – Brno – Hrušovany u Brna – Židlochovice
• Linka S41: Brno – Střelice – Moravská Bránice – Ivančice/Miroslav
• Linka S6: Brno – Šlapanice – Slavkov u Brna – Nesovice (-Nemotice) (nově vedena)
• Linka S7: Brno – Vyškov
• Linka S37: Brno-Královo Pole – Šlapanice (nová linka)

Konkrétní trasa linek S6, S7, S37, R6, R8, R12, R31 a Ex30 se liší v závislosti na pod-variantě Petrov:

• V pod-variantách Petrov B1b, B1c jsou linky S7, R6, R8, R12, R31 a Ex30 v úseku Brno –Blažovice vedeny po nové trati, obsluhu původního traťového úseku přes Černovice, Slatinu, Šlapanice a Ponětovice zajišťuje pouze linka S6, doplněná o novou tangenciální linku S37 v trase Brno-Královo Pole – Šlapanice.
• V podvariantách Petrov B1, B1a, B1d jsou linky S7, R6, R8, R12, R31 a Ex30 v úseku Brno hl.n. – Blažovice vedeny po nové trati. Linka S6 je v úseku Brno h.n. – Brno-Tuřany vedena po nové trati mimo Černovice a Slatinu, v úseku Brno-Tuřany – Blažovice pokračuje v původní trase přes Šlapanice a Ponětovice. Obsluhu původního traťového úseku mezi Šlapanicemi a Židenicemi zajišťuje pouze linka nová tangenciální linka S37 v trase Brno-Královo Pole – Šlapanice. Zastávka Brno-Černovice v těchto pod-variantách není obsluhována.
• V podvariantě B1f jsou linky S7, R6, R8, R12, R31 a Ex30 v úseku Brno-Slatina –Blažovice vedeny po nové trati, obsluhu původního traťového úseku přes Šlapanice a Ponětovice zajišťuje pouze linka S6, doplněná o novou tangenciální linku S37 v trase Brno-Královo Pole – Šlapanice.

Ve variantě Petrov je uvažováno i s těmito novými trasami šalin, rok 2035

• Šalina Olomoucká – Plotní
• Šalina v ulici Úzká v úseku Dornych – Nové Sady

Úprava tramvajových linek varianty Petrov, rok 2035

• Linka 10 je od Olomoucké vedena ulicemi Masná, Zvonařka, Plotní a Úzká a podjezdem pod železniční tratí do zastávky Nové Sady, kde je ukončena. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen provoz kapacitnějších vozidel (spřažené soupravy nebo kloubová vozidla).

Kromě výše popsaných invariantních staveb je ve variantě Petrov uvažováno s jednou novou trolejbusovou tratí.

• Prodloužení trati Mendlovo náměstí – Hlavní nádraží – Úzká – Dornych – Křenová

Úprava trolejbusových linek varianty Petrov, 2035

• Linka 31 je ze zastávky Vlhká vedena ulicemi Dornych a Úzká k novému Hlavnímu nádraží
• Linka 33 je ze zastávky Vlhká vedena ulicemi Dornych a Úzká k novému Hlavnímu nádraží a dále po nové trati na Mendlovo náměstí
• Linky 34, 36 jsou ze zastávky Vlhká vedeny ulicemi Dornych a Úzká k novému Hlavnímu nádraží. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na obou linkách provoz kapacitnějších kloubových vozidel a souhrnné posílení v úseku Nám. 28. Října – Vlhká o 6 párů spojů ve špičce.

Úprava autobusových linek varianty Petrov, rok 2035

• Linky 40, 47, 48, 49, 63, 76, 77 jsou z Úzké prodlouženy k Hlavnímu nádraží. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na linkách 48, 49 a 63 provoz kapacitnějších kloubových vozidel.
• Linky 44, 84 – beze změny trasy, ale u linky 44 je z důvodu překračování kapacity navrženo posílení provozu v úseku Otakara Ševčíka → Královo Pole, nádraží o 2 spoje ve špičce navíc
• Linky 60, 61 jsou zkráceny a ukončeny u Hlavního nádraží
• Linka 67 je rozdělena na dvě samostatné linky: 67A v trase Jundrov – NC Královo Pole / 67B Hlavní nádraží – AVION Shopping Park. Na základě analýzy vytížení spojů je navržen na lince 67B provoz kapacitnějších kloubových vozidel.
• Linka 77 – mezi zastávkami Těžební a Vlastimila Pecha zajíždí k žel. zastávce Černovická terasa.
• U linek 58 a 78 je z důvodu překračování kapacity navržen provoz kapacitnějších kloubových vozidel.

Tyto změny jsou vyvolány přestavbou Železničního uzlu Brno ve variantě Petrov. K dalším změnám ve vedení autobusových linek může dojít z důvodu rozvoje území a změn komunikační sítě. Tyto změny však nemají souvislost s modernizací brněnského železničního uzlu.

Úprava regionálních autobusových linek varianty Petrov, rok 2035

• Linky 104, 105, 108 jsou z Heršpické ulice vedeny ulicí Poříčí a Nové Sady k Hlavnímu nádraží
• Link 109 je zkrácena do zastávky Sokolnice, žel. st. (v souvislosti se zavedením 15minutového taktu Brno – Sokolnice)
• Linka 106 je vedena ulicemi Zvonařka a Opuštěná, přes Bulvár a podjezdem pod železniční tratí k Hlavnímu nádraží; ve špičkách pracovních dnů jede v celé trase Kyjov – Brno, hlavní nádraží, v sedle pracovních dnů a o víkendech jsou všechny spoje ukončeny ve Slavkově.
• Linka 107 je zrušena (v souvislosti s modernizací tratě Brno – Přerov)
• Linka 621 je zkrácena do trasy Hostěrádky-Rešov – Rousínov (v souvislosti s modernizací tratě Brno – Přerov)

Rozvoj veřejné dopravy do roku 2050

Po roce 2035 bude docházet k rozvoji území Brna a jeho okolí, ale tento rozvoj nebude tak významný, aby vyvolal podstatné změny systému veřejné dopravy. Veřejná doprava by měla být už usazena. Rozvoj šalin a trolejbusů se nepředpokládá, resp. může docházet spíše v dosud nezastavěných okrajových částech Brna. A případné změny jsou nezávislé na konkrétním řešení Železničního uzlu. Zásadním dopadem na systém veřejné dopravy nejen v řešeném území tak může být především realizace Vysokorychlostní železnice.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 151

Nové přestupní uzly vlak – městská veřejná doprava

Pro jednotlivé varianty Železničního uzlu Brno jsou navrženy některé nové železniční zastávky, které budou provázány se systémem městské hromadné dopravy. Brněnská nádraží ve variantě Řeka a ve třech pod-variantách Petrov jsou na obrázku níže.

 

 

 

Do roku 2020 nedojde ke změně linek obsluhujících stanici Hlavní nádraží. Pouze u šaliny 1 a 8 dojde k prodloužení trasy v Bystrci a u linky šaliny 12 se přesune trasa z ulice Dornych do ulice Plotní.

Hlavní nádraží

Ve variantě Bez projektu bude na Hlavním nádraží možný přestup na stejné šaliny jako dnes. U některých se změní jen trasa a ukončení:

• šalina č. 1 – směr Mendlovo náměstí → Bystrc, Kamechy a Moravské náměstí → Řečkovice
• šalina č. 2 – směr Ústřední hřbitov → Modřice a Stará osad
• šalina č. 4 – směr Česká → Náměstí Míru a Obřany
• šalina č. 8 – směr Nemocnice Bohunice a Líšeň
• šalina č. 9 – směr Moravské náměstí → Lesná a Stará Osada
• šalina č. 10 – směr Nové Sady a Stránská Skála → Líšeň
• šalina č. 12 – směr Komárov a Technologický park

Kromě trolejbusových linek 31 a 33 budou nově k Hlavnímu nádraží zajíždět i trolejbusové linky 34 a 36 po Nové městské třídě.

• trolejbus 31 – směr Šlapanice
• trolejbus 33 – směr Slatina
• trolejbus 34 – směr Nová městská třída → Vychodilova
• trolejbus 36 – směr Nová městská třída → Komín

Navazující autobusové linky na opačné straně železniční tratě v ulici Úzké zůstanou stejné jako v současném stavu. Pouze regionální linky 701 a 702 budou nově zkráceny do terminálu v Líšni.

Varianta Řeka
Ve variantě Řeka jsou navrženy rozsáhlé změny v linkovém vedení šalin, trolejbusů a autobusů v souvislosti se změnou polohy Hlavního nádraží. V této variantě bude Hlavní nádraží obsluhováno těmito linkami:

Šaliny:
– 1 – směr Moravské náměstí → Řečkovice a Heršpická
– 8A – směr Nádražní → Nemocnice Bohunice a Heršpická
– 9A – směr Moravské náměstí → Lesná a Komárov
– 10 – směr Nové Sady a Stránská Skála → Líšeň
– 12 – směr Heršpická a Technologický park

Trolejbusy
– 31 – směr Šlapanice
– 33 – směr Slatina a Mendlovo náměstí
– 34 – směr Nová městská třída → Vychodilova
– 36 – směr Nová městská třída → Komín

Městské autobusy:
– 40 – směr Sokolnice → Újezd
– 44 – směr Stará Osada → Lesná → Královo Pole → Komín → Pisárky → Mendlovo nám.
– 47 – směr Staré Černovice
– 48 – směr Kobylnice → Práce
– 49 – směr Komárov → Modřice
– 60 – směr Bohunice
– 61 – směr Bohunice
– 63 – směr Komárov → Chrlice
– 67 – směr Avion Shopping Park
– 76 – směr Letiště Tuřany
– 77 – směr Černovická terasa → Slatina → Šlapanice, Evropská / Slatinka
– 84 – směr Mendlovo nám. → Pisárky → Komín → Královo Pole → Lesná → Stará Osada

Příměstské autobusy:
– 104, 105, 108 – směr Pohořelice
– 106 – směr Slavkov

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 159

Varianta Petrov
Ve variantě Petrov je poloha nového Hlavního nádraží poblíž toho současného, tedy řešení Bez projektu. Proto i návazná hromadná doprava v podstatě odpovídá variantě Bez projektu. U šalin je změna pouze u linky 10, která je vedena ulicí Úzká, trolejbusové linky jsou prodlouženy do nového terminálu, stejně jako autobusové linky.

Šaliny:
– 1 – směr Mendlovo náměstí → Bystrc, Kamechy a Moravské náměstí → Řečkovice
– 2 – směr Ústřední hřbitov → Modřice a Stará osada
– 4 – směr Česká → Náměstí Míru a Obřany
– 8 – směr Nemocnice Bohunice a Líšeň
– 9 – směr Moravské náměstí → Lesná a Stará Osada
– 10 – směr Nové Sady a Stránská Skála → Líšeň
– 12 – směr Komárov a Technologický park

Trolejbusy:
– 31 – směr Šlapanice
– 33 – směr Slatina a Mendlovo náměstí
– 34 – směr Nová městská třída → Vychodilova
– 36 – směr Nová městská třída → Komín

Městské autobusy:
– 40 – směr Sokolnice → Újezd
– 47 – směr Staré Černovice
– 48 – směr Kobylnice → Práce
– 49 – směr Komárov → Modřice
– 60 – směr Bohunice
– 61 – směr Bohunice
– 63 – směr Komárov → Chrlice
– 67 – směr Avion Shopping Park
– 76 – směr Letiště Tuřany
– 77 – směr Černovická terasa → Slatina → Šlapanice, Evropská / Slatinka

Příměstské autobusy:
– 104, 105, 108 – směr Pohořelice
– 106 – směr Slavkov

Nádraží Brno-Židenice

Nádraží Brno-Židenice bude ve výhledu obsluhována stejnými linkami MHD, navíc kvůli nové trolejbusové trati přes areál Zbrojovky budou v zastávce Kuldova navazovat trolejbusové linky 25, 26 a 27. Řešení s eneliší podle zvolené varianty řešení brněnského železničního uzlu.

– 25 – směr Stará Osada a Mendlovo náměstí → Pisárky → Bohunice → Starý Lískovec
– 26 – směr Stará Osada a Mendlovo náměstí → Pisárky → Kamenný Vrch
– 27 – směr Pálavské náměstí a Tomkovo náměstí

Obsluha stanice Brno-Židenice bude stejná ve všech výhledových variantách.

Brno-Královo Pole

Stanice Brno-Královo Pole bude ve výhledovém období ve všech variantách obsluhována stejnými linkami jako v současném stavu.

Brno-Slatina

Nádraží Brno-Slatina bude ve výhledovém období ve všech variantách obsluhována stejnými linkami jako v současném stavu. Změní se pouze ukončení některých linek v centru města. Trolejbusová linka 31 a autobusová linka 76 jsou ve variantách Řeka a Petrov ukončeny u nového Hlavního nádraží. Autobusová linka 77 je ve variantách Řeka i Petrov rovněž ukončena u nového Hlavního nádraží a je navíc vedena přes novou železniční zastávku Černovická terasa.

Brno-Lesná

Stanice Brno-Lesná bude v krátkodobém výhledu obsluhována stejnými linkami jako v současném stavu. Od střednědobého horizontu bude navíc navazovat šalina 5 směr Lesná,Haškova / Čertova rokle a Česká → Mendlovo náměstí → Ústřední hřbitov. Zároveň bude zrušena autobusová linka 46.

Brno-Řečkovice

Zastávka Brno-Řečkovice bude ve výhledovém období ve všech variantách obsluhována stejnými linkami jako dnes.

Brno-Chrlice

Stanice Brno-Chrlice bude ve výhledovém období ve všech variantách obsluhována stejnými linkami jako v současném stavu. Změní se pouze ukončení autobusové linky 63 v centru města, která je ve variantách Řeka a Petrov ukončena vždy u nového Hlavního nádraží.

Brno-Starý Lískovec

Zastávka Brno-Starý Lískovec bude ve výhledu obsluhována trolejbusovými linkami, prodlouženými ze zastávky
– Osová. 25 – směr Nemocnice Bohunice → Pisárky → Mendlovo náměstí → Stará Osada → Novolíšeňská → Jírova
– 37 – směr Nemocnice Bohunice → Kohoutovice → Pisárky → Mendlovo náměstí

V roce 2020 budou k železniční zastávce zajíždět obě linky, od roku 2035 pouze linka 25, neboť linka 37 je nově vedena od nemocnice Bohunice přes Vinohrady do zastávky Vojtova.

Brno-Černovická terasa

Zastávka Brno-Černovická terasa bude ve výhledu obsluhována autobusovou linkou 77 ve směru Slatina → Šlapanice, Evropská / Slatinka a ve směru Hlavní nádraží. Vedení a ukončení linky v centru města se v projektových variantách Řeka a Petrov liší v závislosti na konkrétní poloze Hlavního nádraží. Ve variantě Bez projektu není železniční zastávka v provozu.

Brno-Černovice

Vazba na MHD ze zastávky Černovice závisí na konkrétní variantě.

Ve variantě Bez projektu zůstává tohle opuštěné nádraží v dnešní poloze a s minimálním provozem. Vzhledem k poloze a nízkému obratu zastávky ve variantě Bez projektu je bezvýznamná vazba na jinou veřejnou dopravu.

Ale ve variantě Řeka je nádraží přemístěna na most u ulice Olomoucká a je zde vybudován nový významný přestupní uzel na MHD. Z nádraží Černovice se stává druhé největší brněnské nádraží, které převezme až 30 % cestujících. A významný přestupní uzel. K tomu přispěje i přeložka šaliny č. 8.

Ve variantě Řeka je v terminálu u zastávky Černovice ukončena autobusová linka 64. Přímou obsluhu zastávky v této variantě zajišťují tyto šaliny, trolejbusy a autobusy.

Šaliny:
– 8B – směr Mendlovo náměstí → Bystrc → Kamechy a Líšeň
– 9B – směr Stará Osada a Hlavní nádraží → Nové Sady
– 10 – směr Hlavní nádraží → Nové Sady a Stránská Skála → Líšeň

Trolejbusy:
– 31 – směr Šlapanice a Hlavní nádraží
– 33 – směr Slatina a Hlavní nádraží → Mendlovo náměstí

Městské autobusy:
– 44 – směr Stará Osada → Lesná → Královo Pole → Komín → Pisárky → Mendlovo nám.
– 47 – směr Staré Černovice a Hlavní nádraží
– 64 – směr Stará Osada → Červený písek
– 74 – směr Staré Černovice a Stará Osada → Červený písek
– 76 – směr Letiště Tuřany
– 77 – směr Slatina → Šlapanice, Evropská / Slatinka a Hlavní nádraží
– 84 – směr Hlavní nádraží → Mendlovo nám. → Pisárky → Komín → Královo Pole → Lesná → Stará Osada
Příměstské autobusy:
– 106 – směr Slavkov a Hlavní nádraží

Ve variantách Petrov B1b a B1f je zastávka rovněž přemístěna k ulici Olomoucká, avšak není uvažováno na rozdíl od varianty Řeka s přestupním uzlem na MHD. Ve variantě Petrov B1d zastávka není vůbec v provozu. Přestup bude až v zastávce Životského.

Šaliny:
– 8 – Nové Sady → Osová → Nemocnice Bohunice a Líšeň
– 9 – směr Stará Osada a Náměstí Svobody → Moravské náměstí → Lesnická → Čertova rokle
– 10 – směr Úzká → Nové Sady a Stránská Skála → Líšeň

Trolejbusy
– 31 – směr Šlapanice a Hlavní nádraží
– 33 – směr Slatina a Hlavní nádraží → Mendlovo náměstí

Městské autobusy:
– 44 – směr Stará Osada → Lesná → Královo Pole → Komín → Pisárky → Mendlovo nám.
– 64 – směr Stará Osada → Červený písek
– 74 – směr Staré Černovice a Stará Osada → Červený písek
– 76 – směr Letiště Tuřany a Hlavní nádraží
– 77 – směr Slatina → Šlapanice, Evropská / Slatinka a Hlavní nádraží
– 84 – směr Hlavní nádraží → Mendlovo nám. → Pisárky → Komín → Královo Pole → Lesná → Stará Osada

Příměstské autobusy:
– 106 – směr Slavkov a Hlavní nádraží

Brno-Štýřice

Zastávka Brno-Štýřice je v provozu pouze ve variantě Petrov a je obsluhována autobusovou linkou 61 směr Hlavní nádraží a Ústřední hřbitov → Nemocnice Bohunice. Nádraží bude poblíž AZ Toweru.

Brno-Komárov

Zastávka Brno-Komárov je v provozu pouze ve variantě Petrov a je obsluhována těmito linkami ze zastávky Sazenice.

Městské autobusy:
– 40 – směr Sokolnice → Újezd a Hlavní nádraží
– 48 – směr Kobylnice → Prace a Hlavní nádraží
– 63 – směr Komárov → Chrlice a Hlavní nádraží
– 67 – směr Avion Shopping Park a Hlavní nádraží

Přibližně 400 m od železniční zastávky se nachází zastávka Komárov, kde je možný přestup na další linky MHD. I když v jiné části Studie proveditelnosti se mluví o prodloužení šaliny č. 12 na jih pod nové nádraží v Komárově.

Šalina:
– 12 – směr Zvonařka → Nové Sady → Česká → Technologický park

Městské autobusy:
– 49 – směr Staré Černovice → Tržní → Hlavní nádraží a Přízřenice → Modřice
– 50 – směr Horní Heršpice → Nemocnice Bohunice → Kohoutovice → Bystrc

Příměstské autobusy:
– 509 – směr Chrlice → Rajhradice → Měnín

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 172

Změny MHD s Vysokorychlostní železnici v Brně

Případná realizace vysokorychlostního železničního systému by měla dopad do systému veřejné dopravy v podobě zvýšeného obratu cestujících v železniční stanici Brno hlavní nádraží, vyjma varianty Bez projektu, ve které nelze vysokorychlostní systém vybudovat.

Vybudováním vysokorychlostního systému bude dosaženo nové dopravní nabídky, která bude výrazně konkurovat ostatním dopravním systémům v oblasti dálkové veřejné dopravy, konkrétně se jedná o dálkovou autobusovou dopravu a konvenční dálkovou železniční dopravu. V případě autobusové dopravy lze předpokládat výrazné omezení autobusových spojů do Prahy, Jihlavy a Ostravy, které budou nově zajišťovány železniční dopravou využívající vybudované vysokorychlostní tratě.
I v případě železniční dopravy se předpokládá přesun cestujících z klasických vlaků do vlaků vysokorychlostní tratě. Zde by však k omezení nabídky železničních spojů na rozdíl od autobusové dopravy docházet nemělo. To by nemělo mít vliv na linky šalin ani trolejbusů. K mírným změnám v počtu nastupujících a vystupujících cestujících v oblasti Hlavního nádraží přesto určitě dojde, a to z důvodu přesunu cestujících z individuální automobilové dopravy a z důvodu vytvoření zcela nových cest, tedy tzv. indukované dopravy. Jinými slovy rychlá spojení přilákají nové cestující konat cesty, na které by při současném stavu dopravy ani nepomysleli.

Změny v osobní železniční dopravě

Po přivedení Vysokorychlostní železnice i do Brna, se uvažuje se zavedením nových dálkových vlakových linek, resp. úpravou linkového vedení oproti podobě navrhované pro jednotlivé projektové varianty ve scénáři bez realizace VRT.
– Linka Ex1: Praha – VRT – Brno – Ostrava
– Linka Ex3: Německo – Ústí nad Labem – Praha – VRT – Brno – Rakousko/Slovensko
– Linka Ex11: Brno – VRT – Jihlava – České Budějovice
– Linka Ex35: Hradec Králové – Pardubice – Brno
– Linka R2: Brno – Blansko – Letovice – Březová nad Svitavou
– Linka R4: Brno – Třebíč – Jihlava
– Linka R5: Brno – Břeclav – Hodonín
– Linka R6: Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Bylnice/Staré Městu u Uh. Hradiště)
– Linka R8: Brno – Ostrava – Bohumín
– Linka R9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno / Jihlava
– Linka R12: Brno – Olomouc (– Jeseník / Šumperk)
– Linka R13: Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc
– Linka R19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno
– Linka R31: Praha – VRT – Brno – Vyškov – Kroměříž – Zlín
– Linka S1: Brno – Sokolnice-Telnice – Křenovice horní n.
– Linka S2: Březová nad Svitavou – Letovice / Boskovice – Blansko – Brno – Střelice –Zastávka u Brna (– Náměšť nad oslavou – Třebíč)
– Linka S3: (Žďár nad Sázavou –) Tišnov – Brno – Vranovice – Šakvice – Hustopeče u Brna a Tišnov – Brno – Hrušovany u Brna – Židlochovice
– Linka S41: Brno – Střelice – Moravská Bránice – Ivančice/Miroslav
– Linka S6: Brno – Šlapanice – Slavkov u Brna – Nesovice (– Nemotice)
– Linka S7: Brno – Vyškov
– Linka S37: Brno-Královo Pole – Šlapanice

Vysokorychlostní železnice v Brně nevyvolá potřebu změn linek MHD. Pravděpodobně bude ale nutné upravovat kapacitu nasazovaných vozidel. Jediné dodatečné změny oproti scénáři před výstavbou VRT se týkají počtu spojů, které je nutné přidat v úsecích, kde i v ostatních časech dochází k většímu překročení kapacity. Jedná se konkrétně o trolejbusové linky 34 a 36 v úseku Nám. 28. října – Vlhká, kde je navrženo souhrnné posílení provozu ve špičkách celkem o jeden pár spojů oproti příslušnému scénáři bez realizace VRT. Ve variantě Řeka jde pak navíc o autobusovou linku 84 v úseku Stará Osada → Mendlovo náměstí, kde je navrženo posílení provozu ve špičce o další jeden spoj.

Studie proveditelnosti: DÍL B3 – Řešení městské hromadné dopravy a veřejné dopravy, Textová část, str. 175

Studie proveditelnosti 2017: další příspěvky

• Studie proveditelnosti 2017 – Úvod a Obsah
• Studie proveditelnosti 2017 – Stručně a jasně
• Studie proveditelnosti 2017 – Varianta Řeka
• Studie Proveditelnosti 2017 – Varianta Petrov
• Studie proveditelnosti 2017 – VRT ve variantě Řeka
• Studie proveditelnosti 2017 – VRT ve variantě Petrov
• Studie proveditelnosti 2017 – Rozvoj železniční dopravy
• Studie proveditelnosti 2017 – Dotazy a odpovědi
• Studie proveditelnosti 2017 – SWOT analýza
• Studie proveditelnosti 2017 – Náklady a zisky
• Studie proveditelnosti 2017 – Urbanismus a rozvoj Brna
• Studie proveditelnosti 2017 – Rizika – Jaká jsou rizika jednotlivých variant
• Studie proveditelnosti 2017 – Porovnání z hlediska územních dopadů
• Studie proveditelnosti 2017 – Vliv na životní prostředí a na člověka
• Studie proveditelnosti 2017 – Jak se změní veřejná doprava
• Studie proveditelnosti 2017 – Simulace stability navržených variant
• Studie proveditelnosti 2017 – Stabilita a odolnost dopravního řešení varianty Řeka
• Studie proveditelnosti 2017 – Stabilita a odolnost dopravního řešení varianty Petrov
• Studie proveditelnosti 2017 – Počty cestujících na brněnských nádražích
• Studie proveditelnosti 2017 – Izochrony a časová dostupnost nového nádraží
• Studie proveditelnosti 2017 – Jak cestujeme včera, dnes a zítra
• Studie proveditelnosti 2017 – Přepravní prognóza veřejné dopravy a aut
• Studie proveditelnosti 2017 – Shrnutí Studie proveditelnosti
• Studie proveditelnosti 2017 – Zhodnocení a moje doporučení
• Studie proveditelnosti 2017 – Ohlasy
• Studie proveditelnosti 2017 – Posouzení odpovědi čtyř akademiků

Pokud názor, napište mi.
Pokud dotaz, napište mi také.
Využijte formulář níže nebo pište na mail pavel.boucnik@centrum.cz