Konec železniční vlečky na brněnské výstaviště se pomalu blíží. Přitom napojení vlečky na výstaviště je technicky možné i s novým nádražím. Vyžádalo by si to nový most přes řeku Svratku. Ale protože BVV vlečku pro svoji činnost nepotřebují, nebyla ani zahrnuta do Studie proveditelnosti.
V roce 2017 byla vlečka na výstaviště použita 2x pro hokejové fanoušky od Ronda, pak pro přivezení vozíčkářů na veletrh rehabilitačních pomůcek a 1x pro jízdu šotoušů. Toť vše. Na návoz exponátů ji BVV nepotřebuje.
Vlečka tedy zůstane nejspíše do prvního kopnutí do země, ať již v souvislosti s modernizaci žel. uzlu Brno, s opravou silnice nebo protipovodňovými opatřeními.
Vlečka je zrušena
Kam zmizela vlečka
Přes prázdniny 2022 nám vlečka na brněnské výstaviště zmizela. Aspoň to tak vypadá při pohledu z vlaku, když jedete po viaduktu nad Svratkou.
Na místě jsme se přesvědčili, že vlečka mezi viaduktem a křižovatkou Poříčí x Heršpická, je jen zahrnuta zeminou. V souvislosti s budováním protipovodňových opatření byla skryta, aby tak byla ochráněna před pojezdy těžkých stavebních strojů.
Na obou koncích je dobře vidět, že zemina je na koleje navršena.
2022: Rail Business Days
Od 7. do 9. června 2022 probíhala na brněnském výstavišti železničářská akce Rail Business Days 2022. Přesunula se sem poprvé z Ostravy, kde tato akce měla minulé ročníky.
Po několika letech znovu sloužila i železniční vlečka po které do Brna přijel i vlak pro vysokorychlostní tratě TGV.
Úspěšný (?) veletrh Rail Business Days 2022 znovu oživil debaty o tom, zdali by přece jenom nebylo vhodné zachovat železniční vlečku na brněnské výstaviště.
Konec vlečky na výstaviště se blíží
Zarážedlo na vlečce na výstavišti. Jaro 2018
červen 2018
Osud vlečky na brněnské výstaviště je zpečetěn. Bude zrušena. Brněnské výstaviště ani vystavovatelé již nepotřebují navážet do areálu vlakové zásilky nebo samotné vozy jako exponáty.
Vlečka je dnes využívána například pro fanoušky Hokeje, kteří mohou u haly Rondo nastoupit na vlak a nechat se odvést. jedná se však jen o atrakci.
Při nejbližší rekonstrukci silnice nikdo, ani město, nebudou zřejmě chtít investovat do zachování této vlečky která vede z areálu BVV kolem řeky Svratky na Dolní nádraží.
Od roku 2011 je vlečka navržena na zrušení. Není v připravovaném územním plánu města Brna a nepočítá se s ní ani při modernizaci železničního uzlu Brno.
Železniční viadukt u řeky Svratky a malého městského okruhu. Pod viaduktem souběžně se silnicí vede vlečka na brněnské výstaviště
Viadukt nad městským silničním okruhem u řeky Svitavy
Kudy měla vést vlečka
Plánovaná nová trasa vlečky na brněnské výstaviště z roku 1968
Na obrázku je návrh z Územního plánu roku 1968, kde je vlečka na výstviště zaústěna do Heršpického nádraží (vyznačena čárkovaně). Důvodem změny trasování vlečky je výstavba nového brněnského nádraží na místě současného Dolního nádraží. Vlečka by podle návrhu vedla po pravém břehu Svratky. Nekomplikovala by tedy silniční dopravu.
Dnes (rok 2022) je toto území již zastavěno.
Motorákem na výstaviště
Jízda historickým motorovým vozem po vlečce z brněnského Dolního nádraží na brněnské výstaviště, říjen 2018.
Právě vyjížídme z Dolního nádraží.
Proti proudu řeky Svratky na výstaviště.
Železniční vlečka podchází žel. most na trati z Brna na Vídeň.
Výhled z vlaku do křižovatky ulic Pořící a Křížová. Koleje vlečky zde kříží koleje šaliny, resp. z kolejí šalin je tu (rok 2022) ještě napojení na vlečku na výstaviště.
Před vjezdem na výstaviště u ulice Křižkovského
Železniční vlečka v říjnovém podzimu u hotelu Voroněž
Z Dolního nádraží vychází vlečka jako jednokolejná, aby se v rovině u řeky Svratky rozplatla. A před žel. mostem u silnice Opuštěná – Poříčí, opět vpletla do jednokolejné vlečky.
Výhybky před vjezdem do oblouku před Dolnm nádražím.
Vlečka byla dříve, než výstaviště
Your content goes here. Edit or remove this text inline or in the module Content settings. You can also style every aspect of this content in the module Design settings and even apply custom CSS to this text in the module Advanced settings.
Bauerův brněnský cukrovar – tedy zbylé budovy u zámečku na brněnském výstavišti. Foceno v červnu 2018
Vedle Bauerova zámečku, na brněnském výstavišti, stojí i tento typický nádražácký domeček.
Podle mapy z roku 1900 vidíme železniční odbočku z Poříčí, která skoro kolmo kříží koleje šaliny, aby pokračovala kolem Svratky do smaltovny (?) a dál do Bauerova cukrovaru. Podívejte se na historickou mapu Brna z roku 1906. Napojení na Dolní nádraží v roce 1906 ani z cukrovaru ani z pivovaru není.
Bauerův zámeček a cukrovar, stav k roku 1906.
Zdroj historických map Staré mapy Moravy a Brna.
Vstup železniční vlečky na brněnské výstaviště, červen 2018
Na výstavišti, bokem od velkých pavilónů, se nachází Bauerův zámeček. Jádro zámku je nejspíše barokní. Nejvýznamnějším majitelem byl Viktor Bauer (1876 – 1939), který rodinné sídlo spolu s pozemky tzv. Bauerovy rampy zdědil po smrti svých rodičů v roce 1911.
V okolí zámečku, v záplavovém území řeky Svratky, byla alej, ovocný sad se zahradnictvím, tenisové kurty a jízdárna.
Za zámečkem býval i cukrovar. Ten však zčásti v roce 1906 vyhořel a rafinace cukru v něm již nebyla nikdy obnovena.
K tomuto cukrovaru vedla od roku 1889 železniční vlečka. Ta začínala na Horním (dnešním hlavním) nádraží a přes Nové Sady jezdily vlaky dnešní ulici Hybešovou až na Poříčí (po cestě se ještě oddělila trať na Mendlovo náměstí do pivovaru).
Na křižovatce Poříčí – Křížová však koleje železniční vlečky neodbočovaly z kolejí šaliny hned vpravo jak je tomu dnes. Oblouk by byl příliš ostrý. Koleje vlečky do cukrovaru se nejprve oddělily z kolejí šaliny vlevo, aby se v oblouku stočily na ulici Poříčí. Skoro kolmo překřížily koleje šaliny, které směřovaly k nemocnici Milosrdných bratří. Pak koleje vlečky už pokračovaly kolem řeky Svratky, zhruba ve stopě dnešní vlečky, až k Bauerově zámečku a cukrovaru.
Na přelomu 19 a 20.století totiž nebyl rozdíl mezi železniční tratí a tratí pro šaliny. Nákladní vozy zcela volně projížděly z venkovní dráhy do města a nákladní doprava tvořila hlavní zdroj příjmu pro provozovatele šaliny.
Po vyhoření cukrovaru v roce 1906 již tento nebyl nikdy obnoven a Viktor Bauer koupil cukrovar v Hrušovanech, u Brna. Železniční vlečka však zůstala až do Velké války. Koncová část vlečky byla ale zrušena. Podle jedné verze byl za války nepoužívaný úsek snesen a koleje použity k vítězství zbraní našeho Císaře pána. Zbývající část vlečky na ulice Křížová – Rybářská zůstala. Pravděpodobnější je, že koncová část přestala být užívána již před Válkou a možná byla i snesena. Možná se ale jen zbylá část vlečky nepoužívala. koleje zarůstaly a proto na mapách již není zobrazena.
Tak jako tak, na mapách z roku 1914 je zakreslen Brněnský cukrovar, ale železniční vlečka již končí u Rybářské ulice a do cukrovaru nevede. Takový stav zůstal i po válce, protože i na mapě z roku 1921 jsou koleje vlečky ve stejné podobě jako v roce 1914. Tento stav trval po celou dobu první republiky a vlečka nebyla napojena na Dolní nádraží. Muselo se jezdit přes Nové Sady z dnešní hlavního brněnského nádraží.
Až v roce 1957 byla železniční vlečka po ulici Poříčí prodloužena až na Dolní nádraží.
Je zajímavé, že koncová část železniční vlečky v areálu výstaviště nebyla obnovena ani za První republiky při první velké výstavbě brněnského výstaviště.
Železniční vlečka byla obnovena až v roce 1959 při druhém velkém rozvoji výstaviště. A jejím úkolem byl návoz exponátů a samotných vlaků jako exponátů. Bylo také změněno i její vedení v areálu výstaviště. Už nevedla jako původně k Bauerově zámečku, ale do areálu vstupovala nově bránou mezi pavilóny B a D, odkud se dále větvila.
